Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

TIʼ U YÁAX TÁAN JUʼUNIL | ¿MAAS WA MAʼALOB LE CIENCIA KE LE BIBLIAOʼ?

Baʼax utsil tsʼoʼok u taasik le cienciaoʼ

Baʼax utsil tsʼoʼok u taasik le cienciaoʼ

Junpʼéel diccionarioeʼ ku yaʼalikeʼ le cienciaoʼ «letiʼe kʼaj óolal yaan tiʼ wíinik ikil u chaʼantik yéetel u xakʼalxoktik baʼax yaan, baʼax ku beetaʼal wa baʼax ku yúuchul». Le meyajaʼ maʼ chéen chʼaʼabiliʼ; yaan horaeʼ jeʼel u náaksik u yóol máakeʼ. Le cientificoʼoboʼ ku meyajoʼob yaʼab semanas, meses yéetel años. Yaan horaeʼ chéen kunel pero yaan horaeʼ yaʼab utsil ku taasik. Koʼox ilik jujunpʼéeliʼ.

Teʼ Europaoʼ beetaʼab junpʼéel nuʼukul de plástico maʼ tu séeb kʼastal utiaʼal u máaytaʼal sucio jaʼ ka páajchajak u yuʼukʼul. Le nuʼukul beyaʼ tsʼoʼok u meyaj tuʼux úuch nukuch loobiloʼob, jeʼex teʼ Haití le ka tu tíituba le luʼum teʼ 2010.

Teʼ kaʼanoʼ, u milesil kilómetros t-óokʼoleʼ, yaʼab satélites tsʼaʼan utiaʼal u yojéeltaʼal jach tuʼux tiʼ le yóokʼol kaab yaan wa baʼaxoʼ. Le múuchʼ satelitesaʼ kʼaj óolaʼan GPS (Global Positioning System). Tu káajbaleʼ beetaʼab utiaʼal maʼ u saʼatal le soldadoʼoboʼ, baʼaleʼ bejlaʼeʼ ku yáantik xan le máaxoʼob manejartik coche, avión wa barcooʼ bey xan le ku binoʼob tsʼoon wa chéen ku máanoʼob xíimbaloʼ. Yoʼolal u meyaj le cientificoʼoboʼ bejlaʼeʼ maas séeb k-kʼuchul tuʼux k-kʼáat bin.

¿Ku meyajtech wa celular, computadora wa Internet? ¿Tsʼoʼok wa a tsʼaʼakal yéetel junpʼéel túumben tsʼaak? ¿Viajarnajaʼanech wa tiʼ avión? Wa beyoʼ tsʼoʼok a wilik baʼax utsil ku taasik le cienciaoʼ. Le cienciaoʼ tsʼoʼok u beetik u maas maʼalobtal le kuxtaloʼ.

TAK TUʼUX TSʼOʼOK U NÁAKAL LE CIENCIAOʼ

Utiaʼal u yojéeltikoʼob u maasileʼ le cientificoʼoboʼ táan u maas xakʼaltikoʼob tuláakal baʼax yaan way Luʼumeʼ bey xan teʼ kaʼanoʼ. Yaneʼ ku xakʼaltik bix u meyaj le atomooʼ, uláakʼoʼobeʼ ku xakʼaltikoʼob baʼax úuch walajki u milesil millones años utiaʼal u yojéeltikoʼob bix anchajik tuláakal baʼal. Yaan máax aʼalikeʼ u sen xakʼaltaʼal le baʼaloʼob maʼ tu yilaʼaloʼobaʼ jeʼel u yáantaj utiaʼal u yeʼesaʼal wa jaaj yaan Dioseʼ.

Ken u chʼaʼchiʼitoʼob lelaʼ jujuntúul cientificoʼob yéetel filosofoʼob jach kʼaj óolaʼanoʼobeʼ ku píitmáan baʼax ku yaʼalikoʼob. Según le escritor Amir D. Aczeloʼ le máakoʼobaʼ ku yaʼalikoʼobeʼ «le cienciaoʼ ku yeʼesik minaʼan Dios». Juntúul físico jach kʼaj óolaʼaneʼ tu yaʼalaj «como minaʼan baʼax eʼesik yaan juntúul Dios beet tuláakal baʼaleʼ jach claro u yilaʼal minaʼan le diosoʼ». Uláakʼoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ u creertaʼal le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Biblia tu beetaj Diosoʼ bey ka creertaʼak yaan «magiaeʼ», tsʼoʼoleʼ ichil le cienciaoʼ maʼ tu páajtal u yantal le baʼaloʼob beyaʼ. *

Baʼaleʼ yoʼolal le baʼax tsʼoʼok u kʼuchul u naʼat le cientificoʼoboʼ, ¿jeʼel wa u páajtal u yaʼalikoʼob minaʼan Dioseʼ? U jaajileʼ maʼ. Kex yaʼab baʼax tsʼoʼok u naʼataʼaleʼ, le cientificoʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ yaʼab baʼax ku bineltik u naʼataʼal; yaneʼ mix bikʼin kun naʼatbil. Steven Weinberg, máax tu ganartaj le premio Nobel tiʼ Fisicaoʼ, tu yaʼalaj: «Mix bikʼin ken k-naʼat maʼalob tuláakal baʼal». Le profesor Martin Rees, juntúul Astrónomo Real tiʼ Gran Bretañaeʼ, tu yaʼalaj: «Yaan baʼaxoʼob mix bikʼin kun kʼuchul u naʼatik wíinik». U jaajileʼ yaʼab baʼax maʼ k-ojel yoʼolal le baʼaxoʼob yaan t-baʼpachoʼ, jeʼex le celulaʼoboʼ, bey xan yoʼolal le nukuch baʼaloʼob yaan teʼ kaʼanoʼ. Koʼox ilik jujunpʼéeliʼ.

  • Le biologoʼoboʼ maʼ tu naʼatkoʼob tubeel jach baʼax ku yúuchul ichil le celulaoʼ: bix u meyaj le muukʼ tiʼoʼ, bix u beetik proteína yéetel bix u jatskuba. Le baʼaloʼobaʼ tak bejlaʼa maʼ naʼataʼak tumen le cientificoʼoboʼ.

  • Le gravedad, wa u muukʼil le Luʼumoʼ, sáamsamal ku meyajtoʼon. Kex beyoʼ láayliʼ yaan baʼaxoʼob maʼ k-ojel tu yoʼolaliʼ. Le fisicoʼoboʼ maʼ tu jach naʼatkoʼob bix u kóolkoʼon u muukʼil le Luʼum ken síitʼnakoʼonoʼ, wa bix u beetik maʼ u náachtal mix u lúubul le Luna le táan u suut tu baʼpach le Luʼumaʼ.

  • Le cosmologoʼoboʼ ku calculartikoʼobeʼ u 95% le baʼaxoʼob yanoʼoboʼ maʼ tu páajtal u yilaʼal mix tu páajtal u pʼiʼisil. Kaʼapʼéel bix u jatskoʼob: materia oscura yéetel energía oscura. Baʼaleʼ mix máak u yojel baʼaxiʼ.

Yaʼab uláakʼ baʼaxoʼob maʼ ojéeltaʼak tumen le cientificoʼoboʼ. Juntúul neurólogo jach kʼaj óolaʼaneʼ tu yaʼalaj: «Le baʼax k-ojloʼ mix baʼal tu tséel le baʼax maʼ k-ojloʼ. Juntúul cientificoeʼ maʼ unaj u chʼíikil chéen tiʼ le baʼax tsʼoʼok u yojéeltikoʼ, baʼaxeʼ kʼaʼabéet u taaktal u yojéeltik u maasil».

Jeʼex túun k-ilkoʼ wa teech ka tuklik maʼ kʼaʼabéettoʼon Dios mix le Biblia tumen tiʼ le ciencia yaan u núukil tuláakal baʼaloʼ, kʼaʼajaktecheʼ le cientificoʼoboʼ chéen junpʼíit baʼax u yojloʼob wa k-ketik yéetel le bukaʼaj maʼ u yojloʼoboʼ. Le Encyclopedia Britannicaoʼ, ka tsʼoʼok u sen tʼaan tiʼ historia yéetel tiʼ astronomíaeʼ, tu yaʼalaj: «Kex tsʼoʼok óoliʼ cuatro mil años táan u xakʼaltaʼal le baʼaxoʼob yaan teʼ kaʼanoʼ, jeʼex le babilonioʼob úuchjeakiloʼ láayliʼ yaʼab baʼax ku bineltik k-naʼatikeʼ».

U j-jaajkunajoʼon Jéeobaeʼ k-respetartik baʼax ku creertik cada máak. Lelaʼ k-beetik tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tuláakal máak unaj u yojéeltik bukaʼaj utsil a puksiʼikʼaleʼex» (Filiposiloʼob 4:5). K-invitartikech utiaʼal a wilik baʼax ku yaʼalik le Biblia ken tʼaanak tiʼ cienciaoʼ. Yaan a wilkeʼ le Bibliaoʼ de acuerdo yéetel le cienciaoʼ.

^ xóot’ol 9 Yoʼolal le kaʼansajoʼob u defendertmaj le Iglesia úuchjeakil yéetel bejlaʼoʼ yaan máakoʼobeʼ maʼ tu creertikoʼob le Bibliaoʼ. Ichil le kaʼansajoʼobaʼ tiaʼan le u creertaʼal tuláakal baʼal ku suut tu baʼpach le Luʼumoʼ, yéetel ich seis kʼiinoʼob de veinticuatro horaʼob ka beetaʼab tuláakal baʼal (ilawil le cuadro « Le Biblia yéetel le cienciaoʼ»).