1. Samuelova 24:1–22
24 Jakmile se Saul vrátil z tažení proti Filištínům, dostal zprávu: „David je v pustině En-gedi.“+
2 Saul tedy vzal 3 000 mužů vybraných z celého Izraele a šel Davida a jeho muže hledat na skály kozorožců.
3 Když dorazil ke kamenným ohradám pro ovce postaveným podél cesty, vešel do nedaleké jeskyně, aby vykonal potřebu.* V zadní části té jeskyně ale seděl David a jeho muži.+
4 Ti Davidovi řekli: „Toto je den, kdy ti Jehova říká: ‚Vydávám ti tvého nepřítele do rukou+ a můžeš mu udělat, cokoli uznáš za dobré.‘“ David tedy vstal a potají uřízl okraj Saulova pláště bez rukávů.
5 Když ale David okraj Saulova pláště uřízl, začalo ho trápit svědomí.*+
6 Řekl svým mužům: „Z úcty k Jehovovi je pro mě nepředstavitelné, že bych svému pánovi, Jehovovu pomazanému, udělal něco takového – že bych na něj vztáhl ruku. Vždyť je to Jehovův pomazaný.“+
7 Těmito slovy David své muže zadržel* a nedovolil jim Saula napadnout. Saul tedy z jeskyně odešel a pokračoval v cestě.
8 Potom vyšel z jeskyně i David a zavolal na Saula: „Můj pane, králi!“+ Když se Saul ohlédl, David padl na kolena a poklonil se až k zemi.
9 Pak se Saula zeptal: „Proč nasloucháš těm, kdo říkají ‚David se ti snaží ublížit‘?+
10 Dnes na vlastní oči vidíš, že mi tě Jehova v této jeskyni vydal do rukou. Když mi ale radili, abych tě zabil,+ slitoval jsem se nad tebou a řekl jsem: ‚Nevztáhnu ruku na svého pána. Je to Jehovův pomazaný.‘+
11 Podívej se, můj otče, v ruce mám okraj tvého pláště bez rukávů. Uřízl jsem ti totiž okraj pláště, ale nezabil jsem tě. Jasně teď vidíš, že ti nechci ublížit ani se bouřit a že jsem proti tobě nezhřešil.+ A ty mě přitom pronásleduješ a chceš mě připravit o život.+
12 Ať nás Jehova rozsoudí+ a ať se ti Jehova pomstí za to, jak se mnou jednáš,+ ale já na tebe ruku nevztáhnu.+
13 ‚Zlo pochází od zlých,‘ říká staré přísloví. Já na tebe ruku nevztáhnu.
14 Za kým se izraelský král vydal? Koho pronásleduješ? Mrtvého psa? Pouhou blechu?+
15 Ať je Jehova soudcem. Rozsoudí nás, prozkoumá tu záležitost a ujme se mého sporu.+ Posoudí mě a vysvobodí mě z tvých rukou.“
16 Když David domluvil, Saul se zeptal: „Je to tvůj hlas, můj synu Davide?“+ A začal hlasitě plakat.
17 Řekl Davidovi: „Jsi lepší než já, protože jsi se mnou jednal dobře, ale já jsem ti oplácel zlem.+
18 Dnes jsi mi řekl, co dobrého jsi udělal. Jehova mě vydal do tvých rukou, ale ty jsi mě nezabil.+
19 Když někdo narazí na svého nepřítele, nechá ho jen tak odejít? Jehova tě odmění+ za to, co jsi pro mě dnes udělal.
20 Teď už vím, že určitě budeš kralovat+ a že izraelské království zůstane ve tvých rukou.
21 Proto mi přísahej při Jehovovi,+ že po mé smrti nevyhladíš mé potomky* a nevymažeš mé jméno z domu mého otce.“+
22 David tedy Saulovi přísahal. Potom se Saul vrátil domů+ a David a jeho muži odešli do úkrytu.+
Poznámky
^ Dosl. „aby si zakryl nohy“.
^ Dosl. „udeřilo ho srdce“.
^ Nebo možná „rozehnal“.
^ Dosl. „semeno“.
