3. Mojžíšova 23:1–44

  • Svaté dny a svátky (1–44)

    • Sabat (3)

    • Pesach (4, 5)

    • Svátek nekvašených chlebů (6–8)

    • Obětní dar z prvních plodů úrody (9–14)

    • Svátek týdnů (15–21)

    • Správné sklízení úrody (22)

    • Svátek troubení na trubku (23–25)

    • Den smíření (26–32)

    • Svátek chýší (33–43)

23  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi:  „Promluv k Izraelitům a řekni jim: ‚Jehovovy svátky,+ které byste měli vyhlásit,+ budou svatými shromážděními. Toto jsou mé svátky:  Šest dnů se smí pracovat, ale sedmý den je sabat, den odpočinku+ a svatého shromáždění. Nesmíte dělat žádnou práci. Ať budete bydlet kdekoli, má to být sabat pro Jehovu.+  To jsou Jehovovy svátky, svatá shromáždění, která byste měli vyhlásit ve stanovených obdobích:  Čtrnáctý den prvního měsíce+ bude za soumraku* Pesach+ pro Jehovu.  Patnáctý den toho měsíce začne Svátek nekvašených chlebů pro Jehovu.+ Sedm dnů byste měli jíst nekvašené chleby.+  První den budete mít svaté shromáždění.+ Nesmíte dělat žádnou těžkou práci.  Sedm dnů budete Jehovovi přinášet ohnivé oběti. Sedmý den bude svaté shromáždění. Nesmíte dělat žádnou těžkou práci.‘“  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi: 10  „Promluv k Izraelitům a řekni jim: ‚Až přijdete do země, kterou vám dávám, a sklidíte její úrodu, přinesete snop z prvních plodů+ své úrody knězi.+ 11  A on bude snopem pohupovat před Jehovou sem a tam, aby pro vás získal schválení. Kněz by jím měl pohupovat den po sabatu. 12  V den, kdy se bude pohupovat snopem, obětujete Jehovovi zdravého ročního beránka jako zápalnou oběť. 13  Spolu s ním přinesete obilnou oběť, dvě desetiny efa* jemné mouky smísené s olejem jako ohnivou oběť Jehovovi, jako příjemnou* vůni. A přinesete také tekutou oběť, kterou bude čtvrt hinu* vína. 14  Nebudete jíst žádný chleba, pražené zrní ani nové zrní až do dne, kdy přinesete obětní dar svému Bohu. Je to trvalé nařízení pro všechny vaše generace, ať budete bydlet kdekoli. 15  Ode dne po sabatu, ode dne, kdy jste přinesli snop jako oběť pohupování, si odpočítáte sedm sabatů.+ Mělo by to být sedm celých týdnů. 16  Měli byste odpočítat 50 dnů,+ do dne po sedmém sabatu, a pak byste měli přinést Jehovovi obilnou oběť z nové úrody.+ 17  Ze svých domovů byste měli přinést dva chleby na oběť pohupování. Měly by se udělat ze dvou desetin efa* jemné mouky a upéct s kvasem,+ jako první zralé plody pro Jehovu.+ 18  A spolu s chleby byste měli přinést sedm zdravých ročních beránků, jednoho mladého býka a dva berany.+ Bude to zápalná oběť Jehovovi. Měli byste ji přinést s příslušnou obilnou a tekutou obětí, jako ohnivou oběť, která příjemně voní* Jehovovi. 19  A přinesete jedno kůzle jako oběť za hřích+ a dva roční beránky jako oběť společenství.+ 20  Kněz vezme ty dva beránky a chleby z prvních zralých plodů a bude tím pohupovat před Jehovou sem a tam jako obětí pohupování. Bude to pro Jehovu něco svatého a připadne to knězi.+ 21  Ten den svoláte+ svaté shromáždění. Nesmíte dělat žádnou těžkou práci. Je to trvalé nařízení pro všechny vaše generace na všech místech, kde budete bydlet. 22  Když budete ve své zemi sklízet úrodu, nesklidíš své pole až úplně k okraji a nebudeš sbírat to, co po sklizni zbylo.*+ Měl bys to nechat pro chudého*+ a pro cizince, který se mezi vámi usadil.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.‘“ 23  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi: 24  „Řekni Izraelitům: ‚První den sedmého měsíce byste měli zachovávat den odpočinku a svatého shromáždění, památný den, který bude ohlášen troubením na trubku.+ 25  Nesmíte dělat žádnou těžkou práci a přinesete Jehovovi ohnivou oběť.‘“ 26  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi: 27  „A desátý den sedmého měsíce bude Den smíření.+ Budete mít svaté shromáždění. Budete se trápit*+ a přinesete Jehovovi ohnivou oběť. 28  V tento zvláštní den nebudete dělat žádnou práci, protože je to den pro smíření, kdy pro vás bude před Jehovou, vaším Bohem, vykonáno smíření.+ 29  Každý, kdo se ten den nebude trápit,* bude usmrcen.*+ 30  A každého člověka, který bude ten den dělat nějakou práci, odstraním* z jeho lidu. 31  Nesmíte dělat žádnou práci. Je to trvalé nařízení pro všechny vaše generace, ať budete bydlet kdekoli. 32  Je to pro vás sabat, den odpočinku. Od večera devátého toho měsíce se budete trápit.+ Od toho večera do následujícího večera byste měli zachovávat svůj sabat.“ 33  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi: 34  „Řekni Izraelitům: ‚Patnáctý den sedmého měsíce bude Svátek chýší* pro Jehovu a bude trvat sedm dnů.+ 35  První den bude svaté shromáždění a neměli byste dělat žádnou těžkou práci. 36  Sedm dnů budete Jehovovi přinášet ohnivé oběti. Osmý den byste měli mít svaté shromáždění+ a měli byste Jehovovi přinést ohnivou oběť. Bude to slavnostní shromáždění. Nesmíte dělat žádnou těžkou práci. 37  To jsou Jehovovy svátky,+ které byste měli vyhlásit, svatá shromáždění,+ během kterých budete přinášet Jehovovi ohnivé oběti – zápalné oběti+ spolu s příslušnými obilnými+ a tekutými+ oběťmi podle toho, co je předepsáno pro každý den. 38  To budete přinášet navíc k tomu, co se přináší Jehovovi o sabatech,+ a k vašim darům,+ vašim obětem spojeným se slavnostními sliby+ a vašim dobrovolným obětem,+ které byste měli dávat Jehovovi. 39  Ale od 15. dne sedmého měsíce, až sklidíte úrodu své země, byste měli sedm dnů slavit Jehovův svátek.+ První den bude dnem odpočinku a osmý den také.+ 40  První den si vezmete ovoce z nejlepších stromů, palmové listy+ a větve listnatých stromů a topolů z údolí* a sedm dnů se budete radovat+ před Jehovou, svým Bohem. 41  Budete ho slavit jako svátek pro Jehovu sedm dnů v roce.+ Je to trvalé nařízení pro všechny vaše generace. Měli byste ho slavit v sedmém měsíci. 42  Sedm dnů byste měli bydlet v chýších.+ Všichni rodilí Izraelité by měli bydlet v chýších, 43  aby vaše budoucí generace věděly,+ že když jsem Izraelity vyváděl z Egypta, nechal jsem je bydlet v chýších.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.‘“ 44  Mojžíš tedy řekl Izraelitům o Jehovových svátcích.

Poznámky

Dosl. „mezi dvěma večery“.
Hin odpovídal 3,67 l. Viz příloha B14.
Nebo „usmiřující“, dosl. „uklidňující“.
Dvě desetiny efa odpovídaly 4,4 l. Viz příloha B14.
Dvě desetiny efa odpovídaly 4,4 l. Viz příloha B14.
Nebo „je usmiřující vůní“, dosl. „uklidňující vůní“.
Nebo „ztrápeného“.
Nebo „paběrky ze své úrody“.
Usuzuje se, že výraz „trápit se“ zahrnuje různé formy sebezapření, včetně půstu.
Nebo možná „postit“.
Dosl. „odříznut ze svého lidu“.
Nebo „vyhubím“.
Nebo „dočasných přístřešků“.
Nebo „říčního údolí, vádí“.