3. Mojžíšova 7:1–38

  • Pokyny k obětem (1–21)

  • Je zakázáno jíst tuk a krev (22–27)

  • Kněžský podíl (28–36)

  • Závěrečná slova k obětem (37, 38)

7  To je zákon o oběti za vinu:+ Je to něco nejsvětějšího.  Oběť za vinu se porazí na místě, kde se porážejí zápalné oběti, a její krví+ se pokropí oltář ze všech stran.+  Má se přinést všechen její tuk:+ tučný ocas, tuk pokrývající střeva  a obě ledviny spolu s jejich tukem, který je v oblasti beder. S ledvinami se oddělí také tukový přívěsek na játrech.+  A kněz to nechá dýmat na oltáři jako ohnivou oběť Jehovovi.+ Je to oběť za vinu.  Budou ji jíst všichni muži, kteří jsou kněží,+ a bude se jíst na svatém místě. Je to něco nejsvětějšího.+  Pro oběť za vinu platí stejný zákon jako pro oběť za hřích. Připadne knězi, který s ní vykoná smíření.+  Když kněz přinese za někoho zápalnou oběť, bude mu patřit kůže+ oběti.  Každá obilná oběť, která je upečená v peci, připravená v hrnci nebo na plechu na pečení,+ patří knězi, který ji přináší. Připadne jemu.+ 10  Ale každá obilná oběť, která je smísená s olejem+ nebo která je suchá,+ bude pro všechny syny Árona. Všichni dostanou stejnou část. 11  A to je zákon o oběti společenství,+ kterou někdo přinese Jehovovi: 12  Pokud ji přináší jako projev vděčnosti, přinese spolu s obětí díkůvzdání+ nekvašené prstencové chleby uhnětené s olejem, nekvašené oplatky potřené olejem a prstencové chleby z jemné mouky dobře promíchané a smísené s olejem. 13  Spolu s tímto obětním darem přinese také kvašené prstencové chleby. To všechno přinese s oběťmi společenství přinášenými jako oběť díkůvzdání. 14  Z každého druhu obětního daru přinese jeden kus jako posvátný podíl Jehovovi. Bude to patřit knězi, který pokropí oltář krví z obětí společenství.+ 15  Maso obětí společenství přinášených jako oběti díkůvzdání se má sníst v den, kdy se obětuje. Nic z toho se nemá nechat do rána.+ 16  Pokud je oběť, kterou někdo přináší, spojena se slavnostním slibem+ nebo je dobrovolnou obětí,+ pak se má jíst v den, kdy je přinesena, a to, co z ní zbude, se může jíst i následující den. 17  Ale to, co z masa oběti zbude do třetího dne, se má spálit v ohni.+ 18  Pokud by se ale něco z masa oběti společenství jedlo třetí den, ten, kdo ji přinesl, nezíská Boží schválení. Nebude mu to přičteno k dobru. Maso oběti se stane něčím odporným a ten, kdo z něho něco sní, se bude ze svého provinění zodpovídat.+ 19  Maso, které by se dotklo něčeho nečistého, se jíst nesmí. Má se spálit v ohni. Čisté maso smí jíst každý, kdo je čistý. 20  Ale každý, kdo je nečistý a jí maso oběti společenství, která je pro Jehovu, bude usmrcen.*+ 21  Pokud se někdo dotkne čehokoli nečistého, ať nečistoty člověka,+ nebo nečistého zvířete,+ nebo jakékoli nečisté odporné věci,+ a sní něco z masa oběti společenství, která je pro Jehovu, takový člověk bude usmrcen.‘“* 22  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi: 23  „Řekni Izraelitům: ‚Nebudete jíst žádný tuk+ z hovězího dobytka, z ovcí ani z koz. 24  Tuk zvířete, které bude nalezeno mrtvé, a tuk zvířete zabitého jiným zvířetem je možné použít k jakémukoli účelu, ale nesmíte ho jíst.+ 25  Kdokoli jí tuk ze zvířete, které přináší jako ohnivou oběť Jehovovi, bude usmrcen.* 26  Nebudete jíst žádnou krev+ na žádném místě, kde budete bydlet, ani ptačí, ani zvířecí. 27  Kdokoli jí jakoukoli krev, bude usmrcen.‘“*+ 28  Jehova promluvil k Mojžíšovi: 29  „Řekni Izraelitům: ‚Kdo Jehovovi přináší svou oběť společenství, přinese Jehovovi část z ní jako obětní dar.+ 30  Vlastníma rukama přinese tuk+ spolu s hrudí jako ohnivou oběť Jehovovi a bude tím před Jehovou pohupovat sem a tam jako obětí pohupování.+ 31  Tuk nechá kněz dýmat na oltáři,+ ale hruď připadne Áronovi a jeho synům.+ 32  Pravou nohu ze svých obětí společenství dáte knězi jako posvátný podíl.+ 33  Pravou nohu dostane jako podíl ten ze synů Árona, který předkládá krev a tuk z obětí společenství.+ 34  Z obětí společenství, které přináší Izraelité, beru hruď přinesenou jako oběť pohupování a pravou nohu, posvátný podíl, a dávám je knězi Áronovi a jeho synům. Pro Izraelity je to trvalý předpis.+ 35  To je podíl z Jehovových ohnivých obětí určený pro kněze, pro Árona a jeho syny, ode dne, kdy byli představeni, aby sloužili jako kněží pro Jehovu.+ 36  Jehova přikázal, aby tento podíl dostávali od Izraelitů ode dne, kdy byli pomazáni.+ Je to trvalé nařízení pro ně i další jejich generace.‘“ 37  To je zákon o zápalné oběti,+ obilné oběti,+ oběti za hřích,+ oběti za vinu,+ oběti slavnostního uvedení do kněžského úřadu+ a oběti společenství,+ 38  který dal Jehova Mojžíšovi na hoře Sinaj+ v den, kdy přikázal Izraelitům, aby v pustině Sinaj přinášeli Jehovovi své obětní dary.+

Poznámky

Dosl. „odříznut ze svého lidu“.
Dosl. „odříznut ze svého lidu“.
Dosl. „odříznut ze svého lidu“.
Dosl. „odříznut ze svého lidu“.