Ezekiel 37:1–28
37 Zapůsobila na mě Jehovova ruka. Jehova mě přenesl svým duchem a postavil mě doprostřed údolí,+ které bylo plné kostí.
2 Provedl mě kolem nich a já jsem viděl, že jich v tom údolí leží velmi mnoho a že jsou úplně suché.+
3 Zeptal se mě: „Synu člověka, můžou ty kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „To víš ty, Svrchovaný pane Jehovo.“+
4 Nato mi řekl: „Prorokuj nad těmito kostmi a řekni jim: ‚Suché kosti, slyšte Jehovova slova:
5 Svrchovaný pán Jehova těmto kostem říká: „Přivedu do vás dech a ožijete.+
6 Dám na vás šlachy, obalím vás masem, potáhnu vás kůží, vložím do vás dech a ožijete. A poznáte, že já jsem Jehova.“‘“
7 A tak jsem prorokoval, jak mi bylo přikázáno. Zatímco jsem prorokoval, ozval se nějaký zvuk. Byl slyšet chřestot a kosti se začaly jedna s druhou spojovat.
8 Viděl jsem, jak se na nich objevily šlachy a maso a jak se potáhly kůží. Ale dech v nich ještě nebyl.
9 Potom mi řekl: „Prorokuj k větru. Prorokuj, synu člověka, a pověz větru: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Větře,* přijď ze čtyř stran* a zafoukej na ty zabité, aby ožili.“‘“
10 Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vstoupil do nich dech* a oni ožili a postavili se na nohy.+ Bylo to obrovské vojsko.
11 Řekl mi: „Synu člověka, tyto kosti, to je celý izraelský dům.+ Říkají: ‚Naše kosti vyschly a naše naděje zanikla.+ Jsme ztraceni.‘
12 A tak prorokuj a pověz jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Otevřu vaše hroby+ a vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás na izraelskou půdu.+
13 A až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z nich, můj lide, poznáte, že já jsem Jehova.“‘+
14 ‚Vložím do vás svého ducha a ožijete.+ Usadím vás ve vaší zemi a poznáte, že já, Jehova, jsem promluvil a také jsem to udělal,‘ prohlašuje Jehova.“
15 Jehova mi potom řekl:
16 „Synu člověka, vezmi si hůl a napiš na ni: ‚Pro Judu a pro izraelský lid, který je s ním.‘*+ Potom si vezmi jinou hůl a napiš na ni: ‚Efrajimova hůl, pro Josefa a pro celý izraelský dům, který je s ním.‘*+
17 Přilož jednu k druhé, aby se ve tvé ruce staly jen jednou holí.+
18 Až se tě tvůj lid* zeptá: ‚Nepovíš nám, co to znamená?‘,
19 odpověz jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Vezmu Josefovu hůl, která je v Efrajimově ruce, a izraelské kmeny, které jsou s ním, a přiložím je k Judově holi. Udělám z nich jednu hůl+ – v mé ruce se spojí v jednu.“‘
20 Ty hole, na které budeš psát, drž v ruce, aby je viděli.
21 Pak jim pověz: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Vezmu Izraelity z národů, kam odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země.+
22 V té zemi, na izraelských horách, z nich udělám jeden národ+ a nad nimi všemi bude vládnout jeden král.+ Nebudou už dvěma národy ani už nebudou rozděleni na dvě království.+
23 Už se nebudou znečišťovat svými odpornými modlami,* svými odpornými zvyky a všemi svými proviněními.+ Osvobodím je od veškeré nevěrnosti, kterou se provinili, a očistím je. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.+
24 Můj služebník David bude jejich králem+ a všichni budou mít jednoho pastýře.+ Budou poslouchat mé předpisy a pečlivě dodržovat má nařízení.+
25 Budou žít v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi a ve které žili vaši předkové.+ Budou v ní navždy žít+ oni, jejich děti* a děti jejich dětí+ a můj služebník David bude navždy jejich náčelníkem.*+
26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje+ – a bude to věčná smlouva. Připravím pro ně místo, rozmnožím je+ a svou svatyni navždy umístím v jejich středu.
27 Můj stan* bude s* nimi. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.+
28 Až bude má svatyně jednou provždy v jejich středu, národy poznají, že já, Jehova, posvěcuji Izrael.“‘“+
Poznámky
^ Nebo „dechu, duchu“.
^ Dosl. „od čtyř větrů“.
^ Nebo „duch“.
^ Nebo „který je jeho společníkem“.
^ Nebo „který je jeho společníkem“.
^ Dosl. „synové tvého lidu“.
^ Hebr. výraz možná souvisí se slovem „výkaly“ a vyjadřuje opovržení.
^ Nebo „knížetem“.
^ Dosl. „synové“.
^ Nebo „příbytek, domov“.
^ Nebo „nad“.
