Habakuk 3:1–19

  • Prorok prosí Jehovu, aby jednal (1–19)

    • Bůh zachrání svůj pomazaný lid (13)

    • Jásat díky Jehovovi navzdory těžkostem (17, 18)

3  Modlitba proroka Habakuka vyjádřená v žalozpěvech:*   Jehovo, slyšel jsem zprávu o tobě. Jehovo, žasnu nad tím, co jsi udělal. Ve svůj čas* znovu jednej! Ve svůj čas* to oznam. Až způsobíš nepokoj, pamatuj prosím na milosrdenství.+   Bůh přišel z Temanu,Svatý z hory Paran.+ (Sela)* Jeho vznešenost pokryla nebesa+a země se naplnila jeho chválou.   Jeho jas zářil jako denní světlo.+ Z ruky mu vyzařovaly dva paprsky,v ní se ukrývala jeho síla.   Před ním šel mor+a za ním spalující horečka.   Zastavil se a zatřásl zemí,+při jeho pohledu se národy rozechvěly.+ Věčné hory se roztříštilya dávné pahorky se sklonily.+ Tak jedná odedávna.   Ve stanech v Kušanu jsem viděl tíseň,stanové látky v Midianu se třásly.+   To proti řekám, Jehovo,to proti řekám plane tvůj hněv? Je snad tvůj vztek namířený proti moři?+ Jel jsi totiž na svých koních,+tvé válečné vozy zvítězily.*+   Vytáhl jsi svůj luk, je připravený. Hole* se chystají udělat svou práci podle přísahy.* (Sela) Rozdělil jsi zemi řekami. 10  Hory se při pohledu na tebe svíjely bolestí.+ Přehnal se prudký liják. Vodní hlubina zaburácela,+zvedla ruce do výšky. 11  Slunce a měsíc nevyšly, zůstaly ve svém vznešeném příbytku.+ Tvé šípy vyšlehly jako světlo,+tvé kopí zazářilo jako blesk. 12  Rozhořčeně jsi pochodoval zemí,v hněvu jsi dupal* po národech. 13  Vyšel jsi zachránit svůj lid, zachránit svého pomazaného. Rozdrtil jsi vůdce* domu ničemných. Dům jsi obnažil od základů až po střechu.* (Sela) 14  Když se proti mně přihnali jeho válečníci,probodl jsi jim hlavu jejich vlastními zbraněmi.* Dělalo jim velkou radost z úkrytu pohlcovat trpícího. 15  Na svých koních jsi prošel mořem,skrz přívaly ohromných vod. 16  Když jsem o tom slyšel, uvnitř jsem se roztřásl,*při tom zvuku se mi chvěly rty,do kostí mi vnikla hniloba,+podlamovaly se mi nohy. Přesto budu tiše čekat na den tísně,+protože přijde na lidi, kteří na nás útočí. 17  I kdyby fíkovník nerozkvetla réva nedala úrodu,i kdyby olivovník nepřinesl plodya na polích* se nic neurodilo,i kdyby stádo zmizelo z ohradya ve stájích nebyl žádný dobytek, 18  já budu přesto jásat díky Jehovovi,budu mít radost díky Bohu, svému zachránci.+ 19  Svrchovaný pán Jehova je má síla.+ Mým nohám dá mrštnost laněa způsobí, že budu kráčet po výšinách.+

Poznámky

Nebo „smutečních písních“.
Nebo možná „v naší době“, dosl. „uprostřed let“.
Nebo možná „v naší době“, dosl. „uprostřed let“.
Nebo „byly záchranou“.
Nebo možná „šípy“.
Nebo možná: „Přísahy kmenů zazněly.“
Dosl. „mlátil“.
Dosl. „hlavu“.
Dosl. „krk“.
Dosl. „jeho holemi“.
Dosl. „moje břicho se rozechvělo“.
Nebo „terasách“.