Jozue 14:1–15

  • Rozdělení země západně od Jordánu (1–5)

  • Kaleb dostává Hebron (6–15)

14  A toto je dědictví, které Izraelité získali v Kanaánu a které jim přidělili kněz Eleazar a Jozue, syn Nuna, a vůdci rodů izraelských kmenů.+  Pro devět a půl kmene bylo dědictví určeno losem,+ jak Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.+  Zbývajícím dvěma a půl kmenům dal Mojžíš dědictví na druhé straně* Jordánu,+ zatímco Levitům žádné dědictví mezi nimi nedal.+  Z potomků Josefa se staly dva kmeny,+ Manasse a Efrajim.+ Levité v zemi žádný podíl nedostali, kromě měst k bydlení a pastvin pro svá stáda.+  Izraelité tedy rozdělili zemi na podíly, jak Jehova přikázal Mojžíšovi.  Potom přišli za Jozuem v Gilgalu+ muži z kmene Juda. Kaleb,+ syn Kenizejce Jefunneho, mu řekl: „Dobře víš, co o mně a o tobě řekl Jehova+ v Kadeš-barneji+ Mojžíšovi, muži pravého Boha.+  Bylo mi 40 let, když mě Jehovův služebník Mojžíš vyslal z Kadeš-barneje na výzvědy v této zemi.+ Po návratu jsem o tom poctivě podal zprávu.*+  Přestože moji bratři, kteří vyšli se mnou, způsobili, že lid ztratil odvahu,* já jsem celým srdcem* následoval svého Boha Jehovu.+  Mojžíš v ten den přísahal: ‚Zemi, po které kráčela tvá noha, dostaneš ty a tvoji synové jako trvalé dědictví, protože jsi celým srdcem následoval mého Boha Jehovu.‘+ 10  A tak mě Jehova podle svého slibu+ zachoval naživu.+ Uplynulo 45 let od chvíle, kdy to Jehova slíbil Mojžíšovi, když Izrael chodil pustinou.+ Teď je mi 85 let a jsem stále tady. 11  Jsem stejně silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal. Mám tolik sil jako tehdy, ať už k válčení, nebo k čemukoli jinému. 12  Dej mi proto tento hornatý kraj, o kterém Jehova ten den mluvil. Tehdy jsi slyšel, že tam ve velkých opevněných městech žijí Anakovci,+ ale Jehova bude určitě* se mnou+ a vyženu je,* jak Jehova slíbil.“+ 13  A tak Jozue Kalebovi, synovi Jefunneho, požehnal a dal mu jako dědictví Hebron.+ 14  Hebron je až dodnes dědictvím Kaleba, syna Kenizejce Jefunneho, protože celým srdcem následoval Jehovu, Boha Izraele.+ 15  Hebron se dřív jmenoval Kirjat-arba+ (Arba byl významný muž mezi Anakovci). A země si odpočinula od válek.+

Poznámky

Tj. na východní straně.
Nebo: „Vrátil jsem se se slovem, jak jsem ho měl v srdci.“
Dosl. „srdce lidu roztálo“.
Dosl. „plně“.
Nebo „připravím je o vlastnictví“.
Nebo „pravděpodobně“.