Most mnohokrát zničený a obnovený

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BULHARSKU

MĚSTEM Loveč na severu Bulharska protéká řeka Osam, přes niž se klene krytý most. Tato pozoruhodná stavba má bohatou historii, podobně jako lidé, kterým slouží.

Jedním z prvních obdivovatelů tohoto mostu byl rakouský geolog Ami Boué, který navštívil Loveč v první polovině devatenáctého století. Psal o tom, že zde je „krytý kamenný most, jehož okrasou jsou malé krámky“. Ano, tento jedinečný most spojující dvě části města sloužil městské dopravě a zároveň byl lovečským tržištěm. Pro obyvatele tedy měl mimořádný význam.

Krytý lovečský most nebyl původně kamenný, ale dřevěný. V průběhu let jej však často poškozovaly záplavy a bylo třeba ho přestavovat. Nakonec jej v roce 1872 záplava smetla úplně a připravila tím obyvatelstvo o nepostradatelné spojení mezi dvěma částmi města.

Bylo zřejmé, že výstavba nového, pevnějšího mostu nebude snadná. Proto byl k vypracování projektu pozván proslulý bulharský stavitel Koljo Fičeto, který také měl most postavit.

Novátorský návrh

Fičeto se rozhodl, že se přidrží původního pojetí a navrhne krytý most, na němž budou obchůdky. Most měl být 84 metrů dlouhý a 10 metrů široký a měly jej podepírat přidané pilíře oválného tvaru. Byly 5 metrů vysoké, jejich úzké strany směřovaly proti proudu a měly jeden nový prvek. V horní polovině pilířů byly otvory, jimiž mohla při povodni protékat voda. Nahoru na pilíře položil Fičeto pevné dubové trámy a fošny. Na zbytek stavby, včetně 64 krámků umístěných po obou stranách vozovky, bylo použito bukové dřevo. Z něj byla vyrobena i střecha, která byla zevnitř oplechována.

Dalším zajímavým rysem Fičetova návrhu bylo to, že podpůrné trámy mostu měly být spojeny pomocí dřevěných čepů a dlabů, a ne pomocí železných svor a kovaných hřebů. Na dřevěný podklad vozovky byla položena kamenná dlažba a vozovka byla nakonec vysypána štěrkem. Přes den pronikalo dovnitř denní světlo malými postranními okny a otvory ve střeše. Večer byly rozsvěcovány plynové lucerny. Vypracování projektu a výstavba nového mostu trvaly asi tři roky [1].

Most kypěl životem

Co všechno se na tomto mostě dělo? Podívejme se, jak to popsal jeden očitý svědek: „Byli zde obchodníci, chodci a také lidé, kteří se na most přišli jen podívat. Jejich hlasy se mísily s hlukem od klempířů . . . a s vykřikováním prodavačů, kteří nabízeli své zboží. Jen zřídka tudy projel automobil, koňský povoz  nebo osel s nákladem. Most žil svým vlastním životem. Všechny ty pestré krámky, plné vlněných prýmků, korálků a nejrůznějšího zboží, měly svůj vlastní rytmus a své tradice.“

Na tomto krytém mostě lidé nejen nakupovali, ale scházeli se zde i k zábavě, protože mnozí majitelé krámků byli také hudebníky. Očitý svědek, jehož slova zde byla citována, dále napsal: „V holičství bylo pět nebo šest holičů, kteří byli zároveň dobrými hudebníky. Hráli především na strunné nástroje. Často si na hraní našli volnou chvilku a jejich zákazníci rádi počkali, dokud nedohrají.“ Po první světové válce někteří z těchto holičů založili takzvaný Orchestr holičů.

Náhlá tragédie

Půl století odolával Fičetův krytý most záplavám, válkám a jiným katastrofám. Ale v noci ze 2. na 3. srpna 1925 vyšlehly k obloze nad Lovčem plameny. Malebný lovečský most byl zachvácen požárem a úplně shořel. Jak se to stalo? Dodnes nikdo s jistotou neví, zda k tomu došlo neopatrností nebo to bylo dílem žháře. Ať tomu bylo jakkoli, Loveč opět neměl most, a mezi jeho břehy bylo přerušeno spojení.

V roce 1931 byl dokončen nový krytý most s obchůdky a dílničkami po stranách vozovky [2]. Nový stavitel jej však nevybudoval ze dřeva a z kamene, ale použil ocel a beton. Celkový projekt se od Fičetova mostu velmi lišil. Střecha byla skleněná a jeden úsek ve střední části mostu neměl vnější zdi. V letech 1981 až 1982 byl most přestavěn podle původního návrhu Kolji Fičeta [3].

Krytý lovečský most lemovaný obchůdky se stal symbolem města a je chloubou stavitelského řemesla. Dnes stejně jako dříve láká k procházce lidi zblízka i zdaleka.

[Mapa na straně 22]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

BULHARSKO

SOFIE

Loveč

[Podpisek obrázku na straně 23]

Foto 2: Z knihy Lovech and the Area of Lovech