Přejít k článku

Přejít na obsah

Kde se vzaly opice na Gibraltaru?

Kde se vzaly opice na Gibraltaru?

Kde se vzaly opice na Gibraltaru?

V ZEMÍCH s mírným podnebím byste asi opice nehledali. Většina jejich druhů přece žije v tropickém pásmu. Existuje však pár pozoruhodných výjimek.

V severní Africe, vysoko v pohoří Atlasu, kde v zimě běžně padá sníh, se cedrovými a dubovými lesy potulují malé tlupy magotů bezocasých. Jedna izolovaná skupina tohoto druhu makaků žije také 300 kilometrů severněji — na Gibraltarské skále, která je nejjižnější výspou Evropy.

Kde se opice vzaly na Gibraltaru? Podle některých přírodovědců opice v dávné minulosti osídlovaly i jiná území v Evropě a makakové na Gibraltaru jsou jejich jedinými žijícími potomky. Podle jiných odborníků je sem přivezli arabští nebo britští kolonizátoři. Legenda praví, že opice přišly z druhé strany úžiny podzemním tunelem, který údajně kdysi dávno spojoval africký a evropský kontinent. Ať už pocházejí odkudkoli, jsou dnes jedinými volně žijícími opicemi v Evropě.

Magoti bezocasí žijí v borovicových lesích, které pokrývají hořejší část Gibraltarské skály. I když je jich pouze kolem sta, podle Mezinárodní ligy na ochranu primátů jsou to „nejslavnější obyvatelé poloostrova“. *

Na Gibraltar ročně zavítá sedm milionů turistů, takže nezbední makakové rozhodně netrpí hlady. Živí se nejen tím, co roste ve volné přírodě, ale také se naučili žebrat o jídlo u návštěvníků, a občas jim i něco ukradnou. Navíc je místní úřady zásobují ovocem a zeleninou.

Kromě shánění a konzumace potravy věnují makakové skoro pět hodin denně tomu, že si vzájemně probírají srst. Jak samci, tak samice se starají o mláďata a hrají si s nimi. Žijí v semknutých tlupách, ve kterých to občas začne skřípat a dojde k šarvátce. Starší opice obvykle odhánějí ty mladší výhružkami a skřeky, a mají také zvláštní zvyk cvakat zuby, což je patrně uklidňuje.

Kde se tyto družné opice vzaly na Gibraltaru, možná zůstane záhadou, ale onomu vápencovému skalnímu výběžku, který střeží vstup do Středozemního moře, dodávají zvláštní kouzlo. Bez nich by Gibraltaru něco chybělo.

[Poznámka pod čarou]

^ 5. odst. Podobně se v Japonsku proslavili jejich bratranci makakové červenolící, kteří se v zimě shromažďují u termálních pramenů, kam se na ně chodí dívat turisté.