Přejít k článku

Přejít na obsah

Starobylé zvyky v dnešním Mexiku

Starobylé zvyky v dnešním Mexiku

Starobylé zvyky v dnešním Mexiku

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MEXIKU

STAROBYLÉ náboženské zvyky a představy patří k životu v dnešním Mexiku stejně jako mobilní telefony a internet. Po staletí se zde některé zvyky Indiánů udržovaly společně s římskokatolickým náboženstvím. A jejich zachovávání je pro mexické katolíky typické dodnes.

Mnozí lidé v Mexiku například každoročně 2. listopadu slaví Dušičky neboli Den zesnulých. Chodí na hřbitov a svým mrtvým tam někdy nechávají květiny, jídlo a alkoholické nápoje. Někteří lidé si dokonce pozvou skupinu hudebníků, aby zahrála písně, které měli jejich milovaní rádi. Mnozí katolíci si také postaví doma oltářík a někdy na něj umístí fotografii svého zemřelého.

Dílo Enciclopedia de México uvádí, že v určitých zvycích spojených se slavením Dne zesnulých se zřejmě „uchovávají prvky indiánských obřadů, které se vykonávaly v měsících ochpaniztli teotleco, kdy se pro manes [duše mrtvých] obětovaly květiny cempasúchil a kukuřičné tamales, [a to] v roční době, kdy právě byla sklizena úroda — koncem října a začátkem listopadu“. V encyklopedii je dále uvedeno, že některé z těchto zvyků se podobají zvykům při oslavách, jež se konaly v předkolumbovské době a vyznačovaly se karnevalovou náladou.

Náboženský kult

Dvanáctý prosinec je pro katolíky v Mexiku svátek. Ten den tisíce poutníků z mexických států směřují k chrámu Panny Guadalupské, který stojí na úbočí pahorku Tepeyac v Mexico City. Mnozí jdou pěšky po celé dny a cestou se k Panně modlí. Když dojdou na místo, obvykle vstoupí do kostela po kolenou (nahoře) a jako oběť přinášejí růže.

Obrazy Panny Guadalupské jsou vidět i v domácnostech, v činžovních domech, a také na autobusových zastávkách a na jiných veřejných místech. Panna Guadalupská je označována rovněž tituly „Matka Boží“ a „Maličká snědá z Tepeyacu“. Od šestnáctého století jí věřící často připisovali uzdravení a jiné zázraky.

Kořeny tohoto uctívání

Uctívání zbožněné ženy i jiné rysy tohoto svátku sahají zpět až k uctívání aztécké bohyně-matky Cihuacóatl, kterou také nazývají Tonantzin, což znamená „Naše maminka“. V díle México a través de los siglos (Mexiko v průběhu staletí) se uvádí, že dávní Aztékové přinesli tuto bohyni a jejího syna jménem Huitzilopochtli do tehdejšího hlavního města aztécké říše, do Tenochtitlánu, což je dnešní Mexico City.

Chrám bohyně Cihuacóatl, který stál na pahorku Tepeyac, zničili Španělé. Podle tradice se zde necelých čtyřicet let potom, co Kolumbus vstoupil poprvé na americkou půdu, domorodému Indiánovi Juanu Diegovi ukázala Panna Guadalupská. Údajně požádala, aby pro ni byla na onom místě postavena svatyně.

Bohyni Cihuacóatl Aztékové velmi uctívali. Říká se, že měla dlouhé, rozpuštěné vlasy a byla oděna do úplně bílého roucha. Vchod do jejího chrámu byl tak nízký, že do něj člověk mohl vejít jedině po kolenou. Když byl uvnitř, spatřil její sochu obklopenou modlami, takže vypadala jako „matka . . . bohů“.

Ke svátku bohyně Cihuacóatl patřily lidské oběti, tance a přehlídka bojovníků vyzdobených „růžemi, které měli v rukou, kolem krku a na hlavě“. Tyto dary byly ponechány na nejvyšším místě chrámu jako oběti pro Huitzilopochtliho. Někteří Indiáni, mezi nimiž byli i mnozí z Guatemaly, šli ke svátku bohyně Cihuacóatl pěšky víc než 1 500 kilometrů.

Záleží na původu?

Uctívání katolického obrazu Panny Guadalupské má zjevně své kořeny v rituálech, jimiž nebyl uctíván pravý Bůh, kterého popisuje Bible. (Žalm 83:18) Mělo by nám na tom záležet? Je původ určitého způsobu uctívání skutečně tak důležitý?

Apoštol Pavel dal v této věci moudrou radu: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími. . . . Jaký je . . . soulad mezi Kristem a Belijalem? Nebo jaký podíl má věřící s nevěřícím?“ Také řekl: „Přesvědčte se o všem; pevně se držte toho, co je znamenité.“ (2. Korinťanům 6:14, 15; 1. Tesaloničanům 5:21)

Taková vybídka je na místě i dnes. O tom, jak uctíváme Boha, bychom měli přemýšlet a měli bychom se ptát: ‚Odpovídá můj způsob uctívání tomu, co učí Boží Slovo, Bible? Nebo má v sobě nějaké prvky, které pocházejí z uctívání falešných bohů?‘ Ten, kdo se chce líbit Jehovovi, pravému Bohu, jedná moudře, jestliže na takové otázky hledá odpovědi.

[Obrázek na straně 23]

Poutníci přicházejí ke chrámu Panny Guadalupské

[Obrázek na straně 23]

Hudebníci, kteří 2. listopadu hrají u hrobů