Plavba po klidných vodách Kéraly

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V INDII

PŘEDSTAVTE si, že plujete v krásně zařízeném hausbótu po deltě tvořené 44 řekami. Něco takového můžete zažít na jihozápadě Indie ve státě Kérala, kde řeky tvoří síť o celkové délce 900 kilometrů. Je to nezapomenutelný zážitek. Vaše loď se klidně pohybuje po vodní hladině a příroda jako by vám otevírala svou náruč. Obdivujete laguny lemované kokosovými palmami, sytě zelená rýžová pole, přírodní jezera i lidmi vytvořené kanály. Pravděpodobně díky této síti vodních cest časopis National Geographic Traveler zařadil Kéralu mezi „padesát míst, která rozhodně musíte vidět“.

Vaši pozornost si jistě zaslouží i lidé, kteří na březích mnoha kanálů žijí. Pamatují časy, kdy v jejich okolí nebyli žádní turisté ani pětihvězdičkové hotely. Jejich způsob života se však od té doby příliš nezměnil. I když někteří z nich pracují v nově postavených hotelech nebo jiných zařízeních pro turisty, jejich kultura a každodenní život zůstávají v zásadě stejné. Pěstují rýži, starají se o háje kokosových palem a zpestřují svůj jídelníček rybami, které také prodávají.

Rybolov v klidných vodách

Rybolov patří k místnímu životu. Asi nikde jinde neuvidíte, jak ženy loví ryby holýma rukama. Chytají skvrnivce, kterým se tu říká karimeen. Ti se vyskytují pouze v Kérale a jsou pochoutkou pro místní obyvatele i cizince. Při hledání ryb se ženy brodí vodou a ryby se před nimi schovávají a zavrtávají hlavy do bahna. Ženy však na skvrnivce vyzrají tím, že se snaží nahmatat je nohama. Rychle se pak potopí pod vodu, rybu chytnou a dají ji do nádoby, která plave vedle nich. Když skvrnivců naloví dost, jdou ke břehu, kde už stojí nedočkaví kupci. Na větších a dražších rybách si pochutnají hosté v pětihvězdičkových hotelech a na menších zase lidé s nižšími příjmy.

Čínské rybářské sítě

Na březích místních řek jsou běžně k vidění čínské rybářské sítě. Vytvářejí romantickou scenerii, kterou obdivují turisté.

Předpokládá se, že tento druh sítí přinesli do Kóčínu čínští obchodníci z Kublajchánova dvora před rokem 1400. Nejprve je používali Číňané a potom portugalští osadníci. Sítě se obsluhují ručně a i dnes, podobně jako před více než 600 lety, zajišťují výdělek mnoha indickým rybářům a také jídlo pro bezpočet dalších lidí. Do jedné sítě je možné chytit tolik ryb, že by to nasytilo celou vesnici. Siluety sítí spolu se zapadajícím sluncem vytvářejí jedinečnou atmosféru, kterou se turisté snaží zachytit na svých fotografiích.

 Pohled na čínské sítě však není to jediné, co sem turisty láká. Každý rok přijíždějí do Kéraly tisíce lidí na tradiční závody hadích člunů.

Závody na klidných vodách

Hadí čluny jsou dlouhé a štíhlé kánoe. Hadí se jim říká proto, že záď má tvar vztyčené kobří hlavy. V minulosti je používali místní králové při válečných výpravách po období sklizně. Když války skončily, čluny už nebyly tak potřebné. Na vodu tato majestátní plavidla vyplouvala pouze v době chrámových slavností. Posádky s velkou slávou nastoupily do ozdobených člunů, které sloužily jako ukázka místní kultury. V období svátků se pořádaly závody na počest význačných hodnostářů. Tato tradice je stará asi tisíc let a přetrvala až dodnes.

Závodu se běžně účastní až dvacet člunů, přičemž v každém je 100 až 150 mužů. Po celé délce člunu sedí ve dvou řadách více než 100 veslařů s krátkými vesly. Na zádi stojí čtyři kormidelníci s delšími vesly a řídí loď. Uprostřed lodi jsou dva muži, kteří tlučou dřevěnými paličkami do ozvučné desky a udávají tak rytmus. V člunu je ještě nejméně šest dalších mužů, kteří veslaře povzbuzují. Tleskají, hvízdají, vykřikují a zpívají písně typické pro jejich posádku, aby pomohli udržet tempo. Mladí muži jednotně a rytmicky veslují a ve finiši napnou všechny své síly, aby v tomto strhujícím závodě dopluli do cíle jako první.

Význačným městem v oblasti klidných vod je Alleppey, kam v roce 1952 přijel na  návštěvu první indický premiér Džaváharlál Néhrú. Veslařský závod, kterému přihlížel, na něj tak zapůsobil, že nedbal na svou bezpečnost, skočil do vítězného člunu a tleskal a zpíval spolu s veslaři. Když se vrátil do Dillí, poslal do Alleppey jako dar stříbrnou maketu hadího člunu, na které byl jeho podpis a slova: „Vítězům veslařského závodu, který je význačným rysem místního společenského života.“ Stříbrný člun dnes slouží jako trofej pro vítěze každoročního závodu Nehru Trophy Race. Závody hadích člunů každý rok sleduje asi 100 000 diváků. Klidné vody v tu dobu ožijí.

Luxusní hotely na vodě

Hadí čluny nejsou jedinými plavidly, která přitahují turisty. Rostoucí oblibě se těší také rýžové čluny. Jedná se o tradiční plavidla, která jsou přeměněna v luxusní hausbóty.

Čluny určené turistům jsou většinou nové, ale najdou se mezi nimi i takové, které jsou staré více než 100 let. Původně se jim říkalo kettuvallam, což znamená „loď s uzly“. Celá loď byla postavena z chlebovníkového dřeva. Plaňky držely pohromadě pomocí provazů z palmových vláken a nebylo potřeba ani jediného hřebíku. Kdysi se v těchto člunech převážela z vesnice do vesnice rýže nebo jiné zboží a do vzdálenějších míst se vozilo koření. Avšak s nástupem moderních dopravních prostředků se tyto lodě téměř přestaly používat. Potom jeden prozíravý obchodník přišel s nápadem udělat z nich hausbóty a přilákat tak turisty. Takový hausbót je možné označit za plovoucí hotel. Má balkon, přepychovou ložnici s koupelnou a krásně vybavený obývací pokoj. Každá loď má posádku, která vás odveze, kam si budete přát, a uvaří vám vše, co budete chtít.

Když nastane večer, loď zakotví u břehu. Kdo touží po větším klidu a soukromí, může s lodí zůstat uprostřed jezera, kde panuje kouzelné ticho. Jediné, co občas uslyšíte, je šplouchnutí vody, když nějaká ryba vyskočí nad hladinu.

To, že jsou místní vody klidné, však neznamená, že se tu nic neděje. Na tomto území totiž žijí horliví ‚rybáři lidí‘.

 ‚Rybáři lidí‘ v klidných vodách

Slovní spojení ‚rybáři lidí‘ použil Ježíš, když mluvil k rybářům, kteří se stali jeho učedníky. Řekl jim: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí.“ Tím je vybídl, aby pomáhali druhým stát se jeho učedníky. (Matouš 4:18, 19; 28:19, 20) Toto pověření dnes po celém světě plní svědkové Jehovovi, včetně těch, kteří žijí na území Kéraly.

V Kérale je 132 sborů svědků Jehovových. Třináct z nich je v okolí klidných vod. Mnozí místní svědkové jsou povoláním rybáři. Jeden z nich byl lovit ryby s jiným rybářem a začal s ním mluvit o Božím Království. Brzy si ten muž uvědomil, že Bible učí něco jiného než jeho církev. Biblické poselství zaujalo i jeho manželku a jejich čtyři děti, a tak s nimi svědkové začali studovat Bibli. Celá rodina biblické učení přijala a rybář, jeho manželka a dvě děti jsou již pokřtěnými svědky. Také dvě zbývající děti mají za cíl dát se pokřtít.

Svědkové Jehovovi z jednoho sboru cestovali lodí na malý ostrov, aby tam kázali. Jelikož lodě nepřiplouvají k ostrovu příliš často, lidé mu říkají kadamakudi, což znamená „jsi tu v pasti“. Svědkové se tam potkali s Johnym a jeho manželkou Rani. Oba pocházeli z katolické rodiny, ale byli ve spojení s jedním meditačním centrem, kterému darovali téměř všechny své peníze. Johny projevil velký zájem o biblickou pravdu a svědkové s ním začali studovat Bibli. O své nové víře hned mluvil s druhými. Biblická pravda mu také pomohla, aby přestal kouřit a opíjet se.

Johnyho zaměstnání nebylo v souladu s Biblí, a tak z něj odešel. Jeho rodina se dostala do finančních problémů. Brzy však Johny začal chytat a prodávat kraby, a díky tomu se dokázal o rodinu postarat. Byl pokřtěn v září 2006 a jeho manželka a dvě děti o rok později. Naděje na to, že budou moci žít navždy v pozemském ráji, úplně změnila jejich pohled na život. (Žalm 97:1; 1. Jana 2:17)

Návštěva klidných vod Kéraly je opravdu nezapomenutelný zážitek. Přispívají k tomu nejen čínské rybářské sítě, hadí čluny a hausbóty, ale také ‚rybáři lidí‘, věrní svědkové Jehovovi.

[Mapa na straně 22 a 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

INDIE

KÉRALA

[Obrázek na straně 23]

K životu v Kérale patří rybolov

[Podpisek]

Foto nahoře: Salim Pushpanath

[Obrázek na straně 23]

Ženy chytají ryby holýma rukama

[Obrázek na straně 24]

Závody hadích člunů

[Obrázek na straně 24]

„Kettuvallam“

[Obrázek na straně 24 a 25]

Hausbót

[Obrázek na straně 24 a 25]

Johny se svou manželkou Rani

[Podpisek obrázku na straně 24]

Salim Pushpanath