Dílo náhody?

Klimatizace v termitišti

▪ Termitiště jsou právem označována za konstrukční zázraky. Tyto impozantní stavby z půdy a slin mohou být vysoké až šest metrů. Stěny bývají silné 45 centimetrů a slunce je vysuší tak, že jsou tvrdé jako beton. Některá termitiště vyrostou doslova přes noc.

Přibližně uprostřed termitiště sídlí královna, která může naklást několik tisíc vajíček denně. Bezkřídlí a slepí „dělníci“ odnášejí vajíčka do zvláštních komůrek. Tam se starají o larvy, které se z vajíček vylíhnou. Asi největším divem termitiště je však jeho klimatizační systém.

Zajímavé údaje: Soustava komor a chodeb udržuje v termitišti stálou teplotu, přestože venku se teplota mění. Například v Zimbabwe v Africe může venkovní teplota kolísat mezi 2 stupni Celsia v noci a více než 38 stupni ve dne. Teplota v termitišti však zůstává na 31 stupních. Jak je to možné?

U základny termitiště jsou výhodně umístěné otvory, kterými se dovnitř dostává čerstvý vzduch. Chladnější vzduch vstupuje do termitiště z podzemní komory a pak cirkuluje systémem chodeb a komor. Když se ohřeje, je z termitiště vytlačován ven skrz otvory na vrcholu. Termiti zavírají a otevírají otvory tak, aby podle potřeby teplotu upravovali. Stálou teplotu udržují proto, aby mohli pěstovat houby, které jsou jejich hlavní potravou.

Konstrukce termitiště je tak výjimečná, že podobnou technologii použili architekti při stavbě jedné kancelářské budovy v Zimbabwe. K jejímu provozu je zapotřebí jen 10 procent energie, kterou spotřebují stejně velké budovy postavené obvyklým způsobem.

Co si o tom myslíte? Je to, že termiti dokážou regulovat teplotu uvnitř termitiště, výsledkem náhody, nebo to svědčí o existenci inteligentního Stvořitele?

[Podpisky obrázku na straně 25]

Nahoře: Stockbyte/Getty Images; dole: Scott Bauer/Agricultural Research Service, USDA