Graduace 130. třídy Gileadu

Den plný radostného očekávání

NA GRADUACI 130. třídy biblické školy Strážné věže Gilead přicházeli návštěvníci plni očekávání. V sobotu 12. března 2011 se k této události shromáždilo 8 500 lidí, včetně studentů, jejich rodin a přátel. Posluchači se těšili na to, co se ten den dozvědí, a také asi přemýšleli, co právě vyškolení misionáři zažijí v následujících letech. Ti budou zanedlouho vysláni do celého světa, aby lidem pomáhali poznat biblické pravdy.

„Šťastní jsou všichni, kdo stále očekávají Jehovu“

Tato povzbuzující myšlenka z Izajáše 30:18 byla námětem proslovu Geoffreyho Jacksona, člena vedoucího sboru svědků Jehovových a předsedajícího celého programu. Vřele a v odlehčeném tónu studentům pogratuloval, že přežili náročné školení v Gileadu, a ujistil je, že určitě přežijí i tento mimořádný den. Co mohou studenti ve svém novém působišti realisticky očekávat? Bratr Jackson prakticky uplatnil tři myšlenky z Izajáše 30:18–21.

První myšlenku vyjádřil takto: „Můžete očekávat, že Jehova bude vyslýchat vaše modlitby.“ Upozornil posluchače na ujištění, které se nachází v 19. verši: „[Bůh] ti zcela jistě projeví přízeň při zvuku tvého křiku.“ Zdůraznil, že jednotné číslo zájmena použitého v hebrejském textu ukazuje, že Bůh reaguje na modlitby jednotlivců. „Náš Otec Jehova se neptá: ‚Proč to nezvládáš tak dobře jako ten druhý?‘ Naopak pozorně naslouchá každému člověku. A také mu odpovídá.“

Druhá věc, kterou mohou studenti očekávat, jsou problémy. „Jehova nám neslibuje snadný život. Bude nám však pomáhat.“ Podle 20. verše Bůh předpověděl, že v době obležení bude pro Izraelity tíseň a útlak něčím tak běžným jako chléb a voda. Přesto byl vždy ochotný přispěchat svému lidu na pomoc. Studenti Gileadu se také budou setkávat s problémy a náročnými situacemi — možná s jinými, než čekali. Bratr Jackson dodal: „Ale můžete očekávat, že Jehova vám bude pomáhat, abyste si s každým problémem poradili.“

Třetí myšlenku řečník čerpal z druhé části 20. a z 21. verše. „Můžete očekávat vedení. Tak ho vyhlížejte!“ Poznamenal, že každý křesťan musí pečlivě naslouchat, když k němu Jehova promlouvá ze stránek Bible a biblických publikací. Vřele studenty vybídl, aby se nadále věnovali každodennímu čtení Bible, protože na tom závisí jejich život.

„Ať na vás spočine děs před Jehovou“

Anthony Morris z vedoucího sboru vysvětlil význam biblického výrazu „děs před Jehovou“. (2. Paralipomenon 19:7) Tato slova se nevztahují na nějaký druh chorobného strachu, ale naopak na silnou touhu dělat to, co je správné, na úctu, která je tak intenzivní a opravdová, že se může projevit vnitřním rozechvěním. „Vezměte si tento děs s sebou do misionářského působiště,“ vyzval studenty bratr Morris. Jak mohou takovou hlubokou úctu k Jehovovi dávat najevo? Řečník se zaměřil na dva konkrétní způsoby.

Za prvé, vybídl studenty, aby uplatňovali radu zapsanou u Jakuba 1:19: „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení.“  Poznamenal, že studenti se během pětiměsíčního kurzu naučili mnoho věcí, ale že by si měli dávat pozor, aby se tím ve svém novém působišti nechlubili. „Nejdřív musíte naslouchat,“ řekl. „Naslouchejte členům místního sboru a těm, kdo v dané zemi vedou kazatelské dílo. Poslouchejte, co o té zemi a její kultuře říkají. Nebojte se přiznat, že něco nevíte. Pokud vaše školení splnilo svůj účel, projeví se to tak, že čím víc se toho naučíte, tím víc si budete uvědomovat, jak málo toho ve skutečnosti víte.“

Na druhý způsob bratr Morris poukázal tím, že vysvětlil Přísloví 27:21, kde se píše: „Na stříbro je tavicí kelímek, a na zlato je pec; a jednotlivec je podle své chvály.“ Stejně jako se zlato a stříbro musí přetavovat neboli přečišťovat, my můžeme být přečišťováni chválou. Jak? Chvála může být zkouškou našeho charakteru. Může vést k pýše a ke ztrátě vztahu k Jehovovi, nebo nás naopak může vést k tomu, abychom byli Jehovovi vděční a měli ještě pevnější odhodlání nikdy se neodchýlit od jeho měřítek. Bratr Morris vybídl studenty, aby veškerou chválu přijímali správným způsobem, tedy aby ji brali jako příležitost prokázat, že mají náležitý „děs před Jehovou“.

„Držte se svého poslání“

Hlavní proslov programu s tímto názvem přednesl Guy Pierce z vedoucího sboru. Vysvětlil, že slovo „misionář“ znamená „ten, kdo má nějaké poslání“. Není nijak překvapující, že poslání misionářů různých organizací se velmi liší. Mnozí se zaměřují na léčení nemocných a na hledání politických řešení světových problémů. „Vy jste ale jiní,“ řekl. V čem?

Při zkoumání Bible studenti uvažovali o mnoha zprávách týkajících se uzdravování. Když Ježíš vzkřísil jednu dívku, její rodiče byli „bez sebe velkým nadšením“. (Marek 5:42) I slepí lidé, kteří byli zázračně uzdraveni, měli nesmírnou radost. Jedním z důvodů, proč Kristus takové zázraky konal, bylo ukázat, co udělá v nadcházejícím novém světě. Spravedliví lidé z ‚velkého zástupu‘, který přežije konec současného špatného systému věcí, se pak dočkají uzdravení ze všech tělesných neduhů. (Zjevení 7:9, 14) Zdraví budou i jejich blízcí, které budou vítat při vzkříšení. Dokážete si představit tu radost?

Bratr Pierce však vysvětlil, že léčení tělesných nemocí nikdy nebude tím nejdůležitějším druhem uzdravování. Nemocní, které Ježíš vyléčil, časem zase onemocněli. Mrtví, které vzkřísil, nakonec opět zemřeli. Mnohem důležitější proto bylo duchovní uzdravování, které prováděl. A právě tento druh uzdravování je posláním misionářů vyškolených v Gileadu. Pomáhají lidem, aby se smířili s naším nebeským Otcem a tak z duchovního hlediska ožili. Jen duchovně zdraví lidé získají věčný život. „Duchovní uzdravování přináší chválu Bohu,“ prohlásil bratr Pierce. „Zaměřujte se na něj, a vaše služba bude úspěšná.“

Další tři body programu

„Bude tento den dobrý?“ Na tuto otázku poskytl odpověď Robert Rains z výboru odbočky Spojených států. Povzbudil studenty, aby se ve svém misionářském působišti snažili žít tak, aby každý jejich den byl dobrý. Dosáhnou toho tím, že budou moudře využívat čas, obracet se k Božímu Slovu, když budou mít z něčeho obavy, a dávat svými modlitbami najevo, že se spoléhají na Jehovu.

„Uděláte ze starého nové?“ Tuto otázku položil ve svém proslovu instruktor Gileadu Mark Noumair. Mluvil o 1. Jana 2:7, 8, kde se apoštol Jan zmiňoval o ‚starém přikázání‘, které je také ‚novým přikázáním‘. Oba výrazy se týkají téhož pokynu — aby Kristovi  následovníci nesobecky a obětavě milovali jeden druhého. (Jan 13:34, 35) Toto přikázání bylo staré v tom smyslu, že ho Kristus dal svým následovníkům už o několik desetiletí dříve. Bylo však zároveň nové, protože se křesťané setkávali s novými problémy a museli projevovat lásku v nových situacích a ve větší míře. I misionáři se setkávají s řadou nových okolností a musí se učit projevovat lásku novým způsobem. Co je klíčem k tomu, aby se jim to dařilo?

„Nestaňte se tím, co sami nesnášíte,“ varoval bratr Noumair. Pokud bychom dělali to, co nám u druhých vadí, vlastně bychom se stali tím, co nesnášíme, a tak bychom škodili sami sobě. Jestliže v náročných situacích naopak reagujeme tak, že se učíme novým způsobem projevovat lásku, záříme jako „pravé světlo“ v duchovní temnotě.

„Jak byste měli nosit náklad.“ Tento praktický námět rozvedl další instruktor Gileadu, Michael Burnett. Mluvil o Afričanech, kteří nosí těžký náklad na hlavě. Používají při tom stočený kus látky nazývaný kata, který si dávají na hlavu a který jim umožňuje nosit náklad pohodlně a udržovat rovnováhu. Díky tomu je jejich chůze elegantní. Misionáři vyškolení v Gileadu ponesou ve svém zahraničním působišti těžký náklad různých povinností, ale dostali něco, co se dá přirovnat k látce kata: důkladné školení založené na Bibli. Když budou uplatňovat, co se naučili, pomůže jim to k vyrovnanosti a k tomu, aby se při nošení svého nákladu nevyčerpali.

Vyprávění zážitků a interview

Studenti Gileadu v rámci svého školení tráví čas také v kazatelské službě s místními sbory svědků Jehovových. William Samuelson, dozorce oddělení pro teokratické školy, vybral některé zážitky studentů do programu nazvaného „Nenech svou ruku odpočinout“. (Kazatel 11:6) Studenti ve scénkách předvedli, jak si nacházeli příležitosti ke kázání dobré zprávy při cestování letadlem, v restauracích a u benzinových stanic. Vydávali svědectví dům od domu, při neformálních rozhovorech i prostřednictvím dopisů. Nenechali své ruce odpočinout a měli nádherné výsledky.

Kenneth Stovall z oddělení, které dohlíží na školu Gilead, potom vedl interview se třemi velmi zkušenými misionáři. Byli to Barry Hill, který sloužil v Ekvádoru a Dominikánské republice, Eddie Mobley, který působil v Côte d’Ivoire, a Tab Honsberger, který kázal v Senegalu, v Beninu a na Haiti. Společně rozvinuli námět „Vyzkoušejte Jehovu, a sklidíte požehnání“. (Malachiáš 3:10) Bratr Hill například vyprávěl, jak bylo pro něj a jeho manželku náročné přizpůsobit se ekvádorskému podnebí. V některých obdobích je tam horko a prašno, jindy zase horko a vlhko. Zavzpomínal, jak museli dva a půl roku ke koupání používat kbelíky s vodou. Nikdy ale nepřemýšleli o tom, že by z této země odešli. Své nové působiště považovali za požehnání od Jehovy. „Bylo to pro nás vším,“ řekl.

V závěru programu přečetl jeden student dojemný dopis absolventů, ve kterém vyjádřili upřímnou vděčnost za poskytnuté školení. „Naše víra získala nový rozměr,“ uvedli v dopise, „ale uvědomujeme si, že na sobě musíme stále pracovat.“ Studenti pak dostali diplomy a byli přiděleni do mnoha různých zemí. Bratr Jackson je nakonec znovu ujistil, že mohou očekávat Jehovovu pomoc, zvláště když se setkají s problémy. Všichni přítomní odcházeli mimořádně povzbuzeni. Jehova nepochybně vykoná prostřednictvím těchto nových misionářů mnoho dobrého.

 [Tabulka a mapa na straně 31]

STATISTIKA TŘÍDY

9 zastoupených zemí

34,0 průměrný věk

18,6 průměrný počet let od křtu

13,1 průměrný počet let v celodobé službě

[Mapa]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Absolventi budou působit v těchto zemích

ZEMĚ, DO KTERÝCH BYLI PŘIDĚLENI

ARGENTINA

ARMÉNIE

BURKINA FASO

BURUNDI

KONŽSKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

ČESKÁ REPUBLIKA

HAITI

HONGKONG

INDONÉSIE

KEŇA

LITVA

MALAJSIE

MOSAMBIK

NEPÁL

PAPUA-NOVÁ GUINEA

RUMUNSKO

SENEGAL

TANZANIE

UGANDA

ZIMBABWE

[Obrázek na straně 31]

Absolventi 130. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) Z. Molinaová; S. Bassolinová; Ch. Alatsisová; A. Arroyová; L. Niñová; S. Merklingová; M. Clarková.

(2) C. Littleová; S. Tibaudová; S. Jakobssonová; J. Morenová; A. Rodriguezová; K. Leeová; H. Cárdenasová; L. Aguilarová.

(3) A. Clairbushová; A. Polleyová; S. Caldwellová; J. Adameová; S. Hildebrandtová; I. Shoemakerová; N. Grohmanová; G. Galvezová.

(4) J. Clark; A. Bassolino; K. Packhamová; J. Adame; M. Knausová; M. Niño; R. Moreno; J. Galvez.

(5) D. Rodriguez; M. Geynesová; J. Molina; A. Aguilar; I. Alatsis; A. Mannová; R. Grohman; J. Packham.

(6) S. Geynes; M. Cárdenas; C. Arroyo; Ch. Manno; J. Merkling; H. Lee; X. Clairbush; P. Jakobsson.

(7) J. Little; B. Hildebrandt; M. Shoemaker; K. Knaus; J. Caldwell; F. Tibaudo; C. Polley.