Přejít k článku

Přejít na obsah

„Pamatuje, že jsme prach“

„Pamatuje, že jsme prach“

Poznejte Boží osobnost

„Pamatuje, že jsme prach“

„NEVĚŘILA jsem, že by mi Jehova mohl úplně odpustit, a byla jsem přesvědčená, že se tím budu trápit po celý zbytek života.“ To napsala jedna křesťanka ohledně chyb, které udělala v minulosti. Výčitky svědomí mohou člověka skutečně velmi zatěžovat. Bible ale nabízí útěchu, která může kající hříšníky zbavit pocitu viny. Uvažujme o slovech krále Davida, která nacházíme v Žalmu 103:8–14.

David věděl, že „Jehova je milosrdný“ a nechce nám naše chyby stále vyčítat. (verše 8–10) Když najde důvod projevit milosrdenství, odpustí nám velkoryse a úplně. Nadaný básník David používá tři krásná přirovnání, na kterých ukazuje, jak velké milosrdenství nám Bůh projevuje.

„Jako jsou nebesa vyšší než země, jeho milující laskavost je nadřazená těm, kdo se ho bojí.“ (verš 11) Když se díváme na noční oblohu, nedokážeme si ani představit, jak jsou hvězdy od země vzdálené. David těmito slovy zdůrazňuje velikost Jehovova milosrdenství, které je jedním z projevů jeho lásky. Toto milosrdenství Bůh prokazuje „těm, kdo se ho bojí“ — těm, kdo mají „hlubokou, ze srdce vycházející úctu k jeho autoritě“, jak říká jeden učenec.

„Jak daleko je východ slunce od západu slunce, tak daleko od nás vzdálil naše přestupky.“ (verš 12) Jiné překlady Bible toto přirovnání vyjadřují následovně: „Jak daleko je východ od západu.“ Jak velká vzdálenost to je? Tak velká, jak si jen dovedeme představit. Jedna biblická příručka tuto myšlenku rozvíjí takto: „Leťte tak daleko, kam vás křídla představivosti donesou. Až budete cestovat prostorem směrem na východ, každým mávnutím křídel se budete od západu víc vzdalovat.“ David v tomto verši vlastně říká, že když nám Bůh odpouští naše hříchy, vzdaluje je od nás tak daleko, jak si jen dokážeme představit.

„Jako otec projevuje milosrdenství svým synům, Jehova projevil milosrdenství těm, kdo se ho bojí.“ (verš 13) David měl děti, a tak věděl, co cítí milující otec. Takový otec svým dětem projevuje soucit, zvlášť když mají nějaké trápení. David nás ujišťuje, že náš milující nebeský Otec projevuje svým pozemským dětem milosrdenství, zejména když mají kvůli svým proviněním ‚zlomené a zdrcené‘ srdce. (Žalm 51:17)

Po těchto třech přirovnáních David ukazuje, co Jehovu podněcuje k tomu, aby projevoval milosrdenství nedokonalým lidem. „Sám dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach.“ (verš 14) Jehova ví, že jsme stvořeni z prachu, tedy že máme mnoho nedostatků a omezení. Bere v úvahu, že jsme hříšní, a je „přichystaný odpouštět“ — pokud svých chyb upřímně litujeme. (Žalm 86:5)

Jak na vás Davidova slova působí? Žena, jejíž výrok je v úvodu článku, prozkoumala, co Bible říká o Boží ochotě odpouštět, a pak prohlásila: „Začínám věřit, že k Jehovovi mohu mít blízký vztah, a cítím, že jsem se zbavila těžkého břemene.“ * Chtěli byste se dozvědět víc o Božím milosrdenství a o tom, jak z něj můžete mít užitek? Možná by to přineslo velkou úlevu i vám.

Doporučené čtení Bible na srpen:

Žalm 87–118

[Poznámka pod čarou]

^ 7. odst. Viz 26. kapitolu „Bůh, který je ‚přichystaný odpouštět‘“ v knize Přibližte se k Jehovovi, kterou vydali svědkové Jehovovi.

[Praporek na straně 13]

„Začínám věřit, že k Jehovovi mohu mít blízký vztah, a cítím, že jsem se zbavila těžkého břemene.“