Existuje Bůh, který se o nás stará?

1, 2. (a) Položil sis někdy sám otázky, které jsou uvedeny v prvním odstavci? (b) Jaké poměry vedou mnohé lidi k takovým otázkám?

EXISTUJE-LI Bůh, proč v průběhu celých dějin dovolil tolik hrozných věcí, které postihovaly lidi? Jestliže se o nás skutečně stará, proč připouští, aby pokračovalo zlo a utrpení?

² Na celém světě kladou přemýšliví lidé tyto otázky. A mají k tomu dobrý důvod, protože lidská rodina prožívá již po celá staletí velké utrpení, které je důsledkem hrozných válek, nedostatku potravin, chudoby, zločinnosti a nemocí. Mnoho zármutku bylo způsobeno též nespravedlností a útlakem, a také katastrofami, záplavami a zemětřeseními. Často musí trpět nevinní lidé, ačkoli se sami ničeho nedopustili. Dokazuje to všechno, že Bůh se nestará o to, co se s námi děje? Existuje nějaká opodstatněná naděje, že jednou bude lepší svět, v němž bychom se mohli skutečně plně těšit ze života na zemi, bez všech těchto starostí?

3. Proč je rozumné očekávat, že najdeme odpověď na tyto otázky?

³ Tyto otázky vyžadují pravdivou a uspokojující odpověď. Jestliže někdo řekne, že „Bůh chce, abychom trpěli“, nebo že „to jsou věci, kterým nemůžeme rozumět“, pak to nejsou odpovědi ani pravdivé ani uspokojující. Jestliže Bůh stvořil vesmír, který v nás vyvolává posvátnou bázeň a v němž panuje tak  nádherný pořádek, jistě musel mít dobrý důvod k tomu, aby dovolil, že mezi lidmi vzniklo tolik nepořádku. A neměli bychom předpokládat, že takový stvořitel se bude natolik zajímat o své stvoření, že nám řekne, proč připustil zlo? Neměli bychom očekávat, že v určité době napraví tento špatný stav, jestliže k tomu má moc? Každý milující otec by to pro své děti učinil, kdyby mohl. Všemohoucí, absolutně moudrý, milující stvořitel by jistě se svými pozemskými dětmi nejednal méně laskavě.

Kdo nám může nejlépe odpovědět?

4. Kdo nám může nejlépe říci, proč Bůh připouští zlo?

⁴ Kdo může nejlépe odpovědět na otázku, proč Bůh připouští zlo? Kdybys byl z něčeho obviněn, chtěl bys, aby lidé naslouchali jen tomu, co o věci říkají druzí? Nebo bys chtěl mluvit sám za sebe, abys věc objasnil každému, kdo se o ni upřímně zajímá? Bohu se vytýká, že připustil zlo. Protože on sám nejlépe ví, proč je připouští, nebylo by správné, abychom nechali mluvit jej samotného? Od lidí nemůžeme nikdy očekávat uspokojující odpověď, protože často v této věci zastávají názory, které si odporují.

5. Je rozumné věřit, že Bůh je autorem Bible? (2. Petra 1:21; Abakuk 2:2)

⁵ Kde Bůh odpovídá? Stvořitel označil pouze jediný zdroj, který nám může dát směrodatné poučení o tom, co se stalo a proč se to stalo. Tímto pramenem je Bible, v níž je řečeno: „Celé Písmo je inspirováno Bohem.“ (2. Timoteovi 3:16) * To by nás nemělo překvapit; jestliže měl Bůh moc stvořit tak úžasný vesmír, pak se jistě mohl stát i autorem knihy. Když  dnes lidé mohou neviditelnými vlnami přenášet hlasy, myšlenky i obrazy do tvého rozhlasového nebo televizního přijímače, určitě nebylo pro všemohoucího stvořitele kdysi obtížné zprostředkovat své myšlenky věrným lidským pisatelům a postarat se o to, aby tyto myšlenky správně zapsali. Apoštol Pavel mohl tedy s důvěrou říci: „Když jste obdrželi Boží slovo, které jste slyšeli od nás, přijali jste je ne jako slovo lidské, ale jako to, čím pravdivě je, jako slovo Boží.“ — 1. Tessalonicenským 2:13.

6. Jak daleko do minulosti sahá dějinná zpráva Bible a jaké poučení nám proto může poskytnout? (Lukáš 1:1–4; povšimni si Lukáše 3:23–38)

⁶ Snad jsi ještě nikdy nezkoumal Bibli. A přece tě možná bude zajímat, že Bible obsahuje nejúplnější dějinnou zprávu, jaká dnes existuje, a to včetně časových údajů. Jeden dějepisec v prvním století, lékař Lukáš, mohl sledovat rodokmen Ježíše z Nazareta krok za krokem, jméno za jménem, po čtyři tisíce let až k prvnímu člověku. Biblická zpráva sahá až k počátku lidských dějin, a proto nám také může říci, kdo nese odpovědnost za zlo, proč je Bůh připustil a jak je odstraní.

Je tím vinen Bůh?

7. Komu by měla být přisuzována vina za nesprávné věci?

⁷ Jak by ti bylo, kdybys byl obviněn ze zločinu, jehož se dopustil někdo jiný? Pravděpodobně bys to považoval za velmi nespravedlivé. Spravedlnost vyžaduje, aby byl potrestán viník a nevinný aby byl obvinění zproštěn. Jestliže automobilista na živé křižovatce nedbá znamení, že má zastavit, a způsobí tím těžkou dopravní nehodu, pak to není vina zákona. Jestliže se někdo přejídá, a proto onemocní, pak to není vina zemědělce, který vypěstoval potravu. Jestliže  je nějakému mladému muži poskytnuta dobrá výchova, ale on přece odejde z domova, nedbá dobré rady svého otce a potom se dostane do těžkostí, pak  to jistě není otcova vina. Proč bychom tedy měli obviňovat Boha, nebeského Otce, za to, že lidé jednají špatně? Neměli bychom obvinit toho, kdo si obvinění zaslouží — viníka?

8. Jaký rozpor nastane, přisuzujeme-li vinu za zlo Bohu?

 ⁸ Měli bychom vzít v úvahu ještě něco jiného. Jestliže obviňujeme Boha z tak hrozných věcí jako je hlad, jímž umírají mnozí lidé z nedostatku potravin, komu potom děkujeme za plodná pole a ovocné zahrady, které v mnoha zemích přinášejí bohatou úrodu? Jestliže Bohu přisuzujeme vinu za nemoce, komu potom děkujeme za podivuhodnou schopnost těla, které se může samo uzdravovat? Jestliže Boha obviňujeme, že je odpovědný za nuzné bydlení v chudinských čtvrtích mnoha měst, komu potom přisuzujeme zásluhu za existenci vznešených hor, průzračných jezer, nádherných květin a mohutných stromů? Zřejmě je tu rozpor, jestliže činíme Boha odpovědným za problémy lidstva a zároveň mu přisuzujeme zásluhu za dobré věci, které jsou na zemi. Milující Bůh nemůže působit současně dobré i zlé.

9. Je logické říci, že neexistuje Bůh, jen proto, že lidé činí špatné věci? (Izaiáš 45:18)

⁹ Řekneme-li, že Bůh neexistuje, problém se ještě zvětší. Kdo věří, že tato země a podivuhodné životní formy na ní se objevily náhodou, přehlíží skutečnosti. Země je v podstatě k životním podmínkám vybavena nepoměrně lépe než například kterýkoli dům. A každý dům má přece svého inteligentního architekta a stavitele. Co potom máme říci o této planetě, na níž existuje daleko velkolepější systém k udržování života, a to v podobě atmosféry, suché země a vody? Bible logicky říká: „Každý dům byl ovšem někým postaven, ale ten, který postavil všechno, je Bůh.“ (Židům 3:4) Někteří lidé docházejí k závěru, že Bůh neexistuje, protože lidstvo působí tolik zla. To je však totéž, jako kdybychom tvrdili, že domy nemají své architekty  nebo stavitele, protože ti, kteří v těchto domech bydlí, konají špatné věci. Je to totéž, jako kdybychom řekli, že člověk, který dělá něco nesprávného, nikdy neměl otce.

10. Komu musíme velkou měrou přisoudit vinu za zlo?

¹⁰ Kdo tedy nese vinu za hrozné věci, které postihují lidskou rodinu? Velkou měrou nesou vinu lidé sami. Nečestnost a zklamání mezi nimi vede ke zločinům. Lidská pýcha a sobectví působí rozklad manželství, nenávist a rasové předsudky. Nevědomost a nedostatek zájmu vede k znečišťování životního prostředí. Lidská vyzývavost a hloupost vyvolává války; a když celé národy slepě následují politické vůdce do takových válek,  pak musí samy nést podíl na vině za utrpení. Hlad a chudoba jsou v prvé řadě způsobeny lidskou nedbalostí a lakotou. Uvědom si jen, že svět nyní vydává více než 200 miliard dolarů ročně na zbrojení. Kdyby všechny tyto prostředky byly vhodně použity na pěstování a spravedlivé rozdělování potravy a na odstranění ubohých příbytků, představ si, kolik dobrého by mohlo být způsobeno!

11. Nese Bůh vinu za války, protože duchovní se modlí za armády svých národů? (Izaiáš 1:15; Přísloví 28:9)

¹¹ Boha také není možno obviňovat za zlo, které kdy bylo spácháno ve jménu náboženství. Duchovenstvo se například modlí, aby Bůh žehnal válkám jejich národů. Často se však stává, že na nepřátelských stranách se vzájemně zabíjejí vojáci, kteří patří k témuž náboženství! Boha za to není možno vinit, protože on sám odsuzuje to, co tito lidé činí. Říká, že lidé, kteří mu skutečně slouží, musejí mít „mezi sebou lásku“. (Jan 13:34, 35) Jestliže nemají tuto lásku, potom Bůh říká, že jsou „jako Kain, který pocházel z toho zlého a zabil svého bratra“. (1. Jana 3:10–12) Zabíjení lidí v Božím jménu — ať již během inkvizice nebo ve válkách — je možno srovnat se starověkým zvykem, kdy byly falešným bohům obětovány děti. A všemohoucí Bůh říká, že to ‚nepřikázal a že to ani nevyvstalo v jeho srdci‘. — Jeremiáš 7:31.

12. Proč jsou duchovní v Bibli označeni jako „pokrytci“? (Matouš 15:7–9)

¹² Mnozí přemýšliví lidé se cítí odpuzováni tím, že se duchovenstvo vměšuje do politiky, podporuje války a rozšiřuje nepravdivé nauky, například, že Bůh je odpovědný za utrpení světa nebo že dokonce věčně trápí lidi v doslovném pekelném ohni. To odpuzuje i Boha. Představitelé náboženství, jejichž učení i skutky odporují Bohu, jsou v Božím slovu  označováni jako „pokrytci“ a je o nich řečeno: „Podobáte se obíleným hrobům, které se zevně zdají vskutku krásnými, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých lidí a nečistoty všeho druhu. Tak i vy se, ovšem zevně, zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a bezzákonnosti.“ (Matouš 23:27, 28) Ježíš určil ve skutečnosti náboženským vůdcům slova: „Vy jste ze svého otce, z ďábla.“ — Jan 8:44.

13. (a) Nese tedy Bůh vinu, jestliže se lidé, a dokonce náboženští vůdcové, dopouštějí nesprávných skutků? (b) Jaké otázky však přece mohou vzniknout?

¹³ Nikoli, Bůh nenese vinu za nesprávné skutky, jichž se dopouštějí lidé. A nenese vinu za nesprávné skutky, jimž žehnají duchovní, kteří tvrdí, že slouží Bohu, ale nemluví pravdu ani podle ní nejednají. Bylo tedy něco nesprávného na tom, jak Bůh stvořil lidi? Dal lidskému rodu špatný začátek?

Dokonalý začátek

14. Popiš, jaký začátek dal Bůh našim prarodičům. (1. Mojžíšova 1:26–31; 2:7–9, 15)

¹⁴ Když někdo čte první dvě kapitoly z první knihy Mojžíšovy, pozná naprosto jasně, že když Bůh stvořil muže a ženu, dal jim dokonalý začátek. Stvořil je s dokonalými těly a s dokonalou myslí, aby je nikdy nemusela trápit nemoc a smrt. Jejich domov byl krásný; byla to zahrada podobná parku s nádhernými květinami, bujnou vegetací a plodnými stromy. Ničeho neměli nedostatek. Naopak, všechno tam bylo v hojnosti. Bůh také dal našim prvním rodičům zajímavou práci a podnětné cíle: dal jim za úkol, aby tento ráj, podobající se parku, rozšířili po celé zemi. Později jim v tom mělo pomáhat mnoho dokonalých dětí, které měli zplodit. A tak se lidská rodina měla nakonec stát dokonalým lidským pokolením, měla  žít v pozemském ráji a věčně se radovat ze života, a dokonce i z toho, že budou milujícím způsobem panovat nad zvířaty.

15. Co znamená lidská dokonalost, a co neznamená?

¹⁵ Proč se ale všechno tak katastrofálně změnilo? Stalo se to proto, že Bůh ve skutečnosti nevytvořil lidi dokonalé? Nikoli, protože v 5. Mojžíšově 32:4 je o Bohu řečeno: „Dokonalá je jeho činnost.“ Dokonalost ovšem neznamenala, že by první lidská dvojice všechno znala, že by všechno uměla nebo že by nemohla udělat něco špatného. I dokonalí tvorové mají určitá omezení. Bylo zde například omezení tělesné: kdyby nepřijímali potravu, nepili vodu a nedýchali vzduch, zemřeli by. Také nesměli porušovat například zákon o zemské přitažlivosti; nesměli si myslet, že mohou seskočit s nějakého velmi vysokého místa a že si přitom neublíží. Také jejich myšlení mělo určité hranice. Adam s Evou se zřejmě museli mnoho učit, protože neměli žádné zkušenosti. Ale ať se naučili jakkoli mnoho, nikdy nemohli znát tolik jako jejich stvořitel. Ačkoli byli dokonalí, byli tedy omezeni tím, že žili v lidské sféře. Dokonalost prostě znamenala, že byli úplní, že po tělesné a duševní stránce neměli žádný nedostatek.

16. V jakých hranicích se může nejlépe uplatnit lidská svoboda? (1. Petra 2:16)

¹⁶ Bůh dal také lidem svobodu v rozhodování a jednání. Neměli se dát vést pouze instinktem jako zvířata. Jistě jsi i ty za tuto svobodu povděčný. Přece bys nechtěl, aby ti někdo diktoval, co máš dělat každou minutu ve svém životě! Tato svoboda neměla však být absolutní, to znamená bez omezení, ale byla relativní. Měla být uplatňována v hranicích Božích  zákonů. Těchto znamenitých zákonů mělo být jen málo a měly být jednoduché; byly určeny k tomu, aby se celá rodina mohla těšit z největšího štěstí. Bůh projevil svou lásku k lidem tím, že vyžadoval, aby poslouchali jeho zákony, neboť věděl, že úcta k těmto zákonům jim přinese nekonečná požehnání. Neúcta k Bohu a jeho zákonu by porušila jejich štěstí. Nepřinesla by nic dobrého. Ve skutečnosti by jistě vedla k neštěstí, protože Bůh varoval Adama a Evu, že ‚určitě zemřou‘, jestliže jej opustí. (1. Mojžíšova 2:17) Aby tedy zůstali naživu, bylo nutné, aby nejen jedli, pili a dýchali, ale aby se také dali vést Bohem a jeho zákony.

17. Z jakého jiného důležitého důvodu jsou lidé odkázáni na Boha? (Žalm 146:3; Jeremiáš 17:5–9)

¹⁷ Existuje ještě jiný rozhodující důvod, proč naši prarodiče měli zůstat závislí na Bohu: lidé totiž nebyli stvořeni tak, aby sami a nezávisle na Bohu úspěšně řídili své záležitosti. Bůh jim nedal k tomu právo ani schopnost. Bible říká: „Pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který chodí, ani nenáleží, aby řídil svůj krok.“  (Jeremiáš 10:23) Proto Bible prohlašuje: „Kdo spoléhá na své vlastní srdce, je hloupý.“ — Přísloví 28:26.

Jak začala špatnost?

18. V čem selhali naši prarodiče? (Jakub 1:14, 15; Žalm 36:10)

¹⁸ Jestliže všechno začalo tak dobře, musíme si položit otázku, v čem lidé vlastně selhali. Došlo totiž k tomu, že naši prarodiče, Adam a Eva, nesprávně využili možnost svobodně se rozhodovat. Rozhodli se, že půjdou svou vlastní cestou, místo aby se podřídili Božímu panství. Žena si ve skutečnosti myslela, že se mohou stát ‚jako Bůh a poznat dobré a zlé‘. (1. Mojžíšova 3:5) Chtěli sami rozhodovat o tom, co je pro ně správné a co nesprávné, a spoléhali se přitom na své vlastní uvažování. Nepředvídali nesmírné škody, k nimž povede takový způsob myšlení. Ale to se stalo právě proto, že ‚Bůh nemůže lhát‘. (Titovi 1:2) Když se vzdálili od Božího panství, vedlo to k podobným následkům, jako když vytáhneme zástrčku ventilátoru z elektrické zásuvky. Jakmile je ventilátor odpojen od zdroje proudu, zpomaluje svůj běh a nakonec se zastaví. S první lidskou dvojicí to bylo podobné. Když se vzdálili od zdroje života, Jehovy Boha, začali postupně upadat a nakonec oba zemřeli; tak se ukázalo, že Boží výstraha byla pravdivá.

19. Proč jsou všichni lidé od narození nedokonalí? (Římanům 5:12)

¹⁹ Naši prarodiče se vzbouřili proti Bohu dříve, než měli děti, a proto nedokonalost vznikla ještě před narozením jejich prvního dítěte. Adam a Eva byli jako vadná forma. Všechno, co pocházelo od nich, bylo také vadné. Svým dětem mohli předat pouze to, co nyní měli sami — nedokonalá těla a nedokonalou  mysl. Již nebyli dokonalí, protože se vzdálili od zdroje, který udržuje dokonalost a život, od Jehovy Boha. V souladu se slovy v Římanům 5:12 se od té doby každý narodil v nedokonalosti a každý podléhá nemocem, stáří a smrti. Bohu však za to nelze přisuzovat vinu. V 5. Mojžíšově 32:5 je řečeno: „Oni ze své strany jednali zhoubně; nejsou jeho dětmi, je to jejich vlastní vada.“ A v Kazateli 7:29 čteme: „Pravý Bůh učinil lidstvo bezúhonné, ale oni sami si vyhledali mnohé plány.“

20. Jak je možné, že nesprávným jednáním jednotlivců vzniká škoda pro tolik lidí?

 ²⁰ Je však přiměřené, aby neposlušnost pouhých dvou osob měla tak tragické následky pro každého? Víme přece, že stačí lidská nedbalost pouze jedné osoby, která při konstrukci nějaké budovy přehlédne malý bezpečnostní činitel, a může dojít ke katastrofě, která pak stojí životy mnoha lidí. Kdyby takový činitel byl přehlédnut při stavbě přehrady, může se hráz protrhnout a záplava způsobí ohromné škody. Jestliže se nějaký státník dal jen jednou podplatit, může to vést u členů vlády k řetězové reakci nesprávného jednání, což způsobí velké škody miliónům lidí. Jestliže se v nějaké rodině otec s matkou v nějaké věci špatně rozhodnou, může to mít pro jejich děti vážné následky. Naši prarodiče se rozhodli nesprávně. Proto byla celá lidská rodina postižena nedokonalostí a neštěstím.

21. Proč Bůh uložil trest smrti, a jak přece projevil milosrdenství?

²¹ Šlo při tom o Boží zákon a také o Boží ryzost, a proto Jehova nemohl připustit beztrestné porušování tohoto zákona. Jakou úctu by lidé měli před Bohem a před jeho zákonem, kdyby se on sám nestaral o dodržování svého zákona? Máme v dnešní době úctu k panovníkům, kteří neposlouchají své vlastní zákony? Nebo dovolují, aby je někteří lidé svévolně a beztrestně porušovali? Proto Bůh vykonal trest za neposlušnost, který ustanovil, totiž trest smrti. Ve svém milosrdenství však první lidské dvojici umožnil mít děti. Měli bychom být za to vděčni, protože jinak bychom se nikdy nebyli narodili. A ačkoli jsme následkem pochybení Adama a Evy nedokonalí, přece jsme raději naživu, než abychom byli mrtví.

22. Kdo také nese velkou míru odpovědnosti za zlo? (Matouš 4:1–11; Efezským 6:12)

 ²² Máme tomu tedy rozumět tak, že špatnost pochází výlučně od člověka? Ne, příčina je hlubší. Lidé nebyli jediní inteligentní tvorové, které Bůh stvořil. Již předtím stvořil nespočetné jiné inteligentní syny v nebesích, duchovní tvory. Také oni měli svobodnou vůli, ale jestliže měli zůstat naživu, museli se i oni podřídit Božím dobrým a rozumným zákonům. Jeden z těchto duchovních tvorů však pěstoval nesprávné myšlenky. A jestliže někdo uvažuje o tom, co je nesprávné, může to vést k tomu, že to nesprávné, o čem přemýšlel, uskuteční. To se také stalo tomuto duchovnímu tvoru. Vypěstoval si takovou ctižádost, že nakonec uvedl v pochybnost Boží způsob jednání. Adamově ženě Evě řekl, že není nutné, aby Boha poslouchali, a ujistil ji: „Určitě nezemřete“. (1. Mojžíšova 3:4) Tím uvedl v pochybnost, že jejich věčný život a štěstí plně závisí na stvořiteli. Ve skutečnosti jim řekl, že neposlušnost jim přinese něco lepšího, protože se stanou jako Bůh. Tak uvedl v pochybnost, že Bůh mluvil pravdu. A tím, že uvedl v pochybnost Boží zákony, vyvolal pochybnost o Božím způsobu vlády a dokonce o tom, zda Bůh má právo vládnout. Proto dostal tento tvor jméno satan, což znamená odpůrce, a ďábel, což znamená pomlouvač.

Proč to bylo připouštěno tak dlouhou dobu?

23, 24. Proč vyřešení sporných otázek vyžadovalo čas?

²³ Bůh je daleko mocnější, a proto mohl snadno hned na začátku vyhladit tyto vzpurné lidi i vzpurného duchovního tvora. Tím by však záležitost nebyla uspokojivě vyřešena. Proč ne? Protože to nebyla Boží  moc, co bylo popíráno. Šlo spíše o morální sporné otázky. A mezi nimi byla obzvláště jedna velmi důležitá: Bude cesta vzpoury úspěšná? Mohlo by panství, které opomíjí Boha, přinést celé lidské rodině trvalý užitek? Byla by pro lidi lepší Boží vláda, nebo by byla lepší vláda lidská? Bůh ve své moudrosti věděl, že bude třeba času k vyřešení této sporné otázky i jiných důležitých otázek. Proto připustil určité časové období, které poskytne lidem dostatečnou příležitost, aby mohli dosáhnout vrcholu svých činů jak politických, tak i sociálních, jak v průmyslu, tak i ve vědě.

²⁴ Toto časové období nemohlo trvat jen několik dnů nebo roků. Muselo trvat po mnoho generací, aby mohly být otázky zodpověděny nade všechnu pochybnost. Soudní procesy mohou trvat týdny i měsíce, i když se snad týkají pouze dvou lidí. Velké sporné otázky ohledně Božího panství vyžadují dokonalé vyřešení, nejen částečnou odpověď. Tak se v budoucnu již nikdy nebude muset opakovat řešení těchto  sporných otázek. Milující Bůh se spokojí jedině s dokonalým vyřešením. A my se můžeme radovat, že je tomu tak, protože jedině takové řešení může otevřít cestu k nekonečnému míru a bezpečí pro celou Boží univerzální rodinu na nebi i na zemi.

25. Lidstvo sice dosáhlo hmotného pokroku, ale přinesla mu nezávislost na Bohu pravý mír a štěstí?

²⁵ Od chvíle, kdy byly poprvé vzneseny tyto sporné otázky, uplynulo nyní asi 6000 let. K čemu vedla nezávislost na Božím panství? Lidé vyzkoušeli všechny druhy vlády, všechny druhy sociálního pořádku, všechny druhy ekonomických systémů a všechny druhy sektářských náboženství. Nic však nepřineslo pravý mír, bezpečnost, trvalé zdraví a štěstí. Může se někdo chlubit pokrokem v materiálním ohledu, jestliže jen II. světová válka stála více než padesát miliónů životů? Je možno mluvit o pokroku, jestliže jsou lidé vysíláni na Měsíc, ale tytéž rakety s nukleárními hlavicemi mohou zničit lidstvo, a jestliže stamilióny lidí na zemi hladoví a žijí v bídě v téže době, kdy se tito muži procházejí po Měsíci? A co je platné mít domácnost vybavenou všemi vymoženostmi, jestliže jsou rodiny rozštěpeny spory, jestliže neustále roste počet rozvodů, rozšiřuje se strach ze zločinnosti v sousedství, jestliže stoupá znečištění životního prostředí a zvětšují se chudinské čtvrti, jestliže následkem hospodářských krizí milióny lidí ztrácejí práci, jestliže každoročně vznikají občanské války a vládní převraty a ohrožují tak naše domovy i náš způsob života?

26. Co ukázala doba, která byla poskytnuta, ohledně lidské nezávislosti na Bohu? (Žalm 127:1)

²⁶ Pravdivě se vyjádřil generální tajemník Spojených národů Kurt Waldheim, který řekl: „Ačkoli  lidé dosáhli hmotného pokroku, člověk se nikdy necítil tak nejistý jako nyní.“ * A v knize Etika životního prostředí je řečeno: „Člověk, který byl stvořen, aby dýchal čistý vzduch, pil čistou vodu a radoval se ze svého přirozeného okolí, změnil své životní prostředí a nyní zjišťuje, že se mu nemůže přizpůsobit. Působí si vlastní hromadnou popravu.“ * Když bylo zlo připuštěno tak dlouhou dobu, mělo by být rozumným lidem jasné, že člověk nebyl stvořen tak, aby mohl své vlastní záležitosti úspěšně řídit bez Božího vedení. A po šesti tisíci letech, kdy lidé zklamali, nemůže nikdo právem vytýkat Bohu, že neposkytl lidem dosti času, aby se o to pokusili. Byla poskytnuta dosti dlouhá doba, aby vyšlo najevo, že vzpoura proti Bohu vede k naprosté katastrofě.

Špatnost brzy skončí

27. Jakou zásadní změnu má Bůh v úmyslu způsobit? (Přísloví 2:21, 22; Římanům 16:20)

²⁷ Lidská rodina naléhavě potřebuje změnu k lepšímu. Ve skutečnosti potřebujeme úplně nový systém. Sociolog Erich Fromm připouští, že špatný stav společnosti může být odstraněn jedině tehdy, „jestliže celý systém, který existoval během posledních 6000 let historie, může být nahražen systémem úplně odlišným.“ * A právě to Bůh zamýšlí! Bůh zaručil, že po skončení ustanoveného časového období vymýtí nynější špatný systém věcí spolu s těmi, kteří jej podporují. „Všechny zlé zničí.“ — Žalm 145:20.

28. Jak Bible nazývá dobu, ve které žijeme, a proč? (2. Timoteovi 3:1–5, 12, 13; Matouš 24:3–14)

²⁸ Kdy se to stane? Velmi brzy, neboť Boží slovo  ukazuje, že nesrovnatelné těžkosti, které postihují lidskou rodinu od vypuknutí první světové války v roce 1914, jsou znamením toho, že žijeme v „posledních dnech“, jak o nich mluví Bible. Bible předpověděla, že v těchto „posledních dnech“ budou světové války, bude přibývat zločinnosti, nedostatku potravin, nákaz, touhy po zábavách u většiny lidí, že se lidé odvrátí od víry v Boha, bude patrné náboženské pokrytectví a rozklad a mnoho dalších projevů. Tyto projevy můžeme přirovnat k čarám na otisku prstu. S naprostou jistotou ukazují, že naše generace je poslední, v níž Bůh strpí takový hrozný stav. Ježíš předpověděl, že naše generace skutečně zažije konec systému věcí, který nyní ovládá zemi.

29. Jak víme, že je blízko konec tohoto systému?

²⁹ O generaci, která v roce 1914 prožila začátek „posledních dnů“, Ježíš také řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ (Matouš 24:34) To znamená, že někteří z těch, kteří žili při vypuknutí první světové války, zažijí také konec nynějšího systému věcí. Generace, která zažila první světovou válku, je nyní již velmi stará, a to je závažný důkaz, že konec špatnosti se velmi rychle blíží.

30. Co se stane se všemi systémy lidského panství, které nyní ovládají zemi? (Sofoniáš 3:8; Izaiáš 1:28)

³⁰ Až přijde konec, Bůh projeví svou ohromnou moc a zasáhne přímo do lidských záležitostí. Budou  zničeny všechny lidské systémy, které mu odporují. V Danielově proroctví ve 2. kapitole, ve verši 44, je o tom řečeno: „Za dní oněch králů dá nebeský Bůh vzniknouti království, které nebude rozbořeno na věky, a království nebude předáno jinému lidu, rozkotá a zahladí všechna ona království a potrvá na věky.“ (Heger) Až budou odstraněny z cesty všechny škodlivé lidské systémy, bude Boží panství plně ovládat zemi.

31. Jakou vládu Bůh opatřil pro celé lidstvo? (Matouš 6:9, 10)

³¹ Boží panství bude tedy vykonáváno novou vládou, nebeskou vládou, Božím královstvím. Tuto vládu učinil Ježíš Kristus ústředním bodem svého učení a předpověděl, že tato vláda v určeném čase bude jediná ovládat celou zemi. Království pod Božím vedením bude vládnout z nebe, a proto nehrozí nebezpečí, že by je mohli sobečtí lidé zkazit. Vládní moc bude tam, kam od počátku patřila, totiž v nebi, u Boha. Když Bůh vládne nad zemí, projevuje se pravdivost jeho slibu: „Obyvatelé úrodné země se budou jistě učit spravedlnosti.“ (Izaiáš 26:9) Nikdo také nebude špatně veden nesprávnými náboženstvími, protože žádná nebudou existovat. Všichni žijící lidé budou potom poučováni o pravdě vzhledem k Bohu a jeho předsevzetím, takže se splní slib: „Země bude jistě naplněna poznáním o Jehovovi, tak jako vody pokrývají skutečné moře.“ — Izaiáš 11:9.

Spravedlivý nový pořádek

32. Jak rozsáhlý bude mír pod panstvím Božího království? (Izaiáš 2:2–4)

³² Pod panstvím Božího království vznikne zcela nová lidská společnost, společnost bohabojných lidí. V tomto novém pořádku Bůh svými skutky dokáže,  že se o nás stará. Mír a štěstí lidí již nikdy nebudou ohrožovat války. Proč? Protože všichni, kteří přežijí konec přítomného zlého světa, budou již vyškoleni v cestách pokoje, takže nová lidská společnost bude mít pokojný začátek. Všichni, kteří budou žít v tomto novém pořádku, budou dále dostávat stejné školení, aby mohli činit Boží vůli. Proto se zcela jistě splní slib: „[Bůh] působí, aby až do končiny země přestaly války.“ (Žalm 46:8, 9; 46:9, 10, KB) Jak rozsáhlý to bude mír? Boží prorocké Slovo říká: „Mírným bude patřit zem a vskutku budou mít největší potěšení v hojnosti míru.“ — Žalm 37:11.

33. Jaká změna nastane na zemi?

³³ Lidé, kteří budou žít v tomto novém pořádku,  kromě toho přemění zemi v ráj, jaký si Bůh původně přál mít. Jaká to bude pro lidstvo uspokojující práce! Až bude obnoven ráj, budou se lidé moci plně radovat z jezer, řek a oceánů, z pahorků a hor, rovin i údolí, z nádherných květin, bylin a stromů, a také ze zajímavých zvířat. Nebude již nedostatek potravin, protože „sama země jistě vydá svůj výnos; Bůh, náš Bůh, nám požehná“. Ano, „bude hojnost obilí na zemi; bude  přebytek na vrchu hor.“ — Žalm 67:6; 67:7, KB; 72:16.

34. Jaké nastane tělesné uzdravení?

³⁴ Spolu s trvalým mírem a hojností potravy vrátí se také zdraví. Bůh stvořil člověka, a proto ví lépe než kterýkoli lékař, co je nutno učinit, aby byli vyléčeni zmrzačení lidé, aby slepí opět viděli a hluší slyšeli a aby byly vyhlazeny všechny nemoci, proces stárnutí a smrt. Bůh má k tomu moc, což v malém rozsahu dokázal i Ježíš Kristus, když byl na zemi. Bible nám o tom říká: „Tehdy k němu přistoupily velké zástupy, a měli s sebou lidi, kteří byli chromí, zmrzačení, slepí, němí, a mnoho jiných, a jednoduše je skládali k jeho nohám a on je léčil. A tak zástup užasl, když viděli, jak němí mluví a chromí chodí a slepí vidí.“ — Matouš 15:30, 31.

35, 36. Jak mrtví dostanou příležitost žít v Božím novém pořádku? (Jan 5:28, 29; Lukáš 7:11–15)

³⁵ O tomto pozemském ráji mluvil Ježíš, když řekl muži, který visel vedle něho: „Budeš se mnou v ráji.“ (Lukáš 23:43) Ten muž však zemřel. Jak se může dostat do ráje? Pomocí dalšího podivuhodného opatření,  které ukazuje, jak velice se Bůh o nás stará: vzkříšením z mrtvých. Ve Skutcích apoštolů 24:15 Bible říká: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ Když byl Ježíš na zemi, křísil mrtvé, aby dokázal, že Bůh má moc to učinit pod panstvím jeho království.

³⁶ Zdá se ti obtížné věřit ve vzkříšení? Jistě jsi již v televizi viděl filmy s představiteli, kteří jsou dlouho mrtví. Slyšíš jejich hlasy, vidíš jejich skutky a rozeznáváš jejich typické rysy. Jestliže lidé mohou něco takového uchovat na magnetofonových páskách, jistě pro absolutně moudrého Boha nebude obtížné, aby si pamatoval osobnost a charakteristické rysy každého jednotlivého člověka, kterého bude chtít znovu vytvořit. Učinil to, a tyto mrtvé lidi opět vzkřísí k životu. Tak budou mít i oni příležitost radovat se ze života v Božím novém pořádku. A tím, že budou vyprázdněny hroby a lidé budou uzdraveni od svých zděděných nemocí, od stárnutí a smrti, Bůh „pohltí  skutečně smrt navždy“. (Izaiáš 25:8) Lidé tedy budou moci žít věčně.

37. Proč můžeme říci, že Bůh poskytne více než pouze náhradu za škodu, kterou lidé nespravedlivě utrpěli?

³⁷ Prostřednictvím svého království Bůh úplně odstraní špatnou situaci, která trvá již tak dlouho! Po celou věčnost nám bude projevovat svou velkou péči, neboť nám poskytne daleko větší požehnání, než jaké byly škody, které se nám staly v minulosti. Těžkosti, které jsme prožívali v nynějším systému věcí, vyblednou v pouhou nejasnou vzpomínku, pokud si je vůbec budeme chtít připomínat. Bůh slíbil: „Tvořím nová nebesa [novou nebeskou vládu nad celým lidstvem] a novou zemi [spravedlivou lidskou společnost]; a dřívější věci nebudou připomínány, ani nevstoupí na srdce. Ale jásejte a radujte se navždy z toho, co tvořím.“ (Izaiáš 65:17, 18) Máme-li vyhlídku na tak nádherná požehnání v blízké budoucnosti, potom jistě rozumíš, proč Bible říká, že Bůh jim „setře . . . každou slzu s očí“. A proč také ne? Vždyť „smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ — Zjevení 21:4.

Bůh projevuje zájem — činíme to i my?

38. Jaké lidi chce Bůh mít ve svém novém pořádku? (Žalm 37:37, 38)

³⁸ Skutečnost, že Bůh brzy ukončí všechno zlo a zavede nádherný nový pořádek, dokazuje, že o nás má skutečně zájem a že se o nás stará. Máme však také my zájem o něho? Jestliže ano, musíme to dokazovat. Co musíme činit? Bible říká: „Svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:17) Bůh chce mít ve svém novém pořádku jen takové lidi, kteří činí jeho vůli a podřizují se  jeho spravedlivému panství. Takoví lidé budou poslouchat jeho zákony a budou přispívat k tomu, aby „nová země“ byla místem, kde se bude dobře žít. Lidé, kteří odporují Božímu panství, působili by jen těžkosti, a proto jim tam nebude dovoleno žít.

39. O co musíš usilovat, chceš-li žít věčně? (Přísloví 2:1–6)

³⁹ Chtěl bys žít v Božím spravedlivém novém pořádku? Potom se musíš v prvé řadě poučit o Božích podmínkách pro život. Vyžaduje se snad příliš mnoho? Kdyby ti někdo nabídl krásný domov v prostředí, které by se podobalo parku, za který bys nemusel vůbec nic platit, nevěnoval bys potom čas ke zjištění, co máš dělat, abys pro něj byl způsobilý? Boží slovo nabízí daleko více — věčný život na zemi podobné ráji —, s podmínkou, že budeme usilovat o poznání, jaká je vzhledem k nám Boží vůle a že ji pak budeme činit. Bible říká: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ — Jan 17:3.

40. Jak nám může být Bible užitečná již dnes? (2. Timoteovi 3:16, 17)

⁴⁰ Budeš-li se učit z Bible, poskytne to navíc tobě i tvé rodině praktické vedení, které je v dnešní neklidné době tak nutné. Kromě toho tím získáme také pokojnou mysl, protože nám Bible vysvětluje, proč jsou poměry tak špatné a co přinese budoucnost. Nejdůležitější však je, že ti umožní, abys dospěl k pravé lásce k Bohu, neboť poznáš, „že se stává dárcem odměny těm, kteří jej vážně hledají.“ — Židům 11:6.

41. Jakou pomoc ti rádi poskytnou svědkové Jehovovi?

⁴¹ Svědkové Jehovovi ti rádi a zdarma věnují svůj čas, aby ti pomohli poznat více o Božích požadavcích pro život v jeho novém pořádku. Jistě máš ještě další otázky o Bohu a o Bibli. Svědkové Jehovovi budou  šťastni, budou-li si moci s tebou o nich pohovořit na základě tvé vlastní Bible, v tvém vlastním bytě. Potom již v životě nepůjdeš nezávislou cestou a nebudeš se spoléhat na mínění nedokonalých lidí, ale dáš se vést nejlepšími informacemi, jaké dnes existují. Proto nyní, pokud je k tomu ještě čas, dbej inspirované rady z Božího slova: „Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, . . . Neboť On se o vás stará.“ — 1. Petra 5:6, 7.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Tabulka na straně 22]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

VŠE BĚHEM JEDNÉ GENERACE

1914

Světové války

Nedostatek potravin

Epidemie

Násilí, zločiny

Celosvětové znečištění

Konec tohoto systému

[Obrázek na straně 6]

Jestliže vinu za lidskou chudobu a špínu přisuzujeme Bohu . . .

[Obrázek na straně 7]

. . . komu přisoudíme zásluhu za krásu země a za všechna plodná pole?

[Obrázek na straně 9]

Země je k životním podmínkám vybavena lépe než kterýkoli dům

[Obrázek na straně 9]

Vzhledem k tomu, že každý dům musel mít svého stavitele, oč více potom Země!

 [Obrázek na straně 13]

Bible ukazuje, že Božím předsevzetím bylo vytvořit z celé země nádherný park, ráj, kde by se lidé navždy radovali

[Obrázek na straně 14]

Když odpojíme ventilátor od zdroje proudu, zpomalí běh a zastaví se. Podobné to bylo s lidmi, když se zřekli Boha: začal úpadek

[Obrázek na straně 16]

Je-li zanedbán nějaký malý bezpečnostní činitel, může se protrhnout i velká přehrada. Když naši prarodiče porušili Boží zákon, začala záplava špatnosti a utrpení

[Obrázek na straně 19]

Soudní proces může trvat týdny i měsíce, i když se snad týká pouze dvou lidí. Sporné otázky ohledně Božího panství musí být vyřešeny dokonale, navždy, a to vyžaduje dosti času

[Obrázek na straně 24]

V Božím novém pořádku nebudou války, neboť Bůh ‚způsobí, aby války přestaly‘

[Obrázek na straně 25]

Již nikdy nebude lidstvo trpět hladem

[Obrázek na straně 25]

Země bude přinášet s Božím požehnáním hojnost úrody

[Obrázek na straně 26]

Staří lidé budou obnoveni k síle, která doprovází mládí a dokonalé zdraví

[Obrázek na straně 27]

Všichni mrtví, kteří jsou zapsáni v Boží paměti, budou obnoveni k životu a spojeni se svými milovanými

 [Obrázek na straně 29]

Pod panstvím Božího království bude život takovým potěšením, že bohatě vynahradí všechna utrpení, která dnes nespravedlivě zakoušíme

[Obrázek na straně 31]

Kdyby ti někdo nabídl život v příjemném prostředí, nechtěl bys vědět, co máš dělat, abys byl pro něj způsobilý? Boží nový pořádek ti nabízí mnohem více, ale musíme si najít čas, abychom se dozvěděli, jak si jej zasloužit