Vláda, díky které nastane ráj

Když byl Ježíš na zemi, řekl svým následovníkům, aby se modlili o Boží Království: „Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:9, 10) Ježíš také neustále oznamoval „dobrou zprávu o království“. (Matouš 4:23) O Království vlastně mluvil více než o čemkoli jiném. Proč? Království je totiž prostředek, který Bůh použije k vyřešení problémů, kvůli nimž je dnešní život tak obtížný. Pomocí Království Bůh brzy skoncuje s válkami, hladem, chorobami a zločinností a vytvoří jednotu a mír.

Chtěli byste žít v takovém světě? Pokud byste si to přáli, přečtěte si tuto brožuru. Z ní se dozvíte, že Království je vláda, ale že je lepší než všechny ty vlády, které kdy nad lidmi panovaly. Také uvidíte, jak působivě Bůh vysvětloval svým služebníkům, jaké záměry má v souvislosti s Královstvím. Kromě toho uvidíte, jak vám Království může pomáhat dokonce již dnes.

Již nyní se můžete stát poddanými Božího Království. Ale než se k tomu rozhodnete, budete potřebovat dozvědět se o tomto Království více. Tak vás vybízíme, abyste prozkoumali tuto brožuru. Všechno, co se z ní dozvíte o Království, je převzato z Bible.

Nejprve se podívejme, proč Boží Království tolik potřebujeme.

 Na začátku lidských dějin Bůh stvořil dokonalého člověka a umístil ho do ráje. V té době Království nebylo nutné.

Naši prarodiče, Adam a Eva, však naslouchali Satanovi, vzpurnému andělovi. Satan jim o Bohu lhal a přiměl je, aby se také oni proti Bohu vzbouřili. Za to si zasloužili smrt, protože ‚mzda, kterou platí hřích, je smrt‘. (Římanům 6:23)

Nedokonalý, hříšný člověk nemohl mít dokonalé děti. A tak se všechny Adamovy děti narodily nedokonalé, hříšné, a umíraly. (Římanům 5:12)

Od té doby lidé potřebují Boží Království, aby jim pomohlo zbavit se prokletí hříchu a smrti. Království také očistí Boží jméno od lží, které proti němu mluvil Satan.

 Jehova Bůh slíbil, že se narodí zvláštní „semeno“ (neboli potomek), aby lidstvo osvobodilo od hříchu. (1. Mojžíšova 3:15) Toto „semeno“ bude Králem Božího Království. Kdo to bude?

Asi 2000 let po tom, co Adam zhřešil, žil věrný muž, který se jmenoval Abraham. Jehova řekl Abrahamovi, aby opustil město, v němž dosud žil, a aby bydlel ve stanech v palestinské zemi.

Abraham udělal všechno, k čemu ho Jehova vybídl; i jednu velice obtížnou věc. Jehova mu řekl, aby svého syna Izáka obětoval na oltáři.

Jehova ve skutečnosti nechtěl lidskou oběť. Ale chtěl vědět, do jaké míry ho Abraham miluje. Abraham se již chystal Izáka zabít, když mu v tom Jehova zabránil.

Abraham měl velkou víru, a proto mu Jehova slíbil, že jeho potomkům dá palestinskou zemi, a řekl, že slíbené Semeno bude pocházet z Abrahamova rodu, z rodové linie Abrahamova syna Izáka. (1. Mojžíšova 22:17, 18; 26:4, 5)

 Izák měl dva syny, dvojčata Esaua a Jákoba. Jehova řekl, že slíbené Semeno přijde prostřednictvím Jákoba (1. Mojžíšova 28:13–15)

Jákob, jemuž Jehova dal také jméno Izrael, měl 12 synů, a ti všichni pak měli děti. Tak se počet Abrahamových dětí začal zvětšovat. (1. Mojžíšova 46:8–27)

Když území, ve kterém žil Jákob se svou rodinou, postihl krutý hladomor, na pozvání faraóna, egyptského panovníka, se přestěhovali do Egypta. (1. Mojžíšova 45:16–20)

V Egyptě bylo odhaleno, že slíbené Semeno bude potomkem Jákobova syna Judy. (1. Mojžíšova 49:10)

Později Jákob zemřel a jeho potomků přibývalo, až z nich byl skoro celý národ. Egypťané se jich začali bát a udělali z nich otroky. (2. Mojžíšova 1:7–14)

 Potom Jehova poslal věrného muže Mojžíše k tehdejšímu faraónovi se žádostí, aby nechal děti Izraele svobodně odejít. (2. Mojžíšova 6:10, 11)

Faraón odmítl, a tak Jehova způsobil, že Egypťany postihlo deset ran. Při poslední ráně Jehova poslal anděla smrti, aby zabil všechny prvorozené egyptské syny. (2. Mojžíšova, 7. až 12. kapitola)

Bůh řekl Izraelitům, že anděl smrti jejich domy vynechá, jestliže k večeři zabijí beránka a trochou jeho krve pokropí zárubně dveří svých domů. Tak byli prvorození Izraelité zachráněni. (2. Mojžíšova 12:1–35)

Následkem toho faraón vypověděl Izraelity z Egypta. Ale pak svůj názor změnil a hnal se za nimi, aby je přivedl zpátky.

Jehova otevřel Izraelitům cestu Rudým mořem, aby mohli uniknout. A když se faraón a jeho vojska pokoušeli Izraelity dostihnout, byli zaplaveni a utopili se. (2. Mojžíšova 15:5–21)

 Jehova vedl izraelské syny pouští k hoře nazývané Sinaj. Tam jim dal svůj Zákon a řekl jim, že pokud budou tento Zákon dodržovat, stanou se královstvím kněží a svatým národem. Izraelité tedy měli příležitost stát se během doby důležitou součástí Božího Království. (2. Mojžíšova 19:6; 24:3–8)

Izraelité byli u hory Sinaj asi rok, a potom je Jehova vedl do Palestiny, do země, kterou slíbil jejich praotci Abrahamovi.

V Palestině Bůh později dovolil, aby Izraelitům vládli králové. Tehdy měl Bůh na zemi království.

 Druhým izraelským králem byl David, potomek Judy. David přemohl všechny nepřátele Izraele a z Jeruzaléma udělal hlavní město státu.

Události z doby Davidova panování ukazují, že žádný pozemský panovník nemůže přemoci krále, kterého podporuje Jehova.

Jehova řekl, že slíbeným Semenem bude jeden z Davidových potomků. (1. Paralipomenon 17:7, 11, 14)

Po Davidovi vládl jeho syn Šalomoun. Byl to moudrý král a za jeho panování Izrael vzkvétal.

Šalomoun také postavil Jehovovi nádherný chrám v Jeruzalémě. Situace v Izraeli za Šalomounova panování ukazuje něco z těch dobrých věcí, které lidstvu přinese nadcházející Boží Království. (1. Královská 4:24, 25)

 Mnozí z králů, kteří vládli po Šalomounovi, však byli nevěrní.

Davidovi potomci sice stále ještě vládli v Jeruzalémě, ale Jehova již prostřednictvím svého proroka Izajáše mluvil o budoucím Davidovu Synu, který bude ve věrnosti vládnout celé zemi. Ten bude tím slíbeným Semenem. (Izajáš 9:6, 7)

Prorok Izajáš předpověděl, že vláda tohoto Semene bude ještě slavnější než vláda Šalomounova. (Izajáš, 11. a 65. kapitola)

Nyní Boží služebníky zajímalo mnohem více než kdykoli předtím, kdo bude tímto Semenem.

 Ovšem dříve než přišlo Semeno, stali se izraelští králové tak ničemnými, že v roce 607 př. n. l. Jehova dovolil, aby národ ovládli Babylóňané a aby většina lidu byla odvedena do vyhnanství v Babylóně. Bůh však na svůj slib nezapomněl. Semeno se mělo objevit v rodové linii Davida. (Ezekiel 21:25–27)

Na tom, co se stalo Izraeli, se ukázalo, že moudrý, věrný lidský král sice může lidem přinést velký užitek, ale že tento užitek je omezený. Věrní muži umírají a jejich nástupci mohou být nevěrní. Co mělo být řešením? Slíbené Semeno.

Po tisíciletích se Semeno konečně objevilo. Kdo to byl?

 Odpověď na tuto otázku dal anděl od Boha neprovdané izraelské dívce, která se jmenovala Marie. Řekl jí, že bude mít syna a že mu má dát jméno Ježíš. Anděl Marii řekl:

„Ten bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího; a Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida, a bude kralovat.“ (Lukáš 1:32, 33)

Slíbeným Semenem a nakonec i Králem Božího Království se tedy měl stát Ježíš. Ale v čem se Ježíš lišil od věrných mužů, kteří žili před ním?

Ježíšovo narození bylo zázračné. Jeho matka byla panna a Ježíš neměl lidského otce. Žil předtím v nebi a jeho život byl působením Božího svatého ducha neboli činné síly přenesen do lůna Marie. Proto Ježíš nezdědil Adamův hřích. Po celý svůj život Ježíš nezhřešil. (1. Petra 2:22)

 Když bylo Ježíšovi třicet let, byl pokřtěn.

Říkal lidem o Božím Království a nakonec se představil jako Král tohoto Království. (Matouš 4:23; 21:4–11)

Také prováděl mnoho zázraků.

Uzdravoval nemocné. (Matouš 9:35)

Zázračně sytil hladové. (Matouš 14:14–22)

Dokonce křísil mrtvé. (Jan 11:38–44)

Tyto zázraky ukazují, jaké věci bude Ježíš dělat pro lidstvo, až bude Králem Božího Království.

 Vzpomínáte si, že král David udělal z Jeruzaléma hlavní město svého království? Ježíš vysvětlil, že Boží Království nebude na zemi, ale v nebi. (Jan 18:36) Proto se Království nazývá „nebeský Jeruzalém“. (Hebrejcům 12:22, 28)

Ježíš nastínil, jakými zákony se budou muset řídit budoucí poddaní Království. Tyto zákony jsou nyní zapsány v Bibli. Nejdůležitějšími zákony bylo to, že lidé mají milovat Boha a že mají milovat jeden druhého. (Matouš 22:37–39)

Ježíš také ukázal, že ve svém Království nebude vládnout sám. Budou vybráni lidé, kteří půjdou do nebe a budou vládnout s ním. (Lukáš 12:32; Jan 14:3) Kolik jich bude? Zjevení 14:1 odpovídá: 144 000.

 V co může doufat zbývající část lidstva, jestliže pouze 144 000 lidí půjde do nebe, aby vládli s Ježíšem?

Bible říká: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ (Žalm 37:29)

Lidé, kteří budou žít navždy na zemi, jsou nazváni „jiné ovce“. (Jan 10:16)

Existují tedy dva druhy naděje. Jehova Bůh pozval 144 000 lidí, aby šli do nebe vládnout s Ježíšem Kristem. Ale miliony jiných lidí mají jistou naději, že budou žít navždy na zemi jako poddaní Božího Království. (Zjevení 5:10)

 Satan Ježíše nenáviděl a stavěl se proti němu. Způsobil, že Ježíš byl potom, co tři a půl roku kázal, zatčen a usmrcen přibitím na kůl. Proč to Bůh připustil?

Vzpomeňte si, že všichni jsme dětmi Adama, a proto hřešíme a zasluhujeme smrt. (Římanům 6:23)

Také si vzpomeňte, že Ježíš se narodil zázračným způsobem, a proto byl dokonalý a nezasluhoval smrt. Bůh však Satanovi dovolil, aby ‚Ježíšovi zhmoždil patu‘, tedy aby ho zabil. Bůh však Ježíše opět vzkřísil k životu jako nesmrtelného ducha. Ježíš měl stále právo na dokonalý lidský život, a nyní ho tedy mohl použít k tomu, aby nás, lidi, vykoupil z hříchu. (1. Mojžíšova 3:15; Římanům 5:12, 21; Matouš 20:28)

 Bible nám pomáhá, abychom plně pochopili význam Ježíšovy oběti, a proto se o ní vyjadřuje pomocí prorockých vzorů.

Vzpomínáte si například, jak Jehova vyzkoušel Abrahamovu lásku tím, že ho požádal, aby obětoval svého syna?

To byl prorocký vzor Ježíšovy oběti. Jehova tím ukázal, jak velikou lásku má k lidem, když nechal svého Syna Ježíše zemřít, abychom my mohli žít. (Jan 3:16)

Vzpomínáte si, jakým způsobem Jehova osvobodil Izraelity z Egypta a zachránil jejich prvorozené tím, že anděla smrti přiměl, aby je vynechal? (2. Mojžíšova 12:12, 13)

To byl prorocký vzor. Beránkova krev znamenala život pro prvorozené, a stejně Ježíšova prolitá krev znamená život pro lidi, kteří v něho věří. A jako události oné noci znamenaly pro Izraelity osvobození, stejně tak Ježíšova smrt poskytuje lidstvu osvobození od hříchu a smrti.

Proto se Ježíšovi říká „Boží Beránek, který snímá hřích světa“. (Jan 1:29)

 Ježíš ovšem v době, kdy byl na zemi, také shromažďoval učedníky a poučoval je, aby mohli dobrou zprávu o Království kázat i po jeho smrti. (Matouš 10:5; Lukáš 10:1)

To byli první lidé, které Bůh vybral, aby vládli s Ježíšem v jeho Království. (Lukáš 12:32)

Vzpomínáte si, co Bůh slíbil Židům? Kdyby dodržovali Zákon, mohli být „královstvím kněží“. Nyní měli příležitost být součástí Božího Království a sloužit jako nebeští kněží, pokud přijmou Ježíše. Většina z nich však Ježíše zavrhla.

A tak od té doby Židé již nikdy nebyli Božím vyvoleným národem; Palestina už nebyla Zaslíbenou zemí. (Matouš 21:43; 23:37, 38)

Od Ježíšových dnů až do naší doby Jehova shromažďuje tyto lidi, kteří budou panovat v nebi s Ježíšem. Dnes jich žije na zemi ještě několik tisíc. Říkáme jim pomazaný ostatek. (Zjevení 12:17)

 Nyní začínáte chápat, co je Boží Království. Je to vláda v nebi; jejím Králem je Ježíš Kristus a k němu je připojeno 144 000 lidí ze země. Tato vláda bude vládnout nad věrnými lidmi na zemi a v její moci bude vytvořit na zemi mír.

Ježíš byl po smrti vzkříšen a odešel do nebe. Tam čekal, až mu Bůh řekne, kdy nastane čas, aby začal vládnout jako Král Božího Království. (Žalm 110:1) Kdy k tomu mělo dojít?

 Jehova někdy dával lidem sny, aby jim sdělil informace o Království.

V Danielově době dal Jehova jeden takový sen babylónskému králi Nebukadnecarovi. Byl to sen o obrovském stromu. (Daniel 4:10–37)

Ten strom byl podťat a jeho kmen byl svázán na sedm let.

Ten strom znázorňoval Nebukadnecara. Jako byl kmen stromu svázán na sedm let, stejně tak Nebukadnecar na sedm let ztratil zdravý rozum. Potom se mu zdravý rozum vrátil.

To všechno byl prorocký vzor. Nebukadnecar znázorňoval Jehovovo panování nad celým světem. Jehova nejprve panoval prostřednictvím potomků krále Davida v Jeruzalémě. Když byl Jeruzalém v roce 607 př. n. l. dobyt Babylóňany, královská linie byla přerušena. Již nikdy neměl být žádný další král z Davidova rodu, „dokud nepřijde ten, kdo má zákonné právo“. (Ezekiel 21:27)

To byl Ježíš Kristus.

Kolik let mělo uplynout od roku 607 př. n. l. do doby, kdy měl Ježíš začít panovat? Sedm prorockých let. To znamená 2520 let. (Zjevení 12:6, 14) A 2520 let od roku 607 př. n. l. nás přivádí do roku 1914 n. l.

 Ježíš tedy začal v nebi vládnout v roce 1914. Co to znamenalo?

Bible nám to oznamuje pomocí vidění, které dostal apoštol Jan.

Jan vidí ženu, které se v nebi narodí dítě mužského rodu. (Zjevení 12:1–12)

Žena představovala Boží nebeskou organizaci, která se skládá ze všech andělských Božích služebníků v nebi. Dítě mužského rodu znázorňuje Boží Království. Bylo „zrozeno“ v roce 1914.

Co se dělo dále? První věcí, kterou Ježíš v postavení Krále udělal, bylo to, že svrhl z nebe na zem Satana a ty anděly, kteří se spolu se Satanem vzbouřili proti Bohu. (Zjevení 12:9)

Bible nám oznamuje výsledek: „Radujte [se], nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:12)

Když tedy Ježíš začal panovat v nebi, jeho nepřátelé na zemi velice zvýšili svou činnost. Jak Bible předpověděla, Ježíš začal vládnout uprostřed svých nepřátel. (Žalm 110:1, 2)

 Co to mělo znamenat pro lidstvo?

Ježíš nám to řekl: války, nedostatek potravin, nemoci a zemětřesení. (Matouš 24:7, 8; Lukáš 21:10, 11)

Prožíváme události, které probíhají od roku 1914, a to je dalším důvodem, proč víme, že v té době začalo vládnout Království.

Kniha Zjevení nám sděluje, že lidé budou ‚ničit zemi‘. (Zjevení 11:18) Toho jsme také svědky, zejména od roku 1914.

Apoštol Pavel dodal, že lidé budou „milovat sami sebe, budou milovat peníze . . ., budou . . . neposlušní rodičů . . ., nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání“. (2. Timoteovi 3:1–5)

Nyní víme, proč je dnes život tak těžký. Satan vyvíjí velkou činnost. Ale Boží Království také vyvíjí činnost.

 Ostatek těch, kdo mají naději, že budou vládnout s Ježíšem v nebi, začal brzy po roce 1914 oznamovat dobrou zprávu, že Království bylo nastoleno. Toto dílo je nyní rozšířeno po celé zemi, jak to Ježíš předpověděl. (Matouš 24:14)

Co je účelem tohoto kazatelského díla?

Za prvé má lidem oznamovat zprávu o Božím Království.

Za druhé má lidem pomáhat, aby se rozhodli, zda chtějí být poddanými Království.

Ježíš řekl, že dnes bude celé lidstvo rozdělováno, takže v určité době zde budou lidé, kteří se podobají ovcím, a lidé, kteří se podobají kozlům. (Matouš 25:31–46)

K „ovcím“ budou patřit lidé, kteří milují Ježíše a jeho bratry. Ke „kozlům“ budou patřit lidé, kteří je nemilují.

„Ovce“ získají věčný život, ale „kozlové“ ho nezískají.

Díky tomu, že je kázána dobrá zpráva o Království, mají lidé možnost, aby dali najevo, zda se podobají ovcím, nebo kozlům.

 Podívejme se na proroctví vyjádřené prorokem Izajášem.

„A v konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit všechny národy.“ (Izajáš 2:2)

Lidstvo se nyní ocitá „v konečné části dnů“.

Jehovův „dům“ uctívání je ‚pozvednut‘ nad všechno falešné náboženství.

„A mnoho lidí jistě půjde a řekne: ‚Pojďte a vystupme na Jehovovu horu, k domu Jákobova Boha; a bude nás poučovat o svých cestách, a chceme chodit po jeho stezkách.‘“ (Izajáš 2:3)

Mnozí lidé ze všech národů tedy přicházejí uctívat Jehovu a zvou další, aby se k nim připojili. Učí se jednat tak, jak si to Jehova přeje.

„A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:4)

Lidé, kteří uctívají Jehovu, jsou jednotní a mírumilovní.

 Výsledkem této činnosti Božího Království je to, že mnoho milionů lidí na celém světě se nyní stává poddanými Království.

Shromažďují se kolem ostatku — zbývajících z těch lidí, kteří mají naději, že půjdou do nebe a budou vládnout s Kristem.

Prostřednictvím Boží organizace dostávají duchovní pokrm. (Matouš 24:45–47)

Je to mezinárodní společenství křesťanů, kteří se navzájem opravdu milují. (Jan 13:35)

Mají pokojnou mysl a naději do budoucnosti. (Filipanům 4:7)

 Brzy bude ukončeno kázání dobré zprávy. Budou shromážděny „ovce“. Co potom udělá Království?

Vzpomínáte si, že věrný král David přemohl všechny nepřátele Božího lidu? A totéž udělá král Ježíš.

Král Nebukadnecar měl jednou sen o obrovské soše, která symbolizovala všechny světové říše panující od jeho dnů až do naší doby.

Potom viděl kámen vytesaný z hory a ten sochu rozbil na kusy. Tento kámen představoval Boží Království.

To znamená zničení přítomného ničemného systému věcí. (Daniel 2:44)

 Podívejme se na něco z toho, co Království zcela změní.

Falešné náboženství zmizí jako mlýnský kámen vržený do moře. (Zjevení 18:21)

Proto je lidem, kteří milují Boha, doporučováno, aby IHNED opustili falešné náboženství. (Zjevení 18:4)

Dále bude Král Ježíš ‚bít národy, a bude je pást železným prutem‘. (Zjevení 19:15)

Svědkové Jehovovi tedy sice platí daně a dodržují zákony země, ve které žijí, ale nepletou se do politiky.

Nakonec sám Satan, velký „drak“, je uvržen do propasti. (Zjevení 20:2, 3)

Toto soužení přežijí pouze „ovce“, které se podřizují Ježíšovi jako Králi. (Matouš 25:31–34, 41, 46)

 Apoštol Jan ve vidění viděl „ovce“, které přežily velké soužení.

„Viděl [jsem], a pohleďme, velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečený v bílá roucha; a v jejich rukou byly palmové ratolesti.“ (Zjevení 7:9)

„Velký zástup“ se skládá ze všech lidí, kteří příznivě reagují na kázání dobré zprávy.

„Vycházejí z velkého soužení.“ (Zjevení 7:14)

„Palmové ratolesti“ ukazují, že tito lidé vítají Ježíše jako svého Krále.

To, že mají na sobě „bílá roucha“, znázorňuje, že mají víru v Ježíšovu oběť.

„Beránek“ je Ježíš Kristus.

 Z jakých nádherných věcí se pak budou radovat? Vzpomínáte si, jak lidé v Izraeli byli spokojeni, když vládl věrný král Šalomoun? To v malém měřítku znázornilo, jak budou lidé na zemi šťastní za vlády Krále Ježíše.

Mezi lidmi a zvířaty bude skutečný mír, jak to předpověděl Izajáš. (Žalm 46:9; Izajáš 11:6–9)

Když byl Ježíš na zemi, uzdravoval nemocné, a stejně tak zbaví nemocí celé lidstvo. (Izajáš 33:24)

Jako sytil zástupy, tak odstraní nedostatek potravy, jímž trpí celé lidstvo. (Žalm 72:16)

Jako křísil mrtvé, tak vzkřísí ty lidi, kteří zemřeli a neměli dostatek příležitostí, aby se mohli podřídit Božímu Království. (Jan 5:28, 29)

Ježíš bude postupně lidem vracet dokonalost, kterou Adam ztratil.

 Není to nádherná budoucnost? Chtěli byste ji zažít? Pokud byste si to přáli, jednejte tak, abyste se již nyní mohli podřídit Božímu Království a abyste patřili k „ovcím“.

Studujte Bibli a poznávejte Jehovu Boha a Ježíše Krista. (Jan 17:3)

Scházejte se s jinými lidmi, kteří se také podřizují Království. (Hebrejcům 10:25)

Učte se znát zákony Království a řiďte se jimi. (Izajáš 2:3, 4)

Zasvěťte svůj život Jehovovi, abyste mu sloužili, a dejte se pokřtít. (Matouš 28:19, 20)

Vyhýbejte se špatnostem — například krádežím, lhaní, nemravnosti a opilství —, které se Jehovovi Bohu nelíbí. (1. Korinťanům 6:9–11)

Účastněte se kázání dobré zprávy o Království. (Matouš 24:14)

 Potom s Boží pomocí uvidíte, jak bude obnoven ráj, o který Adam kdysi připravil své potomky, a zažijete splnění tohoto slibu: „Slyšel [jsem] silný hlas z trůnu, jak říká: ‚Pohleď, Boží stan je s lidmi, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lidem. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘“ (Zjevení 21:3, 4)

[Tabulka na straně 20]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

607 př. n. l. 1914 n. l.

př. n. l. | n. l.

500 1000 1500 2000 2520

[Obrázky na straně 11]

Abraham

Izák

Jákob

Juda

David

[Obrázek na straně 14]

144 000

[Obrázky na straně 16]

Adam

Ježíš