Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Prolhaní uchazeči o místo

„Každý čtvrtý uchazeč o zaměstnání lže,“ uvádějí londýnské noviny Financial Times. Bezpečnostní agentura Control Risks Group prověřila v průběhu jednoho roku 10 435 uchazečů o práci v oblasti finančních služeb a informačních technologií. Noviny napsaly, že agentura „odhalila falšování údajů na všech úrovních“. „Asi 34 procent žádostí obsahovalo nesrovnalosti v údajích o předchozích zaměstnáních a 32 procent uvádělo nepravdivé informace o dosaženém vzdělání. Celkem 19 procent uchazečů se snažilo utajit zadluženost nebo bankrot a 11 procent záměrně neuvedlo některé osobní údaje.“ U uchazečů, kteří žili v zahraničí, byla větší pravděpodobnost, že nepodají pravdivou informaci o své finanční situaci, protože si mysleli, že skutečný stav nebude odhalen. Muži měli „podstatně větší sklon k falšování údajů než ženy“. Tim Nicholson z konfederace náborářských agentur potvrzuje výsledky této studie a dodává: „Pokud náboráři slepě věří tomu, co je napsáno na kusu papíru, pak svou práci nedělají dobře.“

Slony láká ropa

Sloni v Digboi v severovýchodní Indii jsou okouzleni ropou. „Stává se, že sloni, kteří se volně pohybují po ropných polích, otevřou důležité ventily potrubí, jež vede od vrtů k rafinérii,“ říká Ramen Čakravarty, hlavní inženýr společnosti Oil India Limited. „Zdá se, že sloni mají rádi zvuk vznikající při otevření ventilu, zvláště, když je to ventil regulující přívod páry, která brání parafinizaci ropy.“ Líbí se jim nejen „hučivý zvuk“ ropy, která začne téct potrubím, ale také je láká „bahno a voda, která se dostává na povrch“ u ropných vrtů, píše se v novinách Indian Express. „Voda je slaná, a to je slonům příjemné.“ Stojí za zmínku, že ropa zde byla objevena právě díky slonovi. Při stavbě první místní železnice si britští důstojníci všimli, že když se jeden z pracovních slonů vrátil do tábora, měl na nohou nějakou olejovitou látku. Šli po jeho stopách a našli bublající ropné zřídlo. V roce 1889 tak byl otevřen první ropný vrt v Asii.

Unavení řidiči

„Únava, zvláště ve spojení s alkoholem, bývá častou příčinou dopravních nehod, jež vedou ke smrti nebo těžkému zranění,“ uvádí časopis British Medical Journal. Francouzští výzkumní pracovníci z Bordeaux zjistili, že únavou řidičů bylo způsobeno až 20 procent nehod na dálnicích. I za příznivých silničních podmínek byla únava příčinou 10 procent vážných nehod s účastí jednoho vozidla. Podle profesora Jima Hornea, ředitele centra pro výzkum spánku při univerzitě v anglickém Loughborough, je pro řidiče nejnebezpečnější dobou odpoledne. „Jsme vytvořeni tak, že potřebujeme dvě období spánku denně, jedno v noci a druhé odpoledne, přibližně mezi druhou a čtvrtou hodinou.“ Co by měl řidič dělat, když se cítí ospalý? Přerušit jízdu. „Otevřít okno nebo pustit si rádio pomůže jen na chvíli,“ říká profesor Horne. „Nejlepší je najít si bezpečné místo k parkování a patnáct až dvacet minut si zdřímnout.“ Problém je v tom, že mnozí řidiči pokračují v jízdě, přestože cítí, že jsou ospalí. Londýnské noviny The Sunday Times radí: „Až příště začnete zívat, budou se vám zavírat oči a nedokážete se soustředit na řízení, uvědomte si, že budete-li tento varovný signál přehlížet, může to mít tragické následky.“

Prodej zbraní v USA roste

„Od 11. září prudce vzrostl prodej zbraní a střeliva [ve Spojených státech]. Stále více Američanů totiž podniká to, co považují za oprávněný krok k získání pocitu většího bezpečí — pořizují si zbraň,“ píše list The New York Times. „Stále přicházejí lidé, kteří si zbraň kupují poprvé a myslí to s ní vážně.“ Někteří výrobci zbraní vydělávají na současné krizi agresivními reklamami, ve kterých využívají vlastenecká hesla a symboly, aby přilákali nové zákazníky. Podle mnoha veřejných činitelů je však takové šíření zbraní znepokojující. „Vždy nám dělalo těžkou hlavu, že je mezi lidmi rozšířeno tolik střelných zbraní. Dost nám to komplikuje práci,“ říká William B. Berger, velitel policie v North Miami Beach. Statistiky ukazují, že zbraně zakoupené spořádanými občany často končí v rukou zločinců. Organizace, které se snaží omezit dostupnost zbraní, vybízejí lidi k tomu, aby si koupi zbraně dobře rozmysleli.

Přibývá duševních poruch

„Celosvětový dopad duševních a nervových onemocnění je děsivý,“ prohlašuje doktorka Gro Harlem Brundtlandová, generální ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO). Nedávná zpráva WHO uvádí, že duševní poruchy patří v celosvětovém měřítku „mezi hlavní příčiny špatného zdraví a invalidity“. V současné době trpí duševními nebo nervovými poruchami asi 450 milionů lidí, píše se ve zprávě. Ačkoli na většinu těchto poruch existuje léčba, téměř dvě třetiny postižených nikdy nevyhledají odbornou pomoc kvůli tomu, že se obávají diskriminace a posměchu, nebo kvůli nedostatečné zdravotní péči či kvůli nedostatku peněz na léčení.

Dospělí umírají na neštovice

„Na plané neštovice, které patří k nejběžnějším dětským nemocem, umírá stále více dospělých,“ píše londýnský list Independent. Z údajů uveřejněných v časopise British Medical Journal vyplývá, že počátkem sedmdesátých let 20. století se 48 procent úmrtí v důsledku planých neštovic týkalo dospělých pacientů. Do roku 2001 toto číslo stouplo na 81 procent. Profesor Norman Noah z londýnské Fakulty hygieny a tropické medicíny varuje: „Tato studie dokládá, že plané neštovice vedou u dospělých ke značné úmrtnosti. ... Náš údaj, tedy 25 úmrtí ročně [v Anglii a Walesu], je pravděpodobně podhodnocen. ... Dospělý, který dostane plané neštovice, by si měl uvědomit, že tato nemoc u něj probíhá jinak než u dětí. Hrozí mu větší nebezpečí a musí jít k lékaři mnohem dříve.“ Nejrizikovější skupinou jsou muži ve věku 15 až 44 let.

Je na Slovensku více věřících?

Ze sčítání lidu, které na Slovensku proběhlo v roce 2001, vyplynulo, že 84 procent obyvatel se nyní hlásí k nějakému náboženství. Podle sociologa Jána Bunčáka je to především projev „silného sociálního konformismu“. Během komunistické éry bylo v této zemi náboženství potlačováno, ale dnes se příslušnost k náboženství pokládá za něco „vhodného“ a „normálního“. Avšak „velmi mnoho z těchto lidí vůbec nevěří v Boha,“ říká pan Bunčák. K celkové situaci v Evropě dodává: „Převážná většina lidí patří k nějakému náboženství. ... Sice se k náboženství hlásí, ale zároveň nechtějí, aby jim příliš zasahovalo do života.“

Čtyři miliardy hladovějících v roce 2050

Předpokládá se, že kvůli růstu počtu obyvatel v rozvojových zemích bude v roce 2050 žít na celém světě 9,3 miliardy lidí. Vyplývá to z výroční zprávy Populačního fondu OSN. Odhaduje se, že 4,2 miliardy lidí budou žít v zemích, kde pro ně nebude dostatek potravin a vody. To je dvojnásobek počtu lidí, kteří nedostatkem potravy trpí nyní. „Zpráva ukazuje, že chudoba a rychlý růst populace vedou ke katastrofě,“ vysvětlila Thoraya Obaidová, výkonná ředitelka fondu. „Chudí jsou více závislí na přírodních zdrojích, jako je půda, dřevo a voda, a proto také nejvíce trpí ničením životního prostředí. ... Někteří z nás plýtvají a jiní nemají ani tolik, aby mohli přežít.“

Muži umírají mladší

„Muži mají mizerný život — dříve onemocní a dříve také zemřou.“ Tento pochmurný obraz vykreslili organizátoři prvního Světového kongresu o zdraví mužů, který probíhal ve Vídni. Podle německých novin Süddeutsche Zeitung účastníky šokoval fakt, že muži umírají v průměru o pět let dříve než ženy. Proč? Jednak je pravděpodobnější, že budou kouřit a nadměrně pít. Dalším významným rizikovým faktorem je přejídání a nedostatek pohybu. Údajně 70 procent mužů ve středním věku má nadváhu. Mnozí muži navíc trpí stresem, když se snaží najít rovnováhu mezi zaměstnáním a rodinou. U mužů je méně pravděpodobné, že půjdou k lékaři, když se cítí nemocní, nebo že budou preventivně něco dělat pro své zdraví. Siegfried Meryn, jeden z organizátorů kongresu, to shrnul takto: „Z lékařského hlediska jsou na tom muži špatně.“