Přejít k článku

Přejít na obsah

Zelenina z vlastní zahrádky

Zelenina z vlastní zahrádky

Zelenina z vlastní zahrádky

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE STŘEDOAFRICKÉ REPUBLICE

V MNOHA zemích si lidé dělají starosti, jak uživit rodinu. Někdy je to také komplikováno tím, že běžná zelenina je velmi drahá. Někteří lidé však našli poměrně jednoduché řešení — zeleninu si pěstují sami.

Možná se i vy rozhodnete založit si zahrádku. Je pravda, že přímo u domu k tomu nemusí být vhodný pozemek, ale snad se volný kousek země najde někde v blízkosti. Jen pomyslete, kolik peněz byste mohli ušetřit, kdybyste si chutnou a zdravou zeleninu vypěstovali sami. Práce na zahrádce může dokonce být určitou formou fyzického cvičení, které každý z nás potřebuje. Péče o zahrádku také může být společným projektem celé rodiny, z něhož děti budou mít radost. Pěstování zeleniny je navíc poučné. Pomáhá vytvářet takové vlastnosti, jako je například trpělivost. (Jakub 5:7) Když sledujete, jak na zahrádce všechno roste, může vás to dokonce přiblížit ke Stvořiteli všech dobrých věcí. (Žalm 104:14)

Nemyslete si však, že vypěstovat si vlastní zeleninu vás nebude stát žádnou námahu nebo že výsledky přijdou rychle. Chce to mít odhodlání a také trochu znalostí, ale úspěch se pak určitě dostaví.

Úspěšný rodinný projekt

Příkladem mohou být manželé Timothée a Lucie, křesťané, kteří mají dvě děti a žijí v Bangui, hlavním městě Středoafrické republiky. Zjistili, že péče o vlastní zahrádku přináší radost a že je to také praktický způsob, jak ulehčit skromnému rodinnému rozpočtu.

Lucie měla u domu vlastní zahrádku, už když jí bylo 13 let. Pracovala na ní po vyučování a během víkendů. Měla radost z toho, jak jí tam všechno pěkně rostlo. Až o mnoho let později však dostala nápad, že by bylo dobré mít zahrádku pro potřeby rodiny. Zařídila, aby mohla využít nedaleké pole, které v podstatě sloužilo jako skládka odpadků. Lucie však poznala, jaké výhody by tento pozemek mohl mít. Odpadky neudělaly z pole zničený kus půdy, ale naopak je zúrodnily, takže bylo vhodné pro pěstování plodin. Lucie a Timothée se rozhodli, že právě zde si založí zahrádku, která bude bohatým zdrojem zeleniny.

Jak začít

Nejprve se však o pěstování zeleniny chtěli něco dozvědět. Zeptali se proto lidí, kteří s tím mají zkušenosti, a pozorně naslouchali. Protože pozemek potřeboval zavlažování, poučili se i o tom, jak vykopat vlastní studnu. Užitek měli také z několika knih o zahrádkářství.

Dočetli se o tom, jak na sebe různé rostliny navzájem reagují. Zjistili, že některé si pomáhají v růstu, ale jiné si naopak v růstu brání. Ideálními partnery na záhonu jsou prý mrkev a rajčata. Podobně také celeru a květáku svědčí, když jsou vysazeny společně. Kopr je zase „přítelem“ hrachu, okurek, salátu a cibule. Naproti tomu salát a petržel dobrými partnery nejsou. Cibule nesvědčí fazolu a hrachu. Když jsou vedle sebe vysazeny rostliny, které si navzájem nevyhovují, oslabuje je to a stávají se snadným terčem různých škůdců.

Timothée a Lucie se také dozvěděli, že není moudré mít na zahrádce jen jeden druh plodin. Pokud by totiž rostliny napadl nějaký hmyz nebo choroba, mohli by přijít o celou úrodu. Timothée a Lucie toto riziko značně snížili tím, že zahradu oseli několika dobře vybranými druhy rostlin. Byliny a ozdobné květiny zkrášlují zahradu barvami a přitahují včely a jiný užitečný hmyz, díky kterému bude zahrada zdravá.

Oba manželé se také poučili o tom, jak se vyhnout používání jedovatých postřiků. Dozvěděli se, že k tomu, aby zahrádku zbavili určitého druhu škůdců, stačí na ni vysadit česnek. *

Bylo sice zapotřebí píle a trpělivosti, ale dnes mají Timothée a Lucie pěknou zahradu. Roste jim na ní zelí, petržel, rajčata, mrkev, okurky a lilek. Někdy je zeleniny tolik, že ji ani nedokáží sami spotřebovat.

Pořiďte si vlastní zahrádku

Nejen lidé v Africe přišli na to, že je praktické mít vlastní zahrádku. Například v Německu je ve městech nebo v příměstských oblastech více než milion takových zahrádek. Někdy se jim říká Schrebergärten (podle německého lékaře Daniela Schrebera). Jedná se obvykle o malé pozemky (od 200 do 400 metrů čtverečních) sdružené do zahrádkářských kolonií. Pozemky jsou obyvatelům měst pronajímány. Jeden odborník uvádí, že tyto zahrádky „hrají důležitou úlohu při produkci čerstvého ovoce a zeleniny“. Zahrádkářům také slouží jako malé rajské oázy, kde mohou pracovat a odpočívat.

Bible slibuje, že brzy přijde den, kdy celá země bude jako jedna velká zahrada — opravdový ráj. (Lukáš 23:43) Než se to však stane, možná se vám podaří najít kousek země, kde si budete moci udělat svou vlastní zahrádku a mít radost z toho, že si sami vypěstujete něco na stůl.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Další podněty, jak zbavit zahradu škůdců, aniž byste používali pesticidy, najdete v článku „Zahradničení na ekologické bázi“ v Probuďte se! z 22. března 2002.

[Obrázek na straně 24]

Timothée a Lucie čerpají vodu pro svou zahrádku

[Obrázek na straně 24]

Zahrada v zahrádkářské kolonii v Mnichově, Německo