Pozorujeme svět

Uzavírání ran zipem

Uzavírání ran jakýmsi lékařským zipem je lepší než klasické šití, píší noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Zipový chirurgický obvaz se přilepí podobně jako normální náplast. Jsou na něm dvě řady zubů, každá se přiloží na jednu stranu rány a pak se to zavře jako zip na šatech.“ Studie provedená ve fakultní nemocnici univerzity v německém Göttingenu srovnávala dvě skupiny pacientů, kterým byl operativně odstraněn kožní nádor. Oběma skupinám byla tkáň v podkoží sešita obvyklým způsobem. Povrchové vrstvy kůže jedné skupiny byly uzavřeny pomocí uvedeného zipu, kdežto u druhé skupiny byly sešity klasickými stehy. Po uzavření kůže zipovým způsobem byly jizvy výrazně tenčí a méně často vzniklo nehezké žebrování.

 Mravenci produkují pesticid

„Některé druhy mravenců si v mraveništi pěstují houby, které jim slouží jako potrava, a zároveň produkují pesticid, který tyto houby zbavuje parazitů,“ uvádí zpravodajská agentura Bloomberg. Mravenci rodu Atta totiž nedokáží strávit listy ani organické zbytky, které přinášejí do svého hnízda, a proto zahnívající rostliny skladují v komůrkách a používají je k vytváření zahrádek na pěstování hub. Tyto houby jsou však napadány mikroparazity, které mohou houby ničit nebo snižovat jejich růst. „Když se nežádoucí [parazit] objeví, mravenci se o napadená místa otírají některými částmi těla, a tím na ně pesticid nanesou,“ říká se ve zprávě.

Návštěvnost kostelů v Kanadě dále klesá

„V Kanadě vítězí sekularismus,“ prohlásil kanadský spisovatel Yann Martel v rozhovoru pro internetový zpravodaj Publishers Weekly. Navíc podle zprávy v listu The New York Times „návštěvnost kostelů [v Montrealu] klesá tak rychle, že za poslední tři roky bylo nejméně 18 kostelů zavřeno, opuštěno nebo byly přestavěny na obytné domy, a v jednom případě dokonce na pizzerii“. Podle Marguerite Van Dieové, profesorky teologie na Queen’s University v Kingstonu v provincii Ontario, „nemá náboženství v této společnosti již žádný kulturní vliv“.

Venezuelské bouře prospívají ozónové vrstvě

Devadesát procent ozónu kolem země pochází z ultrafialového záření slunce a zbylých 10 procent vzniká bouřkami. K těm velmi často dochází nad mokřinami v národním parku Catatumbo ve venezuelském státě Zulia. Podle novin The Daily Journal, které vycházejí v Caracasu, se v oblasti delty řeky Catatumbo bouře vyskytují „140 až 160 dní“ v roce. Předpokládá se, že blesky jsou způsobeny kombinací nízkých mraků, špatného počasí a metanu — vedlejšího produktu rozkladu rostlin a dalších materiálů kolem lagun a mokřin. Dalším zajímavým rysem blesků v Catatumbo je to, že po nich nenásleduje hřmění. „K takovému přírodnímu úkazu nedochází nikde jinde na světě,“ uvádí webová stránka Lost World Adventures.

Nejdražší města

Podle studie, kterou provedla společnost Mercer Human Resource Consulting, jsou nejdražšími městy na světě Tokio, Moskva a Ósaka. Průzkum zahrnoval 144 měst a hodnotil 200 produktů a služeb včetně nájmu, oblečení, dopravy, zábavy, nábytku a vybavení domácnosti. Polovina z 20 nejdražších měst je v Asii. K nejdražším evropským městům po Moskvě patří Curych, Londýn a Ženeva. Desáté nejdražší město na světě je New York. V první stovce se neumístilo ani jedno kanadské město. Nejlevnější město na světě je Asunción v Paraguayi.

Mizící jazyky

„Počet ‚živých‘ jazyků, kterými se na světě mluví, klesá rychleji než počet druhů volně žijících zvířat,“ napsal o jedné studii londýnský list The Independent. Lingvisté odhadují, že na celém světě se mluví 6 809 jazyky, ale 90 procent z nich je používáno skupinou menší než 100 000 lidí. Dále 357 jazyky mluví méně než 50 lidí a o 46 jazycích je známo, že jsou mateřštinou pouze jediného člověka. Kolonizace Severní Ameriky měla za následek vymizení 52 ze 176 místních jazyků a v případě Austrálie to bylo 31 z 235 domorodých jazyků. Profesor Bill Sutherland z anglické University of East Anglia řekl, že kdyby byly jazyky klasifikovány stejným způsobem jako zvířata, pak by kategorie „kriticky ohrožený“, „ohrožený“ nebo „zranitelný“ byla podstatně početnější než v případě zvířat. Profesor dodává: „O tom, že ptáci a savci jsou v nebezpečí, se všeobecně ví, ale ukazuje se, že jazyky jsou ohroženy daleko více.“

Příčina rýmy

„Prostydnutí vede k rýmě,“ říkává se. Již „více než půl století vědci věnují mimořádné množství času a energie tomu, aby tento názor popřeli,“ uvádí list The New York Times. „Avšak navzdory jejich snahám existuje mezi rýmou a počasím stále určité pojítko, které vědce motivuje k dalšímu výzkumu.“ Od roku 1878, kdy se této problematice začal věnovat Louis Pasteur, byly provedeny tisíce experimentů s cílem zjistit, zda a nakolik souvisí prochladnutí s rýmou. Není divu, že vědci si tím stále nejsou jisti. Doktor Jack Gwaltney, ml., jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku, se domnívá, že s rýmou nesouvisí ani tak nízká teplota, jako spíše vlhkost vzduchu. Klíčovým problémem je však to, že „rýma je komplexní jednotka — nejedná se totiž o jednu nemoc, ale o řadu podobných, které se cyklicky opakují v závislosti na počasí, a to způsobem, který nám dosud není znám,“ říká list Times.

Psychické problémy na pracovišti

„Příčiny pracovní neschopnosti se výrazně posouvají od tělesných k psychickým,“ říkají kanadské noviny Globe and Mail. V průzkumu důvodů pracovní neschopnosti, kterého se zúčastnilo více než 180 kanadských firem, „uvedlo 79 procent respondentů jako hlavní příčinu krátkodobé pracovní neschopnosti psychické problémy. Podle 73 procent respondentů jsou tato onemocnění základním důvodem také dlouhodobé pracovní neschopnosti.“ Některé příčiny vzestupu stresu, úzkosti a deprese na pracovišti se týkají pracovníků vyšších věkových kategorií, kteří mají problém udržovat pracovní tempo. Dalšími příčinami jsou větší pracovní zátěž a používání moderní technologie, díky které pracovníci mohou pokračovat v práci i doma, ale mají tudíž „nepřetržitou pracovní dobu“. Podle dr. Richarda Earlea z Kanadského institutu pro výzkum stresu, který sídlí v Torontu, může zaměstnavatelům pomoci to, když „manažeři budou vyškoleni, aby rozpoznali psychické choroby a uměli na ně reagovat, a když budou k dispozici pomocné programy pro zaměstnavatele a také další služby“.