„Kdyby to jen věděli!“

PO UKONČENÍ střední školy mladí lidé začnou uskutečňovat své životní plány. Často se však zaměřují na hmotné cíle. David se ale rozhodl pro něco jiného. V září 2003 se s kamarádem přestěhoval ze státu Illinois v USA do Dominikánské republiky. * Davey, jak mu říkali příbuzní a přátelé, se rozhodl, že se naučí španělsky, aby se v biblickém vzdělávacím díle mohl připojit k jednomu z místních sborů svědků Jehovových. Nový sbor jej přijal s otevřenou náručí. „Davey udělal cokoli, o co byl požádán,“ říká Juan, jediný starší v tom sboru. „Vždycky se rozdával pro druhé a všichni ho měli rádi.“

Davey si své nové působiště zamiloval. „Zažívám zde opravdové štěstí a uspokojení,“ napsal jednomu kamarádovi do Spojených států. „Služba je tady tak občerstvující! U každých dveří si s lidmi povídáme asi 20 minut, protože chtějí slyšet všechno, co jsme jim schopni říct. Vedu už šest biblických studií, ale pomoc potřebuje ještě mnoho dalších lidí. Na shromáždění našeho sboru, ve kterém slouží 30 zvěstovatelů, přišlo jednou 103 lidí!“

Dne 24. dubna 2004 však Davey a ještě jeden mladý muž ze stejného sboru zemřeli při autonehodě. Během svého života Davey překypoval nadšením z práce, kterou dělal, a povzbuzoval další mladé křesťany ve Spojených státech, aby se k němu připojili. „Na spoustu věcí se začneš dívat jinak,“ řekl jedné mladé křesťance.

Příkladem by mohlo být třeba to, jak se David díval na hmotné věci. „Když přijel na návštěvu domů,“ vzpomíná jeho otec, „byl pozván na lyžařský zájezd. Davey se zeptal, kolik to bude stát. Když dostal odpověď, řekl, že tolik peněz za lyžování v žádném případě neutratí, protože v Dominikánské republice by za stejné peníze mohl žít pět měsíců.“

Davidova horlivost měla vliv na jiné. Jedna mladá křesťanka ze Spojených států řekla: „Když jsem slyšela, co všechno Davey dělal a jak byl šťastný, uvědomila jsem si, že bych toho vlastně mohla dosáhnout také. Jeho smrt mě přivedla k přemýšlení nad tím, co by lidé řekli o mně, kdybych zemřela, a zda bych na jejich život měla také tak pozitivní vliv.“

Rodiče a sourozenci Davida jsou svědky Jehovovými a mají plnou důvěru v to, že v přicházejícím novém světě spravedlnosti Bůh tohoto mladého muže vzkřísí. (Jan 5:28, 29; Zjevení 21:1–4) Do té doby čerpají útěchu z vědomí, že Davey využil svůj život tím nejlepším způsobem — ve službě svému Stvořiteli. (Kazatel 12:1) Když Davey jednou mluvil o svém rozhodnutí sloužit tam, kde je to více zapotřebí, řekl: „Přál bych si, aby všichni mladí lidé udělali něco podobného a cítili to, co cítím já. Není nic lepšího, než se plně nasadit ve službě pro Jehovu. Kdyby to jen věděli!“

[Poznámka pod čarou]