NĚKTEŘÍ lidé jim říkají noční směna. Tyto děti však nechodí do měst pracovat. Za soumraku odcházejí z domovů proto, že když se na buš snese noc, domov se stává nebezpečným místem.

Už téměř dvě desítky let partyzánské jednotky podnikají nájezdy na venkovské osady a unášejí děti. Každý rok ukradnou stovky chlapců a dívek a zmizí s nimi v husté džungli. K únosům dochází především v noci. Pro rebely děti představují zdroj mladých vojáků, nosičů a sexuálních otrokyň. Pokud unesené děti nespolupracují, věznitelé jim uřezávají nosy nebo rty. Děti, které jsou chyceny na útěku, umírají tak strašlivou smrtí, že se o tom ani nehodí psát.

Terorismus má však i jiné mladé oběti. V Sieře Leone uvidíte zmrzačené dospívající děti, které byly batolaty, když jim mačetami usekli ruce a nohy. V Afghánistánu si chlapci i dívky hrají s minami ve tvaru motýlů a přicházejí o prsty i o oči, když tyto barevné „hračky“ vybuchnou.

Mezi oběťmi terorismu jsou i děti, které postihl jiný osud. Například když v roce 1995 při teroristickém útoku v Oklahoma City zahynulo 168 lidí, bylo mezi nimi i 19 dětí, některé ještě v plenkách. Ve zlomku vteřiny bomba ukončila jejich mladé životy, jako když závan větru zhasí mihotavé plameny svíček. Teroristický čin jim ukradl právo být dětmi, hrát si, smát se a tulit se v náručí svých maminek a tatínků.

Mluvíme zde sice o událostech současných, ale terorismus je postrachem lidstva již po celá staletí.