Xeen tiʼ baʼax ku taasik

¿Baʼax kʼiin ka maas kʼaschaj u kuxtal wíinik?

¿Baʼax kʼiin ka maas kʼaschaj u kuxtal wíinik?

¿Baʼax kʼiin ka maas kʼaschaj u kuxtal wíinik?

¿BAʼAX kʼiin ta tʼaan ka maas kʼaschaj u kuxtal wíinik? ¿Teʼ kʼiinoʼobaʼ wa teʼ kʼiinoʼob táankelem a láakʼtsiloʼob yéetel a amigoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ? Yaan máax aʼalikeʼ le ka káaj le Primera Guerra Mundial tu añoil 1914, letiʼe ka káaj u maas kʼastal u kuxtal wíinikoʼ. Le libro tsʼíibtaʼan tumen le maestro tiʼ Historia Robert Wohloʼ, ku yaʼalik: «Le máaxoʼob maʼ kíimoʼob teʼ guerraoʼ tu tsʼáajoʼob cuentaeʼ agosto tiʼ 1914 ka kʼexpaj tuláakal baʼal» (The Generation of 1914).

Le historiador Norman Cantoroʼ, tu yaʼalaj: «Wa deporsi minaʼan kaʼach respetoeʼ, bejlaʼeʼ jach junpuliʼ tsʼoʼok u pʼáatal minaʼan. Le políticoʼob yéetel u nojchil le soldadoʼoboʼ jach maʼ maʼalob bix u tratarkoʼob le máakoʼob yaan kaʼach yáanal u autoridadoʼoboʼ, bey baʼalcheʼ u tratarkoʼobeʼ. Como bey u tratartaʼaloʼob tumen u nojchiloʼoboʼ, le máakoʼoboʼ ku baʼateloʼob bey baʼalcheʼobeʼ. [...] Yoʼolal le bukaʼaj máakoʼob kíimsaʼaboʼob teʼ Primera Guerra Mundialoʼ [1914-​18] káaj u yilaʼal bey minaʼan u tojol u kuxtal máakeʼ».

Le historiador H. G. Wellsoʼ tu tsʼíibtaj junpʼéel libro ku kʼaabaʼtik Esquema de la Historia. Teʼeloʼ tu yaʼaleʼ úuchik u creertaʼal le evoluciónoʼ «pʼáateʼ mix máak eʼesik respeto». ¿Baʼaxten? Tumen yaan máaxoʼob aʼalikeʼ wíinikeʼ juntúul baʼalcheʼ xan, chéen baʼaleʼ maas yaan u naʼat. Wellseʼ ku creertik kaʼach le evoluciónoʼ, le oʼolal tu añoil 1920, tu yaʼalaj: «Le máakoʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ wíinikeʼ junpʼéel clase baʼalcheʼ ku páajtal u biskuba yéetel u maasil, chéen baʼaleʼ beyoʼob jeʼex le peekʼoʼob ku bisaʼaloʼob utiaʼal tsʼoonoʼ [...]. Le beetkeʼ maʼalob ka dominartaʼak tumen u maas nojchiloʼoboʼ, bey jeʼex u dominartaʼal le u maasil peekʼoʼob tumen u maas nojchiloʼ».

Jach jeʼex tu yaʼalil Norman Cantoroʼ le Primera Guerra Mundialoʼ jach tu kʼaskúuntaj u kuxtal wíinik. Letiʼeʼ tu yaʼalaj xan: «Le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ pʼáat maʼ tu chʼaʼabal en cuenta baʼax ku yaʼalikoʼob yoʼolal política, bix unaj u vestirkuba máak bey xan yoʼolal sexo». Tiʼ le Iglesia maas anchaj u culpail úuchik u kʼastal wíinikoʼ. Tu lugar u kaʼanskoʼob baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ tu apoyartoʼob u kaʼansajil le evoluciónoʼ yéetel tu apoyartoʼob le máaxoʼob ku binoʼob guerraoʼ. Frank Crozier, juntúul tiʼ u nojchil le soldadoʼob yaan Gran Bretañaoʼ tu tsʼíibtaj: «Le Iglesia cristianaoʼ jach maʼalob u yoksik tu pool le máakoʼob ka u kíims u yéet máakiloʼoboʼ. Jach tsʼoʼok u yáantkoʼon».

Ku píitmáan u kʼastal u kuxtal máak

Le ka tsʼoʼok le Primera Guerra Mundialo’ pʼáat jach chéen minaʼan u cuentail u kuxtal máak, le años jeʼeloʼ kʼaj óoltaʼaboʼob bey le locos años veinteoʼ. Teʼ kʼiinoʼoboʼ pʼáat jach minaʼan respeto, tsʼoʼoleʼ káaj xan u tuklaʼaleʼ jeʼel u páajtal u beetik máak jeʼel baʼaxak u kʼáateʼ. Le historiador Frederick Lewis Allenoʼ tu yaʼalaj: «Le diez años seguernaj le ka tsʼoʼok le guerraoʼ yaan u kʼaʼajsaʼal bey le kʼiinoʼob jach minaʼan u formalidad máakoʼ. [...] Jach kʼaschaj le kuxtaloʼ yéetel mix máak eʼesik kaʼach respeto. Le oʼolal pʼáat maʼ tu beetaʼal baʼax maʼalob yéetel pʼáat minaʼan u biilal u kuxtal máak. Jach istikyaj u beetaʼal kaʼach baʼax maʼalob».

Tu añoiloʼob 1930, yaʼab óotsilil muʼyajtaʼab yoʼolal le guerraoʼ. Tu tsʼoʼokbal le añoʼob jeʼeloʼ le nukuch kaajoʼoboʼ tu káajsoʼob uláakʼ guerra, pero lelaʼ maas nojoch, letiʼe Segunda Guerra Mundialoʼ. Le nukuch kaajoʼoboʼ káaj u beetkoʼob armaʼob jach yaʼab máak ku kíimskoʼob. Leloʼ tu beetaj u xuʼulul u yantal yaʼab óotsilil, pero tu beetaj u yantal yaʼab muʼyajil yéetel uláakʼ baʼaloʼob jach kʼaastak. Le guerraoʼ jach yaʼab kaajoʼob tu xuʼulsaj, kaʼapʼéel tiʼ le kaajoʼobaʼ tiaʼanoʼob kaʼach Japóneʼ. Yaʼab bombaʼob puʼul teʼ kaajoʼoboʼ, le oʼolal jach yaʼab máak kíimiʼ. Tsʼoʼoleʼ u millonesil máakoʼob kíimoʼob tiʼ campos de concentración. Tuláakal le máakoʼob kíimoʼob teʼ guerraoʼ 50 millones, ichiloʼobeʼ táakaʼan xiiboʼob, koʼoleloʼob bey xan mejen paalaloʼob.

Le táan le Segunda Guerra Mundialoʼ le máakoʼoboʼ joʼopʼ u beetkoʼob chéen le baʼax u kʼáatoʼoboʼ. Junpʼéel libroeʼ ku yaʼalik: «Jeʼex le soldadoʼob yaan teʼ guerra ku beetkoʼob jeʼel baʼaxakeʼ, le u maasil máakoʼob xanoʼ káaj u tuklikoʼobeʼ le táan le guerraoʼ jeʼel u páajtal u núupchitaloʼob yéetel jeʼel máaxakeʼ. [...] Yoʼolal tuláakal le baʼax ku yúuchul kaʼachoʼ le máakoʼoboʼ xuʼul u beetkoʼob baʼaloʼob maʼalobtak. Káaj u tuklikoʼob mix baʼal u tojol u kuxtaloʼob» (Love, Sex and War​—Changing Values, 1939-​45).

Le máakoʼoboʼ u yojloʼob kaʼach jeʼel baʼalak súutukil jeʼel u kíimloʼobeʼ, le oʼolal joʼopʼ u núupchitaloʼob yéetel jeʼel máaxak kex maʼ utiaʼal u tsʼoʼokol u beeloʼob tu yéeteloʼobiʼ. Juntúul señora kajaʼan Gran Bretañaeʼ tu yaʼaleʼ maʼ kʼaas u yilik u yantal relaciónes sexuales tiʼ máak yéetel jeʼel máaxakeʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «U jaajileʼ maʼ kʼaas le baʼax k-beetik kaʼachoʼ como táan guerraeʼ jeʼel u páajtal k-núupchital yéetel jeʼel máaxakeʼ». Juntúul u soldadoil Estados Unidoseʼ tu yaʼalaj: «U maasil le máakoʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ kʼaas u yantaltoʼon relaciónes sexuales yéetel jeʼel máaxakeʼ, pero si táankelmoʼon k-ojel tiʼ jeʼel baʼalak súutukileʼ jeʼel k-kíimileʼ».

Yaʼab máakoʼob maʼ kíimoʼob teʼ guerraoʼ tak bejlaʼa ku sufriroʼob le kéen u kʼaʼajsoʼob le baʼaxoʼob úuchoʼ. Jujuntúuloʼobeʼ como jach paaloʼob kaʼacheʼ tsaʼay u paakʼil tiʼob wa traumarnajoʼob. Yaʼab máakeʼ xuʼul u creertik Dios, le oʼolal xuʼul u chʼaʼabal en cuenta baʼax uts yéetel baʼax kʼaas. Joʼopʼ u yaʼalikoʼob xaneʼ junsúutuk u kʼexpajal tuláakal baʼal.

Kʼexpaj bix u yilaʼal le núupchitaloʼ

Ka tsʼoʼok le Segunda Guerra Mundialoʼ yaʼab libroʼob jóoʼsaʼaboʼob ku tʼaanoʼob yoʼolal relaciónes sexuales. Junpʼéel tiʼ le libroʼoboʼ jóoʼsaʼab tu añoil 1948 tu luʼumil Estados Unidos, le libroaʼ kʼaj óolaʼan bey u informe Kinsey yéetel yaan maas tiʼ 800 páginas tiʼ. Kaʼacheʼ le máakoʼoboʼ maʼ suuk u tʼaanoʼob yoʼolal relaciónes sexualesiʼ, chéen baʼaleʼ le ka jóoʼsaʼab le librooʼ xuʼul u suʼlaktaloʼob tʼaan yoʼolal leloʼ. Ka máan kʼiineʼ ilaʼabeʼ le librooʼ chéen tu maas tsʼáaj u taʼabil le ka tʼaanaj yoʼolal le homosexualoʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ le librooʼ tu yeʼeseʼ le ka tsʼoʼok le guerraoʼ letiʼe ka maas kʼaschaj u kuxtal máakoʼ.

Máan junpʼéel tiempo maʼ tu yaʼalaʼal de ke tsʼoʼok u sen kʼastal u kuxtal máak. Por ejemploeʼ teʼ radio, teʼ cine yéetel teʼ televisiónoʼ káaj u prohibirtaʼal u yeʼesaʼal yéetel u yaʼalaʼal baʼaloʼob yaan yil yéetel sexo. Chéen baʼaleʼ leloʼ maʼ xáanchajiʼ. William Bennett, juntúul u secretarioil Educación yaan tu luʼumil Estados Unidoseʼ, tu yaʼalaj: «Tu añoiloʼob 1960, sen kʼaschaj u kuxtal le máakoʼob yaan Estados Unidosoʼ». Tsʼoʼoleʼ tak tiʼ uláakʼ luʼumiloʼob sen kʼaschaj u kuxtal máak. ¿Baʼaxten sen kʼaschaj u kuxtal máak tu añoiloʼob 1960?

Teʼ añoʼobo’ káaj u baʼateltik u derechoʼob le koʼoleloʼoboʼ yéetel káaj u sen kʼastal bix u yilaʼal le relaciónes sexualesoʼ. Teʼ año xan ka káaj u jóoʼsaʼal uláakʼ clase anticonceptivoʼoboʼ. Yoʼolal leloʼ maʼ tu pʼáatal embarazadail le koʼoleloʼoboʼ. Le oʼolal jeʼel máaxak ku páajtal kaʼach u yantal relaciónes sexuales tiʼ sin ke u yantal compromisoeʼ.

Teʼ kʼiinoʼob xanoʼ xuʼul u kanáantaʼal baʼax ku jóoʼsaʼal teʼ periódicooʼ bey xan baʼax ku máansaʼal teʼ cine yéetel teʼ televisiónoʼ. Zbigniew Brzezinski, u directoril kaʼach le Consejo Nacional de Seguridad tiʼ u luʼumil Estados Unidosoʼ, tu yaʼaleʼ le baʼax ku máansaʼal teʼ televisiónoʼ ku yeʼesikeʼ maʼ kʼaas «u kaxtik chéen u yutsil máakiʼ, u kíimsaʼal yaʼab máak yéetel u yantal relaciónes sexuales tiʼ máak yéetel jeʼel máaxakeʼ».

Tu añoiloʼob 1970, jóokʼ junpʼéel nuʼukul utiaʼal u chaʼantaʼal video. Teʼ kʼiinoʼoboʼ le máakoʼoboʼ ku páajtal kaʼach u chaʼantikoʼob películaʼob tuʼux ku chíikpajal yaʼab pornografía. Le baʼaloʼobaʼ mix máak jeʼel u bin u chaʼant kaʼach teʼ cine tu táan u maasiloʼ. Pero bejlaʼeʼ le máaxoʼob yaantiʼob Internetoʼ jeʼel u páajtal u chaʼantikoʼob le pornografía maas jach táaj kʼaasoʼ.

Tuláakal le baʼaxoʼob ku yúuchloʼ hasta ku beetik u sajaktal máak. Maʼ sen úucheʼ u directoril junpʼéel cárcel yaan Estados Unidoseʼ tu yaʼalaj: «Walajki diez añosaʼ tiʼ le xiʼipalaloʼob ku yookloʼob cárceloʼ ku páajtal kaʼach in waʼaliktiʼob baʼax uts yéetel baʼax kʼaas, pero beoraaʼ le xiʼipalaloʼob ku yookloʼoboʼ junpuliʼ maʼ u yojloʼob tiʼ baʼax kin tʼaaniʼ».

¿Tuʼux jeʼel k-kaxtik áantajeʼ?

Mix junpʼéel Iglesia jeʼel u páajtal u yáantik máakeʼ. Letiʼobeʼ tu lugar u kaʼanskoʼob baʼax ku yaʼalik u leyoʼob Dios jeʼex tu beetil Jesús yéetel u discípuloʼobeʼ ku tsʼáaikubaʼob tu favor le kʼasaʼan máakoʼoboʼ. Juntúul escritoreʼ tu yaʼalaj: «Tuláakal le máaxoʼob ku táakpajloʼob tiʼ junpʼéel guerraoʼ ku yaʼalikoʼobeʼ Dioseʼ tiaʼan tu yéeteloʼobeʼ». Juntéenjeakeʼ juntúul sacerdote nueva yorkileʼ tʼaanaj yoʼolal le Iglesiaoʼ bey xan yoʼolal u leyoʼob Dios. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Tiʼ tuláakal le religiónoʼob yanoʼ jach chéen letiʼe Iglesia maʼ estrictooʼ».

Jach kʼaʼabéet u beetaʼal wa baʼax utiaʼal u yutskíintaʼal tuláakal le baʼaxoʼob kʼaastak táan u yúuchloʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿baʼax unaj u beetaʼal? ¿Máax jeʼel u páajtal u beetik wa baʼaxeʼ yéetel bix ken u beetil?

[Uláakʼ baʼax ku tsoʼolol]

«Yoʼolal le bukaʼaj máakoʼob kíimsaʼaboʼob teʼ Primera Guerra Mundialoʼ [1914-1918] káaj u yilaʼal bey minaʼan u tojol u kuxtal máakeʼ»

[Cuadro]

JATSʼUTS MODOS YÉETEL BAʼALOʼOB MAʼALOBTAK

Kaʼacheʼ ku yaʼalaʼal jatsʼuts u modos wa máax tumen maʼatech u yookol, chúukaʼan u yóol, ku bisik junpʼéel kuxtal limpio yéetel ku respetartaʼal. Bejlaʼeʼ tu lugar u yaʼalaʼal tiʼ máak jatsʼuts u modoseʼ ku yaʼalaʼal maʼalob baʼax ku beetik, chéen baʼaleʼ le kaʼapʼéel baʼaloʼobaʼ maʼ igual baʼax u kʼáat u yaʼaloʼobiʼ. Lelaʼ bey u yaʼalik le historiadora Gertrude Himmelfarb tiʼ junpʼéel libro tu tsʼíibtoʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «U jatsʼuts modos máak yéetel le baʼaloʼob maʼalobtak ku beetkoʼ maʼ igualiʼ, [...] tuláakal máak jeʼel u páajtal u yéeyik baʼax jatsʼuts modos kun antaltiʼ» (The De-Moralization of Society).

Le historiadoraoʼ tu yaʼaleʼ ichil u beetik máak baʼaloʼob maʼalobtakeʼ táakaʼan «baʼax ku creertik, baʼax ku tuklik, u modos, baʼax suuk u beetik, baʼax ku chʼaʼtuklik, baʼax uts tu tʼaan, baʼax u pʼeek yéetel bix u yilik uláakʼ máakoʼob. Letiʼe tuláakal le baʼaxoʼob maʼalobtak ku yilik juntúul máak wa yaʼab máakoʼoboʼ». Teʼ kʼiinoʼobaʼ le máakoʼoboʼ ku tuklikoʼobeʼ yaantiʼob u derechoil u yaʼalikoʼob baʼax maʼalob, bey jeʼex ka xiʼik u yéeyoʼob baʼax ken u manoʼob teʼ mercadooʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿maʼalob wa le baʼax ku beetkoʼoboʼ?

[Oochel]

Bejlaʼeʼ táan u bin u maas kʼastal baʼax yéetel ku náaysik u yóol máak