Přejít k článku

Přejít na obsah

Rozhodněte se zbohatnout duchovně

Rozhodněte se zbohatnout duchovně

Rozhodněte se zbohatnout duchovně

CHCE-LI někdo získat hmotné bohatství, musí vynaložit soustředěné úsilí a přinášet oběti. Totéž by se dalo říct o získávání duchovního bohatství. Ježíš vyjádřil podobnou myšlenku, když řekl: ‚Střádejte si poklady v nebi.‘ (Matouš 6:20) Duchovní bohatství se nenahromadí samo od sebe. To, že má někdo své náboženství, ještě neznamená, že je v duchovním ohledu bohatý, podobně jako to, že má někdo bankovní účet, neznamená, že je bohatý v hmotném ohledu. Vytvářet si blízký vztah k Bohu, rozvíjet své duchovní smýšlení a tříbit své vlastnosti tedy vyžaduje odhodlání, čas, soustředěné úsilí a oběti. (Přísloví 2:1–6)

Můžete mít obojí?

Cožpak člověk nemůže mít obojí — jak duchovní bohatství, tak i hmotný blahobyt? Možná ano, ale usilovat může jen o jednu z těchto věcí. Ježíš řekl: „Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ (Matouš 6:24b) Proč ne? Protože usilovat o duchovní bohatství a zároveň o to hmotné se vzájemně vylučuje. Pokud člověk usiluje o jedno, nemůže usilovat i o to druhé. Proto ještě předtím, než Ježíš své učedníky vybídl, aby si střádali duchovní bohatství, řekl: „Přestaňte si střádat poklady na zemi.“ (Matouš 6:19)

K čemu to vede, když někdo Ježíšovu radu přehlíží a usiluje jak o bohatství duchovní, tak i hmotné? Ježíš prohlásil: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne.“ (Matouš 6:24a) Jestliže někdo usiluje o obojí, může začít považovat duchovní věci, jež možná vykonává z pocitu povinnosti, za překážku, která se mu jakoby stále staví do cesty. Místo aby se spoléhal na Boha, může se začít spoléhat na peníze a na věci, které si za ně lze pořídit, a považovat je za hlavní prostředek k řešení životních problémů. Právě jak Ježíš řekl: „Kde je vaše bohatství, tam je i vaše srdce.“ (Matouš 6:21, Slovo na cestu)

Každý křesťan by měl o této biblické radě vážně uvažovat, a to ještě před tím, než se rozhodne, čemu bude věnovat svůj čas a pozornost a na co se zaměří v srdci. Bůh sice nestanovuje konkrétní hranice pro to, jak bohatý může křesťan být, ale to ještě neznamená, že když člověk Boží varování ohledně chamtivosti přehlíží, nevyplynou z toho pro něj žádné negativní důsledky. (1. Korinťanům 6:9, 10) Už jsme si ukázali, že ti, kdo biblické rady neberou vážně a jsou rozhodnuti zbohatnout, utrpí po duchovní, duševní i citové stránce škodu. (Galaťanům 6:7) Naproti tomu Ježíš řekl, že lidé, kteří jsou si vědomi svých duchovních potřeb, budou šťastní. (Matouš 5:3) Náš Stvořitel a jeho Syn vědí jistě nejlépe, jak můžeme dosáhnout štěstí a co nám přinese užitek. (Izajáš 48:17, 18)

Rozhodnutí, kterého nebudete litovat

Pro co se tedy rozhodnete — pro Boha, nebo bohatství? Svým hmotným potřebám samozřejmě určitou pozornost věnovat musíme. V prvním dopise Timoteovi apoštol Pavel napsal: „Jestliže se někdo nestará o ty, kdo jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kdo jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ Pavel křesťany také vybízel, aby svou naději nezakládali na penězích, ale na Bohu, a „byli bohatí ve znamenitých skutcích“. (1. Timoteovi 5:8; 6:17, 18) Na co se zaměříte vy? O co budete usilovat? Tím nejdůležitějším ze znamenitých skutků, na něž Pavel poukázal, je dílo kázání a činění učedníků, kterým Ježíš pověřil své následovníky. (Matouš 28:19, 20) Když si křesťané dobrovolně zjednoduší život ne proto, aby relaxovali a užívali si ho, ale proto, aby se mohli víc podílet na kazatelské činnosti, pak ‚si jako poklad chovají znamenitý základ pro budoucnost‘ v Božím slíbeném novém světě. A již nyní si uvědomují, „o kolik lepší je získat [duchovní bohatství] než zlato“. (1. Timoteovi 6:19; Přísloví 16:16; Filipanům 1:10)

Podívejme se, co zažil Eddie, jehož rodina se stala svědky Jehovovými, když byl ještě malý. Jednoho dne tato rodina přišla o veškerý majetek a byla nucena opustit svůj dům. Eddie vypráví: „Vždycky jsem se bál, co by se stalo, kdybychom najednou o všechno přišli. No a teď jsme skutečně neměli nic. A víte co se stalo? Nic! Stále jsme měli co jíst, pít i co si obléknout. Jehova se o nás postaral a nakonec jsme se z té tíživé situace dostali. Tato zkušenost mě naučila brát vážně Ježíšův slib u Matouše 6:33, že když dáváme na první místo v životě Boží Království, nikdy si nemusíme v souvislosti s hmotnými potřebami dělat úzkostné starosti.“ Dnes Eddie spolu s manželkou pravidelně navštěvuje a povzbuzuje jednotlivé sbory svědků Jehovových. Mají všechno, co po hmotné stránce potřebují. Ale co je ještě důležitější, oba jsou bohatí duchovně.

Nesrovnatelný užitek

Na rozdíl od pokladů na zemi, které mohou zloději ukrást, duchovní bohatství můžeme vlastnit trvale. (Přísloví 23:4, 5; Matouš 6:20) Pravdou je, že změřit duchovní pokroky není zase tak jednoduché. Zjistit, do jaké míry někdo udělal pokroky v lásce, radosti nebo víře, není tak snadné, jako určit, o kolik někdo zvětšil své jmění. Ale užitek, který z duchovního bohatství plyne, nelze s ničím srovnat. Když Ježíš mluvil o svých učednících, kteří kvůli duchovním věcem ochotně opustí dokonce i svůj dům a pole, tedy své prostředky k životu, řekl: „Vpravdě vám říkám: Nikdo neopustil dům ani bratry ani sestry ani matku ani otce ani děti ani pole kvůli mně a kvůli dobré zprávě, aby nyní, v tomto časovém období nedostal stonásobně domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováními, a v budoucím systému věcí věčný život.“ (Marek 10:29, 30)

Co tedy dáte ve svém životě na první místo? Boha, nebo bohatství?

[Obrázky na straně 8 a 9]

Usilujete o hmotné bohatství,. . .

. . . nebo o bohatství duchovní?