Přejít k článku

Přejít na obsah

Živá planeta

Živá planeta

Živá planeta

PLANETA Země je domovem neuvěřitelně různorodých organismů, kterých jsou možná desítky milionů druhů. Většina organismů žijících v půdě, ve vzduchu a ve vodě je mikroskopická. Například v pouhém gramu půdy bychom našli 10 000 druhů bakterií, a to nemluvíme o jejich celkovém počtu. Některé bakterie byly nalezeny dokonce v hloubce tří kilometrů pod zemí.

Také atmosféra je plná života, a tím nemyslíme jen ptáky, netopýry a hmyz. V určitých ročních obdobích se v ní totiž vznáší obrovské množství pylu, výtrusů a semen a v některých oblastech jsou v ní až tisíce druhů mikrobů. Časopis Scientific American uvedl: „Rozmanitost mikrobů ve vzduchu je srovnatelná s rozmanitostí mikrobů v půdě.“

Oceány zatím z větší části zůstávají tajemstvím, protože při jejich výzkumu vědci musí často používat drahou techniku. I na korálových útesech, které jsou relativně přístupné a dobře prozkoumané, možná žijí miliony dosud neznámých druhů.

Země je ve skutečnosti tak plná života, že živé organismy mění její chemické vlastnosti. To se týká především biosféry, což je ta část naší planety, kde existuje život. Například uhličitan vápenatý obsažený ve schránkách měkkýšů a v korálech pomáhá stabilizovat chemickou rovnováhu vody v oceánech, „podobně jako antacid snižuje kyselost v žaludku,“ uvedla zpráva amerického Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry. Rostliny a fytoplankton, neboli jednobuněčné řasy žijící u hladiny jezer a oceánů, zase pomáhají regulovat množství oxidu uhličitého a kyslíku ve vodě a ve vzduchu. A půdní bakterie a houby rozkládají látky na živiny, které mohou rostliny vstřebat. Země je tedy právem označována za živou planetu.

Život na ní by však nikdy nemohl existovat, pokud by nebyla splněna řada podmínek, z nichž některé vědci plně pochopili až ve 20. století. K těmto podmínkám mimo jiné patří:

1. Poloha Země v Mléčné dráze a ve sluneční soustavě, oběžná dráha, rychlost rotace, sklon zemské osy a existence Měsíce

2. Magnetické pole a atmosféra, které slouží jako dvojitý štít

3. Dostatek vody

4. Přírodní cykly, které obnovují a čistí biosféru

O těchto bodech pojednávají následující články. Až je budete číst, položte si otázky: Je to, že Země splňuje podmínky nutné k životu, výsledkem slepé náhody, nebo promyšleného plánu? A pokud šlo o plán, proč Stvořitel naši planetu udělal? Touto otázkou se bude zabývat poslední článek úvodní série.

[Rámeček na straně 3]

„NEMŮŽEME DOVOLIT, ABY BŮH MĚL VE VĚDĚ NĚJAKÉ MÍSTO“

Přestože příroda svědčí o promyšleném plánu do té míry, že nemůže být výsledkem slepé náhody, mnoho vědců víru v existenci Stvořitele odmítá. Evolucionista Richard C. Lewontin vysvětluje, že vědci „přijali materialistický výklad“ světa ne proto, že by je o tom přesvědčily výsledky výzkumu, ale proto, že se ‚pro materialismus předem rozhodli‘. * Chtějí vytvářet „soustavy teorií, které materialismus podpoří“. O názoru vědecké obce profesor Lewontin dále říká: „Takový materialismus je absolutní, neboť nemůžeme dovolit, aby Bůh měl ve vědě nějaké místo.“

Je takový dogmatický přístup moudrý, zvláště když důkazy jasně svědčí o existenci Stvořitele? Co si o tom myslíte? (Římanům 1:20)

[Poznámka pod čarou]

^ 14. odst. Pojmem materialismus je zde míněna teorie, že hmota je jedinou realitou a že všechno ve vesmíru, včetně veškerého života, začalo existovat bez jakéhokoli nadpřirozeného zásahu.