Přejít k článku

Přejít na obsah

Ideální místo ve vesmíru

Ideální místo ve vesmíru

Ideální místo ve vesmíru

KDYŽ se nás někdo zeptá na adresu, obvykle mu řekneme název ulice, města a státu. Jaká je ale naše „vesmírná adresa“? „Státem“ je galaxie Mléčná dráha, „městem“ sluneční soustava a „ulicí“ oběžná dráha naší planety. Díky pokroku v astronomii a fyzice vědci ještě lépe pochopili, na jak výhodném místě ve vesmíru se Země nachází.

Naše sluneční soustava je v části Mléčné dráhy, kterou mnozí vědci označují za galaktickou obyvatelnou zónu. Tato zóna leží ve vzdálenosti asi 28 000 světelných let od středu galaxie a je v ní ideální koncentrace chemických prvků, které jsou nezbytné pro život. Dále od středu galaxie je takových prvků velmi málo. Blíže ke středu zase hrozí nebezpečí způsobené větší intenzitou smrtícího záření a dalšími faktory. Časopis Scientific American uvedl: „Žijeme v luxusní čtvrti.“

Jedinečná „ulice“

Výjimečná je i naše „ulice“, tedy oběžná dráha. Země obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti asi 150 milionů kilometrů, a to v oblasti, kterou vědci nazývají hvězdná obyvatelná zóna. V této zóně živé organismy ani nezmrznou, ani se neupečou. Dráha naší planety je navíc téměř kružnicová, takže jsme po celý rok přibližně stejně daleko od Slunce.

Slunce je dokonalá „elektrárna“. Je stabilní, má správnou velikost a vyzařuje optimální množství energie. Právem se o něm mluví jako o „výjimečné hvězdě“.

Vynikající „soused“

Pokud byste pro naši planetu měli vybrat „souseda“, stěží byste dokázali najít někoho lepšího, než je Měsíc. Má průměr o něco málo větší, než je čtvrtina průměru Země. Ve srovnání s ostatními měsíci v naší sluneční soustavě je tedy v poměru k velikosti planety, kolem které obíhá, neobvykle velký. To má ale svoje opodstatnění.

Hlavně díky Měsíci dochází k přílivu a odlivu, které hrají velmi důležitou úlohu v ekologii naší planety. Měsíc také stabilizuje sklon zemské osy. Jeho existence a správná velikost zajišťují, aby se naše planeta netočila jako káča, nebo dokonce aby se zemská osa nedostala do vodorovné polohy. V obou případech by výsledkem byly katastrofální změny klimatu, přílivu a odlivu i dalších věcí.

Přesně nastavený sklon zemské osy a rychlost rotace

Sklon zemské osy je 23,5 stupně. Díky tomu je na naší planetě udržována mírná teplota, střídají se roční období a existují různé podnebné pásy. Kniha Rare Earth—Why Complex Life Is Uncommon in the Universe (Výjimečná Země — Proč jsou vyšší formy života ve vesmíru neobvyklé) uvádí: „Zdá se, že sklon zemské osy je nastavený ‚naprosto dokonale‘.“

Totéž se dá říci o rychlosti rotace, na které závisí délka dne a noci. Pokud by se Země otáčela kolem své osy podstatně pomaleji, pak by strana přivrácená ke Slunci byla spalována, zatímco na odvrácené straně by panoval krutý mráz. Pokud by naopak Země rotovala rychleji, takže den by byl dlouhý jen několik hodin, vedlo by to k řadě negativních jevů, například by na celé planetě neustále foukal vítr o síle vichřice.

Všechno, co souvisí se Zemí, ať už jde o její polohu, rychlost rotace nebo Měsíc, svědčí o promyšleném plánu moudrého Stvořitele. * Fyzik a evolucionista Paul Davies říká: „I ateističtí vědci používají poetický jazyk, když mluví o velikosti, velkoleposti, harmonii, eleganci a propracovanosti vesmíru.“

Je taková propracovanost výsledkem náhody, nebo za ní stojí inteligentní Stvořitel? O této otázce můžete přemýšlet, až si budete číst následující krátký článek. Pojednává o dvou pozoruhodných štítech, které chrání život na Zemi před hrozbami z vesmíru.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Pro existenci vesmíru jako takového jsou nezbytné čtyři základní síly, které působí na hmotu — síla elektromagnetická, gravitační, silná a slabá. Všechny jsou nastaveny s dokonalou přesností. (Viz 2. kapitolu knihy Existuje Stvořitel, který se o vás stará? Vydali svědkové Jehovovi.)

[Rámeček na straně 5]

JSTE RYCHLEJŠÍ NEŽ KULKA!

Než dočtete tento rámeček, urazíte vzdálenost několika tisíc kilometrů a ani si toho nevšimnete. Jak to?

Země má obvod 40 000 kilometrů a kolem své osy se otočí jednou za 24 hodin. Pokud by člověk stál na rovníku nebo v jeho blízkosti, pohyboval by se rychlostí asi 1 600 kilometrů za hodinu. (Póly se samozřejmě otáčejí na místě.)

Kromě toho samotná Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 kilometrů za sekundu. A navíc celá sluneční soustava krouží kolem středu Mléčné dráhy neuvěřitelnou rychlostí 249 kilometrů za sekundu. Pro srovnání, kulka vystřelená z pušky má rychlost menší než 1,5 kilometru za sekundu.

[Podpisek obrázku na straně 4]

Mléčná dráha: NASA/JPL/Caltech

[Podpisek obrázku na straně 5]

Země: podkladem je fotografie od NASA/Visible Earth imagery