Budovy — Hrozba pro ptáky

PŘESTOŽE byl den, datel narazil přímo do mrakodrapu a spadl na zem. Neviděl totiž okenní sklo. Jeden laskavý chodec datla našel a doufal, že se omráčený pták vzpamatuje. A opravdu, datel po chvilce zapípal, postavil se, načechral si peří a odlétl. *

Smutné je, že ne všichni ptáci vyváznou z takové srážky bez zranění. Ve skutečnosti jich to asi polovina nepřežije. Jak uvedla Audubon Society, z provedených studií vyplývá, že jen ve Spojených státech zahyne po nárazu do různých druhů budov více než 100 milionů ptáků ročně. Někteří odborníci jsou dokonce přesvědčeni, že skutečný počet se může blížit až k miliardě. Proč vlastně ptáci do budov narážejí? A dá se s tím něco udělat?

Sklo a světla — Ptačí zabijáci

Sklo představuje pro ptáky nebezpečí. Přes průhledné a čisté skleněné tabule pták vidí to, co je na druhé straně, například zeleň nebo oblohu. Sklo však nevidí, a tak do něj plnou rychlostí narazí. Stejně to může dopadnout, když v prosklených recepcích nebo verandách vidí dekorativní rostliny, na kterých si chce odpočinout.

Nástrahou mohou být i tónovaná skla nebo skla s reflexní fólií. Za určitých podmínek totiž nic netušící ptáci vidí v takovém skle odraz okolní krajiny nebo nebe. Po nárazu do skla přicházejí o život dokonce i v návštěvnických centrech a pozorovatelnách  v ptačích rezervacích a chráněných oblastech. Ornitolog a profesor biologie dr. Daniel Klem ml. je přesvědčen, že více ptáků zahyne následkem nárazu do okna než následkem čehokoli jiného, co souvisí s lidskou činností, snad jen s výjimkou ničení přirozeného prostředí, kde ptáci žijí.

Některé druhy narážejí do budov častěji než jiné. Například většina stěhovavých zpěvných ptáků migruje během noci a alespoň částečně se při letu řídí podle hvězd. Mohou je proto splést ostrá světla výškových budov. Někteří ptáci byli dezorientováni do té míry, že kolem budovy létali tak dlouho, až se úplně vyčerpali a padli k zemi. Jiné nebezpečí hrozí, když v noci prší nebo je vysoká vrstva mraků. Za takových podmínek totiž ptáci často létají v menší výšce a tím se zvyšuje pravděpodobnost, že do nějaké budovy narazí.

Dopad na ptačí populaci

Jistá zpráva uvedla, že jedna jediná výšková budova v Chicagu v americkém státě Illinois má během migrační sezóny na svědomí smrt v průměru asi 1 480 ptáků. Během 14 let jich tak připravila o život přibližně 20 700. Skutečný počet obětí však byl nepochybně mnohem vyšší. Navíc, jak říká Michael Mesure, ředitel organizace Fatal Light Awareness Program v kanadském Torontu, se nejedná ‚o holuby, racky nebo husy, ale o ohrožené druhy‘.

Například v Austrálii se v jednom nedávném roce nárazem do skla zabilo 30 papoušků vlaštovčích, kterých už žijí jen 2 000. Mnoho exemplářů dnes asi vyhynulého lesňáčka Bachmanova, které jsou vystavené v muzeích ve Spojených státech, bylo posbíráno pod jedním majákem na Floridě.

Ptáci, kteří střet s budovou přežijí, jsou často zranění nebo otřesení. To je nebezpečné zvláště pro stěhovavé ptáky. Když spadnou mezi budovy, mohou uhynout hladem nebo je uloví jiná zvířata, z nichž některá se dokonce naučila tento příležitostný zdroj potravy využívat.

Dá se pro ochranu ptáků něco udělat?

Pokud se má pták sklu vyhnout, potřebuje ho vidět a uvědomit si, že se jedná o pevný předmět. Někteří lidé se proto rozhodli, že do určité míry obětují výhled z okna a přilepí na ně nějaké dobře viditelné obtisky, nálepky nebo něco podobného. Podle profesora Klema není důležité ani tak to, jak obtisky vypadají, jako spíše to, jak jsou rozmístěny. Z jeho výzkumu vyplývá, že pokud mají být účinné, neměla by mezi nimi být větší vzdálenost než 5 centimetrů vodorovně a 10 centimetrů svisle.

A dá se něco udělat pro ochranu stěhovavých ptáků, kteří létají v noci? „Nočním nárazům do budov . . . lze do značné míry předejít tím, že se zhasnou světla,“ říká výzkumná pracovnice Lesley J. Evansová Ogdenová. V některých městech se dnes na mrakodrapech ozdobná světla tlumí nebo se v určitou dobu zhasínají, a to zvláště v období migrace. Jinde se zase na okna výškových budov umísťují sítě, aby si ptáci odrazy v oknech nespletli s oblohou.

Taková praktická opatření mohou snížit počet mrtvých ptáků až o 80 procent a tak jich každý rok miliony zachránit. Základní problém se tím však pravděpodobně neodstraní, protože lidé mají světla a sklo rádi. Různé organizace, které se věnují ochraně ptáků, jako je například Audubon Society, se proto snaží přesvědčovat architekty a vývojové projektanty, aby byli k potřebám přírody a jejích obyvatel citlivější.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 10]

KDE JE PTÁKŮM KONEC?

Níže je uveden odhad počtu mrtvých ptáků ve Spojených státech za jeden rok. Jedná se o úhyny, které nějak souvisí s lidskou činností.

▪ Vysílače — 40 milionů

▪ Pesticidy — 74 milionů

▪ Kočky — 365 milionů

▪ Okenní skla — 100 milionů až 1 miliarda

▪ Ničení přirozeného prostředí — počet mrtvých ptáků není znám, ale pravděpodobně jde o hlavní příčinu úhynu

[Obrázek na straně 10]

Ve Spojených státech každoročně uhyne po nárazu do okna nejméně 100 milionů ptáků

[Podpisek]

© Reimar Gaertner/age fotostock