Rozhodli jsme se na potrat nejít

VICTORIA, o které byla zmínka v prvním článku, řekla svému příteli Billovi, že na potrat nepůjde. „Cítila jsem, že uvnitř ve mně je život,“ říká Victoria. „Věděla jsem, že když s Billem zůstanu, nebude mě během těhotenství nijak podporovat, a tak jsem od něj odešla.“

Bill však později svůj názor přehodnotil a požádal Victorii o ruku. Starat se o novorozeně ale nebylo vůbec jednoduché. „Neměli  jsme auto, žádné peníze, jen nějaké oblečení a pár dalších věcí,“ říká Victoria. „Bill měl špatně placenou práci a bydleli jsme v bytě pro sociálně slabé, ale nevzdali jsme to.“

S náročnými okolnostmi se v důsledku nechtěného těhotenství museli potýkat i jiní. Přesto ale potrat odmítli. Díky čemu si zachovali rozhodný postoj a dokázali se vypořádat se stresem spojeným s výchovou neplánovaného, nebo dokonce nechtěného dítěte? Pomohly jim moudré rady z Bible.

Neukvapujte se a udělejte praktické plány

Bible radí: „Plány pilného jistě vedou k výhodě, ale každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.“ (Přísloví 21:5)

Connie měla tři syny, včetně jednoho, který je tělesně postižený, a představa, že budou mít další dítě, pro ni byla strašná. „Nepotřebovali jsme další hladový krk,“ říká. „A tak jsme přemýšleli o potratu.“ Ještě před tím, než se rozhodli, se však Connie svěřila Kay, své kolegyni v práci. Ta jí pomohla uvědomit si, že v sobě nosí živou bytost, což vedlo k tomu, že Connie svůj názor změnila.

Connie však potřebovala praktickou pomoc, aby si vytvořila určitý plán. Jelikož měla tetu, která bydlela poblíž, Kay navrhla, aby se jí Connie zeptala, zda by jí pomohla. Teta jí ráda vyšla vstříc. Kromě toho si manžel Connie vzal druhou práci a přestěhovali se do levnějšího bytu. Díky tomu se o miminko zvládli postarat.

Kay také pomohla Connie najít nějaké agentury, které poskytují pomoc těm, kdo čekají neplánované dítě. Agentury, které pomáhají matkám v nouzi, jsou v mnoha zemích. Kontakt na ně lze najít na internetu nebo v místním telefonním seznamu. Vyhledat pomoc může sice vyžadovat velké úsilí, ale „plány pilného“ určitě povedou k úspěchu.

Přijměte fakt, že jde o lidský život

„Pokud jde o kohokoli moudrého,“ říká Bible, „má oči v hlavě; ale hlupák chodí v naprosté tmě.“ (Kazatel 2:14)

Skutečně moudrá žena ‚nechodí ve tmě‘, tedy nezavírá oči před realitou. Má „oči v hlavě“, což jí pomáhá používat své rozumové schopnosti. Tak může správně posoudit následky svého jednání. Na rozdíl od ženy, která zavírá oči před realitou v tom smyslu, že nechce brát v úvahu to, co se v děloze odehrává, moudrá žena projevuje láskyplný soucit a embryo chrání.

Stephanie, těhotná dívka, která vážně přemýšlela o potratu, byla na ultrazvuku a viděla své dvouměsíční dítě. „Rozplakala jsem se,“ říká. „Pomyslela jsem si: Proč chci zabít něco, co žije?“

Jiná těhotná, ale neprovdaná mladá žena Denise si také uvědomovala, že to, co nosí, je živá bytost. Když jí přítel dal peníze a řekl jí, aby to dala pryč, odpověděla: „Jít na potrat? To nemůžu udělat!“ Odmítla své dítě zabít.

Nepodlehněte strachu z lidí

Ženy, které o ukončení těhotenství možná přemýšlejí a na které okolí vyvíjí nátlak, aby potrat podstoupily, projeví moudrost, když vezmou v úvahu myšlenku uvedenou v biblickém přísloví. „Strach z lidí může vést  k problémům, ale pokud důvěřujete v PÁNA, budete ochráněni.“ (Přísloví 29:25, New Century Version)

Sedmnáctiletá Monica měla přítele a v době, kdy měla nastoupit na obchodní školu, přišla do jiného stavu. Její matka, vdova s pěti dětmi, z toho byla zničená. Chtěla, aby její dcera vystudovala, a mohla se tak dostat z bídy. Matka v zoufalství trvala na tom, aby Monica šla na potrat. „Když se mě lékař zeptal, jestli potrat chci,“ vypráví Monica, „řekla jsem mu, že ne.“

Když matka viděla, jak se slibná budoucnost její dcery rozplývá, a když přemýšlela o tom, jaký stres přijde s dalším dítětem, byla z toho tak rozčarovaná, že Moniku vyhodila z domu. Vzala ji k sobě teta. Po několika týdnech se postoj matky zmírnil, takže se Monica mohla domů vrátit. Její matka jí s péčí o miminko pomohla a malého Leona si velmi zamilovala.

Nátlak na vdanou ženu Robin přišel z jiné strany. „Dříve než se zjistilo, že jsem těhotná, mě lékař léčil na zánět ledvin,“ vypráví Robin. „Bylo mi řečeno, že dítě se velmi pravděpodobně narodí těžce retardované.“ Lékař pak na ni naléhal, aby šla na potrat. „Vysvětlila jsem mu, jaký názor na život je v Bibli,“ pokračuje Robin. „Řekla jsem mu, že na potrat zkrátka nepůjdu.“

Přestože obavy lékaře byly pochopitelné, život Robin nebyl bezprostředně ohrožen. * „Když se dcerka narodila a udělali jí testy,“ dodává Robin, „ukázalo se, že následkem lehké mozkové obrny má pouze mírnou retardaci. Prospívá docela dobře. Teď je jí 15 let a stále se zlepšuje ve čtení. Znamená pro mě opravdu mnoho a několikrát denně za ni děkuji Jehovovi.“

Přátelství s Bohem má velkou moc

V Bibli je napsáno: „Přátelství Jehovy je s těmi, kdo se ho bojí.“ (Žalm 25:14, American Standard Version)

Na rozhodnutí mnoha žen odmítnout potrat má zásadní vliv to, že si uvědomují, jak se na tuto věc dívá Stvořitel. V prvé řadě je pro ně důležité zachovat si přátelství s Bohem a dělat to, co se mu líbí. To považovala za důležité i Victoria, o které jsme se zmínili dříve. „Byla jsem pevně přesvědčena, že dárcem života je Bůh,“ říká, „a že já nemám právo ten život vzít.“

Poté, co Victoria začala vážně studovat Bibli, její přátelství s Bohem se upevnilo. Poznamenala: „Rozhodnutí dítě si nechat vedlo k tomu, že jsem se k Bohu cítila mnohem  blíž a že jsem ve všech oblastech života chtěla jednat tak, abych mu dělala radost. Když jsem se modlila o jeho vedení, všechno ostatní dopadlo dobře.“

Přátelství s Bohem, Zdrojem života, prohlubuje naši úctu k životu v děloze matky. (Žalm 36:9) Navíc, Bůh může ženě a její rodině dát „moc, která je nad to, co je normální“, aby jim neplánované těhotenství pomohl zvládnout. (2. Korinťanům 4:7) Když se ti, kdo projevili úctu k Božímu názoru na život, ohlížejí zpět, jak se na své rozhodnutí dívají?

Nelitují toho

Tyto rodiče netrápí pocity viny, smutku nebo ztráty. Časem se na „plod břicha“ začali dívat jako na odměnu, ne jako na nutné zlo. (Žalm 127:3) Connie, o které byla zmínka dříve, si to uvědomila už dvě hodiny po porodu. Nadšeně volala své kolegyni Kay a vyprávěla jí, jak se těší na to, až bude svou dcerku vychovávat. Měla obrovskou radost a dodala: „Vidím, že Bůh opravdu žehná těm, kdo dělají to, co se mu líbí.“

Proč je tak prospěšné jednat v souladu s Božím názorem na život? Protože Zdroj života, Bůh, nechal své zákony a měřítka zapsat do Bible ‚pro naše dobro‘. (5. Mojžíšova 10:13)

Podle Victorie a Billa, jejichž příběh je uveden v tomto a úvodním článku, bylo rozhodnutí nepodstoupit potrat zásadním zlomem v jejich životě. Říkají: „Byli jsme propadlí drogám a kdybychom s tím neskončili, asi bychom už nežili. Úcta k životu našeho nenarozeného dítěte nás vedla k tomu, že jsme začali přemýšlet o svém vlastním životě. S pomocí svědků Jehovových jsme se změnili.“

Jejich synovi, který se jmenuje Lance, je nyní téměř 34 let a přes 12 let je ženatý. Říká: „Rodiče mě od dětství učili, abych se rozhodoval na základě Bible. Mně, manželce a našemu synovi to přináší takový užitek, že už snad ani nemůžeme být šťastnější.“ Jeho otec, který zpočátku chtěl, aby Victoria podstoupila potrat, řekl: „Když si uvědomím, jak málo scházelo a našeho drahého syna bychom neměli, mrazí mě v zádech.“

Uvažujme ještě o Monice, která potrat odmítla navzdory nátlaku své matky. „Dva týdny poté, co se syn narodil,“ vypráví, „jsem se setkala se svědky Jehovovými a dozvěděla se, jak bych měla žít, aby to bylo v souladu s Božími zákony. Brzy jsem svého syna Leona začala učit, jak dobré je poslouchat Boha, a časem si ho velmi zamiloval. Leon je nyní cestujícím služebníkem svědků Jehovových.“

O tom, jak se rozhodla jeho matka, Leon říká: „Když vím, jak moc mě měla ráda, že navzdory tlaku okolí dovolila, abych žil, vede to k tomu, že svůj život chci využívat co nejlépe a tak dát Bohu najevo vděčnost za tento nádherný dar.“

Mnozí, kdo pochopili Boží názor na život, nelitují svého rozhodnutí zachovat život dítěte, které je pro ně nyní tak drahocenné. Ze srdce naplněného vděčností mohou říci: „Rozhodli jsme se na potrat nejít!“

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

Když Stephanie viděla snímek svého dvouměsíčního dítěte, pomohlo jí to rozhodnout se

(vyznačeno od nás)

[Obrázek na straně 8]

Victoria a Lance

[Obrázek na straně 8 a 9]

Victoria s Billem a Lance s rodinou dnes

[Obrázek na straně 9]

Monica a její syn Leon jsou velmi rádi, že před 36 lety Monica odolala nátlaku podstoupit potrat