Herodes Veliký — Vynikající stavitel

ŽIL před více než 2 000 lety a panoval asi 30 let. Byl králem Judeje a k jeho království patřila i některá okolní území. Je znám jako Herodes Veliký.

Většina lidí ho považuje pouze za žárlivého vraha, který připravil o život nejen některé členy své rodiny, ale také bezmocné malé chlapce. Když mu astrologové z Východu podali zprávu, že se narodil budoucí král, Herodes předstíral, že chce tomuto dítěti vzdát poctu. Požádal astrology, aby dítě našli a potom se k němu vrátili. Bůh je však varoval, aby se nevraceli, a Herodes pak nařídil, že v Betlémě a v okolních oblastech mají být povražděni všichni chlapci do dvou let. (Matouš 2:1–18)

V dřívějších letech svého života však Herodes získal značné uznání, protože byl autorem pozoruhodných stavebních projektů. Vybudoval chrámy, amfiteátry, hipodromy, akvadukty a také palácové pevnosti s luxusními lázněmi. Jeho projekty byly skutečně monumentální — a to i v očích dnešních odborníků, kteří tato místa zkoumají.

Herodes si vybíral impozantní místa a přizpůsoboval architekturu místní krajině. Jeho paláce byly zdobeny pečlivě propracovanými freskami a bohatou štukaturou a měly mozaikové podlahy. V Judeji Herodes také zavedl římské lázně s místnostmi pro parní a teplé koupele a s vytápěním v podlaze. Dokonce nechal postavit celá města, přičemž jedno z nich mělo umělý přístav.

Cesarea — přístavní město

V Cesareji vybudoval Herodes jeden z největších námořních přístavů římského světa. Nad rozměry tohoto přístavu archeologové žasnou. Byl tak prostorný, že v něm mohlo kotvit sto lodí, což svědčí o tom, že se Cesarea stala střediskem mezinárodního obchodu.

Přístavní hráze a vlnolamy byly vybudovány tehdy nejpokrokovějšími stavebními postupy. Vědci si však kladli otázku, jak mohli dělníci pracovat s obrovskými bloky, které popsal židovský historik Flavius Josephus a které měly rozměry asi 15 × 3 × 3 metry. V nové době potápěči zjistili, že tyto bloky byly vlastně betonové. Přístavní hráze a vlnolamy se stavěly tak, že se beton nalil do dřevěných forem, a ty pak byly ponořeny a zakotveny.

Přístavní město bylo postaveno na základě dobrého plánu. Mělo chrám zasvěcený Caesaru Augustovi, dále palác, hipodrom, divadlo s hledištěm pro 4 000 diváků a podzemní kanalizační systém. Pomocí akvaduktů a tunelů byla do Cesareje dodávána pitná voda z pramenů v pohoří Karmel, které je odtud vzdáleno asi šest kilometrů.

Jeruzalém a Herodův chrám

Největším Herodovým dílem byl chrám, který tento král vybudoval v Jeruzalémě. Původní chrám vystavěl na stejném místě král Šalomoun, a to podle architektonických plánů svého otce Davida. Ten je inspirací dostal od Boha. (1. Královská 6:1; 1. Paralipomenon 28:11, 12) Šalomounův chrám zničili  asi po 420 letech Babylóňané a přibližně o 90 let později byl nahrazen méně monumentální budovou, kterou postavil Zerubbabel, místodržitel Judeje.

Historik Josephus napsal, že chrám, který na tomtéž místě vybudoval Herodes, „byl na všech stranách pokryt mohutnými zlatými deskami, takže za časného východu slunce z něj tryskala mocná ohnivá záře a jako by slunečními paprsky odvracel oči těch, kteří jej chtěli spatřit. Cizincům z dálky přicházejícím se jevil jako zasněžená hora, protože tam, kde nebyl pozlacen, byl bělostný.“

Na stavbě opěrných zdí, které byly na západní straně dlouhé asi 500 metrů, pracovaly tisíce mužů. Obrovské kameny, ze kterých byly zdi stavěny, nebyly spojovány maltou. Jeden z nich vážil téměř 400 tun a podle vyjádření jistého učence „svými rozměry neměl ve starověkém světě konkurenta“. Není divu, že na Ježíšovy učedníky tato stavba tak zapůsobila. (Marek 13:1) Nahoře na zdech se rozkládala obrovská plošina, jež se nazývala Chrámová hora. Byla to největší plošina, jakou lidé ve starověku vybudovali. Vešlo by se na ni asi 20 fotbalových hřišť.

Herodes dal v Jeruzalémě vystavět i jiné budovy. Jednou z nich byla pevnost Antonia přiléhající k chrámu, který byl vybudován dříve. Dal také postavit palác a u městské brány tři několikapatrové věže, z nichž každá byla jiná.

 Samaří a Jericho

Od Caesara Augusta dostal Herodes darem starobylé město Samaří, které přejmenoval na Sebasté. V tomto městě vystavěl mnoho krásných budov, včetně stavby, jež byla zřejmě stadionem obklopeným kolonádami. Postavil také mnoho velkých budov ozdobených bohatými freskami.

Jericho leží v údolí Jordánu asi 250 metrů pod hladinou moře a má příjemné subtropické klima. Zaujímalo plochu asi tisíc hektarů a v podstatě bylo jakýmsi zahradním městem. Herodes v něm vystavěl rozsáhlou zimní rezidenci. Vybudoval ji tak, že spojil tři paláce, které postavil dříve, a vybavil je přijímacími síněmi, lázněmi, zahradami a plaveckými bazény. Není divu, že Jericho bylo Herodovým nejoblíbenějším zimním sídlem.

Jedinečné palácové pevnosti

Herodes však měl možnost trávit zimu i jinde. Vybudoval například pevnost na plošině strmého skalního masivu, který je znám jako Masada a leží více než 400 metrů nad hladinou Mrtvého moře. Na tomto místě postavil krásný tříúrovňový palác s terasou a bazény a ještě další palác, v němž byly římské lázně s topnými trubkami ve zdech a se splachovacími záchody.

V této drsné pustině vybudoval Herodes komplex, který by se dal označit jako královské lázně. Vybavil ho dvanácti cisternami, v nichž mohlo být asi 400 000 hektolitrů vody. Tato pevnost měla také dobře fungující systém pro shromažďování dešťové vody, takže zde bylo dost vody pro pěstování zemědělských plodin i pro bazény a lázně.

Dalším z Herodových zajímavých stavebních projektů byla palácová pevnost Herodium, která ležela na význačném pahorku asi pět kilometrů na jihovýchod od Betléma. Skládala se ze dvou částí — z Herodia horního a dolního. Horní část tvořila impozantní palácová pevnost s pětipodlažní východní věží, která kdysi dominovala panoramatu, ale nyní leží v troskách. Před dvěma lety mezinárodní tiskové agentury informovaly o tom, že na horních svazích Herodia byly nalezeny zbytky Herodova hrobu. Podle těchto agentur tak byla potvrzena zpráva historika Josepha, který v prvním století psal o tom, že tudy procházel Herodův pohřební průvod.

V dolním Herodiu byl kdysi komplex palácových přístaveb a kanceláří. Ústředním místem byla zahrada v římském stylu. Byla vyzdobena sloupy a byl v ní velký bazén s dekorativním ostrůvkem uprostřed. Bazén byl dvakrát větší než dnešní olympijský bazén. Sloužil jako rezervoár, ale dalo se v něm také plavat, nebo se dokonce projíždět na loďce. Voda do něj přicházela akvaduktem z pramene vzdáleného pět kilometrů.

Před několika lety jeden návštěvník popsal okolní krajinu takto: „Když jsme se podívali na východ, viděli jsme až k Mrtvému moři. Před námi ležela Judská pustina, kam se Davidovi podařilo uprchnout před Saulem, který ho pronásledoval. Když jsme viděli tento drsný terén, pochopili jsme, že se zde David mohl před Saulem snadno ukrýt, zejména proto, že už od mládí tato místa jistě dobře znal. Také jsme si říkali, že když tam David pásl ovce, možná často vystupoval právě na tento pahorek a těšil se z téhož nádherného výhledu, jaký jsme měli my.“

O Herodových stavebních projektech bylo napsáno mnoho knih. Vedou se diskuse o tom, proč se vůbec do takového rozsáhlého stavebního programu pustil. Někteří znalci tvrdí, že se chtěl proslavit nebo že tím sledoval politické cíle. Ať už bylo důvodem cokoli, z tohoto krátkého přehledu je patrné, že Herodes Veliký nebyl jen krutým despotou, ale také vynikajícím stavitelem.

 [Obrázek na straně 25]

CESAREA

Umělecká rekonstrukce

[Obrázek na straně 25]

PALÁC V JERUZALÉMĚ

Model

[Obrázek na straně 25]

HERODŮV CHRÁM

Model

[Obrázek na straně 26]

MASADA

Trosky tříúrovňového paláce

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 26]

HERODIUM

Umělecká rekonstrukce

[Podpisky obrázku na straně 25]

Cesarea: Hiram Henriquez/National Geographic Stock; palác: s laskavým svolením Israel Museum, Jerusalem, a Todd Bolen/Bible Places.com