Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

„Křesťanský Bůh své místo v životě Američanů neztratil, ale kam až paměť sahá, nikdy neměl v naší politice a kultuře menší roli než teď.“ NEWSWEEK, USA

„V důsledku recese a ekonomických zvratů vzniká nová skupina obětí — manželské páry, které nemají dost peněz na rozvod. V této náročné době mnozí lidé zjišťují, že je levnější, aby spolu zůstali, i když jeden druhého nemohou vystát.“ THE WALL STREET JOURNAL, USA

Jedna třetina dotázaných matek v Německu uvedla, že se učí od své dcery. Týká se to například módy, přátelství, schopnosti vycházet s druhými nebo větší sebeúcty. BERLINER MORGENPOST, NĚMECKO

Protilátky stále putují tělem

„Od skončení nejsmrtelnější chřipkové epidemie v dějinách lidstva už uplynulo devět desetiletí, a přesto ti, kdo ji přežili, v sobě stále mají velmi silnou ochranu proti viru z roku 1918. Je z toho vidět, že lidský imunitní systém si dokáže protilátky uchovat pozoruhodně dlouho,“ uvedly noviny International Herald Tribune. Při rozboru krve letitých lidí, kteří španělskou chřipku přežili, vědci objevili „protilátky, jež putují tělem a hledají starý chřipkový kmen, aby ho zničily“. Z těchto protilátek vědci vyrobili vakcínu, která dokázala vyléčit myši infikované virem španělské chřipky. Paměť imunitního systému vědce ohromila. Jeden z nich prohlásil: „Pán nám požehnal protilátkami na celý život! Co tě nezabije, to tě posílí.“

Otázky adresované Bohu

„Proč je tolik utrpení, jestliže jsi dobrotivý?“ To je podle švédského deníku Dagen jedna z prvních otázek, kterou by švédští vysokoškoláci položili Bohu, kdyby k tomu měli příležitost. Podle průzkumu patřily k běžným také otázky: „Co je smyslem života?“ a „Co se stane po smrti?“ Švédsko má pověst ateistické země, ale přesto „si lidé tyto otázky kladou stále,“ řekl představitel křesťanské studentské organizace, která průzkum prováděla. A dodal: „Mladí lidé o takových otázkách přemýšlejí.“

Zdravotní postižení může vést k většímu štěstí v manželství

„Muži i ženy — bez ohledu na věk — uvádějí, že potom, co se stali invalidními, jsou v manželství šťastnější,“ říkají odborníci. Ztráta schopnosti zvládat běžné každodenní činnosti může být stresující, zároveň však může manžela a manželku sblížit. Zvláště starší muži uvádějí, že s manželkou, kterou něco takového postihlo, teď tráví více času a využívají ho hodnotněji. „Muži na sebe berou úlohu pečovatele a vykonávají i další odpovědnosti, které jsou pro ně možná nové nebo konkrétnější než dříve. Mají tak příležitost svou manželku podporovat a trávit s ní více času. V konečném důsledku se tím posiluje jejich ocenění pro vzájemný vztah,“ říká Karen Robertoová, ředitelka Gerontologického centra při Virginském polytechnickém institutu ve Spojených státech.