Přejít k článku

Přejít na obsah

OKÉNKO DO MINULOSTI

Al-Chwárizmí

Al-Chwárizmí

KDYŽ si lidé chtějí zapsat telefonní číslo nebo kolik utratili za jídlo, většinou používají indo-arabské číslice (známější jako arabské). Proč právě indo-arabské? Zdá se, že základ pro současný numerický systém, který používá číslice od nuly do devítky, vznikl v Indii a na Západ ho přinesli středověcí učenci, kteří psali arabsky. K nejvýznamnějším z nich patřil Muhammad ibn Músá al-Chwárizmí. Narodil se kolem roku 780 n. l. pravděpodobně na území dnešního Uzbekistánu a byl označen za „génia arabské matematiky“. Proč se mu takového uznání dostalo?

„GÉNIUS ARABSKÉ MATEMATIKY“

Al-Chwárizmí napsal pojednání o praktickém využití desítkové soustavy a také objasnil a zpopularizoval jednu z metod používaných k řešení některých matematických problémů. Tuto metodu vysvětlil ve svém díle o počtech nazvaném Al-kitáb al-muchtasar fí hisáb al-džabr wa-l-muqábala. Výraz al-džabr je základem pro slovo „algebra“. Podle odborného publicisty Ehsana Masooda je algebra pokládána za „nejdůležitější matematický nástroj, jaký byl vymyšlen, a tvoří základ každé oblasti vědy“. *

Jeden žurnalista vtipně poznamenal, že „mnoho generací středoškolských studentů by bylo vděčných, kdyby si [al-Chwárizmí] ušetřil námahu“. Al-Chwárizmího cílem každopádně bylo zavést metody, které zjednoduší výpočty při obchodování a v zeměměřičství, usnadní rozdělování dědictví a tak dále.

Ještě o několik staletí později měli al-Chwárizmího ve velké úctě matematici na Západě – například Galileo a Fibonacci –, protože jasně vysvětlil, jak používat rovnice. Jeho spisy otevřely cestu pro další studium v oblasti algebry, aritmetiky a trigonometrie. Díky jeho poznatkům z trigonometrie dokázali učenci na Blízkém východě spočítat velikost úhlů a stran trojúhelníku a dělat pokroky ve studiu astronomie. *

Algebra je „nejdůležitější matematický nástroj, jaký byl vymyšlen“.

Učenci, kteří vycházeli z al-Chwárizmího poznatků, rozšířili využití desetinných zlomků a zavedli nové postupy, jak vypočítat plochu a objem. Architekti a stavitelé na Blízkém východě používali takové vyspělé metody mnohem dřív než jejich kolegové na Západě, kteří se o nich dozvěděli v době křižáckých tažení. Do jejich vlasti se tyto znalosti dostaly díky muslimským zajatcům a přistěhovalcům.

ARABSKÁ MATEMATIKA SE ŠÍŘÍ

Časem byly al-Chwárizmího spisy přeloženy do latiny. Má se za to, že k rozšíření arabských číslic na Západě přispěl italský matematik Fibonacci (asi 1170–1250), který je také známý jako Leonardo z Pisy. S tímto číselným systémem se seznámil během svých cest po Středozemí a potom o něm napsal knihu Liber Abaci (Kniha počtů).

Trvalo několik staletí, než se al-Chwárizmího poznatky rozšířily. Dnes jsou jeho metody a výpočty klíčovou složkou nejen obchodu a průmyslu, ale také vědy a techniky.

^ 5. odst. V dnešní algebře jsou neznámá čísla vyjádřena písmeny, jako je x y. Příkladem je rovnice x + 4 = 6. Při odečtení 4 z obou stran rovnice vyplyne, že x se rovná 2.

^ 7. odst. Prvními, kdo dokázali vypočítat délku stran a velikost úhlů trojúhelníku, byli řečtí astronomové. Muslimští učenci používali trigonometrii k tomu, aby určili, kterým směrem leží Mekka. Muslimové se směrem k Mekce modlí. Podle tradice mají být mrtví pohřbíváni tak, aby tímto směrem měli hlavu, a muslimští řezníci mají být k Mekce obráceni, když zabíjejí zvířata.