TAKÉ se ti někdy stane, že něco slíbíš, a pak je pro tebe těžké ten slib dodržet? Tomu muži na obrázku se to stalo, a právě proto je tak smutný. Jmenuje se Jefta. Byl to statečný izraelský soudce.

Jefta žil v době, kdy Izraelité už neuctívali Jehovu. Znovu začali dělat to, co je špatné. Proto Jehova dovolil, aby je utiskovali Ammonité. Izraelité volali k Jehovovi a naříkali: ‚Zhřešili jsme proti tobě. Prosíme, zachraň nás!‘

Izraelité litovali svého špatného jednání a dali to najevo tím, že znovu začali uctívat Jehovu. A Jehova jim pomohl.

Izraelité vybrali Jeftu, aby bojoval proti zlým Ammonitům. Jefta si velmi přál, aby mu Jehova v boji pomáhal. Proto Jehovovi slíbil: ‚Když mi pomůžeš, abych nad Ammonity zvítězil, ten první, kdo mi vyjde naproti z mého domu, až se budu vracet z vítězné bitvy, bude darem pro tebe.‘

Jehova slyšel Jeftův slib a pomohl mu k vítězství. Co myslíš, kdo přišel Jeftovi při jeho návratu z bitvy první naproti? Byla to jeho dcera, jeho jediné dítě. ‚Moje dcero!‘ zvolal Jefta. ‚Působí mi to velkou bolest! Ale dal jsem Jehovovi slib, a ten nemohu vzít zpět.‘

Když se Jeftova dcera dozvěděla, jaký slib dal její otec, byla nejprve také smutná, protože to znamenalo, že bude muset opustit svého otce a své přítelkyně. Do konce života bude sloužit Jehovovi u jeho svatostánku v Šilu. Přesto ale řekla otci: ‚Když jsi dal Jehovovi slib, musíš ho dodržet.‘

Jeftova dcera potom odešla do Šila a až do konce života sloužila Jehovovi u jeho svatostánku. Každý rok za ní na čtyři dny přicházely ženy z Izraele, aby se vzájemně potěšily. Lidé měli Jeftovu dceru velmi rádi, protože s láskou sloužila Jehovovi.