Přejít k článku

Přejít na obsah

Biblické proroctví, které se nám plní před očima

Biblické proroctví, které se nám plní před očima

Kapitola 10

Biblické proroctví, které se nám plní před očima

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se dnešní stav světa tak velice liší od stavu, který byl před sto lety? Něco se zlepšilo. V mnoha zemích se dnes běžně léčí nemoci, které byly v minulosti smrtelné, a průměrný člověk má takovou životní úroveň, o jaké se jeho předkům ani nesnilo. Naproti tomu došlo v našem století k těm nejhorším válkám a byly spáchány některé z nejbrutálnějších zločinů v celých dějinách. Blahobyt lidstva, a dokonce i další existence lidstva jsou ohroženy populační explozí, znečištěním životního prostředí a nahromaděním nukleárních, biologických a chemických zbraní ve velkém, mezinárodním měřítku. Proč se dvacáté století tak liší od století předcházejících?

1. (Včetně úvodu.) a) Čím se dvacáté století liší od předcházejících století? b) Co nám pomůže pochopit, proč je naše doba tak odlišná?

ODPOVĚĎ na tuto otázku souvisí s jedním pozoruhodným biblickým proroctvím, které se nám plní před očima. Je to proroctví, které vyslovil sám Ježíš a které nejen dokazuje, že Bible byla napsána pod inspirací, ale také upozorňuje na to, že nás brzy čekají velmi dramatické změny na světové scéně. Jaké to je proroctví? A jak víme, že se splňuje?

Ježíšovo velké proroctví

2, 3. Kterou otázku položili Ježíšovi jeho učedníci, a kde najdeme Ježíšovu odpověď?

2 Bible nám říká, že krátce před tím, než Ježíš zemřel, jeho učedníci rozmlouvali o velkolepých chrámových budovách v Jeruzalémě; jejich velikost a očividná trvalost na ně působily silným dojmem. Ježíš však řekl: „Nevidíte to všechno? Vpravdě vám říkám: Rozhodně zde nebude zanechán kámen na kameni, který by nebyl svržen.“ (Matouš 24:1, 2)

3 Ježíšovi učedníci byli jeho slovy jistě překvapeni a později k němu přišli a požádali ho o další informace: „Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Ježíšovu odpověď najdeme v Matoušovi ve zbývající části 24. kapitoly a ve 25. kapitole. Jeho slova jsou zaznamenána také ve 13. kapitole Marka a v 21. kapitole Lukáše. Bezpochyby to bylo nejdůležitější proroctví, jaké Ježíš vyslovil, dokud byl na zemi.

4. Na které různé věci se Ježíšovi apoštolové ptali?

4 Ježíšovi učedníci se vlastně neptali jen na jednu věc. Nejdříve se zeptali „Kdy to bude?“, tedy kdy bude zničen Jeruzalém a jeho chrám. Potom chtěli vědět, jaké znamení bude poukazovat na to, že Ježíš již začal být přítomen jako Král Božího nebeského Království a že se přiblížil konec tohoto systému věcí.

5. a) Kdy došlo k počátečnímu splnění Ježíšova proroctví, ale kdy se měla jeho slova splnit úplně? b) Jak začal Ježíš odpovídat na otázku svých učedníků?

5 Ježíš do své odpovědi zahrnul obě tyto myšlenky. Mnoho z jeho slov se ve skutečnosti splnilo v prvním století, v letech před hrozným zničením Jeruzaléma roku 70 n. l. (Matouš 24:4–22) Jeho proroctví se však mělo splnit ještě ve větším měřítku, a to v naší době. Co tedy vlastně Ježíš řekl? Začal slovy, jež jsou zaznamenána v 7. a 8. verši: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravy a zemětřesení na jednom místě za druhým. To všechno je počátek tísnivých bolestí.“

6. Které souběžné proroctví nám připomínají Ježíšova slova v Matoušovi 24:7, 8?

6 Je zřejmé, že Ježíšova přítomnost v postavení nebeského Krále se měla vyznačovat velkým nepokojem na zemi. Potvrzuje to souběžné proroctví, které je uvedeno v knize Zjevení: vidění čtyř apokalyptických jezdců. (Zjevení 6:1–8) První z těchto jezdců znázorňuje samotného Ježíše v postavení vítězného Krále. Ostatní jezdci se svými oři znázorňují to, co se bude dít na zemi jako znamení počátku Ježíšovy vlády: války, hladomor a předčasnou smrt způsobenou různými činiteli. Vidíme dnes, že se tato dvě proroctví splňují?

Válčení!

7. Co prorocky znázorňovala jízda druhého apokalyptického jezdce?

7 Podívejme se na ně podrobněji. Ježíš nejprve řekl: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království.“ To bylo proroctví o válčení. Podobně i druhý ze čtyř apokalyptických jezdců znázorňoval válčení. Čteme o tom: „Vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň; a tomu, jenž na něm seděl, bylo dáno, aby odňal ze země mír, takže měli jeden druhého pobíjet; a byl mu dán velký meč.“ (Zjevení 6:4) Lidstvo však bojuje ve válkách již tisíce let. Proč by tedy měla mít tato slova nějaký zvláštní význam pro naši dobu?

8. Proč můžeme očekávat, že význačným rysem znamení bude válčení?

8 Pamatujme na to, že válčení samo o sobě není znamením Ježíšovy přítomnosti. Tímto znamením je skutečnost, že se všechny jednotlivé části Ježíšova proroctví splňují přibližně v témže časovém období. Válčení však je prvním uvedeným příznakem; mohli bychom tedy očekávat, že se tento příznak splní tak výrazně, že si toho povšimneme. A každý musí připustit, že války ve dvacátém století neměly do té doby v dějinách vůbec žádnou obdobu.

9, 10. Jak se proroctví o válkách začala splňovat?

9 Pokud jde například o ničivé účinky, pak ani jedné ze světových válek, které proběhly ve dvacátém století, se žádné dřívější války zdaleka nevyrovnaly — i když mnohé z nich byly velmi kruté a ničivé. Vždyť první světová válka si nakonec vyžádala asi 14 milionů obětí, tedy více, než je počet obyvatel některých zemí. Skutečně „bylo dáno, aby [byl odňat] ze země mír, takže měli jeden druhého pobíjet“.

10 Podle proroctví byl druhému apokalyptickému jezdci, který vypadal jako válečník, dán „velký meč“. Co to znamená? Znamená to, že se válečné zbraně staly daleko zhoubnějšími. Tanky, letadla, smrtelně jedovaté plyny, ponorky a dělostřelectvo, které může odpalovat výbušné granáty na kilometry daleko — to vše člověku umožnilo, aby daleko účinněji zabíjel své bližní. A po první světové válce se „velký meč“ stal ještě ničivějším — protože se začaly používat věci jako radiokomunikační technika, radar, důmyslné střelné zbraně, bakteriologické a chemické zbraně, plamenomety, napalm, nové typy bomb, mezikontinentální balistické střely, atomové ponorky, moderní letadla a obrovské bitevní lodě.

„Počátek tísnivých bolestí“

11, 12. Jak to, že první světová válka byla jen „počátek tísnivých bolestí“?

11 Počáteční verše Ježíšova proroctví končí slovy: „To všechno je počátek tísnivých bolestí.“ To zcela jistě platilo na první světovou válku. Ta sice v roce 1918 skončila, ale mír netrval dlouho. Brzy začaly tvrdé vojenské akce v Etiopii, v Libyi, ve Španělsku, v Rusku, v Indii a v jiných zemích. Pak přišla úděsná druhá světová válka, která si vyžádala asi 50 milionů obětí, jak vojáků, tak i civilních obyvatel.

12 A přestože jsou čas od času uzavírány mírové dohody a boje načas utichnou, lidstvo stále válčí. V roce 1987 bylo hlášeno, že od roku 1960 se bojovalo v 81 větších válkách a že bylo zabito 12 555 000 mužů, žen a dětí. V roce 1987 bylo zaznamenáno více válek než v kterémkoli předcházejícím roce v dějinách.1 A vojenské přípravy a výdaje, které nyní dosahují ročně celkem asi 1 000 000 000 000 amerických dolarů, deformují světovou ekonomiku.2 Ježíšovo proroctví o tom, že ‚povstane národ proti národu a království proti království‘, se rozhodně splňuje. Rudý kůň války se dále divoce žene celou zemí. Co však můžeme říci o druhé části znamení?

Nedostatek potravy!

13. Které tragické události Ježíš předpověděl, a jak bylo toto proroctví podpořeno viděním třetího apokalyptického jezdce?

13 Ježíš předpověděl: „Bude nedostatek potravy . . . na jednom místě za druhým.“ Povšimněme si, jak to odpovídá jízdě třetího ze čtyř apokalyptických jezdců. Čteme o něm: „A viděl jsem, a pohleďme, černý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl v ruce váhy. A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed čtyř živých tvorů, jak říká: ‚Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár; a neškoď olivovému oleji a vínu.‘ “ (Zjevení 6:5, 6) Ano, velký nedostatek potravy!

14. Ke kterým velkým hladomorům došlo od roku 1914 v rámci splňování Ježíšova proroctví?

14 Je možné, že by se toto proroctví splňovalo v dnešní době, kdy některé země dosáhly tak vysoké životní úrovně? Globální pohled na svět poskytuje zcela jednoznačnou odpověď. Z dějin je patrné, že k hladomoru docházelo v důsledku válek a přírodních katastrof. Proto nijak nepřekvapuje, že v našem století, které se vyznačuje větším počtem přírodních katastrof a válek než jiná století, vznikají hladomory znovu a znovu. Od roku 1914 dochází k takovým pohromám na mnoha místech na zemi. V jednom přehledu bylo uvedeno, že od roku 1914 nastal rozsáhlý hladomor více než šedesátkrát, a to v zemích od sebe navzájem velmi vzdálených, například v Řecku, v Nizozemsku, v Sovětském svazu, v Nigérii, v Čadu, v Chile, v Peru, v Bangladéši, v Bengálsku, v Kambodži, v Etiopii a v Japonsku.3 Některé z těchto hladomorů trvaly několik let a vyžádaly si miliony obětí.

15, 16. Který jiný druh nedostatku potravin je dnes skutečně ničivý?

15 Těžké hladomory sice obvykle vyvolají v širokém měřítku pozornost sdělovacích prostředků, ale za nějaký čas pominou a život lidí, kteří je přečkají, se postupně vrátí do normálních kolejí. Ve dvacátém století se však vyvinul jiný, daleko hrozivější druh nedostatku potravy. Je méně dramatický, a proto často uniká pozornosti. Přetrvává však rok po roce. Je to těžká metla v podobě podvýživy, která postihuje až pětinu obyvatelstva naší planety a každoročně zabíjí 13 až 18 milionů lidí.4

16 Jinými slovy, tímto druhem nedostatku potravy zahyne za každé dva dny asi tolik lidí, kolik jich přišlo o život výbuchem atomové bomby v Hirošimě. Každé dva roky zahyne na následky hladu víc lidí, než kolik bylo celkem zabito vojáků během první a druhé světové války. Byl tedy od roku 1914 „nedostatek potravy . . . na jednom místě za druhým“? Jistě.

Zemětřesení

17. Ke kterému ničivému zemětřesení došlo krátce po uplynutí roku 1914?

17 Od začátku první světové války uplynulo jen několik měsíců, když 13. ledna 1915 došlo v italském kraji Abruzzi k zemětřesení, které si vyžádalo 32 610 lidských životů. Tato velká přírodní katastrofa nám připomíná, že války a nedostatek potravy měly být v době Ježíšovy přítomnosti doprovázeny ještě něčím jiným: Budou „zemětřesení na jednom místě za druhým“. Stejně jako válka a hlad bylo zemětřesení v Abruzzi jen ‚počátkem tísnivých bolestí‘. *

18. Jak se splňuje Ježíšovo proroctví o zemětřeseních?

18 Dvacáté století je stoletím zemětřesení, a díky novodobým sdělovacím prostředkům si celé lidstvo velmi dobře uvědomuje jejich ničivost. Uveďme si jen některá z nich: v roce 1920 zahynulo 200 000 lidí při zemětřesení v Číně, v roce 1923 zahynulo asi 99 300 lidí při zemětřesení v Japonsku, v roce 1935 zabilo další zemětřesení 25 000 lidí na území dnešního Pákistánu a 32 700 osob zahynulo roku 1939 v Turecku. V roce 1970 si zemětřesení v Peru vyžádalo 66 800 obětí. A v roce 1976 zahynulo asi 240 000 (nebo podle jiných zdrojů 800 000) lidí v Tchang-šanu v Číně. V době méně vzdálené, v roce 1988, zahynulo 25 000 lidí při velkém zemětřesení v Arménii. * Rozhodně jsou „zemětřesení na jednom místě za druhým“!6

‚Smrtelná rána‘

19. Kterou další část znamení Ježíš předpověděl a jak tuto část znamení znázorňoval čtvrtý apokalyptický jezdec?

19 Další část Ježíšova proroctví souvisí s nemocemi. Evangelista Lukáš ve své zprávě zaznamenává, že Ježíš předpověděl „na jednom místě za druhým mory“. (Lukáš 21:11) To také odpovídá prorockému vidění čtyř apokalyptických jezdců. Čtvrtý jezdec měl jméno Smrt. Znázorňuje předčasnou smrt zaviněnou nejrůznějšími příčinami, mimo jiné také „smrtelnou ranou a divokými zemskými zvířaty“. (Zjevení 6:8)

20. Která rozsáhlá epidemie patřila ke splňování Ježíšova proroctví o morech?

20 V letech 1918 a 1919 více než miliarda lidí onemocněla španělskou chřipkou a více než dvacet milionů lidí zemřelo. Tato nemoc si vyžádala dokonce více obětí na životech než velká válka.7 A ‚smrtelná rána‘ neboli ‚mor‘ tuto generaci postihuje i nadále, ačkoli bylo dosaženo pozoruhodných pokroků v lékařství. Proč to tak je? Mimo jiné proto, že chudší země často nemají možnost využívat užitečných výsledků vědeckého pokroku. Chudí lidé trpí a umírají na nemoci, které by bylo možné léčit, kdyby bylo k dispozici více peněz.

21, 22. Jak lidé v bohatých i chudých zemích trpí „smrtelnou ranou“?

21 Například malárií trpí na celém světě asi 150 milionů lidí. Hlemýždí horečkou je nakaženo asi 200 milionů lidí. Chagasovou nemocí je postiženo asi deset milionů lidí. Asi 40 milionů lidí trpí říční slepotou. Akutní průjmová onemocnění zabíjejí ročně miliony dětí.8 Stále ještě jsou vážným zdravotnickým problémem tuberkulóza a malomocenství. Zejména chudí lidé tohoto světa trpí „na jednom místě za druhým mory“.

22 Trpí však i bohatí. Bohaté stejně jako chudé například postihuje chřipka. V roce 1957 si jedna chřipková epidemie vyžádala jen ve Spojených státech 70 000 obětí na životech. V Německu podle odhadu každá šestá osoba nakonec onemocní rakovinou.9 Bohaté i chudé také postihují sexuálně přenášené nemoci. Kapavka je ve Spojených státech nejčastěji hlášenou infekční nemocí a v některých částech Afriky postihuje až 18,9 procenta obyvatel.10 K všeobecně rozšířeným sexuálně přenášeným ‚morům‘ patří také syfilis, nákaza chlamydiemi a genitální herpes.

23. Které „smrtelné ráně“ se v poslední době věnuje pozornost v tisku?

23 V posledních letech do seznamu ‚morů‘ přibyla i „smrtelná rána“ v podobě AIDS. Je to hrozná nemoc, protože dnes, když se připravuje tato kniha, není v dohledu žádný způsob léčení a počet jejích obětí stále vzrůstá. Doktor Jonathan Mann, ředitel zvláštního programu boje proti AIDS organizovaného Světovou zdravotnickou organizací, řekl: „Odhadujeme také, že lidí infikovaných virem lidské imunodeficience (HIV) je dnes na světě pět až deset milionů.“11 Podle jednoho uveřejněného odhadu postihuje virus AIDS každou minutu novou oběť. To je skutečně „smrtelná rána“! Ale jak to je s proroctvím o divokých zvířatech, která budou zabíjet?

„Divoká zemská zvířata“

24, 25. a) O jakém druhu „divokých zvířat“ se zmiňoval Ezekiel? b) Jak Ježíš předpověděl, že v době jeho přítomnosti budou na zemi působit „divoká zvířata“?

24 Je pravda, že v dnešní době bývají v denním tisku zmínky o divokých zvířatech proto, že některé druhy jsou ohroženy nebo už téměř vymřely. „Divoká zemská zvířata“ jsou daleko více ohrožována lidmi, než jsou lidé ohrožováni jimi. Přesto se stále v některých zemích stává, že lidé padnou za oběť divokým zvířatům, jako například tygrům v Indii.

25 Bible však obrací naši pozornost na jiný druh divokých zvířat, která v posledních letech opravdu vyvolávají strach. Prorok Ezekiel srovnal s divokými zvířaty lidi, kteří se dopouštějí násilí; řekl totiž: „Její knížata jsou v jejím středu jako vlci trhající kořist, neboť prolévají krev, hubí duše, aby dosáhli nepoctivého zisku.“ (Ezekiel 22:27) Když Ježíš prorokoval, že „vzroste bezzákonnost“, vlastně tím řekl, že v době jeho přítomnosti budou taková „divoká zvířata“ na zemi působit. (Matouš 24:12) Biblický pisatel Pavel dodává, že „v posledních dnech“ budou lidé „milovat peníze . . . , budou . . . bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru“. (2. Timoteovi 3:1–3) Je od roku 1914 taková situace?

26–28. Které zprávy z celého světa ukazují, že se zločinci plíží po zemi jako „divoká zvířata“?

26 Jistě je. Téměř v každém velkém městě na světě to obyvatelé mohou potvrdit. Pokud o tom někdo pochybuje, může se zamyslet nad následujícími zprávami z denního tisku. Z Kolumbie: „V minulém roce policie zaznamenala . . . asi 10 000 vražd a 25 000 ozbrojených loupeží.“ Z Victorie (Austrálie): „Prudký vzestup závažných zločinů.“ Ze Spojených států: „Vraždy v New Yorku dosahují nového vrcholu.“ „Detroit v minulém roce předstihl Gary (Indiana) a stal se velkoměstem s nejvyšším poměrem v počtu vražd v zemi — 58 vražd na 100 000 obyvatel.“

27 Ze Zimbabwe: „Vraždění nemluvňat dosáhlo kritické míry.“ Z Brazílie: „Je zde tolik zločinnosti a tolik lidí nosí střelnou zbraň, že zprávy o násilí už nikoho příliš nevzrušují.“ Z Nového Zélandu: „Případy sexuálně motivovaného napadení a násilné zločiny jsou pro policii stále tím největším problémem.“ „Násilné činy, kterých se proti sobě navzájem dopouštějí Novozélanďané, nelze popsat jinak než jako barbarské.“ Ze Španělska: „Španělsko zápolí s rostoucím problémem v podobě zločinnosti.“ Z Itálie: „Sicilská mafie hlásí svůj návrat sérií vražd.“

28 To je jen několik příkladů novinových zpráv, které se objevily krátce před vydáním této knihy. Zemí se skutečně plíží „divoká zvířata“, a lidé se bojí o své bezpečí.

Kázání dobré zprávy

29, 30. V jaké náboženské situaci je v souladu s Ježíšovou předpovědí křesťanstvo?

29 Co se mělo dít v té obtížné době Ježíšovy přítomnosti ve sféře náboženství? Na jedné straně Ježíš prorokoval, že se v jistém ohledu zvýší náboženská činnost: „Povstane mnoho falešných proroků a zavedou na scestí mnohé.“ (Matouš 24:11) Na druhé straně předpověděl, že v křesťanstvu jako celku zájem o Boha velice ochabne. „Ochladne láska většího množství.“ (Matouš 24:12)

30 Tím je přesně popsána dnešní situace v křesťanstvu. Na jedné straně nastal úpadek, který prožívají hlavní církve po celém světě proto, že se jim nedostává podpory. V zemích severní Evropy a v Anglii bývaly kdysi velmi silné protestantské církve, ale nyní je tam náboženství téměř mrtvé. V téže době katolická církev trpí nedostatkem kněží a ubývá jí finanční podpory. Na druhé straně se rozmáhají okrajové náboženské skupiny. Šíří se kulty založené na východních náboženstvích a chamtiví televizní evangelisté vymáhají na lidech miliony dolarů.

31. Která Ježíšova předpověď pomáhá v dnešní době rozpoznat pravé křesťany?

31 Co však můžeme říci o pravém křesťanství, náboženství, které zavedl Ježíš a které hlásali jeho apoštolové? V době Ježíšovy přítomnosti mělo stále existovat, ale podle čeho je možné toto náboženství poznat? Pravé křesťanství má celou řadu poznávacích znaků a jeden z nich je uveden v Ježíšově velkém proroctví. Praví křesťané se po celém světě budou zaměstnávat kazatelským dílem. Ježíš prorokoval: „A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14)

32. Která skupina lidí jako jediná splňuje Ježíšovo proroctví zaznamenané v Matoušovi 24:14?

32 Toto kázání nyní probíhá v mimořádně velkém rozsahu. Náboženská skupina, která nese jméno svědkové Jehovovi, se v dnešní době věnuje nejintenzívnější kazatelské činnosti v celých dějinách křesťanství. (Izajáš 43:10, 12) V roce 1919, se velká, politicky zaměřená náboženství křesťanstva zastávala Společnosti národů, jež byla odsouzena k nezdaru, ale svědkové Jehovovi byli v té době připravováni k této celosvětové kazatelské kampani.

33, 34. V jakém rozsahu je dobrá zpráva o Království kázána po celém světě?

33 Tehdy bylo na světě jen asi 10 000 svědků, ale věděli, jaké dílo je nutno vykonat. Odvážně se tedy chopili kazatelského úkolu. Uvědomili si, že rozdělení na duchovenstvo a laiky je v rozporu jak s příkazy Bible, tak se vzorem, který dali apoštolové. A tak se všichni bez výjimky naučili hovořit s lidmi ve svém okolí o Božím Království. Stali se organizací kazatelů.

34 Čas plynul, a tito kazatelé prožívali těžké pronásledování. V Evropě je pronásledovaly nejrůznější totalitní režimy. Ve Spojených státech a v Kanadě museli vést právní boje a čelit akcím lůzy. V jiných zemích museli překonávat fanatické náboženské předsudky a tvrdé pronásledování ze strany tyranských diktátorů. V posledních letech také musí čelit vzrůstajícímu skepticismu a požitkářství. Vytrvali však, a v dnešní době jich je téměř pět milionů a působí ve 232 zemích. V takovém rozsahu se dobrá zpráva ještě nikdy nekázala — a tím se nápadně splňuje tato část znamení.

Co to všechno znamená?

35. a) Jak dnešní splňování proroctví přispívá k důkazu, že Bible byla inspirována Bohem? b) Jaký význam má dnes skutečnost, že se splňuje znamení, které dal Ježíš?

35 Bezpochyby prožíváme splňování velkého znamení, které dal Ježíš. Tato skutečnost je dalším dokladem toho, že Bible je opravdu inspirována Bohem. Žádný člověk nemohl tak dlouho předem předpovědět, co se bude dít ve dvacátém století. A splňování znamení navíc dokazuje, že žijeme v době Ježíšovy přítomnosti a závěru systému věcí. (Matouš 24:3) Co to vlastně znamená? Co s Ježíšovou přítomností souvisí? A jaký je to systém věcí, který končí? Abychom mohli najít odpovědi na tyto otázky, musíme vzít v úvahu další přesvědčivý důkaz toho, že je Bible inspirována: je to její pozoruhodný vnitřní soulad. Tímto znakem se budeme nyní zabývat a uvidíme, jak se hlavní námět Bible právě v dnešní době blíží svému vyvrcholení, které vyvolává posvátnou bázeň.

[Poznámky pod čarou]

^ 17. odst. V letech 1914 až 1918 došlo nejméně k pěti zemětřesením o síle osmi nebo více stupňů Richterovy stupnice, tedy k silnějším zemětřesením, než bylo to v Abruzzi. K těmto otřesům však došlo v odlehlých částech světa, a proto nevyvolaly tak velkou pozornost jako zemětřesení v Itálii.5

^ 18. odst. Údaje o počtu obětí některých z těchto přírodních katastrof se někdy liší. Všechny tyto katastrofy však byly mimořádně ničivé.

[Studijní otázky]