Přejít k článku

Přejít na obsah

Data

Data

Data

Definice: Data označují čas, kdy dochází k událostem. Bible uvádí data ve vztahu k životu jednotlivců, k období, kdy zastávali svůj úřad jistí vládci, nebo k jiným význačným událostem. Obsahuje jedinou úplnou chronologii sahající zpět až do doby, kdy byl stvořen Adam. Biblická chronologie také předem přesně uvedla čas, kdy se odehrají jisté důležité události ve splňování Božího předsevzetí. Gregoriánský kalendář, který je dnes běžný ve velké části světa, se používá teprve od roku 1582. Ve světských pramenech panují neshody v datování událostí starověkých dějin. Avšak jistá klíčová data, jako je rok 539 př. n. l. pro pád Babylóna, a tedy rok 537 př. n. l. pro návrat Židů ze zajetí, jsou dobře potvrzena. (Ezra 1:1–3) Začne-li se počítat od takových dat, je možné vyjádřit data starověkých biblických událostí z hlediska nynějších kalendářů.

Prokázali vědci, že lidé jsou na zemi již milióny let, ne pouze několik tisíc let, jak naznačuje Bible?

Způsoby datování používané vědci jsou založeny na předpokladech, které mohou být užitečné, ale často vedou k velmi rozporným výsledkům. Proto se jimi uváděná data stále revidují.

Zpráva v New Scientist z 18. března 1982 zní: „‚Jsem otřesen, když si uvědomím, co jsem prohlašoval před pouhým rokem.‘ To řekl minulý pátek Richard Leakey před vybraným obecenstvem při večerní přednášce Královského ústavu pro šíření přírodních věd. Přišel ukázat, že všeobecně přijímaný názor, který tak nedávno prosazoval ve svém seriálu The Making of Mankind (Vznik lidstva) v televizi BBC, byl ‚pravděpodobně nesprávný v řadě klíčových oblastí‘. Zejména nyní shledává, že nejstarší předek člověka je značně mladší než 15–20 miliónů let, jak předtím hlásal v televizi.“ — s. 695.

Čas od času se vyvíjejí nové metody datování. Jak jsou spolehlivé? O jedné, známé jako termoluminiscence, říká The New Encyclopaedia Britannica (1976, Macropaedia, Sv. 5, s. 509): „V současnosti je pro stav termoluminiscenčního datování příznačná spíš naděje než dosažené výsledky.“ Také Science (28. srpen 1981, s. 1003) přináší zprávu, že kostra, jejíž stáří se podle aminokyselinové racemizace jevilo 70 000 let, byla podle radioaktivního datování stará pouhých 8 300 až 9 000 let.

Popular Science (listopad 1979, s. 81) sděluje, že fyzik Robert Gentry „je přesvědčen, že všechna data určená podle radioaktivního rozpadu se mohou odchylovat — nejen o několik let, ale řádově“. Článek ukazuje, že jeho zjištění by vedla k závěru, že „člověk nechodí po zemi 3,6 miliónu let, ale je tu možná jen několik tisíc let“.

Je ovšem třeba poznamenat, že vědci jsou přesvědčeni, že stáří samotné země je mnohem větší než stáří člověka. Tomu Bible neodporuje.

Měřil se věk lidí před potopou, jak je uváděn v Bibli, stejnými roky jako dnes?

Kdyby se soudilo, že „roky“ odpovídají našim měsícům, potom by se stal Enoš otcem v sedmi letech a Kenanovi by bylo pouhých pět let, když měl syna. (1. Mojž. 5:9, 12) To je ovšem nemožné.

Podrobná chronologie uvedená ve spojitosti s potopou naznačuje délku tehdejších měsíců a let. Srovnání 1. Mojžíšovy 7:11, 24 a 8:3, 4 ukazuje, že 5 měsíců (od 17. dne druhého měsíce do 17. dne sedmého měsíce) se rovnalo 150 dnům neboli pěti měsícům po 30 dnech. Výslovná zmínka je o „desátém měsíci“ a dalších časových úsecích po něm, než se přechází k dalšímu roku. (1. Mojž. 8:5, 6, 8, 10, 12–14) Jejich rok zjevně měl dvanáct měsíců po 30 dnech. Již velmi záhy byl přísně lunární kalendář periodicky vyrovnáván s délkou slunečního roku, o čemž svědčí fakt, že Izrael slavil sezónní svátky sklizně podle pevných dat. Tak svátky stále spadaly do náležitých ročních období. — 3. Mojž. 23:39.

Nezapomínej, že Bůh utvořil lidi, aby žili navždy. K smrti vedl Adamův hřích. (1. Mojž. 2:17; 3:17–19; Řím. 5:12) Ti, kdo žili před potopou, byli blíže dokonalosti než my dnes, a tak žili mnohem déle. Ale každý zemřel před uplynutím tisíce let.

Proč svědkové Jehovovi říkají, že Boží Království bylo zřízeno roku 1914?

K onomu roku vedou dvě řady důkazů: 1. Biblická chronologie a 2. události od roku 1914, k nimž dochází ve splňování proroctví. Zde budeme uvažovat o chronologii. Splňování proroctví viz pod nadpisem „Poslední dny“.

Přečti si Daniela 4:1–17. Verše 20–37 ukazují, že se toto proroctví splnilo na Nebukadnecarovi. Má však i větší splnění. Jak to víme? Verše 3 a 17 ukazují, že sen, který dal Bůh králi Nebukadnecarovi, se zabývá Božím Královstvím a Božím slibem, že je dá, „komu chce, a dosazuje. . . dokonce nejponíženějšího z lidstva“. Celá Bible ukazuje, že Jehova si předsevzal, aby jeho vlastní Syn, Ježíš Kristus, vládl jako jeho představitel nad lidstvem. (Žalm 2:1–8; Dan. 7:13, 14; 1. Kor. 15:23–25; Zjev. 11:15; 12:10) Biblický popis Ježíše ukazuje, že opravdu byl ‚nejponíženější z lidstva‘. (Fil. 2:7, 8; Mat. 11:28–30) Prorocký sen tedy ukazuje k času, kdy Jehova dá vládu nad lidstvem svému Synovi.

Co se mělo dít mezitím? Vláda nad lidstvem představovaná stromem a jeho pařezem měla mít „zvířecí srdce“. (Dan. 4:16) Nad dějinami lidstva měly panovat vlády, které budou projevovat příznačné rysy divokých zvířat. V nové době se běžně používá medvěd pro znázornění Ruska, orel pro znázornění Spojených států, lev pro Británii, drak pro Čínu. Bible také používá divoká zvířata jako symboly světových vlád a celosvětového systému lidského panství pod satanovým vlivem. (Dan. 7:2–8, 17, 23; 8:20–22; Zjev. 13:1, 2) Jak řekl Ježíš ve svém proroctví ukazujícím na závěr systému věcí, bude Jeruzalém „pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů“. (Luk. 21:24) „Jeruzalém“ představoval Boží Království, protože o jeho králích bylo řečeno, že sedí na „trůnu Jehovova kralování“. (1. Par. 28:4, 5; Mat. 5:34, 35) Pohanské vlády znázorněné divokými zvířaty budou tedy ‚pošlapávat‘ právo Božího Království řídit lidské záležitosti a samy budou panovat pod Satanovou nadvládou. — Srovnej Lukáše 4:5, 6.

Jak dlouho bude dovoleno takovým vládám, aby uplatňovaly tuto nadvládu, než Jehova dá Království Ježíši Kristu? Daniel 4:16 říká, že „sedm časů“ („sedm let“ podle 4:13 KB EP). Bible ukazuje, že při vypočítávání prorockého času se den počítá za rok. (Ezek. 4:6; 4. Mojž. 14:34) O kolik „dnů“ tedy jde? Zjevení 11:2, 3 jasně ukazuje, že 42 měsíců (3 1/2 roku) se v onom proroctví počítá jako 1 260 dnů. Sedm let tedy bude dvojnásobek, čili 2 520 dnů. Při uplatnění pravidla „den za rok“ bude vláda trvat 2 520 let.

Kdy začalo počítání „sedmi časů“? Potom, co byl Sedekjáš, poslední král předobrazného Božího Království, Babylóňany sesazen z trůnu v Jeruzalémě. (Ezek. 21:25–27) Začátkem října 607 př. n. l. zanikly konečně poslední zbytky židovské samostatnosti. To již byl zavražděn židovský místodržitel Gedaljáš, jehož dosadili Babylóňané, a zbylí Židé uprchli do Egypta. (Jeremjáš, kapitoly 40–43) Spolehlivá biblická chronologie ukazuje, že se to stalo 70 let před rokem 537 př. n. l., rokem návratu Židů ze zajetí; stalo se to tedy do počátku října roku 607 př. n. l. (Jer. 29:10; Dan. 9:2; další podrobnosti viz v knize „Přijď tvé království“, dodatek ke 14. kapitole.)

Jak se tedy vypočítá čas do roku 1914? Když počítáme 2 520 let od začátku října 607 př. n. l., dostaneme se na začátek října roku 1914 n. l., jak ukazuje tabulka.

VÝPOČET „SEDMI ČASŮ“

„Sedm časů“ = 7 × 360 = 2 520 let

Biblický „čas“ neboli rok = 12 × 30 dnů = 360 (Zjev. 11:2, 3; 12:6, 14)

Ve splňování „sedmi časů“ se každý den rovná jednomu roku (Ezek. 4:6; 4. Mojž. 14:34)

Začátek října 607 př. n. l. až 31. prosince 607 př. n. l. = 1/4 r.

1. ledna 606 př. n. l. až 31. prosince 1 př. n. l. = 606 let

1. ledna 1 n. l. až 31. prosince 1913 = 1 913 let

1. ledna 1914 až počátek října 1914 = 3/4 roku

Celkem: 2 520 let

Co se tehdy stalo? Jehova svěřil panování nad lidstvem svému Synovi, Ježíši Kristu, oslavenému v nebesích. — Dan. 7:13, 14.

Proč je tedy na zemi pořád tolik ničemnosti? Když byl Kristus dosazen na trůn, byli Satan a jeho démoni svrženi z nebe dolů k zemi. (Zjev. 12:12) Kristus jako Král nezničil okamžitě všechny, kdo odmítali uznat Jehovovu svrchovanost a jeho samotného jako Mesiáše. Místo toho, jak předpověděl, se mělo konat světaširé kazatelské dílo. (Mat. 24:14) Jako Král bude řídit dělení lidí všech národů; těm, kdo se prokážou jako spravedliví, zajistí vyhlídku na věčný život, a ničemní budou určeni k věčnému odříznutí ve smrti. (Mat. 25:31–46) Mezitím budou panovat velmi obtížné poměry předpověděné pro „poslední dny“. Jak je ukázáno pod nadpisem „Poslední dny“, jsou ty události zřetelně pozorovatelné od roku 1914. Než odejdou ze scény poslední příslušníci generace, která byla naživu v roce 1914, odehrají se všechny předpověděné věci včetně „velkého soužení“, v němž skončí přítomný ničemný svět. — Mat. 24:21, 22, 34.

Kdy přijde konec tohoto ničemného světa?

Ježíš odpověděl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec.“ Prohlásil ale také: „Vpravdě vám říkám, že tato generace [která byla naživu, když se začalo splňovat „znamení“ „posledních dnů“] rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ — Mat. 24:36, 34.

Také Zjevení 12:12, po vylíčení událostí, které budou následovat po zřízení Království v rukou Ježíše Krista v roce 1914, dodává: „Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil ďábel s velkým hněvem, neboť ví, že má krátké časové období.