Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 1

‘Pọ́n! Jiwheyẹwhe Mítọn Die’

‘Pọ́n! Jiwheyẹwhe Mítọn Die’

1, 2. (a) Kanbiọ tẹwẹ hiẹ na jlo nado kanse Jiwheyẹwhe? (b) Etẹwẹ Mose kanse Jiwheyẹwhe?

 BE HIẸ sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n dewe taidi dọ a to hodọ hẹ Jiwheyẹwhe ya? Linlẹn lọ dọ Nupojipetọ wẹkẹ tọn to hodọ hẹ we na ko dobuna we whẹ́! A whleawu to tintan whenu, ṣigba enẹgodo a penugo nado dọho. E dotoai, bo na gblọndo, bo tlẹ sọ hẹn we vòawu nado kàn kanbiọ depope he jlo we sè. Todin, kanbiọ tẹwẹ hiẹ na kanse?

2 Sọn whenu dindẹn die wayi, dawe de tin he pehẹ ninọmẹ mọnkọtọn pẹpẹ. E nọ yin Mose. Ṣigba, kanbiọ he ewọ kanse Jiwheyẹwhe sọgan paṣa we. E ma kanhose dogbọn edetiti, sọgodo etọn, kavi yajiji gbẹtọvi lẹ tọn dali gba. Kakatimọ, e kàn oyín Jiwheyẹwhe tọn sè. Enẹ sọgan paṣa we, na Mose ko yọ́n oyín Jiwheyẹwhe tọn wutu. Enẹwutu, kanbiọ etọn dona ko siso hugan yinyọ́n oyín Jiwheyẹwhe tọn poun. Eyin mọwẹ, be kanbiọ titengbe hugan he Mose sọgan ko kanse lọ niyẹn. Gblọndo lọ gando mímẹpo go. E sọgan gọalọna we nado ze afọdide titengbe nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe. Gbọnna? Mì gbọ mí ni gbadopọnna hodọdopọ ayidego tọn enẹ.

3, 4. Nujijọ tẹwẹ hẹn Mose nado dọhodopọ hẹ Jiwheyẹwhe, podọ etẹ ji wẹ hodọdopọ enẹ sinai do?

3 Mose yin owhe 80 mẹvi. E ko họ̀njẹgbé na owhe kande sọn omẹ etọn Islaelivi he yin kanlinmọ to Egipti lẹ dè. To gbèdopo, dile e to nukunpedo kanlinpa asi etọn tọ́ tọn go, e mọ nujijọ budonamẹ tọn de. Nukàn de to miyọ́n ji, ṣigba e ma fiọ. E to jiji poun, bo to wunhọ́n taidi miyọngban alidohiamẹ tọn de to osó de ji. Mose dọnsẹpọ nado mọ tlintlindo. Lehe e na ko paṣa ẹ do sọ to whenuena ogbè de dọho hlan ẹn sọn ṣẹnṣẹn miyọ́n lọ tọn! Gbọn angẹli hoyidọtọ de yiyizan dali, Jiwheyẹwhe dọhodopọ hẹ Mose na ojlẹ gaa de. Podọ dile a sọgan ko yọnẹn do, to finẹ wẹ Jiwheyẹwhe deazọnna Mose he to yonu dọndogodo na obu wutu lọ nado jo gbẹzan fẹẹmẹ-ninọ tọn etọn do bo lẹkọyi Egipti nado whlẹn Islaelivi lẹ sọn kanlinmọgbenu.—Eksọdusi 3:1-12.

4 To whenẹnu, Mose sọgan ko kàn kanbiọ depope he jlo e sè Jiwheyẹwhe. Ṣigba, doayi kanbiọ he e kanse lọ go dọmọ: “Whenuena yẹn wá ovi Islaeli tọn lẹ dè, bo na dọ hlan yé, Jiwheyẹwhe otọ́ mìtọn lẹ tọn ko do mi hlan mì; bọ yé na dọ hlan mi, Etẹwẹ oyín etọn? Etẹwẹ yẹn na dọ hlan yé?”—Eksọdusi 3:13.

5, 6. (a) Nugbo titengbe he họnwun tẹwẹ kanbiọ Mose tọn plọn mí? (b) Nuhe jẹagọ tẹwẹ ko yin wiwà na oyín Jiwheyẹwhe lọsu titi tọn? (c) Naegbọn e do yin nujọnu sọmọ dọ Jiwheyẹwhe do oyín etọn hia gbẹtọvi lẹ?

5 Tintan whẹ́, kanbiọ enẹ plọn mí dọ Jiwheyẹwhe tindo oyín de. Mí ma dona yí nukun pẹvi do pọ́n nugbo he họnwun ehe gba. Etomọṣo, mẹsusu nọ wàmọ. Oyín Jiwheyẹwhe lọsu titi tọn ko yin didesẹ sọn lẹdogbedevomẹ Biblu tọn susu mẹ bọ tẹnmẹ-yinkọ lẹ taidi “Oklunọ” po “Jiwheyẹwhe” po ko yin yíyí do diọtẹnna ẹn. Ehe yin dopo to nuhe blawu bo jẹagọ hugan he ko yin wiwà do sinsẹ̀n tamẹ lẹ mẹ. To aṣa otò delẹ tọn mẹ, onú tintan he nọ yin wiwà to whenuena a dukosọ hẹ mẹde to tintan whenu wẹ nado kàn yinkọ etọn sè. Onú dopolọ wẹ e yin po yinyọ́n Jiwheyẹwhe po. E ma yin mẹde he ma tindo oyín, bo whla ede do mí bọ mí ma sọgan yọ́n ẹn kavi dọnsẹpọ ẹ gba. Dile mí ma tlẹ sọgan yí nukun do mọ ẹn, omẹ de wẹ ewọ yin, podọ e tindo oyín de—yèdọ Jehovah.

6 Humọ, to whenuena Jiwheyẹwhe do oyín edetiti tọn hia, onú ayidego po awuvivinamẹ tọn de po wẹ bọdego. E to oylọ-basina mí nado wá yọ́n ẹn. E jlo dọ mí ni basi nudide he yọnhugan to gbẹ̀mẹ—yèdọ nado dọnsẹpọ ẹ pẹkipẹki. Ṣigba Jehovah ko wà nususu hugan oyín etọn didọ na mí poun. E ko sọ plọnnu mí gando mẹhe tindo oyín lọ go.

Zẹẹmẹ Oyín Jiwheyẹwhe Tọn

7. (a) Etẹwẹ oyín Jiwheyẹwhe lọsu titi tọn sọgan yin nukunnumọjẹemẹ nado zẹẹmẹdo? (b) Etẹwẹ Mose jlo na yọnẹn na taun tọn to whenuena e kàn oyín Jiwheyẹwhe tọn biọ Ẹ?

7 Jehovah do oyín he gọ́ na zẹẹmẹ de na ede. Yinkọ lọ “Jehovah” sọgan yin nukunnumọjẹemẹ nado zẹẹmẹdo “E Nọ Hẹn Nado Lẹzun.” Ewọ nkọ ma pé awe to wẹkẹ lọ pete mẹ, na ewọ wẹ dá nulẹpo, bo nọ hẹn lẹndai etọn lẹpo di. Enẹ dona hẹn mí nado tindo sisi sisosiso na ẹn. Ṣigba, be nuhe zẹẹmẹ oyín Jiwheyẹwhe tọn bẹhẹn lẹpo niyẹn ya? E họnwun dọ Mose jlo nado yọ́n nususu dogọ. Nugbo lọ wẹ yindọ, e yọnẹn ganji dọ Jehovah wẹ Mẹdatọ lọ bosọ yọ́n oyín Jiwheyẹwhe tọn. Oyín enẹ ma yin onú yọyọ de gba. Gbẹtọ lẹ ko to yíyí ì zan na owhe kanweko susu. Matin ayihaawe, to whenuena Mose kàn oyín Jiwheyẹwhe tọn biọ, e to hokanse dogbọn mẹhe tindo oyín lọ lọsu dali. To alọ devo mẹ, nuhe dọ e te wẹ yindọ: ‘Etẹwẹ yẹn sọgan dọna Islaeli omẹ towe lẹ dogbọn hiẹ dali he na hẹn yé tindo yise to hiẹ mẹ, ehe na hẹn yé tindo nujikudo dọ hiẹ na tún yé dote nugbonugbo?’

8, 9. (a) Nawẹ Jehovah na gblọndo na kanbiọ Mose tọn gbọn, podọ etẹwẹ jẹagọ to aliho he mẹ gblọndo Etọn nọ saba yin lilẹdogbedevomẹ do mẹ? (b) Etẹwẹ yin zẹẹmẹ hodidọ lọ “Yẹn na yin nuhe yẹn jlo na yin” tọn?

8 Jehovah na gblọndo bo do adà jẹhẹnu etọn tọn he fọnjlodotenamẹ de hia, yèdọ nude he tindo kanṣiṣa hẹ zẹẹmẹ oyín etọn tọn. E dọna Mose dọmọ: “Yẹn na yin nuhe yẹn jlo na yin.” (Eksọdusi 3:14, NW) Lẹdogbedevomẹ Biblu tọn susu hia dọmọ: “Yẹn yin enẹ he yẹn yin.” Ṣigba lẹdogbedevomẹ sọwhiwhe tọn lẹ dohia dọ Jiwheyẹwhe ma to tintin edetiti tọn dohia poun gba. Kakatimọ, Jehovah to pinplọn Mose, podọ mímẹpo to paa mẹ, dọ Ewọ “na yin,” kavi basi dide nado lẹzun nudepope he nuhudo etọn tin nado hẹn opagbe Etọn lẹ di. Lẹdogbedevomẹ J. B. Rotherham tọn basi lẹdogbedevomẹ wefọ ehe tọn tlọlọ dọmọ: “Yẹn Na Lẹzun nudepope he jlo mi.” Mẹhe bikan to zẹẹmẹ-bibasi do hogbe Biblu tọn lẹ ji to Heblugbe mẹ de basi zẹẹmẹ hodidọ ehe tọn to aliho ehe mẹ: “Depope he ninọmẹ kavi nuhudo lọ yin . . . , Jiwheyẹwhe na ‘lẹzun’ pọngbọ na nuhudo lọ.”

9 Etẹwẹ enẹ zẹẹmẹdo na Islaelivi lẹ? Mahopọnna aliglọnnamẹnu depope he pannukọn yé, mahopọnna lehe nuhahun he mẹ yé tin te lọ na sinyẹnawu sọ, Jehovah na wà nudepope he nuhudo etọn tin nado sọgan tún yé dote sọn kanlinmọgbenu bo hẹn yé wá Aigba Pagbe tọn ji. Na taun tọn, oyín enẹ hẹnmẹ tindo jide do Jiwheyẹwhe go. E sọgan wà onú dopolọ na mílọsu to egbehe ga. (Psalm 9:10) Etẹwutu?

10, 11. Nawẹ oyín Jehovah tọn biọ to mí si nado nọ pọ́n ẹn hlan taidi Otọ́ dagbe hugan he mẹde sọgan tindo gbọn? Na apajlẹ.

10 Di dohia: Mẹjitọ lẹ yọ́n lehe yé dona nọ diọada do to nukunpipedo ovi yetọn lẹ go mẹ. To azán dopodopo gbè, mẹjitọ de dona yinuwa taidi mẹgopọntọ, nudàtọ, mẹplọntọ, mẹplọnlọ-domẹgotọ, whẹdatọ, po mọmọ po sọyi. Apọ̀ nọ ṣì mẹjitọ susu na azọngban voovo he go yé dona penukundo lẹ. Yé yọ́n jide mlẹnmlẹn he ovi flinflin yetọn lẹ nọ tindo to yé mẹ. Ovi lẹ nọ tindo jide mlẹnmlẹn dọ otọ́ kavi onọ̀ emitọn sọgan gbọ̀ awugblenamẹ lẹ, gbọ̀ avùn he wá aimẹ lẹpo, bo vọ́ aihundanu he gble lẹ jlado, bo nasọ na gblọndo na kanbiọ depope he sọgan fọ́n to ayiha tlintlindo dindin tọn yetọn lẹ mẹ. Mẹjitọ delẹ nọ lẹndọ emi ma pegan, bo nọ jẹflumẹ to whedelẹnu na dogbó nugopipe yetọn titi tọn wutu. Yé nọ blawu dọ emi ma pegan na susu azọngban ehelẹ tọn.

11 Jehovah lọsu yin mẹjitọ owanyinọ de. Ṣogan, to gbesisọmẹ hẹ nujinọtedo pipé etọn lẹ, nudepope ma tin he e ma sọgan wà nado sọgan penukundo ovi etọn he tin to aigba ji lẹ go to aliho dagbe hugan mẹ. Enẹwutu, oyín etọn Jehovah, biọ to mí si nado nọ pọ́n ẹn hlan taidi Otọ́ dagbe hugan he mẹde sọgan tindo. (Jakobu 1:17) Mose po Islaelivi nugbonọ devo lẹpo po mọ to madẹnmẹ dọ Jehovah hẹn oyín etọn di. E paṣa yé to whenuena e hẹn ede lẹzun Awhàngán Daho de, Ogán nuyizan jọwamọ tọn lẹpo, Osẹ́nnamẹtọ he yiaga hugan, Whẹdatọ, Yẹdenanutọ, núdùdù po osin po Namẹtọ, Mẹhe nọ hẹn avọ̀ po afọpa po dọ́jì, po mọmọ po sọyi.

12. Nawẹ nuyiwa Falo tọn hlan Jehovah gbọnvona Mose tọn gbọn?

12 To aliho ehe mẹ, Jiwheyẹwhe ko hẹn oyín edetiti tọn zun yinyọnẹn, bo ko do nudọnamẹ he fọnjlodotenamẹ lẹ hia gando mẹhe tindo oyín lọ go, bo tlẹ ko sọ dohia dọ nuhe e dọ gando ede go lẹ yin nugbo. Matin ayihaawe, Jiwheyẹwhe jlo dọ mí ni yọ́n emi. Nawẹ mí na yinuwa gbọn? Mose jlo nado yọ́n Jiwheyẹwhe. Ojlo sinsinyẹn enẹ deanana gbẹzan Mose tọn bo hẹn ẹn nado dọnsẹpọ Otọ́ olọn mẹ tọn etọn pẹkipẹki. (Osọha lẹ 12:6-8; Heblu lẹ 11:27) E blawu dọ, vude poun to mẹhe nọgbẹ̀ to ojlẹ dopolọ mẹ hẹ Mose lẹ mẹ wẹ tindo ojlo dopolọ. To whenuena Mose ylọ oyín Jehovah tọn na Falo, ahọluigbagán goyitọ Egipti tọn enẹ gblọn dọmọ: ‘Mẹnu wẹ Jehovah?’ (Eksọdusi 5:2) Falo ma jlo na plọnnu dogọ gando Jehovah go gba. Kakatimọ, e deafu do Jiwheyẹwhe Islaeli tọn bo yí nukunpẹvi do pọ́n ẹn. Walọyizan enẹ gbayipe to egbehe taun. E nọ hẹn gbẹtọvi lẹ nado wọ̀n dopo to nugbo titengbe hugan lẹ mẹ, dọ Jehovah wẹ Oklunọ Nupojipetọ.

Oklunọ Nupojipetọ Jehovah

13, 14. (a) Naegbọn tẹnmẹ-yinkọ susu yin nina Jehovah to Biblu mẹ, podọ etẹwẹ yin delẹ to yé mẹ? (Pọ́n  apotin he tin to weda 14 mẹ.) (b) Naegbọn e do yin dọ Jehovah dopo kẹdẹ wẹ pegan nado yin yiylọdọ ‘Oklunọ Nupojipetọ’?

13 Jehovah nọ yinuwa sọgbehẹ ninọmẹ lẹ sọmọ bọ e gbọn gbesisọ dali tindo tẹnmẹ-yinkọ susu to Owe-wiwe mẹ. Ehelẹ ma whlẹn-agbà hẹ oyín etọn titi gba; kakatimọ, yé plọn mí nususu dogbọn nuhe oyín etọn nọtena dali. Di apajlẹ, e yin yiylọ dọ ‘Oklunọ Nupojipetọ Jehovah.’ (2 Samuẹli 7:22) Tẹnmẹ-yinkọ he yiaga enẹ, he sọawuhia whla kanweko susu to Biblu mẹ, do otẹn Jehovah tọn hia mí. Ewọ dopo kẹdẹ wẹ tindo jlọjẹ nado yin Gandutọ wẹkẹ lọ tọn. Gbadopọnna nuhewutu e do yinmọ.

14 Jehovah kẹdẹ wẹ Mẹdatọ lọ. Osọhia 4:11 dọmọ: “[Jehovah] mítọn podọ Jiwheyẹwhe mítọn, hiẹ wẹ jẹ nado yí gigo, yẹyi, po huhlọn po: na hiẹ wẹ dá onú popo, podọ to ojlo towe mẹ wẹ yé do tin, bọ yè sọ do dá yé.” Hogbe yẹyinọ ehelẹ ma sọgan yin yiyizan na mẹdevo depope. Jehovah wẹ dá nuhe tin to wẹkẹ mẹ lẹpo! Matin ayihaawe, Jehovah jẹna yẹyi, huhlọn, po gigo po taidi Oklunọ Nupojipetọ po Didatọ onú lẹpo tọn po.

15. Naegbọn Jehovah yin yiylọdọ “Ahọlu madopodo”?

15 Tẹnmẹ-yinkọ devo he yin yiyizan na Jehovah dopo akàn wẹ “Ahọlu madopodo.” (1 Timoti 1:17; Osọhia 15:3) Etẹwẹ ehe zẹẹmẹdo? E vẹawu na ayiha gbẹtọ tọn mítọn nado mọnukunnujẹemẹ, ṣigba Jehovah yin madopodo to adà awe lẹ mẹ—e ma tindo bibẹ kavi vivọnu. Psalm 90:2 dọmọ: “Yèdọ sọn madopodo jẹ madopodo, hiẹ wẹ Jiwheyẹwhe.” Enẹwutu Jehovah ma tindo bibẹ; e tin tẹgbẹ̀. E yin yiylọ po jlọjẹ po dọ ‘Hohotọ Azán lẹ tọn’—e ko tin sọn madopodo whẹpo mẹdepope kavi nudepope to wẹkẹ mẹ do wá aimẹ! (Daniẹli 7:9, 13, 22) Mẹnu wẹ sọgan diọnukunsọ jlọjẹ etọn nado yin Oklunọ Nupojipetọ?

16, 17. (a) Naegbọn mí ma sọgan mọ Jehovah, podọ etẹwutu enẹ ma dona paṣa mí? (b) To aliho tẹmẹ wẹ Jehovah yin nujọnu hú nudepope he mí sọgan mọ kavi nọ doalọ e go lẹ te?

16 Etomọṣo, mẹdelẹ nọ diọnukunsọ jlọjẹ enẹ, dile Falo basi do. Apadewhe nuhahun lọ tọn wẹ yindọ gbẹtọvi mapenọ lẹ nọ tindo jide to nuhe yé sọgan yí nukun yetọn do mọ lẹ mẹ hugan. Mí ma sọgan mọ Oklunọ Nupojipetọ. Gbigbọ wẹ e yin, bọ nukun gbẹtọvi tọn ma sọgan mọ ẹn. (Johanu 4:24) Gbọnvona enẹ, eyin gbẹtọvi tata de na ṣite to nukọn Jehovah Jiwheyẹwhe tọn tlọlọ, kọdetọn lọ na ylan taun. Jehovah lọsu dọna Mose dọmọ: “Hiẹ ma sọgan mọ nukunmẹ ṣie gba: na gbẹtọ mọ mi ma na nọgbẹ̀ gba.”—Eksọdusi 33:20; Johanu 1:18.

17 Enẹ ma dona paṣa mí. Dile kunnudenu dohia do, apadewhe gigo Jehovah tọn tata wẹ Mose mọ gbọn afọzedaitọ etọn angẹli de gblamẹ. Po kọdetọn tẹ po? Nukunmẹ Mose tọn to “sisẹ́” na ojlẹ de to enẹgodo. Islaelivi lẹ tlẹ dibu nado pọ́n nukunmẹ Mose tọn tlọlọ. (Eksọdusi 33:21-23; 34:5-7, 29, 30) To whelọnu lo, e họnwun dọ, gbẹtọvi tata de ma sọgan pọ́n nukunmẹ Oklunọ Nupojipetọ lọsu titi tọn to gigo etọn lẹpo mẹ gba! Be ehe zẹẹmẹdo dọ ewọ ma yin nujọnu di nuhe mí sọgan mọ bo doalọ e go lẹ wẹ ya? Lala, onú delẹ tin he mí ma sọgan mọ bo ka yise dọ yé tin—di apajlẹ, jẹhọn, ogbè ladio tọn, po linlẹn lẹ po. Humọ, Jehovah tin tẹgbẹ̀, jujuwayi ojlẹ tọn, etlẹ yin owhe liva madosọha lẹ, ma nọ hẹn ẹn diọ gba! To linlẹn enẹ mẹ, e yin omẹ nujọnu tọn de hú nudepope he mí sọgan mọ kavi doalọ e go, na nuhe yè sọgan yinukundomọ lẹ nọ diọ to owhe delẹ godo bosọ nọ gble. (Matiu 6:19) Ṣigba, be mí dona nọ pọ́n ẹn hlan taidi huhlọn yẹhiadonu tọn, he mayin omẹ taun de kavi Mẹdetiti Datọ he dazì de poun wẹ ya? Mì gbọ mí ni pọ́n.

Jẹhẹnu Jiwheyẹwhe Tọn Lẹ

18. Numimọ tẹwẹ yin didohia Ezekiẹli, podọ etẹwẹ nukunmẹ voovo ẹnẹ “nudida gbẹ̀te” he ṣite sẹpọ Jehovah tọn lẹ nọtena?

18 Dile etlẹ yindọ mí ma sọgan mọ Jiwheyẹwhe, wefọ ojlofọndotenamẹ tọn lẹ tin to Biblu mẹ he hẹn mí nado yí nukun homẹ tọn do mọ olọn lẹ mẹ hlan. Weta tintan Ezekiẹli tọn yin apajlẹ dopo. Numimọ de yin didohia Ezekiẹli gando titobasinanu olọn mẹ tọn Jehovah tọn go, ehe e mọ taidi awhànkẹkẹ olọn mẹ tọn daho de. Nuhe fọnjlodotenamẹ na taun tọn wẹ yin zẹẹmẹ heyin bibasi gando nudida gbigbọnọ huhlọnnọ he lẹdo Jehovah pé lẹ go. (Ezekiẹli 1:4-10) “Nudida gbẹ̀te” ehelẹ tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah, podọ awusọhia yetọn do onú titengbe de hia mí gando Jiwheyẹwhe he yé to sinsẹ̀n lọ go. Dopodopo yetọn tindo nukunmẹ voovo ẹnẹ—yèdọ oyìn tọn, kinnikinni tọn, akùn tọn, po gbẹtọ tọn po. E họnwun dọ ehelẹ nọtena jẹhẹnu titengbe ẹnẹ Jehovah tọn lẹ.—Osọhia 4:6-8, 10.

19. Jẹhẹnu tẹwẹ (a) nukunmẹ oyìn tọn nọtena? (b) nukunmẹ kinnikinni tọn nọtena? (c) nukunmẹ akùn tọn nọtena? (d) nukunmẹ gbẹtọ tọn nọtena?

19 To Biblu mẹ, oyìn nọ saba nọtena huhlọn, podọ e sọgbe domọ, na kanlin huhlọnnọ taun de wẹ e yin. To alọ devo mẹ, kinnikinni nọ saba nọtena whẹdida dodo, na whẹdida dodo nugbo nọ biọ adọgbigbo, yèdọ jẹhẹnu de he kinnikinni lẹ yin yinyọnẹn na. Akùn lẹ yin yinyọnẹn nado nọ mọnu-dohlan-nukọn taun, yé tlẹ nọ mọ onú flinflin he dẹn do yé na kilomẹtlu susu lẹ. Enẹwutu nukunmẹ akùn tọn na nọtena nuyọnẹn numọ-dohlan-nukọn Jiwheyẹwhe tọn. Podọ etẹwẹ dogbọn nukunmẹ gbẹtọ tọn dali? Gbẹtọ yin didá to apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, bo tindo nugopipe vonọtaun nado do jẹhẹnu titengbe Jiwheyẹwhe tọn heyin owanyi hia. (Gẹnẹsisi 1:26) Jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn ehelẹ—huhlọn, whẹdida dodo, nuyọnẹn, po owanyi po—nọ yawu yin nùzindeji to Owe-wiwe mẹ sọmọ bọ yé sọgan yin yiylọdọ jẹhẹnu tintan Jiwheyẹwhe tọn lẹ.

20. Be mí dona to nuhà dọ jẹhẹnu Jehovah tọn sọgan ko diọ wẹ ya, podọ naegbọn gblọndo towe do yinmọ?

20 Be mí dona to nuhà dọ Jiwheyẹwhe sọgan ko diọ sọn whenue gbọ́n e ko yin zẹẹmẹ-basina to Biblu mẹ sọn owhe fọtọ́n susu die wẹ ya? Lala, jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn ma nọ diọ. E dọna mí dọmọ: “Yẹn [Jehovah] . . . ma nọ diọ.” (Malaki 3:6) Kakati nado nọ diọ to ajijimẹ, Jehovah nọ do ede hia taidi Otọ́ dagbe de to aliho he mẹ e nọ yinuwa sọgbehẹ ninọmẹ dopodopo te. E nọ do adà jẹhẹnu etọn tọn he sọgbe hugan lẹ hia. To jẹhẹnu ẹnẹ lọ lẹ mẹ, owanyi wẹ yin dehe tọ́nta hugan. E nọ sọawuhia to nuhe Jiwheyẹwhe wà lẹpo mẹ. E nọ yí huhlọn, whẹdida dodo, po nuyọnẹn etọn po zan to aliho owanyi tọn mẹ. Na nugbo tọn, Biblu dọ onú ayidego tọn de gando Jiwheyẹwhe po jẹhẹnu ehe po go. E dọmọ: “Jiwheyẹwhe wẹ owanyi.” (1 Johanu 4:8) Doayi e go dọ Biblu ma dọ Jiwheyẹwhe tindo owanyi kavi dọ Jiwheyẹwhe yiwannamẹ gba. Kakatimọ, e dọ Jiwheyẹwhe wẹ owanyi. Owanyi, he yin jijọ etọn tintan, nọ whàn ẹn to nuhe e nọ wà lẹpo mẹ.

‘Pọ́n! Jiwheyẹwhe Mítọn Die’

21. Etẹwẹ na yin numọtolanmẹ mítọn to whenuena mí wá yọ́n jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ ganji?

21 Be a ko mọ ovi pẹvi de pọ́n bọ e to alọdlẹndo otọ́ etọn na họntọn etọn lẹ bo to ayajẹ po awagundido po yí do to didọna yé dọ, “Baba ṣie niyẹn” ya? Sinsẹ̀ntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ lọsu tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado tindo numọtolanmẹ dopolọ gando Jehovah go. Biblu dọ dọdai ojlẹ de tọn whenuena gbẹtọ nugbonọ lẹ na lá dọmọ: “Pọ́n ẹn, ehe wẹ Jiwheyẹwhe mítọn.” (Isaia 25:8, 9) Lehe nukunnumọjẹnumẹ he a tindo gando jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ go siso sọ, mọwẹ numọtolanmẹ towe na siso do niyẹn dọ a tindo Otọ́ dagbe hugan de.

22, 23. Etẹwẹ Biblu dọ gando Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn go, podọ nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ ewọ jlo dọ mí ni dọnsẹpọ emi?

22 Otọ́ ehe ma yin vọ́donamẹtọ po mẹtọnmahopọntọ po dile sinsẹ̀nnọ hẹngogonọ po tamẹnuplọnmẹtọ delẹ po lẹndo gba. E na vẹawu nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe he yin vọ́donamẹtọ, podọ Biblu ma do Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn hia to aliho enẹ mẹ gba. To vogbingbọnmẹ, e ylọ ẹ dọ ‘Jiwheyẹwhe ayajẹnọ.’ (1 Timoti 1:11) E tindo numọtolanmẹ homẹgble po awuvẹmẹ po tọn. E nọ “doadi na ẹn” to whenuena nudida nuyọnẹntọ etọn lẹ vẹtolina anademẹ he e wleawuna na dagbe yetọn. (Gẹnẹsisi 6:6; Psalm 78:41) Ṣigba eyin mí yinuwa po nuyọnẹn po to gbesisọmẹ hẹ Ohó etọn, mí nọ hẹn ‘homẹ etọn hùn.’—Howhinwhẹn lẹ 27:11.

23 Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn jlo dọ mí ni dọnsẹpọ emi. Ohó etọn na tuli mí nado “dín in mọ, mọ e ma tlẹ dẹn sọn dopodopo mítọn dè gba.” (Owalọ lẹ 17:27) Ṣigba, nawẹ e na yọnbasi na gbẹtọvi tata de nado dọnsẹpọ Oklunọ Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn gbọn?