1., 2. Jaký měl Jehova záměr ohledně sedmého dne a jak byla na začátku tohoto dne vyzkoušena Boží moudrost?

 JE KONEC! Lidstvo, vrcholné dílo šestého stvořitelského dne, náhle kleslo z výšin do bezedných hlubin. Jehova už dříve prohlásil, že „všechno, co udělal“, tedy i lidstvo, bylo „velmi dobré“. (1. Mojžíšova 1:31) Na začátku sedmého dne se však Adam s Evou rozhodli, že se připojí ve vzpouře k Satanovi. Upadli do stavu hříchu, nedokonalosti a smrti.

² Mohlo se zdát, že se Jehovův záměr týkající se sedmého dne beznadějně dostal na slepou kolej. Tento den, podobně jako těch šest, které předcházely, měl trvat tisíce let. Jehova ho prohlásil za svatý a během něj měla být nakonec celá země přeměněna v ráj, v němž by žila dokonalá lidská rodina. (1. Mojžíšova 1:28; 2:3) Ale jak k něčemu takovému mohlo dojít po té osudné vzpouře? Co Bůh udělá? To byla pozoruhodná zkouška Jehovovy moudrosti – zkouška možná ze všech největší.

3., 4. a) Proč způsob, jakým Jehova reagoval na vzpouru v Edenu, je úžasným projevem moudrosti? b) Na kterou skutečnost bychom měli pokorně pamatovat při zkoumání Jehovovy moudrosti?

³ Jehova reagoval ihned. Nad vzbouřenci v Edenu vynesl rozsudek a zároveň umožnil letmý pohled na něco nádherného, totiž na svůj záměr odstranit těžkosti, které právě vznikly. (1. Mojžíšova 3:15) Jehovův dalekosáhlý záměr začíná v Edenu, pokračuje přes všechna ta tisíciletí lidských dějin a sahá až do vzdálené budoucnosti. Je úžasně jednoduchý, a přesto tak důmyslný, že by čtenář Bible mohl hodnotně strávit celý život jeho studiem a rozjímáním o něm. Je zcela jisté, že se Jehovův záměr splní. Bude to znamenat konec špatnosti,  hříchu a smrti. Ti, kdo věrně slouží Bohu, budou přivedeni k dokonalosti. To všechno se stane ještě předtím, než skončí sedmý den. Navzdory všemu Jehova svůj záměr se zemí a lidstvem splní přesně podle plánu.

⁴ Taková moudrost v nás určitě vyvolává úžas. Apoštola Pavla podnítila k tomu, aby napsal: „Jak hluboká je Boží … moudrost!“ (Římanům 11:33) Až nyní budeme zkoumat různé stránky této Boží vlastnosti, měla by nás pokora vést k tomu, abychom pamatovali na důležitou skutečnost – totiž že ve snaze pochopit Jehovovu nesmírnou moudrost dokážeme v nejlepším případě jen lehce klouzat po povrchu. (Job 26:14) Nejprve si tuto obdivuhodnou vlastnost definujme.

5., 6. Jaký je vztah mezi poznáním a moudrostí a jak rozsáhlé je Jehovovo poznání?

⁵ Moudrost není totéž co poznání. Počítače mohou pojmout ohromné množství informací, ale těžko si představíme, že by o těchto strojích někdo řekl, že jsou moudré. Nicméně poznání a moudrost spolu souvisejí. (Přísloví 10:14) Kdybyste například potřebovali moudrou radu, jak řešit nějaký závažný zdravotní problém, šli byste snad za někým, kdo toho o medicíně ví jen málo nebo neví vůbec nic? Sotva. Přesné poznání je tedy základem opravdové moudrosti.

⁶ Jehova je nevyčerpatelnou studnicí vědomostí. Jako Král věčnosti žije stále. (Zjevení 15:3) A po celé ty nesčetné věky má informace o všem. Bible říká: „Není žádné stvoření, které by před Bohem bylo skryté. Všechno je odhalené a vystavené očím toho, kterému se budeme zodpovídat.“ (Hebrejcům 4:13; Přísloví 15:3) Jehova je stvořitel, a proto plně rozumí tomu, co udělal. Od počátku sleduje veškerou lidskou činnost. Zkoumá každé lidské srdce a nic mu neujde. (1. Paralipomenon 28:9) Stvořil nás se svobodnou vůlí, a proto ho těší, když vidí, že v životě děláme moudrá rozhodnutí. Také  vyslýchá modlitby, a tudíž je schopen najednou naslouchat nesčíslnému počtu lidí. (Žalm 65:2) A bylo by zbytečné připomínat, že Jehova má dokonalou paměť.

7., 8. Jak Jehova projevuje porozumění, dobrý úsudek a moudrost?

⁷ Jehova má víc než jen poznání. Vidí také, jak spolu různé skutečnosti souvisejí, a rozeznává celkový obraz vytvořený bezpočtem detailů. Hodnotí a posuzuje, rozlišuje mezi dobrým a špatným, důležitým a bezvýznamným. Kromě toho se dívá pod povrch a upřeně zkoumá, co je v srdci člověka. (1. Samuelova 16:7) Jehova tedy má porozumění a dobrý úsudek – a tyto vlastnosti znamenají víc než jen poznání. Ještě větší hodnotu však má moudrost.

⁸ Moudrost v sobě spojuje poznání, dobrý úsudek i porozumění a nechává je spolupůsobit. Některá původní biblická slova, která jsou překládána jako „moudrost“, doslova znamenají „účinné působení“ nebo „praktická moudrost“. Jehovova moudrost tedy není čistě teoretická. Je praktická a vede k žádaným výsledkům. Jehova vychází z celé šíře svého poznání a z celé hloubky svého porozumění a díky tomu dělá vždy ta nejlepší možná rozhodnutí, která pak uskutečňuje tím nejlepším možným způsobem, jaký si dokážeme představit. To je pravá moudrost. Jehova tak dokládá pravdivost Ježíšova výroku: „Moudrost se prokazuje jako pravá svými skutky.“ (Matouš 11:19) O Jehovově moudrosti svědčí všechny jeho výtvory v celém vesmíru.

9., 10. a) Jakou moudrost Jehova projevuje a jak? b) Jak o Jehovově moudrosti svědčí buňka?

⁹ Už jste někdy obdivovali řemeslníka, který důmyslně zhotovuje nádherné předměty, jež výborně fungují? To je působivý příklad moudrosti. (2. Mojžíšova 31:1–3) Zdrojem a nejvýznamnějším vlastníkem takové moudrosti je samotný Jehova. Král David mu řekl: „Chválím tě za to, jak úžasně  jsem vytvořený, naplňuje mě to bázní. Tvá díla jsou obdivuhodná, to moc dobře vím.“ (Žalm 139:14) Ano, čím více toho o lidském těle víme, tím více nás Jehovova moudrost naplňuje bázní.

¹⁰ Ukažme si to na příkladu. Na začátku života jsme byli jedinou buňkou – vaječnou buňkou matky oplodněnou spermatem otce. Tato buňka se brzy začala dělit. A tak ve své konečné podobě jsme tvořeni asi 100 biliony buněk. Jsou nepatrné. Na špendlíkovou hlavičku by se vešlo asi 10 000 buněk průměrné velikosti. Každá z nich je však výtvorem ohromujícím svou komplexností. Buňka je mnohem složitější než jakýkoli stroj nebo továrna, které vytvořili lidé. Vědci říkají, že buňka je jako opevněné město – město s hlídanými vchody a východy, dopravním systémem, komunikační sítí, elektrárnami, továrnami, zařízeními pro likvidaci odpadu a recyklaci, obranným systémem, a dokonce určitou centrální vládou v buněčném jádru. Buňka také dokáže během několika hodin vytvořit kopii sebe sama.

11., 12. a) Čím je způsobena diferenciace buněk ve vyvíjejícím se zárodku a proč můžeme říci, že je to v souladu se Žalmem 139:16? b) Jak lidský mozek dokládá to, že jsme úžasně vytvoření?

¹¹ Všechny buňky samozřejmě nejsou stejné. Když se buňky zárodku dál dělí, přebírají velmi rozdílné funkce. Z některých buněk se stanou buňky nervové, z jiných kostní, svalové, krevní nebo oční. Veškerá tato diferenciace je naprogramována do buněčné „knihovny“ genetických plánů, tedy do DNA. Je zajímavé, že David pod vedením svatého ducha o Jehovovi napsal: „Tvé oči viděly už můj zárodek. Ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ (Žalm 139:16)

¹² Některé části těla jsou nesmírně komplexní. Uvažujme například o lidském mozku. Někteří odborníci ho označují jako nejkomplexnější objekt, jaký kdy byl ve vesmíru objeven. Obsahuje asi 100 miliard nervových buněk, což je možná  tolik jako počet hvězd v naší galaxii. Každá z těchto buněk se větví a vytváří s ostatními buňkami tisíce spojení. Vědci tvrdí, že lidský mozek by mohl obsahovat všechny informace ze všech knihoven na světě a že jeho paměťová kapacita je možná nekonečná. Vědci sice tento orgán, který je „úžasně … vytvořený“, zkoumají už desetiletí, ale přesto připouštějí, že možná nikdy plně nepochopí, jak pracuje.

13., 14. a) Jak mravenci a další tvorové dokládají, že jsou „instinktivně moudří“, a jaké poučení tak získáváme o jejich Stvořiteli? b) Proč můžeme říci, že takové výtvory jako pavučina jsou udělány „moudře“?

¹³ Lidé však jsou jen jedním z příkladů toho, jak Jehova projevoval moudrost při stvořitelské činnosti. V Žalmu 104:24 se píše: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal moudře. Země je plná tvých výtvorů.“ Jehovova moudrost je patrná v každém Božím výtvoru kolem nás. Například mravenci jsou „instinktivně moudří“. (Přísloví 30:24) Skutečně, mravenčí kolonie jsou úžasně organizované. Někteří mravenci dohlížejí na mšice, poskytují jim ochranu a získávají od nich potravu, kterou mšice – jakoby jejich hospodářská zvířata – produkují. Jiní mravenci si počínají jako zemědělci, protože pěstují „plodiny“ v podobě plísní. K instinktivnímu konání pozoruhodných věcí je naprogramováno mnoho dalších tvorů. Moucha domácí předvádí takové akrobatické kousky, jaké ani ta nejmodernější letadla nedokážou napodobit. Stěhovaví ptáci se řídí podle hvězd, podle toho, jak je orientováno magnetické pole země, nebo podle určité vnitřní mapy. Biologové se už léta věnují studiu důmyslného chování, které tito tvorové mají v sobě naprogramováno. Ten, kdo tyto programy vytvořil, je opravdu nesmírně moudrý.

¹⁴ Z projevů Jehovovy stvořitelské moudrosti se toho vědci naučili už hodně. Existuje dokonce technický obor zvaný biomimetika, který se snaží napodobovat konstrukční řešení objevená v přírodě. Možná jste už někdy s údivem pozorovali  krásu pavučiny. Technik se na ni ale dívá jako na konstrukční div. Některá vlákna, jež se zdají být slabá, jsou pevnější než ocelová vlákna stejného průměru a tvrdší než vlákna neprůstřelné vesty. Jak přesně tedy jsou pevná? Představte si pavučinu zvětšenou v takovém měřítku, že by měla rozměry sítě používané na rybářské lodi. Do takové sítě by bylo možné chytit osobní letadlo za letu. Ano, všechny tyto věci Jehova „udělal moudře“.

15., 16. a) Jak o Jehovově moudrosti svědčí hvězdné nebe? b) Jak skutečnost, že Jehova je v postavení nejvyššího velitele nad obrovským počtem andělů, svědčí o jeho moudrosti?

¹⁵ Ve všem, co v celém vesmíru Jehova vytvořil, je patrná jeho moudrost. Hvězdy na obloze, o nichž jsme do určité míry mluvili v 5. kapitole, nejsou ve vesmíru rozptýleny nahodile. Díky moudrosti zákonů stanovených Jehovou jsou nebesa podivuhodně uspořádána do strukturovaných galaxií, které jsou zase soustředěny do kup, a ty společně tvoří superkupy. (Job 38:33) Není divu, že o nebeských tělesech mluví Jehova jako o vojsku. (Izajáš 40:26) Existuje však i jiné vojsko, které Jehovovu moudrost dokládá ještě jasněji.

¹⁶ Jak jsme uvedli ve 4. kapitole, Jehova má titul „Bůh vojsk“, protože je nejvyšším velitelem obrovského vojska stovek milionů duchovních tvorů. To je důkazem Jehovovy moci. Ale jak s tím souvisí Boží moudrost? Uvažujme. Jehova a Ježíš nikdy nezahálejí. (Jan 5:17) Je tedy logické, že andělští služebníci Nejvyššího jsou také stále velmi zaneprázdnění. A nezapomeňme, že ve srovnání s člověkem jsou to tvorové vyšší úrovně. Jsou tedy velmi inteligentní a velmi mocní. (Hebrejcům 1:7; 2:7) Jehova všechny tyto anděly už miliardy  let zaměstnává a oni se s radostí věnují uspokojivé práci – poslouchají „jeho hlas“ a plní „jeho slovo“. (Žalm 103:20, 21) Jehovova moudrost jistě vzbuzuje hlubokou bázeň.

17., 18. Proč Bible říká, že Jehova je jediný moudrý, a proč by v nás jeho moudrost měla vzbuzovat obdiv?

¹⁷ Je tedy vzhledem k těmto dokladům překvapivé, že Bible mluví o Jehovově moudrosti jako o něčem mimořádném? Říká například, že Jehova je jediný moudrý. (Římanům 16:27) Jedině Jehova je moudrý v absolutním smyslu. Je zdrojem veškeré opravdové moudrosti. (Přísloví 2:6) Proto Ježíš, přestože byl nejmoudřejším z Jehovových tvorů, nespoléhal na svou vlastní moudrost, ale mluvil tak, jak ho vedl jeho Otec. (Jan 12:48–50)

¹⁸ Povšimněme si, jak jedinečnost Jehovovy moudrosti popsal apoštol Pavel: „Jak hluboká je Boží štědrost, moudrost a poznání! Jak nevyzkoumatelná jsou jeho rozhodnutí a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (Římanům 11:33) Svým zvoláním dal Pavel najevo silnou emoci – v tomto případě velký obdiv a úžas. Řecké slovo, které zvolil a které je přeložené jako „hluboká“, je příbuzné se slovem znamenajícím „propast“. Pavlova slova tedy vyvolávají v mysli živý obraz. Když přemýšlíme o Jehovově moudrosti, je to, jako bychom se dívali do nekonečné, bezedné propasti, do říše tak hluboké a tak obrovské, že bychom nikdy nedokázali ani pochopit její nezměrnost, natož ji popsat nebo podrobně zmapovat. (Žalm 92:5) Nevede nás snad tato myšlenka k pokoře?

19., 20. a) Proč je orel vhodným symbolem Boží moudrosti? b) Jak Jehova projevil svou schopnost vidět do budoucnosti?

¹⁹ Jehova je jediný moudrý ještě v jiném smyslu. Jedině on je totiž schopen vidět do budoucnosti. Pamatujme na to, že jako symbol své moudrosti Jehova používá orla, který je schopen vidět na velkou vzdálenost. Orel skalní váží možná  jen 5 kilogramů, ale oči má větší než dospělý člověk. Orlí zrak je úžasně ostrý a umožňuje orlovi zahlédnout malou kořist z výšky stovek metrů, možná dokonce i kilometry daleko. Samotný Jehova o orlu kdysi řekl: „Jeho oči hledí do dálky.“ (Job 39:29) V podobném smyslu se Jehova dokáže dívat „do dálky“ v čase – do budoucnosti.

²⁰ Dokladů, které tuto skutečnost potvrzují, obsahuje Bible mnoho. Jsou v ní stovky proroctví neboli dějin psaných předem. V Bibli byly – v některých případech staletí předem – předpověděny výsledky válek, vzestup a pád světových velmocí, a dokonce konkrétní válečné strategie vojenských velitelů. (Izajáš 44:25–45:4; Daniel 8:2–8, 20–22)

21., 22. a) Proč neexistuje základ pro názor, že Jehova předvídá všechna rozhodnutí, která v životě uděláme? Uveďte přirovnání. b) Jak víme, že Jehovova moudrost není chladná ani nepostrádá emoce?

²¹ Znamená to ale, že Bůh už předem ví, jaká rozhodnutí v životě uděláme? Lidé, kteří hlásají nauku o předurčení, trvají na tom, že odpověď zní ano. Tato představa však podkopává Jehovovu moudrost, protože naznačuje, že Bůh svou schopnost dívat se do budoucnosti nedokáže ovládat. Uveďme si přirovnání. Kdybyste měli neobyčejně krásný hlas,  nezbylo by vám pak snad nic jiného než stále zpívat? Taková představa je absurdní. Stejně tak i Jehova sice má schopnost předvídat budoucnost, ale tuto schopnost nevyužívá stále. Kdyby to dělal, pak by tím mohl narušovat naši svobodnou vůli, což je cenný dar, který nám Jehova nikdy neodejme. (5. Mojžíšova 30:19, 20)

²² Ještě horší je však to, že samotná představa předurčení naznačuje, že Jehovova moudrost je chladná, nelaskavá a že postrádá cit a slitování. Pravda je však úplně jiná. Bible nás učí, že Jehova je „moudrý v srdci“. (Job 9:4) Ne že by měl doslovné srdce, ale Bible tento výraz často používá v souvislosti s nejhlubším nitrem, které zahrnuje pohnutky a city, například lásku. Jehovova moudrost je tedy, podobně jako jeho jiné vlastnosti, ovládána láskou. (1. Jana 4:8)

23. K čemu by nás výjimečnost Jehovovy moudrosti měla podněcovat?

²³ Jehovova moudrost je samozřejmě dokonale spolehlivá. Naši moudrost převyšuje tak výrazně, že nás Boží Slovo láskyplně vybízí: „Důvěřuj Jehovovi celým svým srdcem a nespoléhej se na svůj úsudek. Všímej si ho na všech svých cestách, a on sám tvé stezky urovná.“ (Přísloví 3:5, 6) Zahloubejme se tedy nyní do studia Jehovovy moudrosti, abychom se k našemu absolutně moudrému Bohu ještě více přiblížili.