1., 2. Které „posvátné tajemství“ by nás mělo zajímat a proč?

 TAJEMSTVÍ! Fascinují nás a vzbuzují v nás zvědavost. Proto lidé mají často problém tajemství udržet. Bible však říká: „Sláva Boha je v tom, že drží věc v tajnosti.“ (Přísloví 25:2) Ano, jako Svrchovaný panovník a Stvořitel udržuje Jehova právem některé věci v tajnosti, dokud nenadejde ten správný čas k tomu, aby je lidem zjevil.

² Existuje však jedno fascinující tajemství, které ve svém Slovu Jehova zjevil. Je označeno jako „posvátné tajemství [Boží] vůle“. (Efezanům 1:9) Poznat ho znamená víc než jen uspokojit zvědavost. Poznání tohoto tajemství může vést k záchraně a může nám to poskytnout příležitost částečně nahlédnout do Jehovovy nezměrné moudrosti.

3., 4. Jak proroctví zapsané v 1. Mojžíšově 3:15 poskytlo naději a jakou záhadu neboli „posvátné tajemství“ obsahovalo?

³ Když Adam a Eva zhřešili, mohlo se zdát, že Jehovův záměr, aby země byla obývána dokonalými lidmi, byl zmařen. Bůh však tento problém začal okamžitě řešit. Řekl: „Položím nepřátelství mezi tebe [hada] a ženu a mezi tvé potomstvo a její potomstvo. Ty mu zraníš patu a ono ti rozdrtí hlavu.“ (1. Mojžíšova 3:15)

⁴ To byla záhadná, tajemná slova. Kdo byla ta žena? Kdo byl had? Koho představovalo „potomstvo“, které mělo hadovi rozdrtit hlavu? Odpovědi na tyto otázky mohli Adam s Evou pouze odhadovat. Přesto Boží slova poskytovala naději všem věrným potomkům této nevěrné dvojice.  Dobro mělo zvítězit. Jehovův záměr se měl uskutečnit. Ale jak? To tedy byla záhada! Bible o tom mluví jako „o Boží moudrosti patrné v posvátném tajemství, o utajené moudrosti“. (1. Korinťanům 2:7)

5. Na příkladu ukažte, proč Jehova odhaloval své tajemství postupně.

⁵ Jehova, „který zjevuje tajemství“, měl příslušné podrobnosti o tomto tajemství nakonec odhalit. (Daniel 2:28) Dělal to ale pozvolna, krok za krokem. Pro názornost bychom se mohli zamyslet nad tím, jak reaguje milující otec, když se ho synek zeptá: „Tati, jak jsem přišel na svět?“ Moudrý otec poskytne pouze tolik informací, kolik je malý chlapec schopen pochopit. Když povyroste, otec mu toho řekne víc. Podobně i Jehova stanovuje, kdy jsou jeho ctitelé připraveni na to, aby jim zjevil svou vůli a záměr. (Přísloví 4:18; Daniel 12:4)

6. a) Jakému účelu slouží smlouva? b) Proč stojí za povšimnutí to, že Jehova s lidmi uzavíral smlouvy?

⁶ Jak Jehova tyto věci zjevoval? Použil řadu smluv a pomocí nich toho lidem hodně odhalil. I vy jste pravděpodobně už někdy uzavřeli nějakou smlouvu – možná když jste kupovali dům, když jste si vzali půjčku nebo když jste peníze sami někomu půjčovali. Taková smlouva byla určitou právní zárukou toho, že dohodnuté podmínky budou splněny. Proč ale musel Jehova uzavírat s lidmi formální smlouvy? Jeho slovo je jistě dostatečnou zárukou jeho slibů. To je pravda, a přesto při řadě příležitostí Bůh láskyplně podepřel své slovo zákonnými smlouvami. Tyto zcela závazné dohody dávají nám, nedokonalým lidem, ještě pádnější důvod pro důvěru v Jehovovy sliby. (Hebrejcům 6:16–18)

7., 8. a) Jakou smlouvu uzavřel Jehova s Abrahamem a co tím odhalil o posvátném tajemství? b) Jak Jehova postupně zužoval rodovou linii až ke slíbenému potomstvu?

⁷ Více než dva tisíce let potom, co byl člověk vyhnán z ráje, řekl Jehova svému věrnému sluhovi Abrahamovi: „Rozmnožím tvé potomstvo jako hvězdy na nebi… Protože jsi mě poslechl, prostřednictvím tvého potomstva získají požehnání všechny národy na zemi.“ (1. Mojžíšova 22:17, 18) A nebyl to jen pouhý slib. Jehova ho formuloval v podobě zákonné smlouvy a podepřel ho svou neměnnou přísahou. (1. Mojžíšova 17:1, 2; Hebrejcům 6:13–15) Svrchovaný panovník se tedy opravdu pozoruhodným způsobem smluvně zavázal, že lidstvu požehná.

⁸ Smlouva s Abrahamem ukázala, že slíbené potomstvo přijde jako člověk, protože bude Abrahamovým potomkem. Kdo to ale bude? Za čas Jehova odhalil, že z Abrahamových synů se předkem onoho potomstva stane Izák. Ze dvou Izákových synů byl vybrán Jákob. (1. Mojžíšova 21:12; 28:13, 14) Později Jákob pronesl k jednomu ze svých dvanácti synů tato prorocká slova: „Žezlo se od Judy nevzdálí ani velitelská hůl od jeho nohou, dokud nepřijde Šilo [nebo „ten, komu to patří,“ poznámka pod čarou], kterého budou poslouchat národy.“ (1. Mojžíšova 49:10) Nyní bylo známo, že se potomstvo stane králem a že bude pocházet z kmene Juda.

9., 10. a) Jakou smlouvu Jehova uzavřel s izraelským národem a jakou ochranu tato smlouva poskytovala? b) Jak Zákon ukázal, že lidstvo potřebuje výkupné?

⁹ V roce 1513 př. n. l. Jehova vytvořil prostor pro další poodhalení posvátného tajemství. Uzavřel totiž smlouvu s Abrahamovými potomky, s izraelským národem. Tato smlouva Zákona  dnes už sice není v platnosti, ale přesto plnila důležitou úlohu v Jehovově záměru přivést slíbené potomstvo. Proč to můžeme říci? Zamysleme se nad třemi hledisky. Za prvé, Zákon byl jako ochranná zeď. (Efezanům 2:14) Jeho nařízení působila jako hradba mezi Židy a lidmi z jiných národů, kteří neuctívali Boha. Zákon tedy pomáhal zachovat rodovou linii slíbeného potomstva. Do značné míry právě díky této ochraně izraelský národ existoval ještě i v době, kdy nastal Bohem určený čas na to, aby se v kmeni Juda narodil Mesiáš.

¹⁰ Za druhé, Zákon zcela jasně odhalil, že lidstvo potřebuje výkupné. Byl dokonalý, a proto se ukázalo, že ho hříšní lidé nejsou schopni plně dodržovat. Sloužil tedy k tomu, „aby odhaloval provinění, dokud nepřijde potomstvo, kterému byl dán slib“. (Galaťanům 3:19) Prostřednictvím zvířecích obětí Zákon umožňoval dočasné smíření hříchů. Ale vzhledem k tomu, co napsal Pavel, totiž že „krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit“, tyto oběti byly pouhým předobrazem Kristovy výkupní oběti. (Hebrejcům 10:1–4) Pro věrné Židy se tedy tato smlouva stala „vychovatelem vedoucím ke Kristu“. (Galaťanům 3:24)

11. Jakou nádhernou vyhlídku dávala Izraeli smlouva Zákona, ale proč o ni tento národ jako celek přišel?

¹¹ Za třetí, tato smlouva dávala izraelskému národu nádhernou vyhlídku. Jehova Izraelitům řekl, že pokud budou smlouvu věrně dodržovat, stanou se „královstvím kněží a svatým národem“. (2. Mojžíšova 19:5, 6) Z izraelského národa nakonec pocházeli první členové nebeského království kněží. Jako celek se však Izrael vzbouřil proti smlouvě Zákona, zavrhl potomstvo, tedy Mesiáše, a o zmíněnou vyhlídku přišel. Kdo tedy doplní království kněží? A v jakém vztahu ke slíbenému potomstvu bude tento požehnaný národ? Tyto stránky posvátného tajemství měly být zjeveny v Božím stanoveném čase.

12. Jakou smlouvu Jehova uzavřel s Davidem a co tím odhalil o posvátném tajemství?

¹² V 11. století př. n. l. toho Jehova o posvátném tajemství odhalil ještě více, a to když uzavřel další smlouvu. Věrnému králi Davidovi slíbil: „Vyvýším po tobě tvého potomka … a upevním jeho kralování. … Navždy upevním jeho královský trůn.“ (2. Samuelova 7:12, 13; Žalm 89:3) Nyní se rodová linie slíbeného potomstva zúžila na Davidovu dynastii. Mohl však obyčejný člověk vládnout navždy? (Žalm 89:20, 29, 34–36) A mohl takový lidský král zbavit lidstvo hříchu a smrti?

13., 14. a) Jaký slib dává Jehova svému pomazanému Králi podle 110. žalmu? b) Co dalšího v souvislosti s přicházejícím potomstvem bylo zjeveno prostřednictvím Jehovových proroků?

¹³ Jehova vedl Davida, aby napsal: „Jehova řekl mému Pánu: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnožku pod tvé nohy.‘ Jehova přísahal a své rozhodnutí nezmění: ‚Jsi navždy knězem, jakým byl Melchisedek!‘“ (Žalm 110:1, 4) Davidova slova se přímo týkala slíbeného potomstva neboli Mesiáše. (Skutky 2:35, 36) Tento král má vládnout ne z Jeruzaléma, ale z nebe, z místa po Jehovově „pravici“. Tak získá autoritu nejen nad Izraelem, ale nad celou zemí. (Žalm 2:6–8) Tím toho bylo zase odhaleno o něco víc. Povšimněme si, že Jehova slavnostně přísahal, že Mesiáš bude „knězem, jakým byl Melchisedek“. Podobně jako Melchisedek, který sloužil jako král a kněz v Abrahamově době, má být přicházející potomstvo jmenováno přímo Bohem, a to ke službě v postavení krále a zároveň kněze. (1. Mojžíšova 14:17–20)

¹⁴ V průběhu let používal Jehova proroky, aby zjevovali další podrobnosti týkající se jeho posvátného tajemství. Například Izajáš odhalil, že potomstvo zemře obětní smrtí.  (Izajáš 53:3–12) Micheáš předpověděl místo Mesiášova narození. (Micheáš 5:2) Daniel dokonce prorokoval, kdy přesně se potomstvo objeví a kdy zemře. (Daniel 9:24–27)

15., 16. a) Jak došlo k tomu, že Jehovův Syn byl „z ženy“? b) Co Ježíš zdědil po svých lidských rodičích a kdy přišel jako slíbené potomstvo?

¹⁵ Způsob, jak se tato proroctví splní, zůstával zahalen tajemstvím až do doby, kdy se potomstvo skutečně objevilo. V Galaťanům 4:4 se píše: „Když se naplnil stanovený čas, Bůh poslal svého Syna, který se narodil z ženy.“ V roce 2 př. n. l. řekl anděl židovské panně Marii: „Otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího. Bůh Jehova mu dá trůn jeho otce Davida. … Přijde na tebe svatý duch a zastíní tě moc Nejvyššího. Ten, kdo se narodí, se proto bude nazývat svatý a také Boží Syn.“ (Lukáš 1:31, 32, 35)

¹⁶ Život svého Syna Jehova později přenesl do Mariina lůna, a tak se stalo, že se Ježíš narodil z ženy. Marie byla nedokonalá. Přesto Ježíš její nedokonalost nezdědil – byl totiž „Boží Syn“. Jeho lidští rodiče jako potomci Davida mu předali jak přirozená, tak i zákonná práva Davidova dědice. (Skutky 13:22, 23) Když byl Ježíš v roce 29 n. l. pokřtěn, Jehova ho pomazal svatým duchem a řekl: „To je můj milovaný Syn.“ (Matouš 3:16, 17) Potomstvo tedy konečně přišlo. (Galaťanům 3:16) Nastal čas zjevit další skutečnosti o posvátném tajemství. (2. Timoteovi 1:10)

17. Jak byla objasněna slova uvedená v 1. Mojžíšově 3:15?

¹⁷ Během své služby Ježíš ukázal, že had z 1. Mojžíšovy 3:15 je Satan a že hadovo potomstvo jsou Satanovi následovníci. (Matouš 23:33; Jan 8:44) Později bylo odhaleno také to, jakým způsobem budou všichni tito tvorové navždy zničeni. (Zjevení 20:1–3, 10, 15) A o ženě bylo řečeno, že je to  „Jeruzalém nahoře“ neboli Boží manželka, což je nebeská část Jehovovy organizace tvořená duchovními tvory. a (Galaťanům 4:26; Zjevení 12:1–6)

18. Co je účelem nové smlouvy?

¹⁸ Možná to nejpozoruhodnější odhalení přišlo v noci před tím, než Ježíš zemřel – když svým věrným učedníkům pověděl o nové smlouvě. (Lukáš 22:20) Podobně jako předcházející smlouva Mojžíšova zákona měla i tato nová smlouva vést ke vzniku království kněží. (2. Mojžíšova 19:6; 1. Petra 2:9) Na základě této smlouvy však měl vzniknout ne doslovný, ale duchovní národ, Boží Izrael tvořený výlučně Kristovými věrnými pomazanými následovníky. (Galaťanům 6:16) Tito účastníci nové smlouvy měli s Ježíšem přinést lidem na zemi mnoho dobrého.

19. a) Jak je možné, že nová smlouva povede ke vzniku království kněží? b) Proč jsou pomazaní křesťané označeni jako nové stvoření a kolik jich bude sloužit v nebesích společně s Kristem?

¹⁹ Jak je možné, že nová smlouva povede ke vzniku království kněží, jež má lidstvu přinést požehnání? Protože nová smlouva Kristovy následovníky neodsuzuje jako hříšníky, ale naopak umožňuje odpuštění jejich hříchů prostřednictvím Kristovy oběti. (Jeremjáš 31:31–34) Jakmile získají čisté postavení před Jehovou, přijme je do své duchovní rodiny a pomaže je svatým duchem. (Římanům 8:15–17; 2. Korinťanům 1:21) Dá se o nich říct, že „se znovu narodili a získali tak živou naději“, která je „čeká v nebi“. (1. Petra 1:3, 4) Takové vyvýšené postavení je pro lidi něčím zcela  novým, a proto jsou duchem zplození pomazaní křesťané označeni jako nové stvoření. (2. Korinťanům 5:17) Bible ukazuje, že 144 000 osob bude nakonec společně vládnout z nebe nad vykoupeným lidstvem. (Zjevení 5:9, 10; 14:1–4)

20. a) Co bylo v souvislosti s posvátným tajemstvím zjeveno v roce 36 n. l.? b) Kdo zažije požehnání, které bylo slíbeno Abrahamovi?

²⁰ Společně s Ježíšem se tito pomazaní křesťané stávají „Abrahamovým potomstvem“. b (Galaťanům 3:29) Prvními vyvolenými byli doslovní Židé. V roce 36 n. l. byla zjevena další stránka posvátného tajemství: na nebeské naději měli mít podíl i lidé z jiných národů. (Římanům 9:6–8; 11:25, 26; Efezanům 3:5, 6) Zažijí však požehnání, které bylo slíbeno Abrahamovi, pouze pomazaní křesťané? Ne, protože z Ježíšovy oběti bude mít užitek celý svět. (1. Jana 2:2) Časem Jehova zjevil, že konec Satanova systému přežije nesčetný „velký zástup“. (Zjevení 7:9, 14) Další množství lidí bude vzkříšeno s vyhlídkou na věčný život v ráji. (Lukáš 23:43; Jan 5:28, 29; Zjevení 20:11–15; 21:3, 4)

21., 22. Ve kterých ohledech Jehova projevil moudrost v souvislosti se svým posvátným tajemstvím?

²¹ Posvátné tajemství je úžasným vyjádřením „Boží [moudrosti], která se projevuje mnoha rozmanitými způsoby“. (Efezanům 3:8–10) Jehova projevil opravdu nesmírnou moudrost v tom, jak toto tajemství formuloval, a i v tom, že ho odhaloval postupně. Moudře vzal v úvahu hranice lidských schopností a umožnil lidem, aby ukázali skutečný stav svého srdce. (Žalm 103:14)

²² Nedostižnou moudrost projevil Jehova také v tom, že jako  krále vybral Ježíše. Jehovův Syn je důvěryhodnější než jakýkoli jiný tvor ve vesmíru. V době, kdy byl člověkem z masa a krve, zažil mnoho příkoří. Plně chápe lidské problémy. (Hebrejcům 5:7–9) A co Ježíšovi spoluvládci? V průběhu staletí Jehova svým duchem pomazával muže i ženy, které vybíral ze všech ras a jazyků a z každého prostředí. Neexistuje zkrátka žádný problém, který by jednotlivci z této skupiny neřešili a nepřekonali. (Efezanům 4:22–24) Bude opravdu potěšením žít pod vládou těchto milosrdných králů a kněží.

23. Co je pro křesťany v souvislosti s Jehovovým posvátným tajemstvím velkou ctí?

²³ Apoštol Pavel napsal: „Posvátné tajemství, které bylo utajeno před minulými systémy a generacemi, … bylo odhaleno jeho svatým.“ (Kolosanům 1:26) Ano, Jehovovi pomazaní svatí toho v souvislosti s posvátným tajemstvím začali chápat mnoho a o toto poznání se dělí s miliony dalších lidí. Pro nás všechny je velkou ctí, že nám Jehova „dal poznat posvátné tajemství své vůle“. (Efezanům 1:9) Sdělujme toto úžasné tajemství ostatním lidem a pomáhejme jim, aby i oni mohli nahlédnout do nezměrné moudrosti Boha Jehovy.