Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 27

‘Pọ́n Lehe Dagbewà Etọn Klo Sọ!’

‘Pọ́n Lehe Dagbewà Etọn Klo Sọ!’

1, 2. Nawẹ dagbewà Jiwheyẹwhe tọn gbloada sọ, podọ nawẹ Biblu zinnudo jẹhẹnu ehe ji gbọn?

 HỌNTỌN he ma sọ mọ yedelẹ sọn whenu dindẹn die bẹ yedelẹ plidopọ to whèjai de bo to núdù, to nukò, bosọ to hodọ dopọ dile yé to vivi aimẹ whanpẹnọ lọ tọn dù. To fidevo, glesi de pọ́n ogle etọn ji hlan bo konu yẹsẹ na e mọdọ jikun sú bo ko sọ jẹ jijà ji vudevude do jinukun etọn he tindo nuhudo osin tọn lẹ ji. Kavi to fidevo, homẹ asu po asi po de tọn hùn nado mọ ovi yetọn jẹ zọnlin plọn zìn ji.

2 Vlavo yé yọnẹn kavi lala, omẹ ehe lẹpo wẹ to alemọyi sọn onú dopolọ mẹ—yèdọ dagbewà Jehovah Jiwheyẹwhe tọn. Sinsẹ̀nnọ delẹ nọ yawu yí hogbe lọ lẹ zan dọ “Mawu yọ́n.” Ṣigba Biblu zinnudeji humọ. E dọmọ: ‘Pọ́n lehe dagbewà etọn klo sọ!’ (Zekalia 9:17) Ṣigba e taidi dọ omẹ vude poun wẹ yọ́n nuhe hogbe enẹlẹ zẹẹmẹdo na taun tọn to egbehe. Etẹwẹ dagbewà Jehovah Jiwheyẹwhe tọn bẹhẹn taun, podọ nawẹ jẹhẹnu etọn ehe gando dopodopo mítọn lẹ go gbọn?

Adà Vonọtaun Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn

3, 4. Etẹwẹ dagbewà yin, podọ naegbọn dagbewà Jehovah tọn sọgan yin zẹẹmẹ-basina taidi dohia owanyi etọn tọn?

3 To ogbè egbezangbe tọn susu mẹ, “dagbewà” yin hogbe paa de. Ṣigba, dile e yin didohia to Biblu mẹ do, dagbewà ma yin hogbe paa de poun gba. Tintan whẹ́, e dlẹnalọdo jijọ dagbe po walọyizan dagbe po. Enẹwutu, to linlẹn de mẹ, mí sọgan dọ dọ dagbewà nọ sọawuhia to nuyiwa Jehovah tọn lẹpo mẹ. Jẹhẹnu etọn lẹpo—gọna huhlọn etọn, whẹdida dodo etọn, po nuyọnẹn etọn po—popolẹpo wẹ yin dagbe. Ṣogan, e na yọnhugan nado basi zẹẹmẹ dagbewà tọn taidi dohia owanyi Jehovah tọn. Etẹwutu?

4 Dagbewà yin jẹhẹnu zohunhunnọ de he nọ yin didohia mẹdevo lẹ. Apọsteli Paulu dohia dọ jẹhẹnu ehe tlẹ nọ dọnmẹdogo to gbẹtọvi lẹ mẹ hú dodowiwa. (Lomunu lẹ 5:7) Dodonọ nọ setonuna nubiọtomẹsi osẹ́n tọn lẹ po nugbonọ-yinyin po, ṣigba dagbewatọ de nọ wà zẹ̀ enẹ go. E nọ desọn ojlo mẹ wá, bo nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado wà dagbe na mẹdevo lẹ. Dile mí na wá mọ do, Jehovah yọ́n taun to aliho enẹ mẹ. E họnwun dọ, owanyi mado-dogbó Jehovah tọn mẹ wẹ dagbewà enẹ wá sọn.

5-7. Naegbọn Jesu gbẹ́ nado yin yiylọdọ “Mẹplọntọ dagbe,” podọ nugbo he siso tẹwẹ e gbọnmọ dali zinnudeji?

5 Jehovah sọ gbọnvo to dagbewà etọn mẹ. Ojlẹ vude whẹpo Jesu do kú, dawe de dọnsẹpọ ẹ nado kàn kanbiọ de biọ ẹ, bo ylọ ẹ dọ “Mẹplọntọ dagbe.” Jesu gblọn dọmọ: “Etẹwutu hiẹ ylọ mi mẹdagbe? Mẹdagbe de ma tin, adavo omẹ dopo, enẹ wẹ Jiwheyẹwhe.” (Malku 10:17, 18) Mọwẹ, e sọgan paṣa we dọ, naegbọn Jesu gbẹnuna dawe lọ? Na nugbo tọn, be Jesu ma yin “Mẹplọntọ dagbe” wẹ ya?

6 E họnwun dọ, dawe lọ to hogbe lọ “Mẹplọntọ dagbe” yizan taidi tẹnmẹ-yinkọ oklọ tọn de wẹ. Jesu gbọn jlẹkaji-ninọ dali deanana gigo enẹ hlan Otọ́ olọn mẹ tọn etọn, mẹhe yin mẹdagbe to linlẹn he yiaga hugan lọ mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 11:2) Ṣigba Jesu sọ to nùzindo nugbo he siso de ji ga. Enẹ wẹ yindọ, Jehovah kẹdẹ wẹ yin apajlẹ nuhe yin dagbe lẹ tọn. Ewọ kẹdẹ wẹ tindo jlọjẹ nupojipetọ tọn nado dọ nuhe yin dagbe po nuhe yin oylan po. Gbọn atẹṣiṣi yí do dù atin-sinsẹ́n yinyọ́n dagbe po oylan po tọn lọ dali, Adam po Evi po tẹnpọn nado hò jlọjẹ enẹlọ yí na yedelẹ. To vogbingbọnmẹ, Jesu yí whiwhẹ do jo jlọjẹ lọ nado ze nujinọtedo lẹ dai do alọmẹ na Otọ́ etọn.

7 Humọ, Jesu yọnẹn dọ Jehovah wẹ asisa onú dagbe lẹpo tọn. Ewọ wẹ yin Nunamẹtọ “nunina dagbedagbe po nunina he sọgbe lẹpo po” tọn. (Jakobu 1:17) Mì gbọ mí ni gbadopọnna lehe dagbewà Jehovah tọn nọ sọawuhia to alọtútlú etọn mẹ do.

Kunnudenu Dagbewà Susugege Jehovah Tọn

8. Nawẹ Jehovah do dagbewà hia gbẹtọvi lẹpo gbọn?

8 Mẹhe ko nọgbẹ̀ pọ́n lẹpo wẹ ko duale sọn dagbewà Jehovah tọn mẹ. Psalm 145:9 dọmọ: ‘Jehovah yin yinyọ́n hlan mẹpopo.’ Etẹwẹ yin apajlẹ dagbewà etọn delẹ tọn? Biblu dọmọ: “E ma jo ede dai matindo okunnu, na e to dagbe wà, bo jikun na mí sọn olọn mẹ, po whenu sinsẹ́n susugege tọn po, e sọ to núdùdù po ayajẹ po yí do to hogọ́ na mí.” (Owalọ 14:17) Be homẹ towe ma nọ hùn to whenuena a to núdùdù vivi de dù ya? Eyin Jehovah ma ko gbọn dagbewà etọn dali wleawuna aigba ehe po lilẹpe osin tọn po he nọ hẹn “whenu sinsẹ́n susugege tọn” wá nado wleawu núdùdù susugege tọn na mí wẹ, núdùdù ma na tin. Jehovah ma wleawuna onú dagbe mọnkọtọn na mẹhe yiwanna ẹn lẹ kẹdẹ gba, ṣigba na mẹlẹpo. Jesu dọmọ: “E hẹn owhè etọn vẹ́ do omẹ ylankan lẹ ji, podọ do omẹ dagbe lẹ ji, bosọ jikun ja do dodonọ lẹ ji, podọ do mawadodonọ lẹ ji.”—Matiu 5:45.

Jehovah to “jikun na mí sọn olọn mẹ, po whenu sinsẹ́n susugege tọn po”

9. Nawẹ asíọ yovo tọn (pomme) yin dohia dagbewà Jehovah tọn gbọn?

9 Mẹsusu nọ yí nukun pẹvi do pọ́n dagbe susugege he owhè, jikun, po ojlẹ sinsẹ́n tọn lẹ po nọ wà na gbẹtọvi lẹ. Yí asíọ yovo tọn (pomme) di apajlẹ. Ehe wẹ yin atin-sinsẹ́n he gbayipe hugan to lẹdo aigba tọn he ji yozò ma nọ sinyẹn hugan te lẹ. Ṣogan, e nọ yọ́npọ́n, bo nọ vivi dùdù, bosọ nọ gọna osin kọfanamẹ hunsindagbe tọn. Be a yọnẹn dọ asíọ yovo tọn wunmẹ voovo 7 500 wẹ tin lẹdo aihọn pé ya? Delẹ yin sinmẹ vẹẹ, gànsinnọ, koklojonọ, po amàmúnọ po, bosọ nọ gbọnvo to kiklo mẹ, delẹ nọ klo vude hú azọ̀nvovoe, bọ devo lẹ nọ dibla klo sọ agọnkẹ. Eyin a hẹn okún asíọ yovo tọn de do alọ mẹ, e ma nọ sọtẹ́n. Ṣigba okún enẹ wẹ nọ wú dopo to atin he yè nọ yiwanna hugan lẹ mẹ jẹgbonu. (Ohàn Sọlọmọni tọn 2:3) Atin-sinsẹ́n ehe nọ gbàsẹ́ to amakikọ-whenu lẹpo; bo nọ sẹ́n sinsẹ́n to afò-whenu lẹpo. To owhe dopodopo mẹ na nudi owhe 75—suhugan atin asíọ yovo tọn dopodopo nọ sẹ́n sinsẹ́n he sù sọmọ nado gọ́ paali 20 he pinpẹ̀n dopodopo tọn nọ sọ kilo 19!

Okún pẹvi ehe wẹ nọ wú atin he sọgan na núdùdù gbẹtọ lẹ bo hẹn homẹhun yé na owhe ao susu lẹ

10, 11. Nawẹ nugopipe onú voovo lẹ yinyọnẹn tọn do dagbewà Jiwheyẹwhe tọn hia gbọn?

10 To dagbewà mado-dogbó etọn mẹ, Jehovah ko na mí agbasa de he yin ‘didá to jiawu-liho,’ po numọtolanmẹ lẹ po he yin awuwlena nado gọalọna mí nado mọ azọ́n etọn lẹ bo duvivi yetọn. (Psalm 139:14) Lẹnnupọn whladopo dogọ gando ninọmẹ he yin zẹẹmẹ-basina to bẹjẹeji weta ehe tọn mẹ lẹ go. Etẹlẹ mimọ wẹ hẹn ayajẹ wá to ninọmẹ enẹlẹ whenu? Mimọ nukiko ovi he homẹ etọn hùn de tọn. Mimọ jikun ni to jijà do ogle mẹtọn mẹ. Mimọ sinmẹ vẹẹ, gànsinnọ, po sinmẹ voovo owhè tọn lẹ po. Nukun gbẹtọ tọn yin didá nado mọ sinmẹ voovo he hú 300 000! Podọ otó mítọn sọgan kọnugbè dagbedagbe voovo lẹ, vlavo ogbè jẹhọn he to yìnyìn gbọn atin lẹ gblamẹ tọn, kavi nukiko aglinjijẹ tọn lẹ. Naegbọn mí do penugo nado duvivi onú-mimọ po ogbè mọnkọtọn lẹ po tọn? Biblu dọmọ: “Otó he nọ sè, nukun he nọ mọ, OKLUNỌ wẹ basi yé omẹ awe lẹ.” (Howhinwhẹn lẹ 20:12) Ṣigba ehelẹ yin awe poun to awutugonu numọtolanmẹ tọn lẹ mẹ.

11 Nugopipe wánsise tọn sọ yin kunnudenu devo na dagbewà Jehovah tọn. Awọntin gbẹtọ tọn sọgan sè owán voovo 10 000. Lẹnnupọn do vude poun ji: owán vivi núdùdù yiwanna towe tọn, vounvoun lẹ tọn, amà húhú lẹ tọn, azọ̀ miyọ́n he to jiji tọn. Podọ nugopipe nugohinhẹn tọn nọ hẹn we penugo nado mọ fifá jẹhọn he to yìnyìn tọn to nukun towe mẹ, mẹgbòfán mẹyiwanna de tọn, kavi lehe atin-sinsẹ́n he bia de nọ didi to alọhomẹ na we do. Eyin a kán ẹn dù, nugopipe lọ nado yọ́n otọ́n onú lẹ tọn nọ gọalọna we nado yọ́n vivi etọn. Owán flíflí voovo lẹ nọ pé we dile odẹ́ towe mọ vivi voovo he atin-sinsẹ́n lọ tindo lẹ. Mọwẹ, mí tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado dọ gando Jehovah go dọmọ: “Na dagbe towe ka klo dole, he hiẹ sọ whlá na yé he dibusi we lẹ.” (Psalm 31:19) Ṣigba, nawẹ Jehovah “whlá” dagbewà na mẹhe dibusi i lẹ gbọn?

Dagbewà po Ale Madopodo lẹ Po

12. Awuwledainanu Jehovah tọn tẹlẹ wẹ yin nujọnu hugan, podọ etẹwutu?

12 Jesu dọmọ: “Yè ko wlanwe etọn dọ, Gbẹtọ ma to ogbẹ̀ gbọn akla dopo kẹdẹ sinmẹ gba, adavo gbọn ohó he tọ́nsọn onù Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹpo dali.” (Matiu 4:4) Na taun tọn, onú gbigbọ tọn he Jehovah wleawu etọn dai lẹ sọgan wadagbe na mí tlala hú agbasanu lẹ, na yé nọ planmẹ yì ogbẹ̀ madopodo mẹ. To Weta 8tọ owe ehe tọn mẹ, mí mọdọ Jehovah ko yí huhlọn nuhẹngọwá etọn tọn zan to azán godo tọn ehelẹ mẹ nado hẹn paladisi gbigbọmẹ tọn de wá aimẹ. Adà tangan paladisi enẹ tọn dopo wẹ yin núdùdù susugege gbigbọmẹ tọn lẹ.

13, 14. (a) Etẹwẹ yẹwhegán Ezekiẹli mọ to numimọ mẹ, podọ etẹwẹ e zẹẹmẹdo na mí to egbehe? (b) Awuwledainanu gbigbọmẹ tọn tẹwẹ Jehovah basi na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ?

13 To dopo to dọdai hẹngọwa tọn he klohugan lẹ mẹ to Biblu mẹ, numimọ de yin nina yẹwhegán Ezekiẹli gando tẹmpli he yin hinhẹngọwa bo yin gigopana de go. Osin de to sisà jẹgbonu sọn tẹmpli lọ mẹ, bo to gbigblo deji bosọ to sisosiso deji dile e to sisà yì kakajẹ whenuena e lẹzun “otọ̀ awe.” Tọ̀sisa lọ nọ hẹn dona lẹ yì fidepope he e sà yì. Atin he sinsẹ́n yetọn yọ́n na dùdù po dehe nọ hẹnazọ̀ngbọnamẹ po lẹ tin to otọ̀ lọ tó. Humọ, tọ̀sisa lọ tlẹ hẹn ogbẹ̀ po dona po wá Ohù Kúkú he vẹ́jẹ̀ lọ mẹ! (Ezekiẹli 47:1-12) Etẹwẹ ehe lẹpo zẹẹmẹdo?

14 Numimọ lọ zẹẹmẹdo dọ Jehovah na hẹn tito sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke tọn etọn gọwá, dile e yin tenọna gbọn tẹmpli he Ezekiẹli mọ lọ dali do. Kẹdẹdi tọ̀sisa he yin mimọ to numimọ enẹ mẹ, awuwledainanu Jiwheyẹwhe tọn na ogbẹ̀ na sà jẹgbonu yì omẹ etọn lẹ dè bo na gọfla. Sọn hinhẹngọwa sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke tọn to 1919 gbọ́n wẹ Jehovah ko yí awuwledainanu ogbẹ̀-namẹ tọn do dona omẹ etọn lẹ. Gbọnna? Biblu, owe Biblu tọn lẹ, opli lẹ, po plidopọ lẹ po ko gọalọ nado dó nugbo titengbe lẹ hia gbẹtọ livi susu lẹ. Gbọn nuyizan ehelẹ gblamẹ, Jehovah ko plọn gbẹtọ lẹ nado yọ́n nujọnu-yinyin avọ́sinsan ofligọ Klisti tọn, heyin awuwledainanu titengbe hugan etọn lọ. Avọ́sinsan ehe wẹ hẹn ẹn yọnbasi na gbẹtọ lẹ nado tindo teninọ dagbe de to Jehovah nukọn po todido ogbẹ̀ madopodo tọn po na mẹhe yiwanna Jiwheyẹwhe bo dibusi i nugbonugbo lẹpo. a Enẹwutu, to azán godo tọn ehe lẹ mẹ, he aihọn lọ to oyà huvẹ gbigbọmẹ tọn ji, omẹ Jehovah tọn lẹ to núdùdù dojó gbigbọmẹ tọn lẹ dù.—Isaia 65:13.

15. To linlẹn tẹmẹ wẹ dagbewà Jehovah tọn na sà jẹ gbẹtọvi nugbonọ lẹ dè to Gandudu Owhe Fọtọ́n Klisti tọn whenu te?

15 Ṣigba tọ̀sisa he Ezekiẹli mọ to numimọ mẹ lọ ma na doalọtena sisà to whenuena titonu ylankan ehe na yin vivasudo gba. To vogbingbọnmẹ, e na gbẹ́ pò to sisà bo na tlẹ gọfla to Gandudu Owhe Fọtọ́n Klisti tọn whenu. To whenẹnu, gbọn Ahọluduta Mẹssia tọn yiyizan dali, Jehovah na yí nuhọakuẹ avọ́sinsan Jesu tọn zan na gbẹtọvi lẹ to gigọ́mẹ, bo na hẹn yé vudevude jẹ pipé-yinyin kọ̀n. Lehe mí na jaya to dagbewà Jehovah tọn mẹ to whenẹnu do sọ!

Adà Dagbewà Jehovah Tọn Devo Lẹ

16. Nawẹ Biblu dohia dọ dagbewà Jehovah tọn bẹ jẹhẹnu devo lẹ hẹn gbọn, podọ etẹwẹ yin delẹ to yé mẹ?

16 Dagbewà Jehovah tọn bẹ nususu hẹn hú alọtútlú poun. Jiwheyẹwhe dọna Mose dọmọ: “Yẹn na hẹn dagbewà ṣie lẹpo gbọn nukọn towe, bo nasọ lá oyín OKLUNỌ lọ tọn lọ to nukọn towe.” To godo mẹ kandai lọ dọmọ: “OKLUNỌ lọ sọ jugbọn nukọn etọn, bo to lilá dọ, OKLUNỌ lọ, OKLUNỌ lọ, Jiwheyẹwhe he gọ́ na [lẹblanu po homẹdagbe po], awuwhletọ nado sadi, podọ susunọ to [dagbewanyi] po nugbo po mẹ.” (Eksọdusi 33:19; 34:6) Enẹwutu dagbewà Jehovah tọn bẹ jẹhẹnu dagbe susu hẹn. Mì gbọ mí ni gbadopọnna awe poun to yé mẹ.

17. Etẹwẹ homẹdagbe yin, podọ nawẹ Jehovah ko do e hia gbẹtọvi mapenọ tata lẹ gbọn?

17 “Homẹdagbe.” Jẹhẹnu ehe dọ nususu na mí dogbọn aliho he mẹ Jehovah nọ yinuwahẹ nudida etọn lẹ te dali. Kakati nado yin aṣẹpadomẹjitọ, fifiẹtọ, kavi kanylantọ, dile gbẹtọvi aṣẹpatọ lẹ nọ basi do, Jehovah yin homẹmiọnnọ bo jọmẹ. Di apajlẹ, Jehovah dọna Ablam dọmọ: “[Jaale, NW] ze nukun towe daga lò, na a ni pọ́n sọn fie a te, hlan agewaji, hùwaji, whèzẹtẹn-waji, podọ whèyihọ-waji dali.” (Gẹnẹsisi 13:14) Lẹdogbedevomẹ susu de hogbe lọ “jaale” sẹ̀. Ṣigba weyọnẹntọ Biblu tọn lẹ dohia dọ hogbe heyin yiyizan to Heblu dowhenu tọn mẹ lẹ bẹ hogbe de hẹn he diọ hodidọ lọ ma nado yin gbedide de ṣigba obiọ homẹdagbe tọn de. Kandai mọnkọtọn devo lẹ tin. (Gẹnẹsisi 31:12; Ezekiẹli 8:5NW) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n, Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn to “jaale” dọna gbẹtọvi tata lẹ! To aihọn ehe mẹ fie fifiẹ, walọ zingidi tọn, po tasinsinyẹn po gbayipe te, be e mayin kọfanamẹnu de wẹ e yin nado lẹnnupọndo homẹdagbe Jehovah, Jiwheyẹwhe mítọn tọn ji ya?

18. Linlẹn tẹmẹ wẹ Jehovah yin “susunọ to . . . nugbo” mẹ te, podọ naegbọn hogbe enẹlẹ do hẹnmẹ deji?

18 “Susunọ to . . . nugbo” mẹ. Nugbomadọ ko dugán to aihọn lọ mẹ to egbehe. Ṣigba Biblu flinnu mí dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma yin gbẹtọ, bọ ewọ na do dolalo.” (Osọha 23:19) Mọdopolọ, Titu 1:2 dọ dọ, ‘Jiwheyẹwhe ma nọ dolalo.’ E ma sọgan dolalo pọ́n gbede. Enẹwutu, mí sọgan dejido opagbe Jehovah tọn lẹ go mlẹnmlẹn; podọ ohó etọn lẹ nọ mọ hẹndi to whepoponu. Jehovah tlẹ yin yiylọdọ “Jiwheyẹwhe nugbo tọn.” (Psalm 31:5) E ma yindọ e nọ gbẹ́ lalodido dai kẹdẹ wẹ gba ṣigba e nọ vúnvún nugbo pé. E ma nọ whlá onú lẹ, kavi hẹn nudọnamẹ lẹ di aṣli gba; kakatimọ, e nọ hùnhomẹ do plọnnu devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ sọn nuyọnẹn mado-dogbó etọn mẹ. b E tlẹ nọ plọn yé lehe yé sọgan nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nugbo he e nọ plọn yé lẹ do, na yé nido sọgan “to zọnlinzin to nugbo lọ mẹ.” (3 Johanu 3) To paa mẹ, nawẹ dagbewà Jehovah tọn dona yinuwado dopodopo mítọn lẹ ji gbọn?

‘Mì Jaya Na Dagbewà Jehovah Tọn Wutu’

19, 20. (a) Nawẹ Satani tẹnpọn nado de jidide he Evi tindo to dagbewà Jehovah tọn mẹ pò gbọn, podọ be e pà ẹ ya? (b) Nuyiwadomẹji tẹwẹ dagbewà Jehovah tọn dona tindo do mí ji, podọ etẹwutu?

19 To whenuena Satani whlé Evi pọ́n to jipa Edẹni tọn mẹ, e bẹjẹeji gbọn ayiha wintinwintin yí do de jide etọn pò to dagbewà Jehovah tọn mẹ dali. Jehovah ko dọna Adam dọmọ: “Atin he tin to jipa mẹ lẹpo hiẹ sọgan yí ojlo do dù sọn e mẹ.” To atin fọtọ́n susu he na ko tin to jipa lọ mẹ lẹ mẹ, dopo akàn wẹ Jehovah dosẹ́n dọ yé ma hà bo dù. Ṣogan, doayi lehe Satani wleawuna kanbiọ etọn tintan na Evi do go: “Ojé, Jiwheyẹwhe ko dọmọ mì ma na dù to atin lẹ he tin to jipa mẹ lẹ depope?” (Gẹnẹsisi 2:9, 16; 3:1) Satani sọtadona ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado hẹn Evi lẹndọ Jehovah to onú dagbe de ze whlá do yé. E blawu dọ, ayiha he e yizan lọ wazọ́n. Taidi suhugan sunnu po yọnnu po he nọgbẹ̀ to godo na ẹn lẹ, Evi jẹ ayihaawe tindo to dagbewà Jiwheyẹwhe tọn mẹ ji, mẹhe ko na ẹn onú dagbe he e tindo lẹpo.

20 Mí yọ́n awubla podọ awufiẹsa sisosiso he ayihaawe enẹ hẹnwa lẹ ganji. Enẹwutu, mì gbọ mí ni hẹn ohó Jẹlemia 31:12 mẹ tọn lẹ do ayiha mẹ dọmọ: ‘Yé na to ayajẹ na dagbewà Jehovah tọn wutu.’ Na nugbo tọn, dagbewà Jehovah tọn dona hẹn mí jaya. Mí ma dona tindo ayihaawe gbede gando linlẹn Jiwheyẹwhe mítọn, he gọ́ na dagbewà tọn go. Mí sọgan dejido e go mlẹnmlẹn, na dagbe kẹdẹ wẹ e nọ jlo na mẹhe yiwanna ẹn lẹ.

21, 22. (a) Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ hiẹ na jlo nado yinuwa sọgbe hẹ dagbewà Jehovah tọn te? (b) Jẹhẹnu tẹwẹ na yin hodọdeji to weta he bọdego mẹ, podọ nawẹ e gbọnvona dagbewà gbọn?

21 Humọ, homẹ mítọn nọ hùn to whenuena mí tindo dotẹnmẹ hundote de nado dọhona mẹdevo lẹ dogbọn dagbewà Jiwheyẹwhe tọn dali. Psalm 145:7 dọ gando omẹ Jehovah tọn lẹ go dọmọ: “Yé na nọ túntún oflin dagbewà towe daho tọn jẹgbonu.” Azán lẹpo gbè wẹ mí nọ mọaleyi sọn dagbewà Jehovah tọn mẹ to aliho de mẹ kavi devo mẹ. Enẹwutu, naegbọn mí ma nado hẹn ẹn zun aṣa to azán lẹpo gbè nado nọ dopẹna Jehovah na dagbewà etọn, bo na nọ donù dopodopo yetọn go dile e sọgan yọnbasi do? Nulinlẹnpọn do jẹhẹnu ehe ji, pẹdido na Jehovah to azán lẹpo gbè, podọ didọ ẹ na mẹdevo lẹ na gọalọna mí nado hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe homẹdagbenọ mítọn tọn. Eyin mí nọ dín aliho lẹ nado wadagbe, dile Jehovah nọ wà do, mí na dọnsẹpọ ẹ pẹkipẹki. Apọsteli Johanu he ko poyọnho wlan dọmọ: “Mẹyiwanna, hiẹ yíhiana nuhe yin oylan blo, adavo he yin dagbe. Ewọ he to dagbe wà, Jiwheyẹwhe dè wẹ e jọ sọn.”—3 Johanu 11.

22 Dagbewà Jehovah tọn sọ tindo kanṣiṣa hẹ jẹhẹnu devo lẹ. Di apajlẹ, Jehovah yin “susunọ to [dagbewanyi],” kavi owanyi nugbo tọn mẹ. (Eksọdusi 34:6) Jẹhẹnu ehe tlẹ yin vonọtaun hú dagbewà, na Jehovah nọ yí ì zan titengbe na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ. To weta he bọdego mẹ, mí na mọ lehe e nọ wà enẹ do.

a Apajlẹ dagbewà Jehovah tọn devo ma tin bo klohu ofligọ lọ gba. To nudida gbigbọnọ livi-livi he tin lẹpo mẹ, Jehovah de Ovi yiwanna dopo akàn etọn nado wá kú do ota mítọn mẹ.

b Biblu do kanṣiṣa hia to nugbo po hinhọ́n po ṣẹnṣẹn. “Do hinhọ́n towe po nugbo towe po hlan gbonu,” wẹ psalm-kàntọ lọ jihàn dọ. (Psalm 43:3) Jehovah nọ tá hinhọ́n gbigbọmẹ tọn susugege do mẹhe jlo nado yin pinplọn, kavi yin anadena gbọn ewọ dali lẹ ji.—2 Kọlintinu lẹ 4:6; 1 Johanu 1:5.