Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 31

‘Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, Ewọ Nasọ Dọnsẹpọ We’

‘Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, Ewọ Nasọ Dọnsẹpọ We’

1-3. (a) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn jijọ gbẹtọvi tọn mẹ gbọn ayidido kanṣiṣa he nọ tin to mẹjitọ lẹ po viyẹyẹ yetọn po ṣẹnṣẹn dali? (b) To jọwamọ-liho, etẹwẹ nọ jọ eyin mẹde do owanyi hia mí, podọ kanbiọ titengbe tẹwẹ mí sọgan kanse mídelẹ?

 MẸJITỌ lẹ nọ yiwanna nado mọ viyẹyẹ yetọn konu yẹsẹ. Yé nọ saba donu-nùgo na viyẹyẹ lọ, dọho bo nọ konu do e. Yé nọ to jejeji nado mọ ewọ lọsu wàmọ. Podọ to afọdopolọji, ovi lọ nọ konu yẹsẹ, he nọ do homẹhun etọn hia. To aliho vonọtaun de mẹ, nukiko yẹsẹ enẹ nọ do owanyi viyẹyẹ lọ tọn hia to gbeyiyi mẹ na owanyi mẹjitọ etọn lẹ tọn.

2 Nukiko yẹsẹ ovi de tọn nọ flin onú titengbe de mí gando jijọ gbẹtọvi tọn go. Jijọ gbẹtọ tọn wẹ nado do owanyi hia mẹhe do owanyi hia ẹ. Aliho he mẹ mí yin didá te niyẹn. (Psalm 22:9) Dile mí to whinwhẹ́n, mí nọ whẹ́n to nugopipe owanyi didohia tọn mẹ ga. Vlavo a sọgan flin lehe mẹjitọ towe lẹ, hẹnnumẹ lẹ, kavi họntọn lẹ nọ do owanyi hia we do to ovu whenu towe. Numọtolanmẹ owanyi tọn de yin awuwlena to ahun towe mẹ, bo whẹ́n, bosọ lẹzun adà gbẹzan tọn de. Hiẹ lọsu nọ do owanyi hia. Be onú dopolọ wẹ to jijọ to haṣinṣan towe hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe mẹ ya?

3 Biblu dọmọ: “Mí yiwanna ẹn, na ewọ whẹ́whẹ́ wẹ yiwanna mí wutu.” (1 Johanu 4:19) To Adà 1 jẹ 3tọ owe ehe tọn mẹ, hiẹ ko yin nuflin dọ Jehovah Jiwheyẹwhe yí huhlọn etọn, whẹdida dodo etọn, po nuyọnẹn etọn po zan to aliho owanyi tọn mẹ na dagbe towe. Podọ to Adà 4tọ mẹ, hiẹ ko mọdọ e do owanyi etọn hia gbẹtọvi lẹ tlọlọ—podọ na hiẹ lọsu titi—to aliho ayidego tọn lẹ mẹ. Todin kanbiọ titengbe hugan he hiẹ sọgan kanse dewe wẹ yindọ: ‘Nawẹ yẹn na kẹalọyi owanyi Jehovah tọn gbọn?’

Nuhe E Zẹẹmẹdo Nado Yiwanna Jiwheyẹwhe

4. Nawẹ gbẹtọ lẹ jẹflumẹ gando nuhe e zẹẹmẹdo nado yiwanna Jiwheyẹwhe go gbọn?

4 Jehovah, Dowatọ owanyi tọn, yọnẹn ganji dọ owanyi tindo huhlọn taun nado hẹnmẹ mọ jẹhẹnu dagbe lẹ to mẹdevo lẹ mẹ. Enẹ wẹ zọ́n bọ mahopọnna atẹṣiṣi pludopludo gbẹtọvi he mayin nugbonọ lẹ tọn, e gbẹsọ deji dọ mẹdelẹ na kẹalọyi owanyi emitọn. Podọ gbẹtọ livi susu ko wàmọ nugbo. Ṣigba, e blawu dọ sinsẹ̀n aihọn gblezọn ehe tọn lẹ ko hẹn gbẹtọ lẹ jẹflumẹ gando nuhe e zẹẹmẹdo nado yiwanna Jiwheyẹwhe go. Gbẹtọ susugege wẹ nọ dọ dọ yé yiwanna Jiwheyẹwhe, ṣigba yé nọ lẹndọ owanyi enẹ yin numọtolanmẹ he na yin didọ po onù po poun. Wanyina Jiwheyẹwhe sọgan bẹjẹeji to aliho enẹ mẹ, kẹdẹdile owanyi viyẹyẹ de tọn na mẹjitọ etọn lẹ sọgan yin didohia po nukiko yẹsẹ po do. Ṣigba, na mẹhe ko whẹ́n lẹ, owanyi biọ nususu humọ.

5. Nawẹ Biblu basi zẹẹmẹ owanyi tintindo na Jiwheyẹwhe tọn gbọn, podọ naegbọn zẹẹmẹ enẹ dona fọnjlodotena mí?

5 Jehovah dọ nuhe e zẹẹmẹdo nado yiwanna ẹn. Ohó etọn dọmọ: “Ehe wẹ owanyi Jiwheyẹwhe tọn, dọ mí ni yìn osẹ́n etọn.” Enẹwutu, wanyina Jiwheyẹwhe dona yin didohia to nuyiwa mẹ. Nugbo wẹ dọ, mẹsusu ma nọ pọ́n tonusise di nuhe bọawu gba. Ṣigba wefọ dopolọ sọ gbọn awuvẹmẹ dali yidogọ dọmọ: “Osẹ́n [Jiwheyẹwhe tọn lẹ] masọ yin nupẹnagbanmẹ gba.” (1 Johanu 5:3) Osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n Jehovah tọn lẹ po yin awuwlena na dagbe mítọn, e mayin nado gbidikọna mí gba. (Isaia 48:17, 18) Ohó Jiwheyẹwhe tọn bẹ nunọwhinnusẹ́n susu hẹn he na gọalọna mí nado dọnsẹpọ ẹ. Gbọnna? Mì gbọ mí ni gbadopọnna adà atọ̀n to haṣinṣan mítọn hẹ Jiwheyẹwhe mẹ. Adà atọ̀n lọ lẹ wẹ hodọdopọ, sinsẹ̀n-bibasi, po apajlẹ hihodo po.

Hodọdopọ hẹ Jehovah

6-8. (a) Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan dotoai na Jehovah te? (b) Nawẹ mí sọgan hẹn Owe-wiwe yin awuvivinu to whenuena mí to hihia ẹ gbọn?

6 Weta 1 bẹjẹeji po kanbiọ lọ po dọmọ: “Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n dewe taidi dọ a to hodọ hẹ Jiwheyẹwhe ya?” Mí mọdọ ehe ma yin odlọ de poun gba. Di apajlẹ, Mọse dọhodopọ hẹ ẹ. Etẹwẹ dogbọn míwlẹ dali? Jehovah masọ nọ do angẹli etọn lẹ hlan todin nado dọhodopọ hẹ gbẹtọvi lẹ ba. Ṣigba Jehovah tindo aliho dagbe lẹ he mẹ e nọ dọhodopọ hẹ mí te to egbehe. Nawẹ mí sọgan dotoai na Jehovah gbọn?

7 Na “Owe-wiwe lẹpo [yin] gbigbọ́n sọn Jiwheyẹwhe mẹ” wutu, mí nọ dotoai na Jehovah gbọn Ohó etọn, Biblu hihia dali. (2 Timoti 3:16) Enẹwutu psalmkantọ lọ na tuli devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nado nọ hia ẹ “to okle po ozán po.” (Psalm 1:1, 2) Mọwiwà nọ biọ vivẹnudido taun to mí si. Ṣigba e jẹ domọ. Dile mí mọ to Weta 18tọ mẹ do, Biblu taidi wekanhlanmẹ vivẹ de sọn Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn dè. Enẹwutu, hihia ẹ ma dona yin onú mananọmawà tọn de poun gba. Mí dona nọ hẹn Owe-wiwe yin awuvivinu to whenuena mí to hihia ẹ. Nawẹ mí sọgan wà enẹ gbọn?

8 Nọ yí nukun homẹ tọn do pọ́n kandai Biblu tọn lẹ dile a to yé hia. Nọ tẹnpọn nado pọ́n mẹhe hodọ Biblu te lọ lẹ hlan taidi gbẹtọ-jọ-gbẹtọ de. Dovivẹnu nado yọ́n fie yé wá sọn, ninọmẹ, po ojlo yetọn lẹ po. Enẹgodo, lẹnnupọn sisosiso do nuhe a hia lọ ji, bo kàn kanbiọ delẹ biọ dewe taidi: ‘Etẹwẹ kandai ehe plọn mi dogbọn Jehovah dali? Jẹhẹnu etọn tẹlẹ wẹ yẹn mọ tofi? Nunọwhinnusẹ́n tẹwẹ Jehovah jlo dọ ma plọn tofi, podọ nawẹ yẹn sọgan yí ì zan to gbẹzan ṣie mẹ gbọn?’ Hia, lẹnayihamẹpọn, bo yido yizan mẹ—eyin a to mọwà, Ohó Jiwheyẹwhe tọn na yin awuvivinu na we.—Psalm 77:12; Jakobu 1:23-25.

9. Mẹnu wẹ yin “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ, podọ naegbọn e yin nujọnu dọ mí ni nọ dotoai po sọwhiwhe po na “afanumẹ” lọ?

9 Jehovah sọ nọ dọhona mí gbọn “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ gblamẹ. Dile Jesu dọdai do, pipli kleun sunnu Klistiani yiamisisadode lẹ tọn de ko yin dide nado wleawu ‘núdùdù gbigbọmẹ tọn to osaa sisọ mẹ’ to azán godo tọn he gọna nuhahun ehelẹ mẹ. (Matiu 24:45-47) Eyin mí to owe he yin awuwlena nado gọalọna mí nado tindo oyọnẹn Biblu tọn lẹ hia podọ eyin mí yì opli po plidopọ Klistiani tọn lẹ po, afanumẹ ehe wẹ to núdùdù na mí to gbigbọmẹ. Na yé yin afanumẹ Klisti tọn wutu, mí na wà dagbe nado yí ohó Jesu tọn do yizan mẹ dọ: ‘Mì payi lehe mì to sisè do go.’ (Luku 8:18) Mí dona dotoai po sọwhiwhe po, na mí yọnẹn dọ afanumẹ nugbonọ lọ yin dopo to aliho he mẹ Jehovah nọ dọho hẹ mí te lẹ mẹ.

10-12. (a) Naegbọn odẹ̀ do yin nunina jiawu de sọn Jehovah dè? (b) Nawẹ mí sọgan hodẹ̀ to aliho he nọ hẹn homẹhun Jehovah mẹ gbọn, podọ naegbọn mí sọgan deji dọ e nọ yọ́n pinpẹn odẹ̀ mítọn lẹ tọn?

10 Ṣigba etẹwẹ dogbọn hodọdopọ hẹ Jiwheyẹwhe dali? Be mí sọgan dọho na Jehovah wẹ ya? Ehe yin linlẹn budonamẹ tọn de. Eyin hiẹ jlo nado yì ogán daho otò towe tọn dè nado dọ nuhahun towe delẹ na ẹn, be e na bọawu na we ya? To whẹho delẹ mẹ, afọdide enẹ sọgan yin owùnu taun! To ojlẹ Ẹsteli po Mọldekai po tọn mẹ, mẹlọ sọgan yin hùhù eyin e yì ahọluigbagán Pẹlsia tọn dè matin oylọ-basinamẹ ahọlu lọ tọn. (Ẹsteli 4:10, 11) Todin, mí ni wá dọ dọ hiẹ jlo na wá Oklunọ Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn dè, mẹhe gbẹtọvi he tlẹ yin huhlọnnọ hugan lẹ nọ taidi “agbònọpatin” to nukọn etọn. (Isaia 40:22NW) Be obu dona di mí zẹjlẹgo nado dọnsẹpọ ẹ wẹ ya? Paali!

11 Jehovah ko wleawu aliho he to tlọlọ, bo bọawu tọn de na mí nado dọnsẹpọ ẹ—yèdọ odẹ̀. Ovi pẹvi de tlẹ sọgan hodẹ̀ hlan Jehovah to yise mẹ, bo na wàmọ to oyín Jesu tọn mẹ. (Johanu 14:6; Heblu lẹ 11:6) Ṣogan, odẹ̀ sọ yin aliho de nado dọ linlẹn po numọtolanmẹ mítọn he gẹdẹ bo siso lẹ po—yèdọ dehe tlẹ vẹawu na mí nado dọtọ́n lẹ. (Lomunu lẹ 8:26) Ale de ma tin to e mẹ nado tẹnpọn bo yí hogbe dahodaho, hogbe gigẹdẹ lẹ zan kavi nado nọ hodẹ̀ gaa hlan Jehovah gba. (Matiu 6:7, 8) To alọ devo mẹ, Jehovah ma na mí dogbó de gando lehe odẹ̀ mítọn sọgan dẹnsọ kavi yin whẹwhẹ do sọ go gba. Ohó etọn tlẹ dọna mí nado “nọ hodẹ̀ magbọjẹ.”—1 Tẹsalonikanu lẹ 5:17.

12 Flindọ Jehovah kẹdẹ wẹ yin yiylọdọ ‘Sisètọ odẹ̀ tọn,’ podọ e nọ dotoai po awuvẹmẹ sisosiso po. (Psalm 65:2) Be e nọ sè odẹ̀ devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ tọn poun wẹ ya? Lala, homẹ etọn nọ hùn do odẹ̀ yetọn go. Ohó etọn yí odẹ̀ ehelẹ jlẹdo nuwhẹ́nkun go, ehe mimẹ̀ etọn nọ de azọ̀ owán vivi dagbe lẹ tọ́n. (Psalm 141:2; Osọhia 5:8; 8:4) Be e mayin homẹmiọnnamẹnu de wẹ e yin nado yọnẹn dọ odẹ̀ nujọnu tọn mítọn lẹ nọ yì olọn bo nọ hẹn homẹ Oklunọ Nupojipetọ tọn hùn ya? Enẹwutu, eyin hiẹ jlo na dọnsẹpọ Jehovah, nọ yí whiwhẹ do hodẹ̀ hlan ẹn whẹwhẹ, podọ egbesọegbesọ. Nọ hùn ahun towe do nùvo na ẹn; ma ze nudepope whla do e blo. (Psalm 62:8) Dọ nuhe to ahunmẹduna we lẹ, ayajẹ towe, pẹdido towe, po pipà towe po na Otọ́ towe olọn mẹ tọn. Ehe na zọ́n bọ, kanṣiṣa he to hiẹ po ewọ po ṣẹnṣẹn na lodo hú gbede pọ́n tọn.

Sinsẹ̀n-Bibasi Hlan Jehovah

13, 14. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado sẹ̀n Jehovah, podọ naegbọn e do jẹ dọ mí ni sẹ̀n ẹn?

13 Eyin mí to hodọdopọ hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe, mí ma nọ dotoai bo nọ dọho poun dile mí nọ basi hẹ họntọn kavi hẹnnumẹ de do gba. Na taun tọn, sinsẹ̀n basi hlan Jehovah wẹ mí te, bo dona nọ na ẹn gbégbò he jẹ na ẹn lọ. Sinsẹ̀n-bibasi nugbo nọ bẹ gbẹzan mítọn pete hẹn. E yin aliho de nado do owanyi po mẹdezejo ahun lẹpo tọn po hia Jehovah, podọ e nọ kọ̀n nudida nugbonọ Jehovah tọn lẹpo dopọ, vlavo to olọn mẹ kavi to aigba ji. To numimọ de mẹ, apọsteli Johanu sè ogbè angẹli de tọn he to gbedide de lá dọmọ: “Mì [sẹ̀n] ewọ he dá olọn, aigba, ohù, po asisa otọ̀ tọn lẹ po.”—Osọhia 14:7.

14 Naegbọn mí dona sẹ̀n Jehovah? Lẹnnupọndo jẹhẹnu etọn he mí ko dọhodeji wayi lẹ ji, taidi wiwe-yinyin, huhlọn, mawazẹjlẹgo, whẹdida dodo, adọgbigbo, lẹblanu, nuyọnẹn, whiwhẹ, owanyi, awuvẹmẹ, nugbonọ-yinyin, po dagbewà po. Mí ko mọdọ Jehovah wẹ yin apajlẹ he yiaga hugan to jẹhẹnu họakuẹ lẹpo mẹ. Eyin mí tẹnpọn nado mọnukunnujẹ jẹhẹnu etọn lẹpo mẹ, mí na mọdọ ewọ wẹ yin Mẹhe jẹ nado yin dindọnsẹpọ hugan lọ. Gigo etọn jiawu taun, bọ e sọ yiaga tlala hugan mí. (Isaia 55:9) Matin ayihaawe, Jehovah wẹ yin Nupojipetọ jlọjẹnọ mítọn, podọ e jẹna sinsẹ̀n-bibasi mítọn nugbo. Ṣigba, nawẹ mí dona sẹ̀n Jehovah gbọn?

15. Nawẹ mí sọgan sẹ̀n Jehovah “to gbigbọ mẹ podọ to nugbo mẹ” gbọn, podọ dotẹnmẹ tẹwẹ opli Klistiani tọn lẹ nọ hundote na mí?

15 Jesu dọmọ: “Gbigbọ wẹ Jiwheyẹwhe: e jẹ yé he to sinsẹ̀n ẹn lẹ ni nọ sẹ̀n ẹn to gbigbọ mẹ podọ to nugbo mẹ.” (Johanu 4:24) Enẹ zẹẹmẹdo nado yí ahun he gọ́ na yise po owanyi po, bo nọ yin anadena gbọn gbigbọ etọn dali do sẹ̀n Jehovah. E sọ zẹẹmẹdo nado sẹ̀n ẹn to gbesisọmẹ hẹ nugbo lọ, heyin oyọnẹn pipé he tin to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Mí tindo dotẹnmẹ hundote họakuẹ de nado sẹ̀n Jehovah “to gbigbọ mẹ podọ to nugbo mẹ” to whedepopenu he mí pli dopọ hẹ sinsẹ̀n-basitọ hatọ mítọn lẹ. (Heblu lẹ 10:24, 25) Whedepopenu he mí to ohàn pipà tọn ji hlan Jehovah, to awukọndopọ to odẹ̀ mẹ hlan ẹn, podọ bo to todoai kavi to mahẹ tindo to hodidọ do Ohó etọn ji mẹ, owanyi dohia ẹ wẹ mí te to sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke mẹ.

Opli Klistiani tọn lẹ yin otẹn awuvivi tọn lẹ nado sẹ̀n Jehovah

16. Etẹwẹ yin dopo to gbedide he klohugan he yin nina Klistiani nugbo lẹ mẹ, podọ naegbọn mí nọ yin whinwhàn nado setonuna ẹn?

16 Mí sọ nọ sẹ̀n Jehovah to whenuena mí dọho etọn na mẹdevo lẹ, bo to pipà ẹ to gbangba. (Heblu lẹ 13:15) Na nugbo tọn, nado dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta Jehovah tọn yin dopo to gbedide he klohugan lẹ mẹ he yin nina Klistiani nugbo lẹ. (Matiu 24:14) Mí nọ setonuna Jehovah sọn ojlo mẹ na mí yiwanna ẹn wutu. Eyin mí lẹnnupọndo aliho he mẹ “yẹwhe whenu he tọn,” Satani Lẹgba “ko tọ́nnukunna nuyọnẹn mẹhe ma yise lẹ tọn,” bo nọ dolalo dokọna Jehovah ji, be mí ma nọ jlo nado yinuwa di Kunnudetọ lẹ do ota Jiwheyẹwhe tọn mẹ, nado hùngona lalo enẹlẹ ya? (2 Kọlintinu lẹ 4:4; Isaia 43:10-12) Podọ eyin mí lẹnnupọndo jẹhẹnu jiawu Jehovah tọn lẹ ji, be mí ma nọ yin whinwhàn nado lá ẹ na mẹdevo lẹ ya? Nado dọ hójọhó, lẹblanulọkẹyi devo depope ma tin bo klohu alọgigọna gbẹtọ lẹ nado wá yọ́n Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn bo yiwanna ẹn gba.

17. Etẹwẹ sinsẹ̀n-bibasi mítọn hlan Jehovah bẹhẹn, podọ naegbọn mí dona sẹ̀n ẹn po tenọgligo-hinhẹn po?

17 Sinsẹ̀n-bibasi mítọn hlan Jehovah tlẹ bẹ nususu hẹn humọ. E gando adà gbẹzan mítọn tọn lẹpo go. (Kọlọsinu lẹ 3:23) Eyin mí kẹalọyi Jehovah taidi Oklunọ Nupojipetọ mítọn nugbo, mí na nọ dovivẹnu nado wà ojlo etọn to onú lẹpo mẹ—to gbẹzan whẹndo tọn mẹ, to agbasazọ́n mítọn mẹ, to nuyiwa mítọn hẹ mẹdevo lẹ mẹ, podọ to ayidedai mítọn lẹ whenu. Mí na dovivẹnu nado “nọ yí ayiha pipé de” do sẹ̀n Jehovah po tenọgligo-hinhẹn po. (1 Otannugbo lẹ 28:9) Sinsẹ̀n-bibasi ehe nkọ ma nọ na dotẹnmẹ ayihaawe tintindo kavi gbẹzan awe zinzan—yèdọ yẹnuwiwa nado do mẹde hia di mẹhe to Jehovah sẹ̀n ṣigba bo to ylando sinsinyẹn lẹ wà to nuglọ gba. Tenọgligo-hinhẹn ma nọ na dotẹnmẹ yẹnuwiwa mọnkọtọn; bọ owanyi nọ hẹn ẹn yin osùnú de. Budisi Jiwheyẹwhe na gọalọ ga. Biblu do kanṣiṣa he tin to obu ehe po haṣinṣan pẹkipẹki tintindo hẹ Jehovah po mẹ hia.—Psalm 25:14.

Apajlẹ Jehovah Tọn Hihodo

18, 19. Naegbọn e sọgbe nado lẹndọ gbẹtọvi mapenọ tata lẹ sọgan hodo apajlẹ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn?

18 Adà owe ehe tọn dopodopo nọ yin tadona po weta de po he do lehe mí na “yin mẹhodotọ Jiwheyẹwhe tọn di ovi yiwanna lẹ” gbọn hia. (Efesunu lẹ 5:1) E jẹ mí ni flindọ, dile mí tlẹ yin mapenọ do sọ, mí sọgan hodo apajlẹ pipé Jehovah tọn to aliho he mẹ e nọ yí huhlọn, whẹdida dodo, nuyọnẹn, po owanyi po zan te. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ e yọnbasi nado hodo apajlẹ Nupojipetọ lọ tọn? Flindọ, zẹẹmẹ oyín Jehovah tọn plọn mí dọ e nọ hẹn ede lẹzun nudepope he jlo e nado sọgan hẹn lẹndai etọn lẹ di. Nugbo wẹ dọ nugopipe enẹ nọ hẹn mí dibusi i, ṣigba be e glo mí nado hodo apajlẹ etọn wẹ ya? Lala.

19 Mí yin didá to apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. (Gẹnẹsisi 1:26) Enẹwutu, gbẹtọvi lẹ gbọnvona nudida aigba ji tọn lẹpo. Mí ma nọ yin anadena gbọn jọwamọ, ogú he mí dù lẹ, kavi lẹdo mítọn dali poun gba. Jehovah ko na mí nunina họakuẹ de—yèdọ mẹdekannujẹ. Mahopọnna dogbó po mapenọ-yinyin mítọn po, mí tindo mẹdekannujẹ nado de nuhe jlo mí. Be hiẹ jlo nado lẹzun owanyinọ, nuyọnẹntọ, po dodonọ de po he na nọ yí huhlọn zan do jijlọ ji ya? Po alọgọ gbigbọ Jehovah tọn po, a sọgan lẹzun omẹ mọnkọtọn de! Lẹnnupọndo wadotana dagbe he ehe na hẹn we tindo lẹ ji.

20. Wadotana dagbe tẹwẹ mí nọ basi to whenuena mí hodo apajlẹ Jehovah tọn?

20 Hiẹ na hẹn homẹ Otọ́ olọn mẹ tọn towe tọn hùn, bo na hẹn ẹn jaya. (Howhinwhẹn lẹ 27:11) Hiẹ tlẹ sọgan mọ “nukundagbe” Jehovah tọn, na e mọnukunnujẹ madogán towe lẹ mẹ. (Kọlọsinu lẹ 1:9, 10) Podọ eyin a zindonukọn nado wleawuna jẹhẹnu dagbe lẹ to apajlẹ Otọ́ yiwanna towe tọn hihodo mẹ, hiẹ na yin didona po lẹblanulọkẹyi daho lẹ po. To aihọn zinvlu tọn he jẹla na Jiwheyẹwhe ehe mẹ, hiẹ na yin hinhọ́n hẹntọ de. (Matiu 5:1, 2, 14) Hiẹ na gọalọ nado hẹn hinhọ́n gigonọ jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ gbayipe to aigba ji. Yẹyi nankọtọn die!

‘Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, Ewọ Nasọ Dọnsẹpọ We’

Na hiẹ ni nọ dọnsẹpọ Jehovah to whepoponu

21, 22. Gbejizọnlin madopodo tẹwẹ to nukọnna mẹhe yiwanna Jehovah lẹpo?

21 Tudohomẹnamẹ he bọawu ehe heyin kinkàndai to Jakobu 4:8 mẹ ma yin yanwle de poun gba. Gbejizọnlin de wẹ. Dile e na dẹnsọ bọ mí na to nugbonọ yin, gbejizọnlin lọ ma na doalọte gbede. Mí ma na doalọtena dindọnsẹpọ Jehovah gbede. Na taun tọn, nususu wẹ gbẹ́ pò he mí na plọn gando ewọ go. Mí ma dona lẹndọ owe ehe ko plọn mí onú lẹpo he dona yin yinyọnẹn gando Jehovah go gba. Etẹ nkọ, mí ṣẹṣẹ bẹ hodọdo nuhe Biblu dọ gando Jiwheyẹwhe go lẹ jẹeji wẹ! Podọ Biblu ma tlẹ dọ onú lẹpo he mí dona yọnẹn gando Jehovah go gba. Apọsteli Johanu dọ dọ eyin nuhe Jesu wà to whenue e to aigba ji lẹpo yin kinkàndai, “aihọn lọsu ma na hẹn owe he yè do wlan ẹn lẹ gba.” (Johanu 21:25) Eyin ehe sọgan yin didọ gando Ovi go, nẹmunẹmu wẹ na yin Otọ́ tọn!

22 Mí ma tlẹ sọgan yọ́n onú lẹpo gando Jehovah go to ogbẹ̀ mavọmavọ lọ mẹ gba. (Yẹwhehodọtọ 3:11) Enẹwutu, lẹnnupọn dogbọn nukundido he to nukọnna mí lọ dali. To whenuena mí na ko nọgbẹ̀ na owhe kanweko lẹ, fọtọ́n lẹ, livi lẹ, podọ etlẹ yin liva lẹ godo, mí na yọ́n onú susu gando Jehovah Jiwheyẹwhe go hú lehe mí yọnẹn do todin. Etomọṣo, mí na gbẹsọ mọdọ onú jiawu susugege lẹ gbẹ́ pò he mí ma ko yọnẹn. Mí na to jejeji nado yọ́n susu dogọ, na mí na tindo whẹwhinwhẹ́n to whepoponu nado tindo numọtolanmẹ he psalm-kàntọ lọ tindo, mẹhe jihàn dọmọ: “E yọ́n na mi nado sẹpọ Jiwheyẹwhe.” (Psalm 73:28) Ogbẹ̀ mavọmavọ na gọ́ na ayajẹ bo na bẹ onú voovo lẹ hẹn—podọ dindọnsẹpọ Jehovah wẹ na yin adà he nọ hẹn ale wá hugan lọ.

23. Etẹwẹ hiẹ yin tulina nado wà?

23 Na hiẹ ni kẹalọyi owanyi Jehovah tọn todin, gbọn ahun, alindọn, ayiha, po huhlọn towe lẹpo po yíyí do yiwanna ẹn dali. (Malku 12:29, 30) Na owanyi towe ni yin nugbo tọn he lodo. Gbọ nunọwhinnusẹ́n dopolọ ni nọ deanana nudide towe egbesọegbesọ tọn lẹ, bẹsọn pẹvi pete lọ ji kakajẹ daho hugan lọ ji—na hiẹ nido nọ de aliho he na hẹn kanṣiṣa towe sinyẹn deji hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn towe to whepoponu. Hú popolẹpo, na hiẹ ni dọnsẹpọ Jehovah hú gbede pọ́n tọn, podọ na ewọ ni dọnsẹpọ we hú gbede pọ́n tọn—yèdọ kakadoidoi!