PŘED více než dvěma tisíci lety se narodilo jedno neobyčejné dítě. Vyrostl z něho největší člověk, jaký kdy žil. V té době neexistovala letadla ani auta. Nebyly ani takové věci jako televize, počítače a internet.

Chlapec dostal jméno Ježíš. Stal se nejmoudřejším ze všech lidí. Zároveň byl tím nejlepším učitelem. I složité věci dokázal vysvětlit tak, že bylo snadné jim porozumět.

Ježíš učil druhé lidi, ať byl kdekoli. Vyučoval je na moři, na pobřeží, u nich doma i na cestách. Ježíš neměl auto ani nejezdil autobusem nebo vlakem. Chodil pěšky a všude, kam přišel, mluvil s lidmi.

Od druhých lidí se toho můžeme hodně naučit. Ale ty nejdůležitější věci se učíme od Velkého učitele, od Ježíše. Jeho slova najdeme v Bibli. Když je čteme nebo jim nasloucháme, je to, jako by k nám Ježíš mluvil.

Ale proč byl Ježíš Velkým učitelem? Za prvé proto, že on sám měl učitele. Dobře věděl, že naslouchat druhým je velmi důležité. Co myslíš, komu Ježíš naslouchal? Kdo ho učil? — Jeho Otec. Víš, kdo je Ježíšův Otec? — Je to Bůh.

Než Ježíš přišel na zem, žil s Bohem v nebi. Od ostatních lidí se tedy lišil, protože žádný jiný člověk před svým narozením nežil  v nebi. Tam Ježíš pozorně naslouchal svému Otci a byl poslušný. Proto věci, které se od Boha naučil, dokázal vysvětlovat druhým lidem. Ježíše můžeš napodobovat tím, že budeš poslouchat tatínka a maminku.

Za druhé byl Ježíš Velkým učitelem proto, že měl rád lidi. Chtěl jim pomáhat, aby poznávali Boha. Měl rád dospělé, ale také miloval děti. Dětem se líbilo, když byly s Ježíšem, protože si s nimi povídal.

Jednoho dne se stalo, že k němu přišli nějací rodiče se svými malými dětmi. Ježíšovi přátelé si ale mysleli, že Velký učitel má moc práce a že se dětem nemůže věnovat. Proto jim řekli, aby šli pryč. Ale co na to Ježíš? — Ježíš řekl: „Ať ke mně malé děti přicházejí; nepokoušejte se je zastavit.“ Ano, Ježíš chtěl, aby k němu malé děti přicházely. Byl to sice velmi moudrý  a důležitý člověk, ale přesto si udělal čas na to, aby učil děti. (Marek 10:13, 14)

Víš, proč Ježíš učil děti a proč jim naslouchal? Chtěl jim udělat radost. A tak jim vyprávěl o Bohu, o svém nebeském Otci. Napadá tě, jak i ty můžeš udělat druhým radost? — Tím, že jim budeš vyprávět, co o Bohu už víš.

Při jedné příležitosti dal Ježíš svým přátelům důležité poučení. Když byl se svými učedníky, zavolal jedno malé dítě a postavil ho mezi ně. Pak Ježíš těm dospělým mužům řekl, že se musí změnit a že musí být jako to dítě.

Co tím Ježíš myslel? Víš, v čem by se dospělý člověk nebo i starší dítě měli podobat malému dítěti? — Malé dítě toho ví mnohem méně než někdo starší a chce se od druhých učit. Tím Ježíš svým učedníkům ukázal, že musí být pokorní jako malé děti. Opravdu, od druhých lidí se každý z nás může naučit mnoho věcí. A měli bychom si uvědomit, že Ježíšovo učení je důležitější než naše vlastní názory. (Matouš 18:1–5)

Za třetí byl Ježíš Velkým učitelem proto, že uměl zajímavě vyprávět. Různé věci vysvětloval jednoduše a jasně. Mluvil s lidmi o tom, s čím se běžně setkávali,  například o ptácích a o květinách, a tak druhým pomáhal poznávat Boha.

Když byl Ježíš na svahu jedné hory, přišlo za ním mnoho lidí, jak to můžeš vidět na obrázku. Posadil se tedy a pronesl řeč neboli kázání. Tato řeč se nazývá Kázání na hoře. Ježíš řekl: ‚Podívejte se na nebeské ptáky. Nesejí semeno. Neshromažďují do zásobáren. Přesto je nebeský Bůh živí. Což nejste cennější než oni?‘

Dále Ježíš řekl: ‚Vezměte si poučení z toho, jak rostou polní lilie. Nemusí pracovat. A podívejte, jak jsou krásné! Ani bohatý král Šalomoun nebyl oblečen tak krásně jako polní lilie. Jestliže se Bůh tak stará o květiny, jistě se bude starat i o vás.‘ (Matouš 6:25–33)

 Co myslíš, jaké poučení nám tím Ježíš dal? — Nechtěl, abychom si dělali starosti, kde si obstaráme něco k jídlu nebo něco na sebe. Bůh totiž ví, že to všechno potřebujeme. Ježíš neřekl, že nemáme pracovat. Ale ukázal, že na prvním místě v našem životě by měl být Bůh. V tom případě se o naše jídlo a oblečení Bůh postará. Věříš tomu? —

Co si lidé mysleli, když Ježíš domluvil? — Z Bible se dozvídáme, že nad jeho vyučováním žasli. Ježíšova slova je  velmi zaujala. Pomohla jim totiž dělat to, co je správné. (Matouš 7:28)

Učit se od Ježíše je tedy velmi důležité. Víš, jak to můžeme dělat? — Jeho slova jsou zapsaná v jedné knize. Víš v jaké? — V Bibli. To znamená, že když pozorně čteme Bibli, nasloucháme tak Ježíšovi. Z jednoho biblického příběhu se dozvídáme, že Bůh osobně řekl lidem, aby Ježíšovi naslouchali. Je to velmi zajímavý příběh. Poslouchej, co se stalo.

Jednoho dne se Ježíš vydal na vysokou horu a vzal s sebou tři ze svých přátel. Jmenovali se Jakub, Jan a Petr. Byli to Ježíšovi blízcí přátelé a později si o nich povíme více. Tehdy se však stalo něco neobvyklého. Ježíšův obličej začal jasně zářit. Jak vidíš na obrázku, jasně zářilo i jeho oblečení.

Ježíš a jeho přátelé potom uslyšeli hlas z nebe. A ten hlas řekl: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil; naslouchejte mu.“ (Matouš 17:1–5) Víš, čí to byl hlas? — Boží. Byl to Bůh, kdo jim řekl, že mají naslouchat jeho Synovi.

A jak se to týká nás? Poslechneme Boha a budeme naslouchat jeho Synovi, Velkému učiteli? — Musíme tak jednat všichni. Pamatuješ si, jak to můžeme dělat? —

Božímu Synovi nasloucháme, když v Bibli čteme vyprávění o jeho životě. Od Velkého učitele se můžeme naučit mnoho zajímavých věcí. Až se o nich budeš dozvídat, určitě z toho budeš mít radost. A ještě větší radost ti přinese to, až ty krásné věci budeš vyprávět svým kamarádům.