Přejít k článku

Přejít na obsah

2. KAPITOLA

Dopis od milujícího Boha

Dopis od milujícího Boha

ŘEKNI mi, jakou knížku máš nejraději? — Některým dětem se nejvíc líbí knihy o zvířatech. Jiné by si vybraly nějakou knížku se spoustou obrázků. Takové knihy mohou být zajímavé.

Ale nejlepší knihy na světě jsou ty, které nám říkají pravdu o Bohu. Jedna z nich je však cennější než všechny ostatní. Víš která? — Je to Bible.

Co myslíš, proč je Bible tak důležitá? — Protože je od Boha. Vypráví o Bohu a o tom, co dobrého pro nás udělá. Také ukazuje, co máme dělat, abychom se mu líbili. Bible je vlastně takový dopis od Boha.

Bůh sice mohl napsat celou Bibli v nebi a pak ji dát lidem, ale neudělal to. To, co je v Bibli, pochází od Boha. K zapsání toho, co v ní čteme, však Bůh použil své služebníky na zemi.

Jak to udělal? — Abychom to pochopili, přemýšlejme o jednom příkladu. Když si pustíme rádio, slyšíme něčí hlas, ale víme, že ten člověk je daleko. Když se díváme na televizi, vidíme a slyšíme různé lidi, přestože třeba žijí v cizích zemích.

Možná víš, že lidé dokonce dokážou létat v kosmických lodích na Měsíc a odtud posílat zpátky na Zemi různé zprávy. Co myslíš, když takové věci dokážou lidé, může i Bůh posílat zprávy z nebe? — Samozřejmě, že může. A dělal to už dávno před tím, než lidé měli rádio nebo televizi.

Proč si můžeme být jisti, že Bůh k nám dokáže mluvit, i když je daleko?

Jedním z lidí, kteří slyšeli Boha mluvit, byl Mojžíš. I když Boha neviděl, slyšel jeho hlas. A byly u toho i miliony dalších lidí. Tehdy Bůh způsobil, že se začala třást celá hora a začalo hřmít a blýskat se. Lidé věděli, že to mluvil Bůh, ale byli velmi vyděšeni. Proto řekli Mojžíšovi: ‚Ať s námi Bůh nemluví, abychom nezemřeli.‘ To, co Bůh tehdy řekl, Mojžíš později zapsal. A my tato slova najdeme v Bibli. (2. Mojžíšova 20:18–21)

Mojžíš napsal prvních pět knih Bible. Ale Bibli nenapsal jenom on, psali ji také jiní lidé. K napsání různých částí Bible použil Bůh asi čtyřicet mužů. Ti žili velmi, velmi dávno, a než byla Bible dopsána, trvalo to hodně dlouho — skoro 1 600 let! A víš, co je zajímavé? Ti muži se navzájem neznali, a přece to, co napsali, do sebe dokonale zapadá.

Jak se jmenují tito pisatelé Bible?

Někteří z těchto mužů byli známí široko daleko. Například Mojžíš býval pastýřem, ale potom se stal vůdcem izraelského národa. Nebo třeba král Šalomoun. Byl to nejmoudřejší a nejbohatší člověk na světě. Jiní pisatelé Bible ale nebyli tak známí. Amos například pěstoval stromy, na kterých rostou fíky.

Dalším pisatelem Bible byl jeden lékař. Víš, jak se jmenoval? — Lukáš. K pisatelům Bible patřil i jeden výběrčí daní, a ten se jmenoval Matouš. Nejvíc biblických knih napsal muž, který dobře znal židovské náboženské zákony. Víš, jak se tento právník jmenoval? — Byl to Pavel. A některé části Bible napsali také Ježíšovi učedníci Petr a Jan, kteří byli rybáři.

Mnozí z těchto pisatelů Bible psali o tom, co Bůh udělá v budoucnosti. Víš, jak je možné, že psali o věcech, které se ještě nestaly? — Dozvěděli se je od Boha. Ten jim řekl, co se stane.

V době, kdy žil na zemi Ježíš, Velký učitel, byla napsána už velká část Bible. Jak jsme si již řekli, Velký učitel žil nejprve v nebi. Věděl tedy, co Bůh dělal. Co myslíš, věřil Ježíš, že Bible je od Boha? — Ano, věřil.

Když Ježíš mluvil s lidmi o tom, co Bůh udělal, četl jim z Bible. Někdy jim biblické myšlenky říkal zpaměti. Díky Ježíšovu vyučování se lidé dozvěděli od Boha mnoho dalších věcí. Ježíš řekl: ‚Právě to, co jsem slyšel od něho, vyprávím lidem ve světě.‘ (Jan 8:26) Ježíš slyšel od Boha mnoho věcí, protože s ním žil v nebi. Víš, kde můžeme Ježíšova slova najít? — V Bibli. Bůh nechal celou Bibli napsat proto, abychom ji četli.

Muži, které Bůh použil k psaní Bible, samozřejmě psali ve svém jazyce. Většina biblických knih byla napsána v hebrejštině, některé jejich části v aramejštině a ostatní knihy v řečtině. V dnešní době však dokáže číst v těchto jazycích jen málokdo, a proto se Bible překládá do jiných jazyků. Díky tomu dnes mohou lidé číst Bibli nebo některé její části ve více než 2 260 jazycích. To je ohromné číslo, viď! Avšak bez ohledu na to, do kolika jazyků byla Bible přeložena, to, co v ní čteme, je od Boha. Bible je dopis od Boha pro lidi na celém světě.

To, co Bible říká, je pro nás důležité. Je pravda, že byla napsána už dávno, ale mluví o věcech, které vidíme kolem sebe dnes. Navíc nám dává nádhernou naději, protože píše o tom, co pro nás Bůh udělá v blízké budoucnosti.

Co se můžeš dozvědět při čtení Bible?

V Bibli nám Bůh říká, jak máme žít. Dozvídáme se z ní, co je správné a co špatné. To potřebuje vědět každý člověk. Bible nám vypráví o lidech, kteří dělali špatné věci, a o tom, jak to s takovými lidmi dopadlo. Díky tomu se problémům, které je postihly, můžeme vyhnout. Bible mluví také o lidech, kteří jednali správně, a o tom, že se jim proto dařilo dobře. To všechno bylo napsáno k našemu užitku.

Aby nám však Bible skutečně pomáhala, musíme vědět, od koho ji máme. Co myslíš, od koho Bibli máme? — Celá Bible je od Boha. Co bychom tedy měli dělat, abychom jednali moudře? — Dozvídat se, co nám Bůh říká, a poslušně podle toho jednat.

Proto si musíme udělat čas a společně si číst Bibli. Když od někoho, koho máme moc rádi, dostaneme dopis, často si ho čteme. Opatrujeme ho jako poklad. Právě takovým pokladem by pro nás měla být Bible, protože je dopisem od Toho, kdo nás má nejraději — od Boha.

Přečteme si několik biblických textů, které ukazují, že Bible je Boží slovo a že je k našemu užitku: Římanům 15:4; 2. Timoteovi 3:16, 17 a 2. Petra 1:20, 21.