CO MYSLÍŠ, kdo je tím nejlepším Božím služebníkem, který kdy žil? — Správně, je to Ježíš Kristus. A myslíš, že můžeme být jako Ježíš? — V Bibli čteme, že se máme řídit jeho příkladem. Ježíš nám říká, abychom se stali jeho učedníky.

Víš, jak se můžeme stát Ježíšovými učedníky? — Musíme se od něj učit. Ale to nestačí. Musíme také skutečně věřit tomu, co Ježíš říká. Když budeme jeho slovům věřit, budeme podle nich poslušně jednat.

Je mnoho lidí, kteří říkají, že v Ježíše věří. Myslíš si, že každý, kdo to říká, je skutečně Ježíšovým učedníkem? — Ne, není. Takoví lidé možná chodí do kostela, ale nikdy si neudělali čas na to, aby se dozvěděli, co Ježíš učil. Ježíšovými učedníky jsou tedy jenom ti lidé, kteří se řídí jeho příkladem.

Teď si povíme něco o těch, kdo se stali Ježíšovými učedníky v době, kdy žil Ježíš na zemi. Jedním z prvních učedníků byl Filip. Ten šel potom za svým přítelem Natanaelem, kterému se také říkalo Bartoloměj. Natanaela můžeš vidět na obrázku,  jak sedí pod stromem. Když Natanael přišel k Ježíšovi, Ježíš o něm řekl: ‚To je upřímný muž, skutečný syn Izraele.‘ Natanael se překvapeně zeptal: „Jak to, že mě znáš?“

„Dříve než tě Filip zavolal, zatímco jsi byl pod fíkovníkem, viděl jsem tě,“ řekl Ježíš. Natanaela udivilo, co všechno o něm Ježíš věděl, a proto Ježíšovi řekl: „Ty jsi Boží Syn, ty jsi Král Izraele.“ (Jan 1:49)

V době, kdy se setkal s Filipem a Natanaelem, měl Ježíš už i jiné učedníky. Byli to bratři Ondřej a Petr a také Jan a pravděpodobně i jeho bratr Jakub. (Jan 1:35–51) Ti se však za čas vrátili ke svému zaměstnání a znovu se z nich stali rybáři. Jednoho dne šel Ježíš kolem Galilejského moře a viděl, jak Petr  a Ondřej spouštějí do moře rybářskou síť. Řekl jim: „Pojďte za mnou.“

Potom šel Ježíš dál a uviděl Jakuba a Jana, jak společně se svým otcem opravují na lodi rybářské sítě. Také těmto dvěma bratrům řekl, aby šli s ním. Představ si, že by Ježíš pozval i nás. Co bychom udělali? Šli bychom za Ježíšem? — Jakub a Jan Ježíše znali. Věděli, že ho poslal Bůh. A tak ihned nechali rybaření a šli s ním. (Matouš 4:18–22)

Tito muži se tedy stali Ježíšovými následovníky. Co myslíš, znamená to, že od té doby už neudělali žádnou chybu? — Ne. Vzpomínáš si, jak se hádali, kdo z nich je největší? Ježíšovi se to nelíbilo a později o tom s nimi mluvil. Učedníci si uvědomili, že jejich jednání bylo špatné, a snažili se polepšit. My se také můžeme stát Ježíšovými učedníky, když se budeme snažit jednat dobře.

Ježíšovými učedníky se mohli stát nejrůznější lidé. Ježíš to nabízel všem. Jednou za ním přišel mladý bohatý vládce a ptal se, jak může získat věčný život. Vyprávěl Ježíšovi, že už od dětství poslouchá Boží zákony. Ježíš mu řekl: „Staň se mým následovníkem.“ Víš, jak to dopadlo? —

Když se mladý vládce dozvěděl, že být Ježíšovým následovníkem je důležitější než být bohatý, byl z toho velmi smutný. A protože peníze miloval víc než Boha, Ježíšovým následovníkem se nestal. (Lukáš 18:18–25)

Od doby, kdy Ježíš začal kázat, už uplynul rok a půl. Tehdy si ze svých učedníků vybral dvanáct apoštolů. Potom jim dal zvláštní úkoly. Víš, jak se Ježíšovi apoštolové jmenovali? —  Pojď, podíváme se na obrázky a zkusíme si jejich jména zapamatovat.

Jeden ze dvanácti apoštolů později začal jednat velmi špatně. Byl to Jidáš Iškariotský. A tak byl místo něj vybrán jiný učedník. Víš, jak se jmenoval? — Matyáš. Apoštoly se pak stali také Pavel a Barnabáš, ale ti mezi těch dvanáct nepatřili. (Skutky 1:23–26; 14:14)

V první kapitole této knihy jsme četli, že Ježíš věnoval čas malým dětem. Co myslíš, proč to dělal? — Protože věděl, že i děti se mohou stát jeho učedníky. Děti často mohou říci něco, co dospělým pomůže, aby se chtěli dozvědět víc o Velkém učiteli.

 Ježíšovými učedníky se stalo také mnoho žen. Některé cestovaly s ním, když kázal v různých městech. Například Marie Magdaléna, Joana a Zuzana. Možná také připravovaly Ježíšovi jídlo a praly mu oblečení. (Lukáš 8:1–3)

Chceš být Ježíšovým učedníkem i ty? — Ale jen říkat, že jsme jeho učedníky, to nestačí. Musíme se také tak chovat, a to nejen na křesťanských shromážděních. Napadá tě, kde ještě se máme chovat jako Ježíšovi učedníci? —

Měli bychom se tak chovat doma i ve škole. Nikdy bychom neměli zapomenout, že když chceme být opravdovými učedníky Ježíše, musíme se tak chovat od rána do večera, každý den a všude.