CO MYSLÍŠ, proč je důležité vědět, kdo je naším Bohem? — Protože lidé uctívají mnoho bohů. (1. Korinťanům 8:5) Apoštol Pavel dostal od Jehovy moc uzdravovat. Jednou se stalo, že uzdravil muže, který nemohl chodit. Ti, kdo to viděli, volali: „Bohové se stali podobnými lidem a sestoupili k nám!“ Lidé chtěli Pavla a jeho přítele Barnabáše uctívat. Začali Pavlovi říkat Hermes a Barnabášovi Zeus, což jsou jména falešných bohů.

Pavel a Barnabáš ale nechtěli, aby je lidé uctívali. Proto jim řekli: ‚Odvraťte se od těchto špatných věcí a uctívejte živého Boha.‘ (Skutky 14:8–15) Kdo je ale ten ‚živý Bůh‘, který udělal všechny věci? — Ano, je to Jehova, „Nejvyšší nad celou zemí“. Ježíš o něm řekl, že je to ‚jediný pravý Bůh‘. Kdo si tedy zasluhuje, abychom ho uctívali? — Jedině Jehova! (Žalm 83:18; Jan 17:3; Zjevení 4:11)

Většina lidí ale neuctívá ‚jediného pravého Boha‘. Lidé často uctívají jiné bohy a klaní se věcem vyrobeným ze dřeva, z kamene nebo z kovu. (2. Mojžíšova 32:4–7; 3. Mojžíšova 26:1; Izajáš 44:14–17) Také o slavných lidech se někdy mluví jako o bozích, hvězdách nebo idolech. Myslíš, že je správné oslavovat druhé lidi? —

Apoštol Pavel napsal: „Bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících.“ (2. Korinťanům 4:4) Víš, kdo je tím bohem, o kterém Pavel mluvil? — Je to Satan Ďábel. Satan dokáže  lidi zlákat k tomu, aby uctívali nějakého člověka nebo nějakou věc.

Také Ježíše chtěl Satan zlákat k tomu, aby ho uctíval. Chtěl, aby se mu poklonil. Víš, co mu Ježíš řekl? — ‚Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jen jemu budeš sloužit.‘ (Matouš 4:10) Ježíš tak ukázal, že uctívat máme pouze Jehovu. Věděli to i Šadrak, Mešak a Abednego. Přečteme si, do jaké situace se jednou dostali.

Tito mladí muži byli Hebrejci, a patřili tedy k Božímu národu. Spolu s jinými Hebrejci byli odvedeni do zajetí v Babylóně, kde vládl král Nebukadnecar. Tento král jednou nechal postavit obrovskou zlatou sochu a nařídil: ‚Až začne hrát hudba,  všichni se před touto sochou pokloníte. Každý, kdo se nebude klanět a uctívat, bude ihned vhozen do hořící ohnivé pece.‘ A teď si představ, že jsi tam s nimi. Co uděláš? —

Šadrak, Mešak a Abednego plnili všechny královy příkazy. Tentokrát však krále neposlechli. Víš, proč? — Protože znali Boží zákon, který říkal: ‚Budeš uctívat pouze Jehovu. Nebudeš mít žádné jiné bohy. Neuděláš si žádnou vyřezávanou sochu a nebudeš se jí klanět.‘ (2. Mojžíšova 20:3–5) Pro Šadraka, Mešaka a Abednega byl Jehovův zákon důležitější než králův příkaz.

Král se rozzlobil a nařídil, ať k němu ty tři Hebrejce přivedou. Potom se jich zeptal: ‚Je to opravdu tak, že nesloužíte mým bohům? Dám vám ještě jednu příležitost. Až uslyšíte hrát hudbu, padnete a budete uctívat sochu, kterou jsem udělal. Když se nepokloníte, budete hozeni do hořící ohnivé pece. A kdo je ten bůh, který vás může zachránit z mé ruky?‘

Co myslíš, že na to Šadrak, Mešak a Abednego odpověděli? — Řekli: ‚Náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás zachránit. Ale i když to neudělá, tvým bohům sloužit nebudeme a před zlatou sochou se nepokloníme.‘

 Král ve vzteku přikázal: ‚Rozpalte pec sedmkrát víc než obvykle!‘ Pak vojákům nařídil, aby Šadraka, Mešaka a Abednega svázali a hodili do pece. Jakmile se vojáci přiblížili k peci, vyšlehly plameny a vojáci zahynuli. Co ale ti tři Hebrejci?

Šadrak, Mešak a Abednego padli přímo do plamenů. V tu chvíli se stalo něco neuvěřitelného. Ti tři muži vstali a procházeli se uprostřed ohně. Plameny jim vůbec neublížily. Král se podíval do pece a nemohl věřit svým očím. Zeptal se: ‚Nehodili jsme snad do ohně tři muže?‘ Sloužící odpověděli: „Ano, králi.“

Král potom řekl: ‚Podívejte! Vidím čtyři muže, jak se tam procházejí a oheň jim neubližuje.‘ Víš, kdo byl ten čtvrtý muž? — Byl to Jehovův anděl. Chránil ty tři Hebrejce, aby se jim nic nestalo.

Když to král viděl, přišel k otvoru rozpálené pece a zavolal: ‚Šadraku, Mešaku a Abednego, sluhové Nejvyššího Boha, pojďte sem!‘ Tři Hebrejci vyšli z pece. Oheň jim vůbec neublížil, dokonce ani nebyli cítit  kouřem. Lidé, kteří stáli kolem, žasli. Potom král řekl: ‚Požehnaný buď Bůh Šadrakův, Mešakův a Abednegův, který poslal anděla, aby zachránil své sluhy, protože zůstali věrní svému Bohu a nechtěli uctívat žádného jiného boha.‘ (Daniel 3. kapitola)

Z toho, co se tehdy stalo, se můžeme něco naučit. I dnes lidé uctívají různé symboly. Takové symboly mohou být ze dřeva, z kamene, z kovu nebo z látky. Například v jedné encyklopedii se píše: „Vlajka, stejně jako kříž, je posvátná.“ (The Encyclopedia Americana) V prvním století se různé symboly používaly při uctívání římského císaře. Takové uctívání však Ježíšovi učedníci odmítali. Historik Daniel P. Mannix říká, že tento postoj Ježíšových učedníků se dá přirovnat k tomu, když někdo „odmítá zdravit vlajku nebo odříkávat přísahu věrnosti“.

Myslíš, že pro Jehovu je důležité, z čeho je nějaký náboženský symbol vyroben? — Bylo by správné, kdyby takové symboly uctíval Jehovův služebník? — Šadrak, Mešak a Abednego žádné symboly neuctívali a Jehova měl z jejich jednání velkou radost. Napadá tě, jak je můžeš napodobovat? —