MÁŠ radost, když můžeš jít na nějakou oslavu? — Může tam být legrace. Myslíš, že Velký učitel také chodil na oslavy? — Ano. Jednou se například zúčastnil svatební hostiny a někteří jeho učedníci tam byli s ním. Jehova je ‚šťastný Bůh‘, a proto je rád, když jsme šťastní a máme kolem sebe dobrou společnost. (1. Timoteovi 1:11; Jan 2:1–11)

Na straně 29 této knihy jsme četli, že Jehova rozdělil Rudé moře, aby se Izraelité dostali na druhý břeh. Zajímalo by tě, co se stalo potom? — Když Izraelité prošli Rudým mořem, uspořádali velkolepou oslavu. Zpívali, tančili a děkovali Jehovovi. Velmi se radovali, a radost měl určitě také Jehova. (2. Mojžíšova 15:1, 20, 21)

Asi o 40 let později byli Izraelité pozváni na jinou velkou oslavu. Ale ti, kdo ji pořádali, nesloužili Jehovovi. Uctívali jiné bohy, a dokonce měli pohlavní styky s lidmi, se kterými nebyli v manželství. Někteří Izraelité na tuto oslavu šli. Myslíš,  že to bylo správné? — Nebylo. Jehovovi se to nelíbilo a Izraelity potrestal. (4. Mojžíšova 25:1–9; 1. Korinťanům 10:8)

V Bibli také můžeme číst o dvou lidech, kteří uspořádali oslavu svých narozenin. Co myslíš, byl jedním z nich Velký učitel? — Ne. Obě oslavy pořádali muži, kteří nesloužili Jehovovi. Jedním z nich byl král Herodes Antipas, který v Ježíšově době vládl v Galileji.

Král Herodes napáchal mnoho zla. Například si vzal ženu, která byla manželkou jeho bratra. Ta žena se jmenovala Herodias. Boží služebník Jan Křtitel králi řekl, že takové jednání je špatné. Herodovi se to nelíbilo, a tak dal Jana zavřít do vězení. (Lukáš 3:19, 20)

V době, kdy byl Jan ve vězení, král Herodes pořádal velkou oslavu svých narozenin. Pozval mnoho významných lidí. Všichni jedli, pili a dobře se bavili. Potom přišla dcera Herodiady, aby jim zatančila. Její tanec se všem velmi líbil, a tak jí král Herodes  chtěl dát nějaký dar. Řekl jí: „O cokoli mě požádáš, to ti dám, až do poloviny svého království.“

Dívka nevěděla, co si má přát. Měla by chtít peníze, krásné šaty nebo snad vlastní palác? Šla tedy za svou matkou Herodiadou a zeptala se jí: ‚O co bych měla krále požádat?‘

Herodiada nenáviděla Jana Křtitele. Proto své dceři poradila, aby požádala o jeho hlavu. Dívka se vrátila ke králi a řekla mu: „Chci, abys mi ihned dal na podnose hlavu Jana Křtitele.“

Král Herodes neměl v úmyslu Jana zabít, protože věděl, že Jan není zlý člověk. Ale už to slíbil a nechtěl, aby si o něm jeho hosté mysleli, že neplní slovo. Proto jednomu muži nařídil, aby šel do vězení a Jana sťal. Muž se za chvíli vrátil a v rukách držel podnos, na kterém měl Janovu hlavu. Podal ho dívce a ona ho dala své matce. (Marek 6:17–29)

V Bibli se píše ještě o druhé oslavě narozenin, ale ta nebyla o nic lepší. Byly to narozeniny egyptského krále. I při  této oslavě král dal jednoho muže zabít. Dal ho pověsit na kůl, aby ho roztrhali draví ptáci. (1. Mojžíšova 40:19–22) Myslíš, že tyto oslavy se Bohu líbily? — A líbily by se tobě? —

Víme, že všechno, co je napsáno v Bibli, je pro nás důležité. Bible píše o dvou oslavách narozenin. A při obou došlo k něčemu velmi špatnému. Co myslíš, jak se Bůh dívá na oslavy narozenin? Chce, abychom je slavili? —

Je pravda, že při dnešních oslavách narozenin nikdo nepřijde o život. Ale narozeniny začali slavit lidé, kteří neuctívali pravého Boha. O narozeninách, o kterých jsou zmínky v Bibli, je v jedné encyklopedii napsáno: „Jen hříšníci . . . se velmi radují ze dne, kdy se narodili.“ (The Catholic Encyclopedia) Takovým lidem bychom se určitě nechtěli podobat.

Co myslíš, slavil svoje narozeniny Velký učitel? — Ne, nikde v Bibli se o tom nepíše. Narození Ježíše neslavili ani jeho první následovníci. Lidé je začali slavit až později. Víš, proč je slaví zrovna 25. prosince? —

V jedné známé encyklopedii je napsáno: ‚V ten den obyvatelé Říma slavili svátek Saturna a oslavovali narození Slunce.‘ (The World Book Encyclopedia) Proto se lidé rozhodli, že narození Ježíše budou slavit v den tohoto pohanského svátku.

Ježíš se ale nemohl narodit v prosinci. Víš, proč? — Bible totiž říká, že v době, kdy se Ježíš narodil, byli pastýři se svými stády přes noc venku. (Lukáš 2:8–12) V té oblasti je v prosinci chladno a deštivo. Pastýři by v takovém počasí nebyli se svými stády venku.

 Mnoho lidí ví, že Vánoce nejsou oslavou Ježíšova narození. Také vědí, že je to den, kdy svůj svátek slavili pohané, a že Bůh tyto oslavy neschvaluje. Mnozí lidé přesto Vánoce slaví, protože se jim to líbí. Nezajímá je, co si o tom myslí Bůh. Ale my chceme dělat to, co se líbí Bohu, viď? —

Když se chystáme na nějakou oslavu, měli bychom nejdříve přemýšlet o tom, zda se taková oslava bude líbit Jehovovi. S kamarády se můžeš sejít kdykoli. Na to, abychom si pochutnali na slavnostním jídle a udělali si hezký večer, nemusíme čekat na nějaký zvláštní den v roce. Lákalo by tě uspořádat se svými kamarády takovou malou slavnost? — Někdo dospělý ti s tím rád pomůže. Určitě budeš chtít, aby se taková slavnost líbila i Bohu.