CO MYSLÍŠ, které dítě dělalo Jehovovi největší radost? — Byl to jeho Syn, Ježíš. Řekneme si něco o tom, čím Ježíš dělal svému nebeskému Otci takovou radost.

Když byl Ježíš na zemi, žila jeho rodina asi tři dny cesty od Jeruzaléma. Tam stál nádherný Jehovův chrám. Ježíš o něm řekl, že to je ‚dům jeho Otce‘. Celá Ježíšova rodina se každý rok vydala na cestu do Jeruzaléma na oslavu Pasach.

Poslechni si, co se stalo, když bylo Ježíšovi 12 let. Jeho rodina se společně s příbuznými a přáteli právě vracela z oslavy Pasachu. Když se zastavili, aby přenocovali, zjistili, že Ježíš s nimi není. Marie a Josef se ihned vydali zpátky do Jeruzaléma. Hledali Ježíše všude. A co myslíš, kde ho nakonec našli? —

Ježíš byl v chrámu. Naslouchal učitelům a ptal se jich na různé věci. A když se oni na něco zeptali jeho, vždycky jim dokázal odpovědět. Když učitelé slyšeli, jak rozumně jim odpovídá, byli velmi překvapeni. Bůh měl ze svého Syna velkou radost.

Marii a Josefovi se velmi ulevilo, když Ježíše našli, protože o něj měli strach. Ale Ježíš strach neměl. Vždyť byl v chrámu, na tom nejlepším místě, kde mohl být. Proto se zeptal: „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“ Ježíš chodil do chrámu rád, protože věděl, že to je Boží dům.

 Marie a Josef se potom vrátili spolu s Ježíšem domů do Nazaretu. Co myslíš, jak se Ježíš choval ke svým rodičům? — Z Bible se dozvídáme, že ‚jim byl dále podřízen‘. Víš, co to znamená? — Znamená to, že je poslouchal. Když ho o něco poprosili, například aby donesl vodu ze studny, Ježíš to ochotně udělal. (Lukáš 2:41–52)

Ježíš byl dokonalý, a přesto poslouchal své nedokonalé rodiče. Myslíš, že z toho měl Bůh radost? — Určitě. Boží slovo totiž dětem říká: „Poslouchejte své rodiče.“ (Efezanům 6:1) I ty můžeš potěšit Boha tím, že budeš poslouchat své rodiče, stejně jako to dělal Ježíš.

Bohu můžeme dělat radost i tak, že o něm mluvíme s druhými. Někteří lidé možná řeknou, že se nehodí, aby děti mluvily o Bohu. I v době, kdy byl na zemi Ježíš, se někteří lidé snažili bránit dětem v tom, aby chválily Boha. Ježíš ale těmto lidem řekl: ‚Cožpak jste nikdy nečetli v Písmu: „Z úst nemluvňat  a kojenců jsi opatřil chválu.“?‘ (Matouš 21:16) Mluvit o Jehovovi a o tom, jaké má nádherné vlastnosti, tedy může každý, kdo opravdu chce. A když to děláme, Jehova z toho má radost.

Když ale chceme o Bohu mluvit, musíme se o něm nejdříve něco dozvědět. Co myslíš, kde se můžeme učit o Jehovovi? — Něco se naučíme doma, když studujeme Bibli. Ale ještě více se dozvíme tam, kde se ke studiu schází Boží lid. Víš, podle čeho poznáme Boží lid? —

Mnozí lidé tvrdí, že patří k Božímu lidu. Měli bychom si ale všímat toho, co tito lidé dělají, když se sejdou k uctívání. Učí se z Bible? Čtou Bibli a mluví o tom, co se z ní dozvěděli? Tím, že čteme Bibli, vlastně nasloucháme Bohu. Na křesťanských shromážděních by se mělo mluvit o tom, co nám Bůh říká. Ale co když tito lidé tvrdí, že nemusíš jednat podle toho, co je napsáno v Bibli? Myslíš, že takoví lidé patří k Božímu lidu? —

Musíme přemýšlet ještě o jedné věci. Bible říká, že Boží lid bude ‚lidem pro jeho jméno‘. (Skutky 15:14) Boží jméno je Jehova, a proto se takových lidí můžeme zeptat, zda uctívají Jehovu. Když řeknou, že ne, poznáme z toho, že nepatří k Božímu lidu. Členové Božího lidu se poznají také podle toho, že s druhými mluví o Božím Království. Svou lásku k Bohu dávají najevo tím, že dodržují jeho přikázání. (1. Jana 5:3)

Znáš takové lidi? — V tom případě určitě chceš chodit s nimi na shromáždění. Na shromáždění pozorně naslouchej a snaž se podávat komentáře. Vzpomeň si, že i Ježíš, když byl v Božím domě, naslouchal a odpovídal na otázky. Když budeš jednat podobně, Jehova z toho bude mít radost.

 Vzpomeneš si na nějaké jiné děti, o kterých se mluví v Bibli a které dělaly Jehovovi radost? — Například Timoteus. Jeho otec neuctíval Jehovu. Ale jeho matka Euniké a babička Lois ano. A právě od nich se Timoteus učil o Jehovovi.

Když Timoteus vyrostl, setkal se s apoštolem Pavlem. Pavel si všiml, že Timoteus si přeje sloužit Jehovovi co nejvíc. Proto Timotea pozval, aby se stal jeho spolupracovníkem a aby tak mohl sloužit Bohu ve větší míře. Všude kam přišli, vyprávěli lidem o Božím Království a o Ježíšovi. (Skutky 16:1–5; 2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15)

Bible mluví i o dalších dětech, ze kterých měl Bůh radost. Myslíš, že to byli jenom chlapci? — Ne. Budu ti vyprávět o jedné izraelské dívce, která žila v době, kdy mezi národem Izraelitů a Syřanů panovalo nepřátelství. Při jedné bitvě Syřané tuto dívku zajali. Odvedli ji do domu Naamana, který byl velitelem  syrského vojska. Stala se služebnou jeho manželky.

Naaman trpěl malomocenstvím. Žádný lékař ho nedokázal uzdravit. Ale tato izraelská dívka věřila, že by mu mohl pomoci jeden Boží prorok. Naaman ani jeho manželka však Jehovu neuctívali. Představ si, že jsi na místě té dívenky. Budeš mít odvahu říct, že by Naamana mohl uzdravit Jehovův prorok? —

Tato dívka řekla Naamanově manželce: ‚Kdyby Naaman přišel za Jehovovým prorokem, který je v Izraeli, ten by ho z malomocenství uzdravil.‘ Naaman dívenku poslechl a vydal se na cestu. Udělal, co mu prorok řekl, a byl uzdraven. Naaman se nakonec stal ctitelem pravého Boha. (2. Královská 5:1–15)

Chceš jednat podobně jako ta izraelská dívenka? Chceš také pomáhat druhým, aby poznali Jehovu a aby se dozvěděli, jak mají jednat? — Napadá tě, komu například můžeš pomáhat? — Někteří lidé si zpočátku možná nemyslí, že potřebují, aby jim někdo pomáhal. Přesto jim můžeš vyprávět, co pro nás Jehova dělá. Možná si to rádi poslechnou. A Jehovovi tím uděláš radost.