Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Epanọ Ma Sae Rọ Riẹ Nọ Amagẹdọn Ọ Kẹle Ino

Epanọ Ma Sae Rọ Riẹ Nọ Amagẹdọn Ọ Kẹle Ino

Uzou Avọ 47

Epanọ Ma Sae Rọ Riẹ Nọ Amagẹdọn Ọ Kẹle Ino

WHỌ riẹ oware nọ a re se oka, ogbẹrọ ere?— Evaọ Uzou avọ 46 ma se kpahe oka nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ inọ ọ te gbẹ rehọ ẹvo raha akpọ na ha. Ofariẹ, ikọ na e yare oka nọ a sae rọ riẹ inọ Jesu o zihe ze no gbe inọ urere akpọ na o kẹle ino.—Matiu 24:3.

Nọ Jesu ọ te jọ obọ odhiwu nọ a te jọ rue riẹ hẹ na, o gwọlọ oka nọ ahwo a rẹ sae ruẹ nọ u re dhesẹ nọ o muhọ esu no. Fikiere Jesu ọ tẹ fodẹ eware nọ ilele riẹ a re rẹro rai evaọ otọakpọ obonẹ. Okenọ eware nana e te via, u re dhesẹ nọ o zihe ze no gbe nnọ o muhọ esu no evaọ obọ odhiwu wọhọ Ovie.

Re o wuhrẹ ilele riẹ epanọ u wo uzou te re a rroro, Jesu ọ ta kẹ ae nọ: ‘Wha mu ẹro họ ure ojo gbe ire edekọ kpobi; nọ e tẹ ta ebe họ no, whọ tẹ rue riẹ whọ vẹ riẹ nọ oke okpakpọ o kẹle ino.’ Whọ riẹ epanọ whọ rẹ rọ riẹ nọ oke okpakpọ u te no. Fikiere whọ rẹ sae riẹ inọ Amagẹdọn ọ kẹle ino okenọ whọ tẹ ruẹ nọ eware nọ Jesu ọ ta kpahe na i muhọ ẹvia no.—Luk 21:29, 30.

Evaọ ẹwẹ-obe nana gbe onọ u lele i rie na, ma be te tẹrovi iwoho eware nọ Jesu ọ ta nọ e te jọ abọjọ oka inọ Uvie Ọghẹnẹ o kẹle ino. Okenọ eware nana kpobi e tẹ via no, Uvie Ọghẹnẹ avọ Kristi wọhọ Osu riẹ o te whọlọ egọmeti efa kpobi no, wọhọ epanọ ma se evaọ Uzou avọ 46 na.

Fikiere rri iwoho nọ e rrọ ewẹ-ebe ivẹ nọ e vrẹ na ziezi, ma gwọlọ ta ẹme kpahe ae. Eva Matiu 24:6-14 gbe Luk 21:9-11, whọ rẹ sai se kpahe eware nọ whọ be jọ iwoho nana ruẹ na. Je mu ẹro họ inọmba esese nọ e rrọ uwoho ovuovo na. Inọmba ọvo na e rrọ emuhọ edhe-ẹme nọ o ta kpahe uwoho na. Whaọ, joma ruẹ sọ abọ buobu oka nọ Jesu ọ kẹ na i bi rugba nẹnẹ.

(1) Jesu ọ ta nọ: “Wha re ti yo usi emo gbe edo emo; . . . orẹwho o rẹ te kpare bru orẹwho, uvie o rẹ te kpare bru uvie.” Kọ who yo kpahe ẹmo no?— A fi ẹmo akpọ ọsosuọ evaọ 1914 rite 1918, Ẹmo Akpọ II ọ tẹ jẹ roma via, no 1939 rite 1945. A fi ẹmo akpọ soso ẹdọvo ho re oke yena u te te! Whaọ emo e da akpọ na kpobi fia no. O wọhọ nọ kẹdẹ kẹdẹ ma bi yo hayo se kpahe ẹmo evaọ etẹlivisiọno, evaọ irediyo, gbe evaọ ebe-usi.

(2) Jesu ọ tẹ jẹ ta nọ: “Ohọo u re ti muẹ . . . eva egheghẹrẹ eria.” Ẹsejọhọ whọ riẹ inọ orọnikọ ahwo kpobi a be ruẹ emu re ziezi hi. Kẹdẹ kẹdẹ, idu ahwo buobu a bi whu fikinọ a wo emuore te ere he.

(3) Jesu o fibae nọ: “Eyao nọ i re vo e te jọ no oria ruọ oria.” (NW ) Kọ whọ riẹ oware nọ a re se ẹyao nọ o re vo?— Oye họ oghẹrẹ ẹyao nọ o re kpe ahwo buobu. Oware wọhọ ukpe ovo, ẹyao jọ nọ o re vo nọ a re se Ọtehekọ, o kpe ahwo nọ a bu te ima 20. Ẹsejọhọ ahwo nọ ẹyao AIDS o ti kpe evaọ oke mai na a ti bu vi ere. Ẹyao ọta, ẹyao udu, gbe efa e riẹ re nọ i bi kpe ahwo idu buobu kukpe kukpe.

(4) Jesu ọ kẹ abọ ọfa ọrọ oka na, anọ: “Otọ u re ti nuhẹ eva egheghẹrẹ eria.” Kọ whọ riẹ oware nọ a re se otọ nọ u nuhu?— Otọ nọ who dikihẹ na u re nuhu. Iwou i re zurie kie, ahwo a re je whu. Anwọ ukpe 1914 ze, etọ i nuhu unuẹse buobu no kukpe kukpe. Kọ who yo kpahe otọ nọ u nuhu no?

(5) Jesu ọ ta nọ abọ ọfa ọrọ oka na o te jọ ‘umuomu nọ o rẹ te jọ buobu.’ Oye jabọ nọ ujitho gbe ozighi o ro bu te ere na. Evaọ oria kpobi ozọ u bi mu ahwo inọ ohwo jọ ọ te bẹre ẹthẹ ruọ uwou rai. Ethube gbe ozighi o ri bu te enẹ ẹdọvo evaọ abọ akpọ na kpobi hi.

(6) Jesu ọ kẹ abọ obọdẹ jọ ọrọ oka na nọ ọ ta nọ: “A rẹ te vuẹ ovuẹ usiuwoma uvie na kẹ akpọ na kpobi, re o jọ isẹi kẹ erẹwho akpọ na kpobi; kẹsena urere u te zi te.” (Matiu 24:14) Whọ tẹ rọwo “usiuwoma” nana, koyehọ whọ rẹ ta kpahe iẹe kẹ amọfa. Evaọ ere oruo, yọ who bi wo obọ evaọ erugba abọ nana ọrọ oka na.

Ahwo jọ a sae ta nnọ eware nọ Jesu ọ ruẹaro rai na e via no vẹre. Rekọ eware yena kpobi e re via evaọ abọ akpọ na kpobi jegbe evaọ oke ovo na ẹdọvo ho. Kọ who wo otoriẹ oware nọ oka na o rrọ no?— U dhesẹ nọ ma tẹ ruẹ eware nana kpobi nọ e be via, koyehọ akpọ ọkpokpọ Ọghẹnẹ o bi ti nwene akpọ omuomu nana kẹle.

Okenọ Jesu ọ kẹ oka nana, ọ ta kpahe obọdẹ ezi ẹgbukpe na jọ re. Ọ ta nọ: “Wha lẹ re ẹdẹ edhadhẹ rai o siọ ezi ekpahe . . . ba ẹ jọ.” (Matiu 24:20) Eme who roro nọ ọ rehọ eme nana dhesẹ?—

Whaọ, ohwo ọ tẹ be dhẹ no okpẹtu jọ evaọ oke uriri, nọ o rẹ jọ bẹbẹ re a kperẹ, eme ọ rẹ sae via?— Ọ tẹ sae tubẹ dhẹ vabọ dede, o rẹ jọ bẹbẹ. Kọ u gbe yoma gaga re ohwo o whu evaọ okpofou fikinọ eware efa nọ o je ru e kẹ riẹ uvẹ kake ruọ edhere he?—

Kọ ẹme nọ Jesu ọ be ta na o vẹ owhẹ ẹro, inọ ma rẹ hẹrẹ te oke ekpahe re ma tẹ dhẹ hẹ?— Oware nọ ọ be ta kẹ omai na họ, nọ ma riẹ inọ Amagẹdọn ọ kẹle ino na, ma rẹ raha oke he evaọ owọ nọ ma rẹ jẹ ro dhesẹ nnọ ma you Ọghẹnẹ ẹkwoma ẹgọ nọ ma rẹ gọe. Ma tẹ raha oke, oke o te va omai abọ. Ma vẹ te jọ wọhọ ahwo oke Ẹvo ologbo na nọ i yo eme ọ Noa rekọ a ruọ evaọ okọ na ha.

Ofariẹ, joma ta kpahe oghẹrẹ nọ o te jọ okenọ ẹmo ologbo ọrọ Amagẹdọn na o te fi vrẹ no. Ma te ruẹ oware nọ Ọghẹnẹ o wo họ iroro kẹ enọ i you rie jẹ be gọe enẹna.

Ikereakere efa e rrọ obotọ na nọ i dhesẹ nọ Amagẹdọn ọ kẹle ino: 2 Timoti 3:1-5 gbe 2 Pita 3:3, 4.

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 244-246]

Didi oware Jesu o je wuhrẹ nọ ọ ta kpahe ure ojo?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 249]

Okenọ Jesu ọ ta kpahe ẹdhẹ evaọ oke ekpahe, didi oware o je wuhrẹ?