Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

U NUEVE XOOKIL

¿Tiʼ yanoʼon wa tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ?

¿Tiʼ yanoʼon wa tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ?
  • ¿Baʼaxoʼob ku yúuchul bejlaʼa u yaʼalmaj le Biblia yaan u yilaʼaloʼ?

  • ¿Bix le máakoʼob u yaʼalmaj le Biblia kun ilbil tu tsʼook kʼiinoʼoboʼ?

  • ¿Baʼax maʼalob baʼaloʼob tu yaʼalaj le Biblia kun ilbil tu tsʼook kʼiinoʼoboʼ?

1. ¿Tuʼux tsʼíibtaʼan yaan u yilaʼal le baʼaxoʼob ku yúuchloʼob bejlaʼoʼ?

KEN a wil le noticias teʼ televisionoʼ, ¿tsʼoʼok wa a kʼáatik bix kun tsʼoʼokol tiʼ wíinikoʼob? Bejlaʼeʼ jach séeb u jáan úuchul nukuch looboʼob, le beetik mix máak jeʼel u páajtal u yaʼalik baʼax kun úuchul sáamaleʼ (Santiago 4:14). Baʼaleʼ Jéeobaeʼ u yojel baʼax kun úuchul (Isaías 46:10). Úuchiliʼi u beet u tsʼíibtaʼal teʼ Biblia yaan u yilaʼal le yaayaj baʼaloʼob ku yúuchloʼob bejlaʼoʼ, baʼaleʼ tu yaʼalaj yaan xan u yilaʼal jach maʼalob baʼaloʼob ichil upʼíit kʼiin.

2, 3. ¿Baʼax kʼáataʼab tiʼ Jesús tumen u apostoloʼob, yéetel baʼax tu núukajtiʼob?

2 Jesuseʼ tu tsʼáaj ojéelbil u maʼalob péektsilil u Reino Dios, le gobierno kun luʼsik tuláakal kʼasaʼanil yéetel kun sutik paraísoi le Luʼumaʼ (Lucas 4:43). Le máaxoʼob uʼuyoʼ taakchaj u yojéelkoʼob baʼax kʼiin ken taalak le Reinoaʼ. U apostoloʼob xaneʼ tu kʼáatoʼob tiʼ: «¿Baʼax chíikulal [kun] eʼesik a taalbal yéetel ken xuʼuluk yóokʼol kaab?» (Mateo 24:3). Jesuseʼ tu núukaj chéen Jéeoba u yojel jach baʼax kʼiin ken taalak u xuul le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ (Mateo 24:36). Baʼaleʼ tu yaʼalaj baʼaxoʼob kun ilbil way Luʼum le jach taʼaytak u taasik jeetsʼelil le Reinooʼ. Le baʼaxoʼob tu yaʼaloʼ, ¡táan u yilaʼaloʼob bejlaʼeʼ!

3 Táanil tiʼ k-ilik baʼaxoʼob eʼesik natsʼaʼan u kʼiinil u xuʼulsaʼal le kʼasaʼan «yóokʼol kaab[aʼ]», koʼox tʼaan tiʼ upʼéel baʼateʼel mix utúul wíinik il u yúuchul. Le baʼatelaʼ úuch teʼ kaʼan tuʼux kajaʼan le angeloʼoboʼ; le bix tsʼoʼokikoʼ tu taasajtoʼon talamiloʼob.

UPʼÉEL BAʼATEʼEL TEʼ KAʼANOʼ

4, 5. 1) ¿Baʼax úuch teʼ kaʼan maʼ úuch káajak u reinar Jesusoʼ? 2) Jeʼex u yeʼesik Apocalipsis 12:12, ¿baʼax kun úuchul yoʼolal le baʼateʼel yanchaj teʼ kaʼanoʼ?

4 U 8 xookil le libroaʼ tu yeʼeseʼ Jesuseʼ káaj u reinar teʼ kaʼan tu jaʼabil 1914 (Daniel 7:13, 14). Maʼ úuch káajak u beetik u reyileʼ, le Bibliaoʼ ku yaʼalik baʼax tu beetaj Jesús: «Yanchaj jumpʼéel baʼateʼel [teʼ] kaʼanoʼ: Miguel [wa Jesús] yéetel u angeloʼobeʼ baʼatelnajoʼob utiaʼal u beetoʼob loob tiʼ [Satanás,] le kaanoʼ. Le kaan yéetel u angeloʼobeʼ baʼatelnajoʼob». * Baʼaleʼ Satanás yéetel u kʼasaʼan angeloʼobeʼ maʼ tsaʼayoʼobiʼ, ka puʼuloʼob way Luʼumeʼ. Le utsul angeloʼoboʼ kiʼimakchaj u yóoloʼob úuchik u luʼsaʼal Satanás yéetel le kʼasaʼan angeloʼob teʼ kaʼanoʼ. Baʼaleʼ wíinikoʼobeʼ maʼ unaj u kiʼimaktal u yóoloʼobiʼ, tumen le Bibliaoʼ tu yaʼalaj: «[¡]Óotsiloʼob le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ j-luʼumoʼ[!] [...] Le kʼaasibaʼaloʼ tsʼoʼok u yéemel ichileʼex, pʼujaʼan, tumen yojel chéen jumpʼíit kʼiin pʼaatal tiʼ» (Apocalipsis 12:7, 9, 12).

5 Ilawil baʼax kun úuchul yoʼolal le baʼateʼel yanchaj teʼ kaʼanoʼ: Satanaseʼ yaan u pʼuʼujul yéetel yaan u taasik talamiloʼob way Luʼumeʼ. Jeʼex ken k-iloʼ, bejlaʼeʼ tiʼ kuxaʼanoʼon teʼ yaayaj kʼiinoʼobaʼ. Baʼaleʼ «chéen [ichil] jumpʼíit kʼiin», lelaʼ tak Satanás u yojel. Le oʼolaleʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ kuxaʼanoʼon tu «tsʼoʼok jaʼaboʼob» wa tu tsʼook kʼiinoʼob (2 Timoteo 3:1). Jach kiʼimak k-óol, tumen Dioseʼ, maʼ kun xáantaleʼ, ¡yaan u xulik tiʼ Satanás u taasik talamiloʼob way Luʼumeʼ! Koʼox ilik jujumpʼéel tiʼ le baʼaloʼob táan u yúuchloʼob aʼalaʼan teʼ Biblia yaan u yilaʼaloʼ. Le baʼaloʼobaʼ ku yeʼesik tiʼ yanoʼon tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ yéetel maʼ kun xáantaleʼ, yáanal u Reino Dioseʼ, máaxoʼob yaabiltik Jéeobaeʼ mantatsʼ ken u kʼamoʼob yaʼabach utsiloʼob. Yáaxeʼ, koʼox ilik kampʼéel baʼal tu yaʼalaj Jesús kun ilbil teʼ kʼiinoʼobaʼ.

BAʼAXOʼOB KUN ILBIL TU TSʼOOK KʼIINOʼOB

6, 7. ¿Bix u béeytal le baʼaxoʼob tu yaʼalaj Jesús yoʼolal le baʼateloʼob yéetel le wiʼijiloʼ?

6 «Jumpʼéel luʼumeʼ yaan u baʼateʼel tiʼ uláakʼ luʼum.» (Mateo 24:7.) Teʼ tsʼook cien jaʼaboʼob tsʼoʼok u máanaʼ u millonesi máakoʼob tsʼoʼok u kíimloʼob tiʼ baʼateloʼob. Utúul máak ku xokik baʼaxoʼob uchaʼantakeʼ tu tsʼíibtaj: «Mix utéen jach weʼekek kʼiʼikʼ jeʼex teʼ siglo 20. [...] Teʼ sigloaʼ óoliʼ maʼ jáaw u baʼateʼel le kaajoʼoboʼ, chéen wa baʼax kʼiin maʼ yanchaj baʼateloʼob mix tuʼuxiʼ». Upʼéel xook beetaʼab tumen u múuchʼ máakoʼobeʼ ku yeʼesikeʼ «óoxtéen u maas yaʼabil máakoʼob kíimoʼob teʼ baʼateloʼob [yanchajoʼob teʼ siglo 20] ke le kíimoʼob tiʼ tuláakal le baʼateloʼob yanchajoʼob teʼ yáax siglo tsʼoʼokok u síijil Cristo tak tu jaʼabil 1899». Maas tiʼ cien millones wíinikoʼob tsʼoʼok u kíimloʼob yoʼolal le baʼateloʼob káaj u sen yantaloʼob tu jaʼabil 1914. Jach yaʼab máak tsʼoʼok u kíimil u láakʼtsiloʼob teʼ baʼateloʼoboʼ. Maʼ xaaneʼ utúulech tiʼ letiʼobiʼ.

7 «Yaan u yantal wiʼijil.» (Mateo 24:7.) Yaʼab máakoʼob ku xokkoʼob bix u meyajtaʼal le luʼumoʼ ku yaʼalkoʼobeʼ teʼ tsʼook treinta jaʼaboʼobaʼ maas yaʼabchaj u yantal baʼal jaantbil. Baʼaleʼ yaʼab máak minaʼan baʼal u jaante, tumen minaʼan tuʼux u beetik u paakʼal wa minaʼan u taakʼinil utiaʼal u manik u yoʼoch. Teʼ luʼumoʼob tuʼux jach yaan óotsililoʼ, maanal mil millones máakoʼob kuxaʼanoʼob chéen yéetel upʼéel dolar sáamsamal, wa yéetel maas upʼíit. Le Organización Mundial de la Saludoʼ ku yaʼalkeʼ cada jaʼabeʼ ku kíimil maas tiʼ cinco millones mejen paalal tumen minaʼan baʼal u jaantoʼob.

8, 9. ¿Baʼax eʼesik táan u béeytal baʼax tu yaʼalaj Jesús tu yoʼolal kíilbal luʼumoʼob yéetel kʼojaʼaniloʼob?

8 «Bíin yanak nukuch kíilbal luʼumoʼob.» (Lucas 21:11.) U múuchʼ máakoʼob ku xokkoʼob bix u tíitkuba le luʼumaʼ ku yaʼalkoʼobeʼ, cada jaʼabeʼ óoliʼ diecinueve utéenel ku páaʼtaʼal ka u tíituba jach chich le luʼumaʼ. U chichiloʼobeʼ yaan u muukʼil u kʼaskúuntik najoʼob yéetel u beetik u jeʼekuba le luʼumoʼ. Óoliʼ xan tuláakal jaʼab ku yantal kíilbal luʼumoʼob ku jach nikik tak nukuch najoʼob. Tsʼoʼok u yilaʼaleʼ desde tu jaʼabil 1900 maas tiʼ kaʼapʼéel millones máakoʼob tsʼoʼok u kíimloʼob yoʼolal u tíitkuba le luʼumoʼ. Junpʼéel xook beetaʼabeʼ ku yaʼalik: «Tuláakal baʼax tsʼoʼok u beetaʼal utiaʼal u kanáantaʼal wíinik utiaʼal ken péeknak le luʼumoʼ, chéen upʼíit máakoʼob tsʼoʼok u yáantik utiaʼal maʼ u kíimloʼob».

9 «Bíin yanak [...] kʼojaʼaniloʼob.» (Lucas 21:11.) Kex tsʼoʼok u jach kaʼantal u naʼat wíinik utiaʼal u tsʼakik kʼojaʼaniloʼobeʼ, teʼ yóokʼol kaabaʼ jach yaan úuchben bey xan túumben kʼojaʼaniloʼob. Upʼéel xook beetaʼabeʼ ku yeʼeskeʼ, teʼ tu tsʼook jaʼaboʼobaʼ, veinte kʼojaʼaniloʼob úuch kʼaj óoltaʼakoʼob, jeʼex le tuberculosis, paludismo yéetel cóleraoʼ, táan u kaʼa maas yaʼabtal tiʼ máaxoʼob ku tsaʼayal; yaan xan uláakʼ kʼojaʼaniloʼobeʼ táan u maas talamtal u tsʼaʼakloʼob. Tsʼoʼok xan u chíikpajal kex uláakʼ treinta túumben kʼojaʼaniloʼob. Yaneʼ minaʼan tsʼaak utiaʼal; ken tsaʼayak tiʼ máakeʼ utiaʼal u kíimse.

BIX LE MÁAKOʼOB KUN ILBIL TU TSʼOOK KʼIINOʼOBOʼ

10. ¿Baʼaxoʼob u yaʼalmaj 2 Timoteo 3:1-5 táan u yilaʼal ichil le máakoʼob bejlaʼoʼ?

10 Le Bibliaoʼ maʼ chéen tu yaʼalaj baʼaxoʼob kun ilbil yóokʼol kaab tu tsʼook kʼiinoʼobiʼ, tu yaʼalaj yaan xan u jelpajal bix wíinikoʼob. Le apóstol Pablooʼ tu tsolaj bix le máakoʼob kun ilbiloʼ. Teʼ 2 Timoteo 3:1-5 ku yaʼalaʼal: «Tiʼ u tsʼoʼok jaʼaboʼobeʼ bíin taalak talam kʼiinoʼob». Bey le máakoʼob tu yaʼalaj Pablo kun ilbilaʼ:

  • yaan u tuukuloʼob chéen tu yoʼolaloʼob

  • yaan u yaabilkoʼob taakʼin

  • maʼ ken u yuʼuboʼob u tʼaan u taataʼob

  • maʼ ken u tsʼaʼob u diosboʼotikil yoʼolal mix baʼal

  • maʼ kun yantal u yaakunajoʼob

  • maʼ ken u jetsʼ u kʼaakʼas tsʼíibolaloʼob

  • jach yaan u kʼasaʼantaloʼob

  • maas yaan u yaabiltik u tsʼíibolaloʼob ke Dios

  • kex ku yaʼalkoʼob táan u meyajkoʼob Dioseʼ, baʼaleʼ yéetel u kuxtaloʼobeʼ ku yeʼeskoʼob maʼ jaajiʼ

11. ¿Baʼax ku yaʼalik Salmo 92:7 kun úuchul tiʼ le loolob máakoʼoboʼ?

11 ¿Bey wa le máakoʼob teʼ tuʼux kajaʼanechoʼ? Maʼ xaaneʼ beyoʼoboʼ. Tuláakal tuʼux yaan máakoʼob beyaʼ. Lelaʼ ku yeʼesik taʼaytak u luʼsaʼal le kʼaas tumen Diosoʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Wa le j-loolob máakoʼob yéetel le j-meyaj looboʼob ku chʼíijiloʼob [wa ku yaʼabtaloʼob] jeʼel bix xíiw[eʼ], [...] chéen utiaʼal xuʼulsbiloʼob jumpuliʼ» (Salmo 92:7).

YAAN U YILAʼAL MAʼALOB BAʼALOʼOB

12, 13. ¿Baʼax eʼesik yaʼab máakoʼobeʼ tsʼoʼok u «yaʼabkúuntikoʼob u kʼaj óolaloʼob» teʼ tsʼook kʼiinoʼobaʼ?

12 Teʼ tsʼook kʼiinoʼobaʼ jach táan u yilaʼal talamiloʼob, jeʼex u yaʼalmil le Bibliaoʼ. Baʼaleʼ ichil u káajal Jéeobaeʼ táan u yilaʼal maʼalob baʼaloʼob.

13 Le profeta Danieloʼ tu yaʼaleʼ yaʼab máakoʼobeʼ yaan u «yaʼabkúuntikoʼob u kʼaj óolaloʼob». ¿Baʼax kʼiin ken úuchuk lelaʼ? Tu yaʼaleʼ tu «tsʼook kʼiin[oʼob]» (Daniel 12:4). Tu jaʼabil 1914 Jéeobaeʼ káaj u yáantik le máaxoʼob meyajtikoʼ utiaʼal ka u naʼatoʼob tubeel jujumpʼéel u kaʼansajiloʼob le Bibliaoʼ, jeʼex le yaan u yiloʼob yéetel u kʼaabaʼ Diosoʼ, yéetel le baʼax u tukulmaj u beetikoʼ, yéetel le u kuxtal Jesús tu kʼubaj t-oʼolaloʼ, le bix yanil le kimenoʼoboʼ bey xan yéetel bix kun kaʼa líiʼsbiloʼob. Máaxoʼob meyajtik Jéeobaeʼ tsʼoʼok xan u kanik u bisoʼob upʼéel kuxtal ku taasik utsil tiʼ letiʼob yéetel ku taasik nojbeʼenil tiʼ Dios. Tsʼoʼok xan u maas naʼatkoʼob baʼax u Reino Dios yéetel bix ken u yutskíintil u talamiloʼob wíinik. ¿Baʼax ku beetkoʼob yéetel le kʼaj óolal tsʼoʼok u yantaltiʼobaʼ? Le kʼáatchiʼaʼ ku biskoʼon tiʼ uláakʼ baʼax aʼalaʼan kun úuchul teʼ tsʼook kʼiinoʼobaʼ.

«U maʼalob péektsil le [reinooʼ] bíin tseʼektaʼak tiʼ tuláakal yóokʼol kaab.» (Mateo 24:14)

14. ¿Tuʼux tsʼoʼok u náakal u kʼaʼaytaʼal le maʼalob péektsiloʼ, yéetel máaxoʼob beetik?

14 Jesuseʼ tu yaʼaleʼ «u maʼalob péektsil le [reinooʼ] bíin tseʼektaʼak tiʼ tuláakal yóokʼol kaab» táanil tiʼ u taal «u xuul» (Mateo 24:3, 14). Tuláakal tuʼux táan u kʼaʼaytaʼal wa u predicartaʼal baʼax le Reinooʼ, baʼax ken u beete yéetel bix jeʼel k-kʼamik le utsiloʼob ken u taasoʼ. Le maʼalob péektsilaʼ táan u kʼaʼaytaʼal tiʼ maas tiʼ doscientos treinta luʼumoʼob ich maas tiʼ cuatrocientos tʼaanoʼob. U j-jaajkunajoʼob Jéeoba tiʼ tuláakal «chʼiʼibaloʼob, jejeláas tʼaanoʼob yéetel jejeláas kaajoʼob[eʼ]» táan u kʼaʼaytikoʼob yéetel kiʼimak óolal le maʼalob péektsilaʼ (Apocalipsis 7:9). Gratis xan u kaʼanskoʼob u millonesi máakoʼob taak u yojéelkoʼob baʼax jach tu jaajil ku kaʼansik le Bibliaoʼ. Jach kiʼimak k-óol k-ilik táan u béeytal le baʼax aʼalaʼanaʼ, kex maʼ chéen chʼaʼabil u beetaʼaliʼ, tumen Jesuseʼ tu yaʼaleʼ máaxoʼob beetik baʼax ku yaʼalikeʼ yaan u chʼaʼapʼektaʼaloʼob tumen tuláakal máak (Lucas 21:17).

TECHEʼ, ¿BAʼAX KEN A BEETE?

15. 1) ¿Tiʼ wa yanoʼon tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ, yéetel baʼaxten ka núukik beyoʼ? 2) ¿Baʼax kun úuchul tiʼ máaxoʼob ku tsʼáaikubaʼob tu contra Dios yéetel baʼax kun úuchul tiʼ máaxoʼob ken u tsʼáaubaʼob yáanal le Reinooʼ?

15 Le yaʼab baʼaxoʼob u yaʼalmaj le Biblia táan u yúuchloʼ, ¿maʼ wa tu yeʼesik jach tu jaajil kuxaʼanoʼon tu tsʼook kʼiinoʼob? Le maʼalob péektsiloʼ yaan u kʼaʼaytaʼal tak ken náakak le tuʼux u kʼáat Jéeobaeʼ, ken tsʼoʼokok túuneʼ ku taal u «xuul», wa u kʼiinil ken luʼsaʼak tumen Dios le kʼasaʼanil way Luʼumeʼ (Mateo 24:14). Jéeobaeʼ yaan u yaʼalik tiʼ Jesús yéetel tiʼ le utsul angeloʼob ka u xuʼulsoʼob tuláakal máax ku tsʼáaikuba tu contra Diosoʼ (2 Tesalonicailoʼob 1:6-9). Satanás yéetel u kʼasaʼan angeloʼobeʼ yaan u jáawal u tuskoʼob wíinik. Ken tsʼoʼokok túuneʼ, u Reino Dioseʼ yaan u taasik yaʼabach utsil tiʼ máaxoʼob ken u tsʼáaubaʼob tu yaanal le maʼalob gobiernoaʼ (Apocalipsis 20:1-3; 21:3-5).

16. ¿Baʼax ku páaʼtaʼal ka a beete?

16 Tumen taʼaytak u xuʼulsaʼal le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ, cada utúul tiʼ toʼoneʼ kʼaʼabéet u beetik le kʼáatchiʼaʼ: «¿Baʼax ku páaʼtaʼal ka in beete?». Kʼaʼabéet maʼ a xulik a kaambal tiʼ Jéeoba yéetel tiʼ baʼax ku páaʼtik tiʼ toʼon (Juan 17:3). Ilawil a kanik baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Suukak a muchʼkaba yéetel le máaxoʼob táan u yilik u beetkoʼob baʼax u kʼáat Jéeobaoʼ (Hebreob 10:24, 25). Utiaʼal a kiʼimakkúuntik u yóol Dioseʼ, ilawil a kanik tuláakal baʼax ku kaʼansiktoʼon yéetel a kuxtal jeʼex u kʼáat letiʼoʼ (Santiago 4:8).

17. ¿Baʼaxten óoliʼ tuláakal máak naayal u yóol ken kʼuchuk u kʼiinil u xuʼulsaʼal le kʼasaʼanoʼoboʼ?

17 Jesuseʼ tu yaʼaleʼ ken joʼopʼok u yúuchul le baʼaxoʼob u yaʼalmoʼ maʼ yaʼab máak kun creertik wa táan u yeʼesik tiʼ yanoʼon tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ. U kʼiinil u xuʼulsaʼal le kʼasaʼanoʼoboʼ chéen ken jáan kʼuchuk, tu kʼiinil mix máak páaʼtik, jeʼex u taal utúul j-ookol yéetel áakʼabeʼ (1 Tesalonicailoʼob 5:2). Jesuseʼ tu yaʼalaj: «Jeʼel bix úuchik tu kʼiiniloʼob Noeeʼ, bey xan bíin úuchuk le ken taalak u Paal Máak. [...] Maʼiliʼ taalak le búulkabaloʼ, le máakoʼoboʼ táan u janaloʼob, táan u yukʼuloʼob, yéetel táan u tsʼoʼokol u beeloʼob tak le kʼiin ka j-ook Noé ichil le nojoch cheemoʼ; maʼ tu naʼatajoʼob mix baʼaliʼ tak le kʼiin ka j-taal le búulkabaloʼ ka j-láaj bisaʼaboʼob. Bey xan bíin úuchuk le ken taalak u Paal Máak» (Mateo 24:37-39).

18. ¿Baʼax u yaʼalmaj Jesús maʼ unaj k-chʼaʼik báaxliliʼ?

18 Le oʼolal túuneʼ Jesuseʼ tu yaʼalaj: «Kanáantabaʼex, maʼ a chaʼik u chichtal a puksiʼikʼaleʼex tu yoʼolal kʼaakʼas kuxtal, káaltal yéetel [tu yoʼolal u talamiloʼob] le kuxtalaʼ, utiaʼal maʼ u taasik jaʼakʼ óolal tiʼ teʼex le kʼiinoʼ bey jumpʼéel léech ku kʼaʼalaleʼ, tumen bey bíin taalak le kʼiinoʼ tu yóokʼol tuláakal u kajnáaliloʼob yóokʼol kaab. Pʼil a wicheʼex túun yéetel payalchiʼineneʼex mantatsʼ utiaʼal ka páatak a wantaleʼex [kʼamaʼaneʼex] tu táan u Paal Máak» (Lucas 21:34-36). Maʼ unaj k-chʼaʼik báaxlil le baʼaxoʼob tu yaʼalaj Jesusaʼ. ¿Baʼaxten? Tumen máaxoʼob kʼamaʼanoʼob tumen Jéeoba yéetel Jesucristo, u «Paal Máak[eʼ]», maʼ kun kíimloʼob ken xuʼulsaʼak le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ yéetel yaan u kuxtaloʼob utiaʼal minaʼan u xuul teʼ paraíso jach naatsʼ yaniloʼ (Juan 3:16; 2 Pedro 3:13).

^ xóot’ol 4 Teʼ tipʼaʼanil «¿Máax le arcángel Migueloʼ?», ku yeʼesaʼaleʼ Migueleʼ uláakʼ u kʼaabaʼ Jesús.