1, 2. Jakou otázku si musí člověk položit, když opustí falešné náboženství, a proč je to podle vás důležité?

PŘEDSTAVTE si, že byste zjistili, že celé okolí vašeho bydliště je zamořeno nějakými jedy. Někdo tam tajně vyhazoval toxický odpad, který nyní ohrožuje život lidí v té oblasti. Co byste udělali? Pokud by to šlo, určitě byste se odtud odstěhovali. Ale i potom by vám v mysli hlodala závažná otázka: ‚Nemám ty jedy v těle i já?‘

² Podobná situace vyvstává i v souvislosti s falešným náboženstvím. Bible říká, že takové uctívání je kontaminováno nečistými naukami a zvyklostmi. (2. Korinťanům 6:17) Proto je důležité, abyste z ‚Velkého Babylónu‘, celosvětové říše falešného náboženství, vyšli. (Zjevení 18:2, 4) Už jste to udělali? Pokud ano, zasloužíte si uznání. Ale je potřeba udělat něco víc než jen se od falešného náboženství oddělit nebo z něj vystoupit. Je totiž nutné položit si také otázku: ‚Neulpěly na mně nějaké stopy falešného uctívání?‘ Podívejme se, jak by k tomu například mohlo dojít.

3. (a) Co Bible říká o používání soch a obrazů a proč může být pro někoho těžké přijmout na tyto věci Boží názor? (b) Co byste měli udělat se všemi svými předměty, které souvisejí s falešným uctíváním?

³ Někdo má doma sochy, obrazy nebo oltáře už mnoho let. Platí to i o vás? Pokud ano, může se vám zdát divné, nebo dokonce nesprávné, že by se člověk k Bohu modlil bez takových viditelných pomůcek. K některým z těch předmětů možná máte dokonce určitou citovou vazbu. Ale o tom, jak máme Boha uctívat, rozhoduje on, a Bible říká, že Bůh nechce, abychom používali sochy nebo obrazy. (2. Mojžíšova 20:4, 5; Žalm 115:4–8; Izajáš 42:8; 1. Jana 5:21) Na stranu pravého uctívání se tedy můžete postavit tím, že zničíte všechny své předměty, které souvisejí s falešným uctíváním. Každopádně se na ně začněte dívat stejně jako Jehova — jako na něco ‚odporného‘. (5. Mojžíšova 27:15)

4. (a) Díky čemu víme, že uctívání předků je zbytečné? (b) Proč Jehova svému lidu zakázal podílet se na jakékoli formě spiritismu?

⁴ V mnoha falešných náboženstvích je běžné také uctívání předků. Někteří lidé ještě před tím, než poznali  biblickou pravdu, věřili tomu, že mrtví existují v nějaké neviditelné duchovní říši a že mohou živým pomáhat nebo škodit. Možná i vy jste vynakládali hodně úsilí, abyste si mrtvé předky usmířili. V 6. kapitole této knihy jsme se ale dozvěděli, že mrtví nejsou při vědomí a nikde nežijí. Veškeré pokusy o komunikaci s nimi jsou tedy marné. Jakékoli zprávy, jež zdánlivě pocházejí od někoho z našich blízkých, kteří jsou po smrti, pocházejí ve skutečnosti od démonů. Proto Jehova Izraelitům nařídil, aby se nepokoušeli mluvit s mrtvými a aby se nepodíleli ani na žádné jiné formě spiritismu. (5. Mojžíšova 18:10–12)

5. Co můžete dělat, pokud jste dříve při uctívání používali sochy či obrazy nebo pokud jste se věnovali uctívání předků?

⁵ Pokud jste dříve při uctívání používali sochy či obrazy nebo jste se věnovali uctívání předků, co můžete udělat? Přečtěte si biblické pasáže, které ukazují, jak se na takové věci dívá Bůh, a pak o těchto zprávách přemýšlejte. Denně se k Jehovovi modlete o sílu postavit se na stranu pravého uctívání a proste Boha, aby vám pomohl smýšlet stejně jako on. (Izajáš 55:9)

6, 7. (a) Co se údajně připomíná o Vánocích? Slavili je Ježíšovi učedníci v prvním století? (b) S čím byly oslavy narozenin spojeny v době prvních učedníků Ježíše?

⁶ Něčí způsob uctívání by mohl být znečištěn falešným náboženstvím v tom smyslu, že by se takový člověk podílel na slavení populárních svátků. Jako příklad si uveďme Vánoce. V tom období se údajně připomíná narození Ježíše Krista a téměř všechna náboženství, která se prohlašují za křesťanská, Vánoce slaví. Přesto neexistuje žádný důkaz, že by takový svátek slavili Ježíšovi učedníci v prvním století. Kniha Sacred Origins of Profound Things (Posvátný původ hlubokých věcí) uvádí: „Během celých dvou století  po narození Krista nikdo nevěděl, kdy přesně se Kristus narodil, a navíc to málokoho zajímalo.“

⁷ I kdyby Ježíšovi učedníci znali přesné datum Ježíšova narození, neslavili by ho. Proč ne? Protože jak říká The World Book Encyclopedia, první křesťané „považovali slavení jakýchkoli narozenin za pohanský zvyk“. Bible se zmiňuje pouze o dvou oslavách narozenin, a ty pořádali vládci, kteří Jehovu neuctívali. (1. Mojžíšova 40:20; Marek 6:21) Oslavy narozenin se pořádaly také na počest pohanských božstev. Například 24. května slavili Římané narozeniny bohyně Diany. Následující den slavili narozeniny slunečního boha Apollóna. Oslavy narozenin tedy byly spojeny s pohanstvím, a nikoli s křesťanstvím.

8. Vysvětlete spojitost mezi oslavami narozenin a pověrami.

⁸ Existuje ale ještě jeden důvod, proč křesťané v prvním století Ježíšovy narozeniny neslavili. Ježíšovi učedníci pravděpodobně věděli, že oslavy narozenin jsou spojeny s pověrami. Například mnoho Řeků a Římanů ve starověku věřilo, že při narození člověka je přítomen nějaký duch, který pak toho člověka po celý život chrání. „Tento duch měl mystický vztah k bohu, o jehož narozeninách se dotyčný člověk narodil,“ říká kniha The Lore of Birthdays (Lidová tradice narozenin). Jehovu určitě nepotěší žádná oslava, která by Ježíše spojovala s pověrami. (Izajáš 65:11, 12) Jak se tedy Vánoce staly tak populárním svátkem?

9. Proč byl pro oslavu Ježíšova narození vybrán 25. prosinec?

⁹ Lidé si Ježíšovo narození začali připomínat 25. prosince až stovky let poté, co Kristus žil na zemi. Není to však datum Ježíšova narození, protože k tomu zjevně došlo v říjnu. * Proč byl tedy vybrán právě 25. prosinec? Ti, kdo  se později prohlašovali za křesťany, pravděpodobně „chtěli, aby se [toto] datum shodovalo s římským pohanským svátkem na počest ‚zrození nepřemožitelného slunce‘“. (The New Encyclopædia Britannica) V zimě, kdy se zdálo, že slunce je nejslabší, se pohané snažili pomocí obřadů přimět tento zdroj tepla a světla k návratu z jeho dalekých cest. A za den, kdy se slunce začíná vracet, byl považován 25. prosinec. Náboženští vůdci se snažili obrátit pohany na křesťanství, a proto tento svátek přijali a pokusili se mu dát „křesťanský“ kabát. *

10. Proč v minulosti někteří lidé Vánoce neslavili?

¹⁰ O pohanském původu Vánoc se ví již dlouho. V 17. století byly v Anglii a v některých amerických koloniích Vánoce kvůli svému nebiblickému původu zakázány. Dokonce každý, kdo na Boží hod vánoční (25. prosince) nešel pracovat a zůstal doma, musel zaplatit pokutu. Staré zvyky však byly brzy obnoveny a přibyly k nim další. Vánoce se znovu staly populárním svátkem a v mnoha zemích to tak je až dodnes. Avšak lidé, kteří se chtějí líbit Bohu, Vánoce ani žádný jiný svátek, jenž má pohanský původ, neslaví, protože takové svátky mají spojitost s falešným náboženstvím. *

11. Proč někteří lidé slaví svátky, ale na čem by nám mělo záležet nejvíc?

¹¹ Někteří lidé souhlasí s tím, že takové svátky jako Vánoce mají pohanský původ. Přesto si ale myslí, že není nic špatného na tom, když je slaví. A většina lidí si navíc oslavu různých svátků vůbec s falešným uctíváním nespojuje. Kromě toho se rodiny při těchto příležitostech mají možnost sejít. Máte takový názor i vy? Pokud ano, pak postavit se na stranu pravého uctívání se vám zřejmě nebude zdát těžké kvůli nějaké náklonnosti k falešnému náboženství, ale spíše kvůli náklonnosti k rodině. Jehova, který je původcem rodinného uspořádání, si rozhodně přeje, abychom se svými příbuznými měli dobré vztahy. (Efezanům 3:14, 15) Rodinná pouta je však možné posilovat i jinými způsoby — takovými, které Bůh schvaluje. Apoštol Pavel psal o tom, co by pro nás mělo být nejdůležitější. Uvedl: „Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu.“ (Efezanům 5:10)

12. Znázorněte, proč bychom se měli vyhýbat zvykům a oslavám, které mají špatný původ.

¹² Možná se vám zdá, že původ různých svátků má dnes už máloco společného s tím, jak se tyto svátky slaví. Je tedy původ nějakého svátku skutečně důležitý? Ano. Znázorněme si to. Dejme tomu, že ve škarpě uvidíte ležet nějaké lízátko. Vzali byste si ho a snědli ho? Samozřejmě, že ne. To lízátko je přece špinavé. Podobně jako takové lízátko, i svátky mohou vypadat lákavě, ale byly „sesbírány“ na nečistých místech. Máme-li se tedy postavit na stranu pravého uctívání, musíme mít stejný postoj jako prorok Izajáš, který pravým Božím ctitelům řekl: „Nedotýkejte se ničeho nečistého.“ (Izajáš 52:11)

13. Jaké problémy mohou vzniknout kvůli tomu, že se člověk nepodílí na určitých oslavách?

¹³ Když se rozhodnete, že některé svátky slavit nebudete, mohou kvůli tomu vzniknout problémy. Například vaši kolegové v práci se mohou divit, proč se neúčastníte určitých oslav na pracovišti. A co když vám někdo chce dát dárek k Vánocům? Bylo by nesprávné jej přijmout? Nebo co když váš manželský partner nesdílí vaši víru? Jak můžete zabránit tomu, aby vaše děti neměly pocit, že o něco přicházejí, když určité svátky neslavíte?

14, 15. Co můžete udělat, když vám někdo v souvislosti s určitým svátkem popřeje hodně štěstí nebo vám chce dát dárek?

¹⁴ Aby člověk dokázal správně zvládnout každou situaci, potřebuje k tomu rozlišovací schopnost. Pokud vám někdo při náhodném setkání popřeje v souvislosti s nějakým svátkem hodně štěstí, můžete takovému člověku prostě poděkovat. Ale předpokládejme, že vám k svátkům přeje člověk, se kterým pracujete nebo s nímž přicházíte do kontaktu pravidelně. V takové situaci se možná rozhodnete říct více. V každém případě však buďte taktní. Bible dává následující radu: „Ať je váš výrok vždy s milostivostí, okořeněný solí, abyste věděli, jak byste měli každému odpovědět.“ (Kolosanům 4:6) Dávejte si pozor, abyste s nikým nejednali neuctivě. Místo toho taktně vysvětlete svůj postoj. Ujistěte druhé, že nejste proti dávání dárků ani proti společenským setkáním, ale že se tomu věnujete raději při jiných příležitostech.

¹⁵ A co když vám někdo chce dát dárek? Mnohé záleží na okolnostech. Dárce může říct: „Já vím, že ty to neslavíš. Ale přesto ti chci dát tohle.“ Možná dojdete k závěru, že přijmout dárek za takových okolností není totéž jako nějaký svátek slavit. Pokud však dárce nezná vaše náboženské  názory, můžete mu vysvětlit, že daný svátek neslavíte. Pomůžete mu tím pochopit, proč jste při určité příležitosti nějaký dárek sice přijali, ale sami jste nikomu žádný nedali. Na druhé straně bude moudré takový dárek nepřijmout, pokud vám ho někdo dává s jasným úmyslem dokázat, že se nebudete svého přesvědčení držet nebo že slevíte ze svých zásad, když z toho budete mít hmotný zisk.

16. Jak můžete projevit takt, když řešíte záležitosti související se svátky?

¹⁶ Co když vaši víru nesdílejí členové rodiny? Opět buďte taktní. Není nutné dělat spornou otázku z každého zvyku nebo oslavy, které vaši příbuzní chtějí dodržovat nebo slavit. Uznejte, že mají právo na svůj vlastní názor, stejně jako i vy chcete, aby oni respektovali vás. (Matouš 7:12) Vyhýbejte se jednání, kterým byste se na oslavě podíleli. Zároveň ale buďte rozumní, pokud jde o věci, jež s daným svátkem nesouvisejí. Vždy byste samozřejmě měli jednat tak, abyste si zachovali čisté svědomí. (1. Timoteovi 1:18, 19)

17. Co můžete udělat pro to, aby se vaše děti necítily o něco ošizené, když vidí, že ostatní slaví nějaké svátky?

¹⁷ Co můžete udělat pro to, aby vaše děti neměly pocit, že o něco přicházejí, když nebiblické svátky neslavíte? Hodně záleží na tom, co děláte jindy během roku. Někteří rodiče dávají při různých příležitostech svým dětem dárky. A k nejlepším darům, které svým dětem můžete dát, patří váš čas a náklonnost.

18. Jak vám účast na křesťanských shromážděních pomůže postavit se na stranu pravého uctívání?

¹⁸ Máme-li se Jehovovi Bohu líbit, musíme zavrhnout falešné uctívání a postavit se na stranu uctívání pravého. Co k tomu patří? Boží slovo říká: „Dbejme jedni o druhé,  abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebrejcům 10:24, 25) Křesťanská shromáždění nám poskytují příležitost radostně uctívat Boha tak, jak se mu to líbí. (Žalm 22:22; 122:1) Na těchto shromážděních dochází mezi věrnými křesťany ke ‚vzájemné výměně povzbuzení‘. (Římanům 1:12)

19. Proč byste o tom, co se z Bible dozvídáte, měli mluvit s druhými?

¹⁹ Na stranu pravého uctívání se můžete postavit ještě jiným způsobem — tak, že své poznatky získané při studiu Bible se svědky Jehovovými budete předávat dalším lidem. Mnozí z nich skutečně „vzdychají a sténají“ nad ničemností, kterou je dnešní svět zaplaven. (Ezekiel 9:4) Možná znáte někoho, kdo takové pocity má. Nebylo by dobré promluvit si s ním o biblické naději do budoucnosti? Když se budete scházet s pravými křesťany a mluvit s druhými o nádherných biblických pravdách, jež se dozvídáte, zjistíte, že jakýkoli stesk po zvycích spojených s falešným uctíváním, který snad ještě cítíte, se postupně vytratí. Pokud se postavíte na stranu pravého uctívání, určitě budete velmi šťastní a získáte velké požehnání. (Malachiáš 3:10)