1, 2. Proč bychom měli modlitbu považovat za velkou výsadu a proč musíme zjistit, co o modlitbě říká Bible?

V POROVNÁNÍ s ohromným vesmírem je naše planeta velmi malá. Celé národy jsou pro Jehovu, „Původce nebe a země“, jen kapkou vody z vědra. (Žalm 115:15; Izajáš 40:15) Přesto Bible říká: „Jehova je blízko všech, kdo ho vzývají, všech, kdo ho vzývají v opravdovosti. Touhu těch, kdo se ho bojí, vyplní a jejich volání o pomoc uslyší.“ (Žalm 145:18, 19) Jen si představme, co to znamená! Všemohoucí Stvořitel je nám nablízku, a pokud jej budeme ‚vzývat v opravdovosti‘, uslyší nás. Možnost přistupovat k Bohu v modlitbě je tedy jedinečná výsada.

² Pokud však chceme, aby Jehova našim modlitbám naslouchal, musíme se k němu modlit tak, jak to on určil. Abychom to ale mohli dělat, musíme nejdřív zjistit, co o modlitbě říká Písmo. Vědět, co se v Bibli o tomto námětu píše, je důležité, protože díky modlitbě se můžeme k Jehovovi přiblížit.

3. Z jakého důležitého důvodu bychom se měli k Jehovovi modlit?

³ K Jehovovi bychom se měli modlit především proto, že nás k tomu on sám vybízí. Jeho Slovo nás povzbuzuje: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své  prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 4:6, 7) Takovou laskavou nabídku, kterou nám dává Svrchovaný Panovník celého vesmíru, rozhodně nechceme odmítnout.

4. Jak se díky pravidelné modlitbě posiluje náš vztah k Jehovovi?

⁴ K Jehovovi bychom se měli pravidelně modlit také proto, že tím posilujeme svůj vztah k němu. Praví přátelé spolu mluví nejen tehdy, když něco potřebují. Dobří přátelé se jeden o druhého zajímají. A když si vzájemně bez zábran sdělují své myšlenky, starosti a pocity, jejich přátelství se tím utužuje. V některých ohledech se taková situace podobá našemu vztahu s Jehovou Bohem. Pomocí této knihy jste se již dozvěděli mnoho nového o tom, co Bible o Jehovovi, jeho osobnosti a záměrech říká. Poznali jste jej jako skutečnou osobu. Díky modlitbě můžeme našemu nebeskému Otci sdělovat své myšlenky a nejvnitřnější pocity a tak se k němu přibližujeme. (Jakub 4:8)

5. Z čeho je patrné, že Jehova nenaslouchá všem modlitbám?

⁵ Naslouchá Jehova všem modlitbám? Zamysleme se nad tím, co řekl vzpurným Izraelitům v době proroka Izajáše: „I když vznášíte mnoho modliteb, nenaslouchám; vaše ruce, ty se naplnily krveprolitím.“ (Izajáš 1:15) Proto pokud bychom jednali nesprávně, Bůh by našim modlitbám nenaslouchal. Jestliže tedy chceme, aby naše modlitby vyslýchal, musíme splňovat určité základní požadavky.

6. Co je prvotním požadavkem pro to, aby Bůh naslouchal našim modlitbám, a jak jej můžeme splňovat?

⁶ Prvotním požadavkem je projevovat víru. (Marek 11:24) Apoštol Pavel napsal, že ‚bez víry je nemožné líbit se Bohu, neboť ten, kdo se k němu přibližuje, musí věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají‘. (Hebrejcům 11:6) Mít pravou víru znamená víc než jen vědět, že Bůh existuje, že naslouchá modlitbám a že na ně reaguje. Svou víru dokazujeme svými skutky. Musíme ji dávat jasně najevo ve svém každodenním jednání. (Jakub 2:26)

7. (a) Proč bychom měli být uctiví, když s Jehovou mluvíme v modlitbě? (b) Jak můžeme dát při modlitbě najevo pokoru a upřímnost?

⁷ Jehova také očekává, že ti, kdo se k němu modlí, to budou dělat s pokorou a upřímností. Nemáme snad pádné důvody být pokorní, když s Jehovou mluvíme? Pokud lidé mají příležitost mluvit s nějakým králem nebo prezidentem, obvykle se chovají uctivě a uvědomují si, že takový člověk má vysoké postavení. Oč více bychom tedy měli projevovat úctu Jehovovi, když k němu přistupujeme v modlitbě! (Žalm 138:6) Vždyť je to „Všemohoucí Bůh“. (1. Mojžíšova 17:1) Ze způsobu, jak se k Bohu modlíme, by mělo být patrné, že pokorně uznáváme  své ponížené postavení. Taková pokora nás také povede k tomu, abychom se modlili s upřímným srdcem a abychom se vyhnuli rutinním modlitbám, při nichž bychom se stále opakovali. (Matouš 6:7, 8)

8. Jak můžeme jednat v souladu s tím, o co se modlíme?

⁸ Má-li nám Bůh naslouchat, musíme splňovat ještě další předpoklad — musíme v souladu se svými modlitbami jednat. Jehova od nás očekává, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom toho, oč se modlíme, dosáhli. Když se například modlíme: „Dej nám dnes náš chléb na tento den“, musíme usilovně vykonávat jakoukoli dostupnou práci, kterou jsme schopni dělat. (Matouš 6:11; 2. Tesaloničanům 3:10) Pokud se modlíme o pomoc při překonávání nějaké tělesné slabosti, musíme se důsledně vyhýbat okolnostem a situacím, jež by nás vedly do pokušení. (Kolosanům 3:5) Kromě těchto základních požadavků existují ještě další otázky týkající se modlitby, na něž je třeba si odpovědět.

9. Ke komu bychom se měli modlit a prostřednictvím koho?

⁹ Ke komu bychom se měli modlit? Ježíš své následovníky učil, aby se modlili ke ‚svému Otci v nebesích‘. (Matouš 6:9) Své modlitby tedy musíme adresovat jedině Jehovovi Bohu. Jehova si však přeje, abychom uznávali postavení jeho jediného zplozeného Syna, Ježíše Krista. V 5. kapitole jsme se dozvěděli, že Ježíš byl poslán na zem, aby poskytl výkupné a vyplatil lidstvo z hříchu a smrti. (Jan 3:16; Římanům 5:12) Byl ustanoven jako Velekněz a Soudce. (Jan 5:22; Hebrejcům 6:20) Proto nás Písmo vede k tomu, abychom Bohu své modlitby předkládali skrze Ježíše. Sám Kristus řekl: „Jsem cesta a pravda  a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.“ (Jan 14:6) Mají-li být naše modlitby vyslyšeny, musíme se modlit jedině k Jehovovi prostřednictvím jeho Syna.

10. Proč při modlitbě není nutné zaujímat žádnou zvláštní pozici?

¹⁰ Musíme při modlitbě zaujmout nějakou zvláštní pozici? Ne. Jehova od lidí nevyžaduje, aby zaujímali nějakou konkrétní pozici — ať už se to týká rukou, nebo celého těla. Bible ukazuje, že je možné modlit se v nejrůznějších pozicích, například vsedě, na kolenou, vstoje nebo se poklonit tváří k zemi. (1. Paralipomenon 17:16; Nehemjáš 8:6; Daniel 6:10; Marek 11:25) To, na čem skutečně záleží, není nějaký zvláštní postoj, který mohou druzí lidé pozorovat, ale správný stav srdce. Během naší každodenní činnosti nebo tváří v tvář nějakému nebezpečí se můžeme tiše pomodlit vlastně kdekoli. Jehova takové modlitby slyší, přestože lidé kolem nás si toho, že se modlíme, nemusí vůbec všimnout. (Nehemjáš 2:1–6)

11. Například o jaké osobní záležitosti je vhodné se modlit?

¹¹ O co se můžeme modlit? Bible vysvětluje: „[Jehova] nás slyší, ať prosíme o cokoli podle jeho vůle.“ (1. Jana 5:14) Můžeme se tedy modlit o cokoli, co je s Jehovovou vůlí v souladu. Je ale Boží vůlí, abychom se modlili o své osobní věci? Rozhodně ano! Modlitba k Jehovovi se může velmi podobat rozhovoru s důvěrným přítelem. S Bohem můžeme mluvit otevřeně a ‚vylévat mu své srdce‘. (Žalm 62:8) Je na místě prosit o svatého ducha, aby nám pomohl jednat správně. (Lukáš 11:13) Můžeme prosit také o vedení, abychom se moudře rozhodovali a abychom měli sílu vyrovnávat se s těžkostmi. (Jakub 1:5) Když zhřešíme, měli bychom na základě Kristovy oběti prosit o odpuštění. (Efezanům 1:3, 7) Jediným námětem našich modliteb by samozřejmě neměly být jen naše osobní záležitosti. Své modlitby bychom měli rozšířit  a modlit se i za druhé lidi — za členy své rodiny a za spolukřesťany. (Skutky 12:5; Kolosanům 4:12)

12. Jak můžeme v modlitbách věnovat prvořadou pozornost záležitostem, které se týkají našeho nebeského Otce?

¹² Prvořadé místo by v našich modlitbách měly zaujímat záležitosti, které se týkají Jehovy Boha. Rozhodně máme pádné důvody vyjadřovat Bohu upřímnou chválu a díky za veškerou jeho dobrotu. (1. Paralipomenon 29:10–13) V Matoušovi 6:9–13 je zaznamenána vzorová modlitba, kde nás Ježíš učil modlit se o to, aby bylo posvěceno Boží jméno — aby se s ním zacházelo jako s posvátným neboli svatým. Dále Ježíš prosil o to, aby přišlo Boží Království a aby se Boží vůle děla na zemi, stejně jako v nebi. Ježíš pak věnoval pozornost osobním záležitostem. Udělal to ale až poté, co se zmínil o důležitých věcech, které se týkaly Jehovy. Pokud i my věnujeme ve svých modlitbách prvořadou pozornost Božím věcem, dáváme tím najevo, že nám nejde jen o sebe.

13. Co říká Písmo o délce modliteb, které jsou Bohu přijatelné?

¹³ Jak by naše modlitby měly být dlouhé? Bible nestanovuje žádný limit, pokud jde o to, jak dlouhé by naše soukromé nebo veřejné modlitby měly být. Délka modlitby může být různá — od krátkých modliteb před jídlem až po dlouhé osobní modlitby, v nichž vyléváme Jehovovi své srdce. (1. Samuelova 1:12, 15) Ježíš však odsoudil samospravedlivé lidi, kteří se na veřejnosti modlili dlouze a okázale. (Lukáš 20:46, 47) Takové modlitby na Jehovu nezapůsobí. Podstatné totiž je, abychom se modlili ze srdce. Proto se délka modliteb, které mají být Bohu přijatelné, může podle potřeby a okolností lišit.

14. Co je v Bibli míněno tím, že se máme ‚modlit neustále‘, a proč je tato vybídka utěšující?

¹⁴ Jak často bychom se měli modlit? Bible nás vybízí,  abychom se ‚modlili neustále‘, abychom ‚vytrvávali v modlitbě‘ a abychom se ‚modlili ustavičně‘. (Matouš 26:41; Římanům 12:12; 1. Tesaloničanům 5:17) Tato vyjádření pochopitelně neznamenají, že se máme k Jehovovi modlit bez přestávky celý den. Bible nás však povzbuzuje, abychom se modlili pravidelně, abychom Jehovovi stále děkovali za projevy jeho dobroty vůči nám a abychom u něj hledali vedení, útěchu a sílu. Není snad útěchou vědět, že Jehova nám nestanovil žádná omezení, pokud jde o to, jak dlouho a jak často s ním můžeme v modlitbě mluvit? Jestliže si daru v podobě modlitby skutečně vážíme, budeme k našemu nebeskému Otci promlouvat při mnoha různých příležitostech.

15. Proč bychom měli soukromé i veřejné modlitby zakončit slovem „amen“?

¹⁵ Proč bychom měli na konci modlitby říct „amen“? Slovo „amen“ znamená „jistě“ nebo „tak se staň“. Z biblických příkladů je vidět, že říct „amen“ na závěr osobní nebo veřejné modlitby je správné. (1. Paralipomenon 16:36; Žalm 41:13) Když řekneme „amen“ na konci své osobní modlitby, potvrzujeme tím, že jsme svá vyjádření mysleli upřímně. A slovem „amen“ — proneseným v duchu nebo nahlas — na konci něčí veřejné modlitby dáváme najevo, že s vyslovenými myšlenkami souhlasíme. (1. Korinťanům 14:16)

16. Na co se můžeme spolehnout, pokud jde o modlitby?

¹⁶ Skutečně Jehova na modlitby odpovídá? Rozhodně ano. Můžeme si být jisti, že ‚Ten, který slyší modlitbu‘, odpovídá na upřímné modlitby milionů lidí. (Žalm 65:2) Jehova může na naše modlitby odpovědět mnoha různými způsoby.

17. Proč můžeme říct, že Bůh na naše modlitby odpovídá prostřednictvím andělů a svých pozemských služebníků?

 ¹⁷ Jehova na modlitby odpovídá prostřednictvím andělů nebo svých pozemských služebníků. (Hebrejcům 1:13, 14) Mnoho lidí má zkušenost s tím, že se modlili k Bohu, aby jim pomohl porozumět Bibli, a zakrátko je navštívil nějaký svědek Jehovův. Z takových zkušeností je vidět, že kázání o Království je vedeno anděly. (Zjevení 14:6) Na modlitby, které pronášíme v časech tísně, může Jehova reagovat tak, že podnítí někoho z našich spolukřesťanů, aby nám  pomohl. (Přísloví 12:25; Jakub 2:16)

18. Jak Jehova používá svatého ducha a své Slovo, když odpovídá na modlitby svých služebníků?

¹⁸ Jehova Bůh odpovídá na modlitby svých služebníků také prostřednictvím svatého ducha a svého Slova, Bible. Když se k Bohu modlíme, aby nám pomohl vyrovnat se se zkouškami, může odpovědět tím, že nám jeho duch poskytne vedení a sílu. (2. Korinťanům 4:7) Odpověď na své modlitby o vedení často získáme z Bible, jejímž prostřednictvím nám Jehova pomáhá moudře se rozhodovat. Prospěšné biblické texty můžeme najít při svém osobním studiu Bible a při čtení křesťanských publikací, k nimž patří i tato kniha. Biblické myšlenky, o nichž bychom měli uvažovat, nám mohou být připomenuty na křesťanských shromážděních nebo nám je může předat vnímavý starší ve sboru. (Galaťanům 6:1)

19. Na co bychom měli pamatovat, když se nám někdy zdá, že Jehova na naše modlitby nereaguje?

¹⁹ Pokud se nám zdá, že Jehova na naše modlitby neodpovídá, nikdy to není kvůli tomu, že by toho nebyl schopen. Musíme spíše pamatovat na to, že Jehova na modlitby odpovídá podle své vůle a v čase, který on sám určí. Zná naše potřeby a ví mnohem lépe než my, jak je uspokojit. Často nás nechává ‚neustále prosit, hledat a klepat‘. (Lukáš 11:5–10) Svou vytrvalostí totiž Bohu dokazujeme,  že naše touha je velmi hluboká a že naše víra je opravdová. Jehova navíc může na naše modlitby odpovědět způsobem, který hned nepostřehneme. Když se například modlíme kvůli nějaké konkrétní zkoušce, Jehova může odpovědět tak, že namísto toho, aby problém odstranil, nám dá sílu, abychom se s ním dokázali vyrovnat. (Filipanům 4:13)

20. Proč bychom měli drahocennou výsadu v podobě modlitby plně využívat?

²⁰ Můžeme být velmi rádi, že Stvořitel celého nezměrného vesmíru je nablízku všem lidem, kteří ho správným způsobem vzývají v modlitbě. (Žalm 145:18) Plně tedy této drahocenné výsady využívejme. Pokud to budeme dělat, získáme radostnou vyhlídku na to, že k Jehovovi — Tomu, který slyší modlitbu — budeme mít stále bližší vztah.