Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA FỌTỌ̀N-NUKUNAWE

Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to Odẹ̀ Mẹ

Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to Odẹ̀ Mẹ
  • Naegbọn mí dona nọ hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe?

  • Eyin Jiwheyẹwhe na sè odẹ̀ mítọn, etẹwẹ mí dona wà?

  • Nawẹ Jiwheyẹwhe nọ na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ gbọn?

1, 2. Naegbọn mí dona pọ́n odẹ̀ hlan taidi lẹblanulọkẹyi daho de, podọ etẹwutu e jẹ dọ mí ni yọ́n nuhe Biblu plọn mí gando e go?

AIGBA whè taun eyin e yin yiyijlẹdo wẹkẹ daho gblagada lọ go. Na nugbo tọn, to nukun Jehovah, ‘Didatọ olọn po aigba po’ tọn mẹ, akọta gbẹtọvi tọn lẹ taidi kùnkùn osin tọn dopo sọn tọ̀zẹ́n mẹ. (Psalm 115:15; Isaia 40:15) Etomọṣo, Biblu dọmọ: “OKLUNỌ ma dẹn do yé he to awhádo ylọ ẹ lẹ dè gba, e tin to yakẹ yé he to awhádo ylọ ẹ to nugbo mẹ lẹpo tọn. E nasọ hẹn ojlo yé he dibusi i lẹ tọn ṣẹ: e na sè awhá yetọn ga.” (Psalm 145:18, 19) Lẹnnupọndo nuhe enẹ zẹẹmẹdo ji whẹ́! Mẹdatọ ganhunupotọ lọ ma dẹn do mí podọ e na sè mítọn eyin mí ‘dawhá ylọ ẹ to nugbo mẹ.’ Lẹblanulọkẹyi nankọ die mí tindo nado nọ hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe!

2 Ṣigba, eyin mí jlo dọ Jehovah ni dotoaina odẹ̀ mítọn lẹ, mí dona hodẹ̀ hlan ẹn to aliho he ewọ kẹalọyi lọ mẹ. Nawẹ mí sọgan wà ehe gbọn eyin mí ma mọnukunnujẹ nuhe Biblu plọn mí gando odẹ̀ go mẹ? Onú titengbe wẹ e yin nado yọ́n nuhe Owe-wiwe dọ do whẹho ehe ji, na odẹ̀ nọ gọalọna mí nado dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki.

NAEGBỌN MÍ NỌ HODẸ̀ HLAN JEHOVAH?

3. Etẹwẹ yin dopo to whẹwhinwhẹ́n titengbe lẹ mẹ he wutu mí dona nọ hodẹ̀ hlan Jehovah?

3 Dopo to whẹwhinwhẹ́n titengbe lẹ mẹ he wutu mí dona nọ hodẹ̀ hlan Jehovah wẹ yindọ ewọ lọsu wẹ na mí tuli nado wàmọ. Ohó etọn dotuhomẹna mí dọmọ: “Mì jẹtukla nudepope tọn blo; ṣigba to odẹ̀ mẹ to ovẹ̀ mẹ po pẹdido po mẹ, mì nọ yí kanbiọ mìtọn hia Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ. Jijọho Jiwheyẹwhe tọn he hú nuyọnẹn lẹpo na whlá ayiha mìtọn po linlẹn mìtọn lẹ po [to] Klisti Jesu mẹ.” (Filippinu lẹ 4:6, 7) Matin ayihaawe, mí ma na jlo nado gbẹkọ awuwledainanu dagbe mọnkọtọn he Ogán Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn basi tito etọn na mí go gba!

4. Nawẹ dẹ̀hiho to gbesisọmẹ hlan Jehovah nọ hẹn haṣinṣan mítọn hẹ ẹ lodo gbọn?

4 Whẹwhinwhẹ́n devo he wutu mí dona nọ hodẹ̀ wẹ yindọ dẹ̀hiho hlan Jehovah to gbesisọmẹ yin aliho dopo nado hẹn haṣinṣan mítọn hẹ ẹ lodo. E ma yin whenue họntọn vivẹ́ lẹ tindo nuhudo nude tọn kẹdẹ wẹ yé nọ dọhodopọ gba. Kakatimọ, họntọn dagbe lẹ nọ tindo ojlo to ode awetọ mẹ, podọ họntọn-yinyin yetọn nọ sinyẹn deji dile yé nọ voawu nado to linlẹn, ahunmẹdunamẹnu, po numọtolanmẹ yetọn lẹ po dọ na yedelẹ. Ninọmẹ lọ yin nudopolọ gando haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe go jẹ obá de mẹ. Po alọgọ owe ehe tọn po, hiẹ ko plọn nususu gando nuhe Biblu plọn mí do Jehovah, jẹhẹnu etọn, po lẹndai etọn lẹ po ji go. Hiẹ ko wá yọ́n omẹ he nkọtọn ewọ yin. Odẹ̀ nọ hùn dotẹnmẹ dote na we nado dọ linlẹn po numọtolanmẹ homẹ tọn towe lẹ po na Otọ́ olọn mẹ tọn towe. Dile hiẹ to mọwà, hiẹ na dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki.—Jakobu 4:8.

NUBIỌTOMẸSI TẸLẸ KỌ̀N WẸ MÍ DONA JẸ?

5. Etẹwẹ dohia dọ Jehovah ma nọ sè odẹ̀ lẹpo?

5 Be odẹ̀ lẹpo wẹ Jehovah nọ sè ya? Lẹnnupọndo nuhe e dọna Islaelivi atẹṣitọ lẹ to azán yẹwhegán Isaia tọn lẹ gbè ji dọmọ: “Nugbo, whenuena mì hodẹ̀ susu, yẹn ma na sè: alọ mìtọn gọ́ na ohùn.” (Isaia 1:15) Enẹwutu nuyiwa delẹ sọgan zọ́n bọ Jiwheyẹwhe ma na sè odẹ̀ mítọn lẹ. Enẹwutu, eyin Jiwheyẹwhe na sè odẹ̀ mítọn lẹ, mí dona jẹ nubiọtomẹsi tangan delẹ kọ̀n.

6. Etẹwẹ yin nubiọtomẹsi titengbe lọ eyin Jiwheyẹwhe na sè odẹ̀ mítọn lẹ, podọ nawẹ mí sọgan jẹ e kọ̀n gbọn?

6 Nubiọtomẹsi titengbe lọ wẹ yindọ mí dona yí yise zan. (Malku 11:24) Apọsteli Paulu wlanwe dọmọ: “Matin yise, e glo nado hẹn homẹ etọn [Jiwheyẹwhe tọn] hùn: na ewọ he ja Jiwheyẹwhe dè, ma sọgan nọma yise dọ e tin, podọ ewọ wẹ ahọsutọ yé he whesọ do dín in lẹ tọn.” (Heblu lẹ 11:6) Yise nugbo tintindo ma yin nado yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe tin podọ dọ e nọ sè bosọ nọ na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ poun gba. Yise nọ yin didohia gbọn nuyiwa mítọn lẹ dali. Mí dona do kunnudenu he họnwun hia dọ mí tindo yise to gbẹninọ egbesọegbesọ tọn mítọn mẹ.—Jakobu 2:26.

7. (a) Naegbọn mí dona do sisi hia to whenuena mí to hodọna Jehovah to odẹ̀ mẹ? (b) To whenuena mí to dẹ̀ho hlan Jiwheyẹwhe, nawẹ mí sọgan do whiwhẹ po ahundoponọ-yinyin po hia gbọn?

7 Jehovah sọ nọ biọ dọ mẹhe jlo na hodẹ̀ hlan ẹn lẹ ni nọ yí whiwhẹ po ahundopo po do wàmọ. Be mí ma tindo whẹwhinwhẹ́n nado whiwhẹ míde to whenuena mí to hodọna Jehovah ya? To whenuena gbẹtọ lẹ tindo dotẹnmẹ hundote nado dọho hẹ ahọlu kavi togán de, yé nọ saba wàmọ po sisi po, bo nọ yọ́n otẹn daho ogán lọ tọn mẹ na ẹn. Lehe sisi he míwlẹ na dohia Jehovah to whenue mí to dẹ̀ho hlan ẹn dona sù do sọ! (Psalm 138:6) Na ewọ wẹ “Jiwheyẹwhe Ganhunupo.” (Gẹnẹsisi 17:1) Eyin mí to dẹ̀ho hlan Jiwheyẹwhe, aliho he mẹ mí nọ dọho hẹ ẹ te dona dohia dọ mí gbọn whiwhẹ dali yọ́n otẹn mítọn to nukọn etọn. Whiwhẹ mọnkọtọn nasọ whàn mí nado hodẹ̀ po ahundopo po, bo dapana odẹ̀ pinplọn do tamẹ, dọvọdọ tọn lẹ.—Matiu 6:7, 8.

8. Nawẹ mí sọgan yinuwa to kọndopọmẹ hẹ nuhe mí hodẹ̀na gbọn?

8 Nuyiwa to kọndopọmẹ hẹ odẹ̀ mítọn lẹ yin nubiọtomẹsi devo he na zọ́n bọ Jiwheyẹwhe na sè odẹ̀ mítọn. Jehovah nọ donukun sọn mí si nado wà nuhe go mí pé lẹpo nado wazọ́n do nuhe mí to dẹ̀hona lọ ji. Di apajlẹ, eyin mí hodẹ̀ dọ, “Na egbé núdùdù egbesọ mítọn mí,” mí dona wazọ́n sinsinyẹn to azọ́n depope he mí penugo nado mọ mẹ. (Matiu 6:11; 2 Tẹsalonikanu lẹ 3:10) Eyin mí hodẹ̀ na alọgọ nado duto madogán agbasa tọn de ji, mí dona tin to aṣeji nado dapana ninọmẹ he sọgan hẹn mí biọ whlepọn mẹ lẹ. (Kọlọsinu lẹ 3:5) To yidogọmẹ na nubiọtomẹsi dodonu tọn ehelẹ, kanbiọ lẹ tin gando odẹ̀ go he mí dona mọ gblọndo na.

GBLỌNDO KANBIỌ HE GANDO ODẸ̀ GO DELẸ TỌN NINA

9. Mẹnu wẹ mí dona hodẹ̀ hlan, podọ gbọn mẹnu gblamẹ?

9 Mẹnu wẹ mí dona hodẹ̀ hlan? Jesu plọn hodotọ etọn lẹ nado nọ hodẹ̀ hlan “Otọ́ mítọn he tin to olọn mẹ.” (Matiu 6:9) Enẹ dohia dọ, odẹ̀ mítọn lẹ dona nọ yin hihò hlan Jehovah Jiwheyẹwhe kẹdẹ. Etomọṣo, Jehovah biọ dọ mí ni yọ́n otẹn Ovi plọnji dopo akàn etọn tọn, yèdọ Jesu Klisti. Dile mí plọn to Weta 5tọ mẹ do, Jesu yin didohlan aigba ji nado yinuwa taidi ofligọ de nado fli mí sọn ylando po okú po mẹ. (Johanu 3:16; Lomunu lẹ 5:12) Ewọ wẹ Yẹwhenọ Daho po Whẹdatọ dide lọ po. (Johanu 5:22; Heblu lẹ 6:20) Enẹwutu, Owe-wiwe deanana mí nado nọ hodẹ̀ gbọn Jesu gblamẹ. Ewọ lọsu dọmọ: “Yẹn wẹ aliho lọ, nugbo, po ogbẹ̀ po; mẹde ma sọgan wá Otọ́ dè, adavo gbọn yẹn dali.” (Johanu 14:6) Eyin odẹ̀ mítọn lẹ na yin sisè, mí dona nọ hodẹ̀ hlan Jehovah kẹdẹ gbọn Ovi etọn gblamẹ.

10. Naegbọn awusọhia tangan de ma yin dandan to whenuena mí to dẹ̀ho?

10 Be e nọ biọ awusọhia tangan de to whenuena mí to dẹ̀ho wẹ ya? Lala. Jehovah ma biọ dọ mí ni nọ hẹn alọ mítọn lẹ kavi agbasa mítọn blebu do ninọmẹ de mẹ whẹpo do hodẹ̀ gba. Biblu plọn mí dọ dẹ̀hiho to ninọmẹ depope mẹ yin alọkẹyi. Ehe bẹ aisinsin, okọ̀-didó odò, klojijẹ, po teṣiṣi po hẹn. (1 Otannugbo lẹ 17:16; Nẹhemia 8:6; Daniẹli 6:10; Malku 11:25) E ma yin awusọhia vonọtaun delẹ he mẹdevo lẹ sọgan mọ wẹ yin onú titengbe hugan lọ gba, ṣigba ninọmẹ dagbe ahun mẹ tọn. Na taun tọn, to nuwiwa egbesọegbesọ tọn mítọn lẹ whenu kavi to whenuena mí pehẹ nujijọ ajiji lẹ, mí sọgan hodẹ̀ to ahun mẹ to fidepope he mí tin te. Jehovah nọ sè odẹ̀ mọnkọtọn lẹ dile etlẹ yindọ mẹhe topọ hẹ mí lẹ ma doayi e go.—Nẹhemia 2:1-6.

11. Nuhahun mẹdetiti tọn tẹlẹ wẹ e jẹ dọ odẹ̀ mítọn lẹ ni bẹhẹn?

11 Etẹlẹ wẹ mí sọgan biọ to odẹ̀ mẹ? Biblu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Eyin mí biọ nudepope kẹdẹdi ojlo etọn, e [Jehovah] sè mítọn.” (1 Johanu 5:14) Enẹwutu mí sọgan biọ nudepope he tin to kọndopọmẹ hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Be ojlo etọn wẹ e yin dọ mí ni hodẹ̀ gando nuhahun he to tuklado mí lẹ go ya? Mọwẹ! Dẹ̀hiho hlan Jehovah sọgan taidi hodidọ na họntọn vivẹ́ de. Mí sọgan dọho po awuvivo po, ‘bo kọ̀n ayiha mítọn jẹgbonu’ hlan Jiwheyẹwhe. (Psalm 62:8) Onú dagbe wẹ e yin nado biọ gbigbọ wiwe, na e na gọalọna mí nado wà nuhe sọgbe. (Luku 11:13) Mí sọgan sọ biọ anademẹ nado penugo bo basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ podọ huhlọn to ahididi hẹ nuhahun lẹ whenu. (Jakobu 1:5) Eyin mí waylando, mí dona biọ jona to dodonu avọ́sinsan Klisti tọn ji. (Efesunu lẹ 1:3, 7) Nugbo wẹ dọ, e ma yin whẹho mẹdetiti tọn lẹ kẹdẹ wẹ odẹ̀ mítọn lẹ dona bẹhẹn. Mí dona dlẹnkanna odẹ̀ mítọn lẹ nado bẹ mẹdevo lẹ hẹn—hagbẹ whẹndo tọn lẹ gọna yisenọ hatọ lẹ.—Owalọ lẹ 12:5; Kọlọsinu lẹ 4:12.

12. Nawẹ mí sọgan ze whẹho he gando Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn go lẹ do otẹn tintan mẹ to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ gbọn?

12 Whẹho he gando Jehovah Jiwheyẹwhe go lẹ dona tin to otẹn tintan mẹ to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ. E họnwun dọ mí tindo whẹwhinwhẹ́n nado na ẹn pipà po pẹdido po sọn ahun mẹ wá na dagbewà etọn lẹpo. (1 Otannugbo lẹ 29:10-13) Jesu ze odẹ̀ apajlẹ tọn de dai, he yin kinkàndai to Matiu 6:9-13 mẹ, to ehe mẹ e plọn mí nado hodẹ̀ dọ oyín Jiwheyẹwhe tọn ni yin hihiọ, enẹ wẹ, nado yinuwa hẹ ẹ taidi wiwe. Podọ dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ni wá podọ ojlo etọn ni yin wiwà to aigba ji dile e te to olọn mẹ yin nùdego bọdego. Kiki to whenuena Jesu ko donù whẹho titengbe he gando Jehovah go lẹ godo kẹdẹ wẹ e lẹ́ ayidonugo etọn hlan nuhahun mẹdetiti tọn lẹ. To aliho dopolọ mẹ, eyin mílọsu ze Jiwheyẹwhe do otẹn titengbe hugan mẹ to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ, mí nọ dohia dọ e ma yin dagbemẹninọ mítọn kẹdẹ wẹ nọ duahunmẹna mí gba.

13. Etẹwẹ Owe-wiwe dohia gando tedidi odẹ̀ he na yin alọkẹyi lẹ tọn go?

13 Nawẹ odẹ̀ mítọn lẹ dona dite sọ? Biblu ma ze dogbó depope dai gando lehe odẹ̀ mẹdetiti kavi gbangba tọn lẹ dona dite sọ go gba. Yé sọgan gbọnvo, yèdọ odẹ̀ he yin hihò jẹnukọnna núdùdù de sọgan whègli to whenuena odẹ̀ mẹdetiti tọn lẹ he mẹ mí nọ túntún nuhe to ahun mítọn mẹ lẹ jẹgbonu hlan Jehovah te sọgan dite. (1 Samuẹli 1:12, 15) Ṣigba, Jesu gblewhẹdo dodonọ mẹdetiti tọn jlatọ lẹ he nọ hodẹ̀ gaa nsọle-yinyin tọn to mẹdevo lẹ nukọn. (Luku 20:46, 47) Odẹ̀ mọnkọtọn lẹ ma nọ hẹn homẹhun Jehovah. Nujọnu lọ wẹ yindọ mí ni hodẹ̀ sọn ahun mẹ wá. Enẹwutu, tedidi odẹ̀ he na yin alọkẹyi lẹ tọn sọgan gbọnvo sọgbe hẹ nuhudo po ninọmẹ lẹ po.

14. Etẹ dọ wẹ Biblu te to whenuena e dotuhomẹna mí nado nọ “hodẹ̀ to whepoponu,” podọ etẹwẹ yin homẹmiọnnamẹnu to ehe mẹ?

14 Whla nẹmu wẹ mí dona nọ hodẹ̀? Biblu dotuhomẹna mí nado nọ “hodẹ̀ to whepoponu,” nado “gbọṣi odẹ̀ mẹ,” podọ nado “nọ hodẹ̀ magbọjẹ.” (Luku 18:1; Lomunu lẹ 12:12; 1 Tẹsalonikanu lẹ 5:17) Nugbo wẹ dọ, hodidọ ehelẹ ma zẹẹmẹdo dọ mí dona to dẹ̀ho hlan Jehovah to ojlẹ azán lọ tọn lẹpo mẹ gba. Kakatimọ, Biblu to tudohomẹna mí nado nọ hodẹ̀ to gbesisọmẹ, nado to pẹdona Jehovah na dagbe he wà na mí e te lẹ bosọ nọ dín anademẹ, homẹmiọn, po huhlọn po sọn ewọ dè. Be e ma yin homẹmiọnnamẹnu wẹ e yin nado yọnẹn dọ Jehovah ma ze dogbó de dai do lehe odẹ̀ na dite sọ kavi whla nẹmu he mí sọgan dọho hẹ ẹ to odẹ̀ mẹ ji ya? Eyin mí yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi odẹ̀ tọn nugbo, mí na nọ dín dotẹnmẹ susu nado hodẹ̀ hlan Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn.

15. Naegbọn mí dona dọ “Niṣẹ” to vivọnu odẹ̀ mẹdetiti po gbangba po tọn lẹ?

15 Naegbọn mí dona dọ “Niṣẹ” to vivọnu odẹ̀ de tọn? Hogbe lọ “niṣẹ” zẹẹmẹdo “na jide tọn,” kavi “e ni yinmọ.” Apajlẹ Owe-wiwe tọn lẹ dohia dọ e sọgbe nado dọ “Niṣẹ” to vivọnu odẹ̀ mẹdetiti po gbangba po tọn lẹ. (1 Otannugbo lẹ 16:36; Psalm 41:13) Gbọn “Niṣẹ” didọ to vivọnu odẹ̀ mítọn titi lẹ tọn dali, mí to didohia dọ nuhe mí dọ lẹ yin hodidọ ahundopo tọn. To whenuena mí dọ “Niṣẹ”—vlavo to ahun mẹ kavi tọ́n jẹgbonu—to vivọnu odẹ̀ gbangba mẹde tọn whenu, mí dohia dọ mí kọngbedopọ hẹ linlẹn he yin didọ lẹ.—1 Kọlintinu lẹ 14:16.

LEHE JIWHEYẸWHE NỌ NA GBLỌNDO NA ODẸ̀ MÍTỌN LẸ GBỌN

16. Jidide tẹwẹ mí sọgan tindo gando odẹ̀ go?

16 Be Jehovah nọ na gblọndo na odẹ̀ lẹ nugbonugbo ya? Matin ayihaawe, mọwẹ! Mí tindo dodonu dolido de nado deji dọ ‘Sisetọ odẹ̀ tọn’ nọ na gblọndo na odẹ̀ ahundopo tọn he gbẹtọ livi susu lẹ nọ hò. (Psalm 65:2) Jehovah sọgan na gblọndo hlan odẹ̀ mítọn lẹ to aliho voovo mẹ.

17. Naegbọn e sọgan yin didọ dọ Jiwheyẹwhe nọ yí angẹli etọn lẹ po devizọnwatọ etọn he to aigba ji lẹ po zan nado na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ?

17 Jehovah nọ yí angẹli etọn lẹ po devizọnwatọ etọn he to aigba ji lẹ po zan nado na gblọndo na odẹ̀ lẹ. (Heblu lẹ 1:13, 14) Numimọ lẹ dohia dọ mẹsusu wẹ tin he hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe bo biọ alọgọ etọn nado mọnukunnujẹ Biblu mẹ podọ to enẹgodo tlolo dukosọ hẹ dopo to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ mẹ. Numimọ mọnkọtọn lẹ dohia dọ angẹli lẹ to anadena azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn. (Osọhia 14:6) Nado na gblọndo na odẹ̀ mítọn he yin hihò to ojlẹ nuhudo taun tọn de mẹ, Jehovah sọgan whàn Klistiani de nado gọalọna mí.—Howhinwhẹn lẹ 12:25; Jakobu 2:16.

18. Nawẹ Jehovah nọ yí gbigbọ wiwe etọn po Ohó etọn po zan nado na gblọndo na odẹ̀ devizọnwatọ etọn lẹ tọn gbọn?

18 Jehovah Jiwheyẹwhe sọ nọ yí gbigbọ wiwe etọn po Ohó etọn, Biblu po zan nado na gblọndo na odẹ̀ devizọnwatọ etọn lẹ tọn. Ewọ sọgan na gblọndo na odẹ̀ he mí hò bo biọ alọgọ nado duto whlepọn lẹ ji gbọn gbigbọ wiwe etọn yíyí do na mí anademẹ po huhlọn po dali. (2 Kọlintinu lẹ 4:7) Eyin mí hodẹ̀ bo biọ anademẹ, gblọndo etọn nọ saba wá sọn Biblu mẹ, fie Jehovah nọ gọalọna mí to nudide nuyọnẹn tọn lẹ bibasi mẹ te. Wefọ he na gọalọnamẹ lẹ sọgan yin mimọ to oplọn mẹdetiti Biblu tọn whenu podọ dile mí to owe Klistiani tọn lẹ, taidi owe ehe nkọtọn hia. Nuagokun Owe-wiwe tọn he ji mí dona lẹnnupọndo de sọgan yin hinhẹnwa ayidonugo mítọn mẹ gbọn nuhe yin didọ to opli Klistiani tọn de ji kavi to gblọndo mẹho agun tọn he ninọmẹ mítọn nọ duahunmẹna de tọn mẹ dali.—Galatianu lẹ 6:1.

19. Etẹwẹ mí dona hẹn do ayiha mẹ eyin to whedelẹnu e taidi dọ odẹ̀ mítọn lẹ ma mọ gblọndo?

19 Eyin e taidi dọ Jehovah to gbàndọn nado na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ, e ma yindọ ewọ ma penugo nado na gblọndo na yé wutu wẹ gba. Kakatimọ, mí dona flindọ Jehovah nọ na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ sọgbe hẹ ojlo etọn podọ to ojlẹ dide etọn mẹ. E yọ́n nuhudo mítọn lẹ podọ lehe e na didẹ̀ yé do hugan mílọsu lẹ. Whlasusu, e nọ jlo dọ mí ni ‘to bibiọ, to dindin, bo to ohọ̀n húhú zọnmii.’ (Luku 11:5-10) Linsinsinyẹn mọnkọtọn nọ dohia Jiwheyẹwhe dọ ojlo mítọn hẹnai taun podọ yise mítọn yin nujọnu tọn. Humọ, Jehovah sọgan na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ to aliho he ma họnwun na mí de mẹ. Di apajlẹ, eyin mí hodẹ̀ gando whlepọn de go, e sọgan na gblọndo na odẹ̀ enẹ e ma yin gbọn awusinyẹnnamẹnu lọ didesẹ dali gba, ṣigba gbọn huhlọn nina mí nado doakọnna ẹn dali.—Filippinu lẹ 4:13.

20. Naegbọn mí dona yí dotẹnmẹ hundote lẹblanulọkẹyi họakuẹ odẹ̀ tọn lọ zan to gigọ́mẹ?

20 Lehe mí sọgan gọ́ na pẹdido dọ Didatọ wẹkẹ gblagada ehe tọn ma dẹn do mẹhe ylọ ẹ to aliho he sọgbe mẹ to odẹ̀ mẹ lẹ do sọ! (Psalm 145:18) Mì gbọ mí ni yí dotẹnmẹ hundote lẹblanulọkẹyi họakuẹ odẹ̀ tọn ehe zan to gigọ́mẹ. Eyin mí wàmọ, mí na tindo nukundido ayajẹnọ lọ nado dọnsẹpọ Sisetọ odẹ̀ tọn lọ, Jehovah dogọ.