Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

NUDỌNAMẸ DOGỌ

Nugbo lọ Yinyọnẹn Gando Otọ́, Ovi, po Gbigbọ Wiwe po Go

Nugbo lọ Yinyọnẹn Gando Otọ́, Ovi, po Gbigbọ Wiwe po Go

MẸHE tindo yise to nuplọnmẹ Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn mẹ lẹ dọ dọ omẹ atọ̀n wẹ nọpọ́ bo yin Jiwheyẹwhe—Otọ́, Ovi, po Gbigbọ Wiwe po. Yé yise dọ omẹ atọ̀n ehelẹ dopodopo sọzẹn hẹ yede, yin ganhunupotọ, podọ ma tindo bẹjẹeji. Enẹwutu sọgbe hẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn, Otọ́ lọ yin Jiwheyẹwhe, Ovi lọ yin Jiwheyẹwhe, podọ Gbigbọ Wiwe ga yin Jiwheyẹwhe, ṣogan Jiwheyẹwhe dopo akàn wẹ tin.

Susu to mẹhe yí Atọ̀n-to-Dopomẹ sè lẹ mẹ wẹ yigbe dọ yé ma penugo nado basi zẹẹmẹ nuplọnmẹ ehe tọn. Etomọṣo, yé sọgan lẹndọ e yin nuplọnmẹ Biblu tọn. E jẹna ayidego dọ hogbe lọ “Atọ̀n-to-Dopomẹ” ma sọawuhia gbede to Biblu mẹ. Ṣigba be linlẹn Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn yin mimọ to Biblu mẹ ya? Nado na gblọndo kanbiọ ehe tọn, mì gbọ mí ni pọ́n dopo to wefọ he mẹhe kẹalọyi Atọ̀n-to-Dopomẹ lẹ nọ saba yizan nado nọgodona nuplọnmẹ yetọn lẹ mẹ.

“OHÓ LỌ WẸ JIWHEYẸWHE”

Johanu 1:1 dọmọ: “To whẹwhẹwhenu wẹ Ohó lọ ko tin, Ohó lọ ko tin po Jiwheyẹwhe po, Ohó lọ wẹ Jiwheyẹwhe.” To weta dopolọ mẹ to nukọn mẹ, apọsteli Johanu dohia hezeheze dọ “Ohó lọ” wẹ Jesu. (Johanu 1:14) Ṣigba, to whenuena Ohó lọ yin yiylọdọ Jiwheyẹwhe, mẹdelẹ wá tadona lọ kọ̀n dọ Ovi lọ po Otọ́ lọ po dona yin adà Jiwheyẹwhe dopolọ tọn.

Flindọ adà Biblu tọn ehe yin kinkàn to dowhenu do Glẹkigbe mẹ. Enẹgodo, lẹdogbedevomẹtọ lẹ lilẹ́ nuhe yin kinkàn do Glẹkigbe mẹ lọ do ogbè devo lẹ mẹ. Ṣigba, lẹdogbedevomẹtọ Biblu tọn susu ma yí hodidọ agbòte lọ “Ohó lọ wẹ Jiwheyẹwhe” zan gba. Etẹwutu? Sọgbe hẹ oyọnẹn yetọn gando Glẹkigbe he yin yiyizan nado kàn Biblu go, lẹdogbedevomẹtọ enẹlẹ wá tadona lọ kọ̀n dọ hodidọ agbòte lọ “Ohó lọ wẹ Jiwheyẹwhe” dona yin lilẹdogbedevomẹ to aliho he gbọnvo mẹ. Gbọnna? Apajlẹ kleun delẹ die: “Logos [Ohó] lọ yin sọn olọn mẹ wá.” (A New Translation of the Bible) “Ohó lọ yin yẹwhe de.” (The New Testament in an Improved Version) “Ohó lọ tin po Jiwheyẹwhe po bosọ tindo ninọmẹ dopolọ hẹ ẹ.” (The Translator’s New Testament) Sọgbe hẹ lẹdogbedevomẹ ehelẹ, Ohó lọ ma yin Jiwheyẹwhe lọsu gba. * Kakatimọ, na otẹn he yiaga etọn to nudida Jehovah tọn lẹ mẹ wutu, Ohó lọ yin alọdlẹndo taidi “yẹwhe de.” Tofi hogbe lọ “yẹwhe” zẹẹmẹdo “omẹ huhlọnnọ.”

MỌNUKUNNUJẸ NUGBO DEVO LẸ MẸ DOGỌ

Suhugan gbẹtọ lẹ tọn ma mọnukunnujẹ Glẹkigbe he mẹ Biblu yin kinkàn do mẹ. Enẹwutu nawẹ hiẹ sọgan mọnukunnujẹ nuhe dọ apọsteli Johanu te na taun tọn mẹ gbọn? Lẹnnupọndo apajlẹ ehe ji: Mẹplọntọ wehọmẹ tọn de basi zẹẹmẹ hosọ de tọn na wehọmẹvi etọn lẹ. To godo mẹ, wehọmẹvi lọ lẹ mọnukunnujẹ zẹẹmẹ lọ mẹ to aliho voovo mẹ. Nawẹ wehọmẹvi lọ lẹ sọgan didẹ whẹho lọ gbọn? Yé sọgan biọ to mẹplọntọ lọ si nado na nudọnamẹ dogọ. Matin ayihaawe, zẹẹmẹ dogọ lẹ mimọ na gọalọna yé nado mọnukunnujẹ hosọ lọ mẹ ganji. Mọdopolọ, eyin hiẹ na mọnukunnujẹ zẹẹmẹ Johanu 1:1 tọn mẹ ganji, hiẹ sọgan dín nudọnamẹ dogọ lẹ to owe Wẹndagbe Johanu tọn mẹ gando otẹn Jesu tọn go. Zẹẹmẹ gigọ́ lẹ mimọ do hosọ ehe ji dogọ na gọalọna we nado wá tadona he sọgbe lọ kọ̀n.

Di dohia, gbadopọnna nuhe Johanu sọ wlan to weta 1, wefọ 18 mẹ dọmọ: “Mẹde ma mọ Jiwheyẹwhe [Ganhunupotọ] gbede.” Ṣigba, gbẹtọ lẹ ko mọ Jesu, he yin Ovi lọ pọ́n, na Johanu dọmọ: “Yè sọ lẹ́ Ohó lọ [Jesu] zun agbasalan, e sọ nọ̀ mí ṣẹnṣẹn, mí pọ́n gigo etọn.” (Johanu 1:14) To whelọnu lo, nawẹ Ovi lọ sọgan yin adà Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ tọn de gbọn? Johanu sọ dọ dọ Ohó lọ ko tin ‘po Jiwheyẹwhe po.’ Ṣigba nawẹ gbẹtọ de sọgan tin po mẹde po podọ to ojlẹ dopolọ mẹ sọ yin omẹ enẹlọ gbọn? Humọ, dile e yin kinkàndai to Johanu 17:3 mẹ do, Jesu do vogbingbọn he tin to ewọ po Otọ́ etọn olọn mẹ tọn po ṣẹnṣẹn hia hezeheze. E ylọ Otọ́ etọn dọ “hiẹ ṣokẹdẹ Jiwheyẹwhe nugbo.” Podọ sẹpọ vivọnu owe Wẹndagbe Johanu tọn, e blá whẹho lọ lẹpo dopọ dọmọ: “Ehelẹ wẹ yè wlan, na mì nido yise dọ, Jesu wẹ Klisti, Ovi Jiwheyẹwhe tọn.” (Johanu 20:31) Doayi e go dọ Jesu ma yin yiylọdọ Jiwheyẹwhe gba, ṣigba Ovi Jiwheyẹwhe tọn. Nudọnamẹ dogọ he tin to owe Wẹndagbe Johanu tọn mẹ dohia lehe Johanu 1:1 dona yin nukunnumọjẹemẹ do. Jesu, Ohó lọ, yin “yẹwhe de” to linlẹn lọ mẹ dọ ewọ tindo otẹn he yiaga de ṣigba e ma yin nudopolọ hẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ gba.

NUGBO LỌ HINHẸN HỌNWUN

Lẹnnupọndo apajlẹ mẹplọntọ lọ po wehọmẹvi lọ lẹ tọn po ji whladopo dogọ. Mí ni dọ dọ wehọmẹvi delẹ gbẹsọ tindo ayihaawe, etlẹ yin to todidoai na zẹẹmẹ dogọ mẹplọntọ lọ tọn lẹ godo. Etẹwẹ yé sọgan wà? Yé sọgan dín nudọnamẹ dogọ sọn mẹplọntọ devo dè do whẹho dopolọ ji. Eyin mẹplọntọ awetọ lọ sọ dọ nudopolọ he omẹ tintan lọ dọ, suhugan wehọmẹvi lọ lẹ tọn ma nasọ tindo ayihaawe ba. Mọdopolọ, eyin hiẹ ma tindo nujikudo gando nuhe Biblu kantọ Johanu to didọ taun do haṣinṣan he tin to Jesu po Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ po ṣẹnṣẹn ji go, hiẹ sọgan dín nudọnamẹ dogọ sọn Biblu kantọ devo dè. Di apajlẹ, gbadopọnna kandai Matiu tọn. Gando opodo titonu ehe tọn go, e dlẹnalọdo nuhe Jesu dọ dọmọ: “Azán nẹ po ojlẹ po tọn, mẹde ma yọnẹn, lala, e ma yin angẹli olọn tọn lẹ, adavo Otọ́ ṣie dopo akàn.” (Matiu 24:36) Nawẹ hogbe ehelẹ dohia hezeheze dọ Jesu ma yin Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ gbọn?

Jesu dọ dọ Otọ́ lọ yọ́n nususu hugan Ovi lọ. Ṣigba, eyin Jesu yin adà Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ tọn wẹ, e na ko yọ́n nuhe Otọ́ etọn yọnẹn lẹpo. Enẹwutu, to whelọnu lo, Ovi lọ po Otọ́ lọ po ma sọgan sọzẹn gba. Etomọṣo, mẹdelẹ na dọmọ: ‘Ninọmẹ awe wẹ Jesu tindo. E to hodọ tofi taidi gbẹtọvi de.’ Ṣigba eyin etlẹ yinmọ, etẹwẹ dogbọn gbigbọ wiwe dali? Eyin gbigbọ wiwe yin adà Jiwheyẹwhe dopolọ tọn taidi Otọ́ lọ, naegbọn Jesu ma dọ dọ e yọ́n nuhe Otọ́ lọ yọnẹn lẹ?

Dile hiẹ zindonukọn to Biblu pinplọn towe mẹ, hiẹ na wá jẹakọ hẹ wefọ Biblu tọn susu dogọ he dọhodo hosọ ehe ji. Yé hẹn nugbo lọ họnwun hezeheze gando Otọ́, Ovi, po gbigbọ wiwe po go.—Psalm 90:2; Owalọ lẹ 7:55; Kọlọsinu lẹ 1:15.

^ huk. 2 Na hodọdopọ yinukọn dogọ do Johanu 1:1 ji, pọ́n zinjẹgbonu Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn [Flansegbe] 1er novembre 2008, weda 24-25, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.